26. 2. 2004
Jak Američané a Britové odposlouchávali Radu bezpečnosti OSNBritánie nebude stíhat špionku, aby nevyšly najevo podrobnosti protizákonné akceKatharine Gunová byla pracovnicí britské špionáže. Podepsala Zákon o utajovaných skutečnostech, pak prozradila závažné tajemství týdeníku Observer. Ve středu se rozložilo trestní stíhání proti ní. Ve středu po náhlém propuštění z vězení konstatovala:
"Je to opravdu neuvěřitelné. Jsem velmi ráda. Vůbec nelituju toho, co jsem udělala. Udělala bych to znovu." Proč byla Katharine Gunová osvobozena? Shrnujeme informace o tomto dramatickém případě především podle vysílání středečního rozhlasu BBC. |
Britská prokuratura náhle přestala stíhat bývalou překladatelku Katharine Gunovou, která pracovala pro špionážní a monitorovací středisko GCHQ a sdělila týdeníku Observer, že americká špionáž odposlouchávala členy Rady bezpečnosti OSN. Katharine Gunová byla obviněna z toho, že prozradila podrobnosti americké žádosti, předložené britské špionáži, o pomoc při odposlouchávání telefonů delegátů Rady bezpečnosti OSN před útokem na Irák. Avšak proces proti Gunové se ve středu dopoledne v Londýně rozložil poté, co obžaloba proti ní nepředložila žádné důkazy. Britská vláda nijak nevysvětlila, proč se takto senzačně rozhodla Gunovou nakonec nestíhat. Z vládních kruhů nyní pronikly spekulace, že se obžaloba zřejmě obávala, že u soudu prohraje u poroty, pokud bude Gunová argumentovat, že chtěla zabránit irácké válce. Nikdo nepopírá, že americký Národní úřad pro bezpečnost chtěl, aby Británie odposlouchávala telefony delegátů v OSN. To už samo o sobě je skandál. Ještě skandálnější by bylo, kdyby u soudu vyšly najevo tajné podrobnosti o dohodě mezi Amerikou a Británií o odposlouchávání diplomatů. Oficiálně bylo stíhání zrušeno proto, že prý "neexistují dostatečné důkazy". Jenže proč to trvalo tolik měsíců? Takto celou věc prozradil týdeník Observer dne 2. března 2003: ODHALENO: AMERICKÉ ŠPINAVÉ TRIKY VE SNAZE ZÍSKAT HLASY PRO ÚTOK PROTI IRÁKU. TAJNÝ DOKUMENT INFORMUJE O AMERICKÉM PLÁNU ODPOSLOUCHÁVAT TELEFONY A ČÍST EMAILY KLÍČOVÝCH ČLENŮ RADY BEZPEČNOSTI OSN. List pokračoval: "Spojené státy provádějí tajnou kampaň špinavých triků proti delegátům Rady bezpečnosti OSN v New Yorku jako součást své bitvy získat hlasy ve prospěch války proti Iráku. Podrobnosti o této agresivní odposlouchávací operaci, jejíž součástí je odposlouchávání telefonů doma i v zaměstnání a emaily delegátů RB OSN byly prozrazeny v dokumentu, který získal list Observer." Explozivní memorandum, datované 31. ledna 2003, popisovalo americký plán zintenzivnit odposlouchávání členů Rady bezpečnosti OSN: Angoly, Kamerunu, Chile, Bulharska, Guineje a Pákistánu. Američané považovali hlasy těchto zemí za klíčové pro zajištění rezoluce OSN pro útok na Irák. Tajný dokument prozradila týdeníku Observer Katharine Gunová. Tato devětadvacetiletá pracovnice britského odposlouchávacího střediska GCHQ strávila své formativní roky na Dálném východě, kde se naučila mandarínské čínštině. Před třemi roky začala pracovat v GCHQ v Cheltenhamu. Přiznala, že týdeníku Observer prozradila tento email. Argumentovala, že její čin byl nutný, aby se zabránilo ilegální válce, v níž mělo zahynout nebo být zmrzačeno tisíce iráckých civilistů a britských vojáků. Gunová byla propuštěna ze zaměstnání v červnu 2003. V listopadu byla obžalována, že porušila britský Official Secrets Act, zákon o utajovaných skutečnostech tím, že prozradila výzvědné a bezpečnostní informace. Ve středu měl u londýnského soudu Old Bailey začít proces s ní, ale obžaloba konstatovala, že proti ní nepředloží žádné důkazy. Soudce rozhodl, že je nevinná a že může být okamžitě propuštěna. Před soudem Gunová hájila to, co udělala: "Víte, já neprozrazuju státní tajemství každý den. Ale dospěla jsem k názoru, že tohle byla opravdu zásadní a důležitá otázka, bylo nutno to zveřejnit. Veřejnost si zasloužila vědět, co se děje. Byla jsem zklamána, když došlo k útoku na Irák a nyní, když se dívám na zprávy, desetitisíce lidí bylo usmrceno a zraněno a jejich domovy byly zničeny. Jak můžete nebýt zklamána." Avšak proč byl tento významný proces zrušen na poslední chvíli? U soudu požadovali právní zástupci Gunové vysvětlení od obžaloby, ale ta mlčela. Spekuluje se, že byl případ zrušen, protože obhájci Gunové požadují, aby bylo soudu prozrazeno, co doporučil britský generální prokurátor Tonymu Blairovi ohledně legálnosti útoku na Irák. Vysvětlil to její obhájce James Welsh: "Katharine by u soudu argumentovala, že si upřímně myslela, že britská vláda nezaútočí na Irák, kdyby věděla, že OSN neschválí druhou rezoluci o Iráku. Takže my jsme požádali obžalobu, zda tomu tak skutečně je. Chceme vědět, jaké bylo oficiální hodnocení situace pro vládu, zda generální prokurátor usoudil, zda by útok na Irák bez druhé rezoluce byl či nebyl legální." Fascinující podle rozhlasu BBC bylo, že vláda na zrušení tohoto procesu nereagovala NIJAK. NIKDO ve vládě se k celé této věci nechce vyjádřit. Ministerstvo vnitra odkazuje na ministerstvo zahraničí, to mlčí, úřad Tonyho Blaira: No comment, státní prokuratora: není rozumné spekulovat mimo těch pár vět, které obžaloba řekla u soudu. Prý nebyl ale proces zrušen proto, že se vláda obávala, že by na přetřes přišla legálnost či protizákonnost útoku na Irák. Prý o to vůbec nejde, ale prokuratura odmítla vysvětlit, o co vlastně jde. Jeden zdroj konstatoval, že se vláda obávala pravděpodobnosti, že by porota Gunovou neodsoudila, protože by instinktivně zaujala vůči jejímu postoji, že chtěla zabránit válce, sympatie. Náměstek šéfredaktora týdeníku Observer Paul Webster konstatoval v britském rozhlase: "Jsem do určité míry překvapen, překvapen i tím, jak dlouho trvalo prokuratuře, než se rozhodla tento případ zrušit. Zdá se mi, že byl zrušen proto, že by tento proces zasáhl do samého jádra všech těch otázek, o nichž se tak dramaticky diskutovalo před útokem na Irák. Zejména by se to dotklo otázky, zda konflikt, který neschválila druhá rezoluce OSN, byl legální. Protože je zjevné z toho, co bylo ve středu řečeno u soudu, že by obhajovala požadovala podrobné informace od nejrůznějších vládních činitelů ohledně toho, jaký byl v této věci úsudek generálního prokurátora. Je jasné, že Katharine Gunová sama zastávala názor, že konflit bez druhé rezoluce OSN je protizákonný a že akce, na nichž se podílela GCHQ na žádost Američanů, byla také protizákonná. Gunová zastávala názor, že britské instituce byly požádány, aby se účastnily protizákonně na akcích, které mohly vést k ilegální válce." |