čtvrtek 14.00: Britští špioni před útokem na Irák odposlouchávali kancelář generálního tajemníka OSN Kofi Annana, tvrdí bývalá britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová. Konstatovala, že sama četla některé transkripty Annanových rozhovorů.

Dodala, že si vzpomíná, když tehdy hovořila s Annanem, že si byla vědoma, že je rozhovor odposloucháván: "Pane bože, z tohoto se vydá přepis, a tak bude známo, co já a on říkáme."

Tony Blair charakterizoval její obvinění jako "hluboce neodpovědné". Řekl, že se nebude vyjadařovat k práci britských výzvědných služeb a že to novináři nemají interpretovat, jako že je to o tom odposlouchávání pravda. Dodal: "Opravdu považuji to, co dnes dopoledne Clare Shortová řekla, za naprosto neodpovědné a naprosto charakteristické."

Blair trval na tom, že britská rozvědka jedná v souladu s domácím a mezinárodním právem a v nejlepším zájmu Británie, ale OSN konstatovalo, že odposlouchávání úřadu Kofiho Annana by bylo protizákonné.

Shortové výroky přicházejí těsně poté, co byla ve středu spektakulárním způsobem u londýnského soudu osvobozena překladatelka Katharine Gunová, která prozradila, že Američané požadovali na britské rozvědce, aby jim pomohla odposlouchávat členy Rady bezpečnosti OSN.

"Je to opravdu neuvěřitelné. Jsem velmi ráda. Vůbec nelituju toho, co jsem udělala. Udělala bych to znovu."

Proč byla Katharine Gunová osvobozena? Shrnujeme informace o tomto dramatickém případě především podle vysílání středečního rozhlasu BBC.

středa 14. 00: Katharine Gun, někdejší překladatelka v britském špionážním a monitorovacím středisku GCHQ, která prozradila, že GCHQ protizákonně prováděla loni v únoru na žádost Američanů špionáž proti členům Rady bezpečnosti OSN, byla ve středu dopoledne u londýnského soudu propuštěna. Britská vláda bez vysvětlení stáhla trestní stíhání proti Gunové za to, že údajně porušila britský Official Secrets Act, Zákon o utajovaných skutečnostech. Prokurátor, zastupující britskou vládu, nepředložil u soudu žádné důkazy proti Gunové, a tak se proces proti ní rozložil. Gunová nyní požaduje vysvětlení, proč jí britská vláda odmítla stíhat. Usuzuje se, že britská vláda případ stáhla, protože by u soudu mohla být zpochybněna legálnost americkobritského útoku na Irák. Pro vládu by bylo také velmi ztrapňující, kdyby soud Gunovou po delším procesu osvobodil.

Národní galerie v Praze, k 31.12. 2003 stále ještě ústředně řízená státní příspěvková organizace (IČO: 00023281), řízená ministerstvem kultury navrhla do Rady ČT ing. Miroslava Tajče, bývalého finančního ředitele Národní galerie a bývalého člena dozorčí komise Rady ČT.

Podle §4 odst 2 zákona o ČT přitom předkládají návrhy kandidátů na členy Rady Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Podle § 5 odst. 1 Členství v Radě je neslučitelné s jakoukoli funkcí ve veřejné správě. Ing. Tajč sice nemá funkci ve veřejné správě, navrhuje jej organizace, přímo řízená státem. Navíc, podle informací ze systému ARES figuruje Tajč spolu s prof. MUDr. Pavlem Pafkem v dozorčí radě TMG Communication, a.s., v jejíž správní radě jsou i jako JUDr. Jiří Sláma či Mgr.Tomáš Bílý. Tato firma patří do skupiny reklamních a PR firem, známých pod označením TTV a jejich klienty jsou mj. Baťa, Concactel, Ecobat, Generali, Generali Capital, Golf Club RP, Jaguar, Sazka, SANOMA, OMV, či tabákový konern Philip Morris.

O Tajčově nezávislosti se dá v tomto případě stěží hovořit. Kandidát zřejmě nesplňuje podmínky pro zvolení a prohlášení, že jeho kandidatura není střetem zájmů, se nemusí zakládat na pravdivých informacích. Vážné pochybnosti tím pádem provázejí i volební výbor.

Šéf programu televizního studia Brno pan ing. Jiří Florian byl ve středu zvolen za člena Rady Českého rozhlasu.

Ladislav Kahoun hovořil s lichtenštejnským knížetem, který si nárokuje rozsáhlé majetky na Moravě.

"Víš, že tě budou označovat za zrádce národa...?", zeptal se mne můj životem ošlehaný právník, když jsem s ním konzultoval své otázky pro lichtenštejnského knížete Hanse-Adama II. ...

"Proboha toho prostě nemůžeš oslovovat jen "Dear Sir"" (obdoba našeho oslovení "Vážený pane"), napsal mi můj kamarád, profesionální překladatel, když jsem s ním konzultoval překlad mého prvního dopisu pro lichtenštejnského panovníka.

Reakce na článek Tomáše Koloce Kde to žijem?!?

Tomáš Koloc kritizuje to, čemu se většinou říká "česká malost". Jeho článek nese ovšem některé rysy, které právě takovou malostí zavánějí. Když si dáme trochu práce a vybereme ta správná fakta (a opomeneme jiná), můžeme denunciovat prakticky každý národ na této planetě. Němcům můžeme předhazovat holocaust, Američanům genocidu původního obyvatelstva apod. Taková kritika je užitečná, burcující. Zároveň by ale neměla překročit hranici sebemrskačství a notorického obviňování, protože pak vyvolá spíše uražené mávnutí rukou než skutečné zamyšlení.

Jistě znáte Gaussovu křivku, byla ve znaku přístrojů značky Tesla. Aplikujeme-li ji na lidskou společnost, měli bychom si uvědomit, že kromě lidí prostředních, kterých je vždy nejvíce (zde byla ve znaku Tesla hvězdička), a kromě malého množství lidí geniálních a produktivních, bude vždy zcela zákonitě existovat malé množství lidí -- jak to říct -- s odlišným stylem života. Budeme-li opravdu chtít, jistě najdeme pomocí silné armády a policie dostatek moci, jak tu či onu část populace přinutit plnit ta pravidla, která budeme my (tj. majoritní společnost) považovat za správná. Hovoříme-li však o lidské civilizaci, hovoříme-li o komunitě živočichů druhu Homo sapiens, je na místě se ptát, zda je pro nás skutečnou a živou hodnotou společnost, či zda budeme poukazovat především na rozdílnost.

Rozbiehajúca sa kampaň k prezidentským voľbám, ktorá beží paralelne s kampaňou odborov a opozície za účasť ľudí na referende o predčasných parlamentných voľbách, dostáva novú dimenziu. Je ňou narastajúce sociálne napätie na východnom Slovensku. Prejavilo sa už aj pokusmi o rabovanie obchodov s potravinami. Po útoku na levočskú Billu vzbudil cez víkend pozornosť prípad v obci Trhovište v okrese Michalovce, kde sa o rabovačku pokúsilo asi päťdesiat Rómov. Svoj čin, ktorý vyvolal veľkú pozornosť médií, odôvodňovali prudkým znížením sociálnych dávok, ktoré neumožňujú rodinám dlhodobo nezamestnaných Rómov vyžiť.

Desiatky rómskych spoluobčanov na východnom a už aj na strednom Slovensku sa rozhodli v uplynulých dňoch zlepšiť si svoju životnú situáciu násilným rabovaním obchodov. Zostala po nich spúšť, pričom sa vyhrážali, že keď sa nepodarí zadarmo "nakúpiť" v obchodoch, pôjdu rabovať do obydlí ostatných spoluobčanov. Rómovia si dokonca trúfli i na policajtov. Toto je realita súčasných dní vo viacerých slovenských obciach. Prehadzovanie si sociálnych problémov Rómov, hľadanie jalových riešení pre riešenia, nárast úžery medzi Rómami a nový systém prideľovania sociálnych dávok vyvrcholili do neospravedlniteľného vandalizmu.

Včera predpoludním minister vnútra Vladimír Palko optimisticky referoval, že počas predchádzajúcej noci nedošlo už ku žiadnemu rabovaniu obchodov. Na hanbu začali postupne prichádzať správy o ďalších incidentoch. Keby aspoň prostých krádežiach, ale obyčajne doprevádzaných aj barbarským ničením. Vnútorný problém SR už dostáva aj medzinárodný rozmer. Západoeurópske médiá v zdesenom tóne robia Slovensku doslova katastrofálny "balkánsky" image.

Můj milý deníčku,

Včerejší sněmovna byla vpravdě šokující. My i představitelé ministerstva obrany jsme ráno dorazili, abychom konečně zjistili, zda "naši hoši" pojedou už konečně do Afghánistánu. Se stejnou zvídavou otázkou na rtech, okoralých horečkou, přišel i ministr Kostelka. Měl ovšem smůlu. Pole zcela ovládl poslanec Petr Kott. V posledních deseti dnech ostatně již podruhé. Téma odvážně otevřel komunistický předseda Kováčik a sociální demokrat Michal Kraus. Rozpoutala se bitva. Nikoliv ozbrojená, jak by se dalo předpokládat z přítomnosti ministra války. Kordy byly zkříženy za řečnickým pultem. Neprozrazeno zůstalo tajemství, o které se zajímal vskutku každý - kdo hlasoval při zákonech o DPH za Kotta, který zcela opilý tiše spal?

Opět po dlouhé době se na televizní obrazovce objevil bývalý premiér a pozdější enfant terrible české politiky Miloš Zeman. Jeho vystoupení v talkshow Michala Prokopa Krásný ztráty bylo ale nezvykle klidné. Prosté adresných útoků a oblíbených bonmotů. Jako by se tento kontroverzní politik rozhodl nastavit veřejnosti svou novou tvář. Tvář člověka, který splnil svou povinnost.

Volba proběhla veřejně a pro Štěpána Kotrbu hlasovalo 125 poslanců. Nominoval ho mj. i Syndikát novinářů. Spolu s Kotrbou byli zvoleni i M. Ptáčková (125 hlasů) a J. Florian (134 hlasů).

Americký prezident Bush schválil ústavní dodatek, jímž zakázal sňatky osob téhož pohlaví. Učinil to poté, co jeden soud ve státě Massachusetts rozhodl, že homosexuální sňatky jsou přípustné, a během února uzavřely v San Francisku sňatek tisíce homosexuálních dvojic. Prezident Bush chce všechny tyto sňatky anulovat. Konstatuje, že sňatek mezi mužem a ženou je "základní institucí civilizace".

Rozhlas BBC k tomu v úterý v podvečer v publicistickém pořadu PM interviewoval Robertu Combsovou, prezidentku Christian Coalition of America (Křesťanské koalice Ameriky). Publicistické pořady BBC Radio Four patří i nadále k tomu nebojácně nejlepšímu, co lze najít v britských médiích - televize BBC, zdá se, je naopak od Huttonovy zprávy zastrašena.

I níže uvedený rozhovor s Robertou Combsovou je instruktivní. Vyplývá z něho, i když to zdvořilý moderátor samozřejmě neřekne nahlas, nesmírná bigotnost interviewované osoby. Ta totiž zastává své názory, svou "víru", aniž by byla schopna ji v racionálním rozhovoru obhájit. Jednoduchým otázkám, na něž neumí odpovědět, uhýbá - a opakuje si tvrdošíjně svou indoktrinaci.

Tato paní, Roberta Combsová, je komunistka. Naštěstí nemá (zatím) moc. Pozor, nejde mi o to, jaké názory zastává, ale jak se staví k otevřené diskusi o nich.

Je naprosto vhodné rozhovor s ní jako zasvětit dnešnímu výročí neblahého komunistického puče v někdejším Československu.

Od 19.12.2003 až do 14.3.2004 probíhá v prostorách Jízdárny na Pražském hradě výstava Perfekt Tense, aneb Malba dnes, kurátorů Olgy Malé a Karla Srpa. Oba teoretici učinili vskutku úžasný objev, když zjistili, že lze v posledních letech zaznamenat v řadách umělců rostoucí zájem o obraz a to prý jak kvalitativně, tak i kvantitativně (sic !). Co na tom, že se maluje pořád. Dokonce se jim zdálo, že, cituji: "současná malba směřuje k větší divácké čitelnosti a snaží se oslovit co nejširší divácký okruh, probíhající napříč společenskými a generačními spektry". Inu to je jistě výborné, řekli zřejmě sami sobě, dominanci konceptuálního myšlení a novým médiím již odzvonilo a to je důvod udělat výstavu, která současnou českou malbu veřejnosti představí. A tak se stalo.

Řada novinových článků se nedávno zmínila o překvapivě nízké účasti uchazečů o práci v institucích Evropské unie na úvodních písemných testech. V Česku se testy pro vysoškoláky konaly 11. a 12. prosince 2003 v Praze a v Brně. Podle Hospodářských novin z 3. února 2004 ve všech kandidátských zemích nepřišlo k testům 57 procent sekretářek a 53 procent expertů-vysokoškoláků. Ředitel Evropského úřadu pro výběr pracovníků (European Personnel Selection Office; EPSO) Erik Halskov uvedl, že nízká účast je zklamáním.

• Budoucí války se budou vést o přežití, nikoliv o náboženství, ideologii či národní čest.
• Kolem roku 2007 zničí silné bouře pobřežní hráze v Holandsku, takže většina holandského území bude neobyvatelná. Města jako Haag budou opuštěna.
• V letech 2010 - 2020 bude Evropa nejsilněji postižena podnebnými změnami. Průměrná teplota každoročně poklesne o 6 stupňů F (3,3 stupně Celsia). Podnebí v Evropě se stane chladnějším a sušším a bude se podobat podnebí na Sibiři.
• Počet úmrtí způsobených válkou a hladomorem bude dosahovat milionů, dokud nedojde k poklesu obyvatel planety natolik, aby to Země dokázala zvládnout.
• Přístup k vodě bude hlavním cílem válek. Dunaj, Nil a Amazonku zpráva považuje za rizikové oblasti.
• Bohaté oblasti jako USA a Evropa se stanou v podstatě pevnostmi a budou se snažit zabránit příchodu milionů přistěhovalců ze zatopených částí světa a z těch částí světa, kde se lidé už nebudou schopni uživit.
• Bude nevyhnutelné šíření jaderných zbraní. Japonsko, Jižní Korea a Německo si vyvinou jaderné zbraně, stejně jako Írán, Egypt a Severní Korea. Izrael, Čína, Indie a Pákistán budou také ochotny užít jaderných zbraní.
• Do roku 2010 budou Evropa a Spojené státy zažívat o třetinu více dní s teplotami nad 90 F (32 stupňů Celsia). Podnebí bude vytvářet obrovské potíže pro zemědělce v důsledku bouří, sucha a horka.
• Evropa se bude potýkat s obrovskými počty přistěhovalců. Lidé ze Skandinávie budou hledat teplejší podnebí na jihu. Jižní Evropa bude obležena uprchlíky z těžce postižených zemí v Africe.

Zpráva argumentuje, že vylíčený scénář sice "není nejpravděpodobnější, ale je realistický". Vybíráme z ní hlavní argumentaci:

Rozhlas BBC nedávno odvysílal překvapivě nevyvážený dokumentární pořad reportéra Mishi Glennyho o sudetoněmeckém problému, v němž jeho autor nekriticky zaujal postoj sudetoněmecké propagandy. To posloužilo historikovi Martinu D. Brownovi jako odrazový můstek k zamyšlení.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.