24. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 2. 2004

Znovu k sudetoněmeckému problému

O zneužívání propagandy

Rozhlas BBC nedávno odvysílal překvapivě nevyvážený dokumentární pořad reportéra Mishi Glennyho o sudetoněmeckém problému, v němž jeho autor nekriticky zaujal postoj sudetoněmecké propagandy. To posloužilo historikovi Martinu D. Brownovi jako odrazový můstek k zamyšlení.

Není všeobecně příliš známo, že jedna z nejlépe zorganizovaných a nejefektivnějších propagandistických organizací za druhé světové války patřila československé vládě v exilu. Během jejích šesti let v Londýně, pod vedením dr. Edvarda Beneše, byl vytvořen účinný program, jehož účelem bylo definovat a podporovat politické cíle Benešovy vlády.

Nejslavnější ze všeho bylo vysílání Jana Masaryka do Protektorátu, ale kromě toho pomáhala také práce dr. Huberta Ripky, Eduarda Táborského a české sekce BBC vytvářet všeobecnou podporu pro politiku českých emigrantů.

Je projevem toho, jak sofistikovaná byla tato operace, že mnoho oněch textů, vzniklých v rámci těchto aktivit, bylo věnováno Londýnské knihovně na náměstí St. James's Square. Je to knihovna, která se nachází ve čtvrti, kde je většina londýnských klubů, a pravidelně jí používají nejvýznamnější členové britského establishmentu. Tyto dokumenty jsou dodnes vystaveny na regálech, pod hlavičkou "Čechy", a jsou tak důkazem postřehu a ostrovtipu těchto propagandistů.

Čeští emigranti věděli velmi dobře, že klíčem k podporování jejich cílů je šíření "správných" signálů "správným" lidem v Londýně, ve Washingtonu a v Moskvě. Vyváženosti a objektivitě se Benešova exilová vláda vyhýbala ve snaze dosáhnout svého konečného cíle obnovení Československa v hranicích, jaké existovaly ještě v roce 1937. Součástí tohoto procesu bylo, že československá sudetoněmecká menšina byla stále častěji identifikována jako odpovědná za likvidaci ČSR, a bylo rozhodnuto, že za to bude muset zaplatit.

London Library je ZDE

Shodou okolností jen o několik dveří dál od této knihovny stojí Chatham House, v němž sídlí Royal Institute of International Affairs, Královský ústav pro mezinárodní záležitosti, který hrál důležitou roli při vytváření britské zahraniční politiku koncem třicátých let, vydal v roce 1938 knihu od Elisabeth Wiskermannové Czechs and Germans (Češi a Němci) (která je stále ještě široce považována za jedno z nejautoritativnějších děl k tomuto tématu) a později vypracoval první návrhy všeobecné deportace etnických Němců ze střední Evropy po válce. Napsal je v květnu 1940 filozof J. D. Mabbott.

Viz M. D Brown, `Forcible Population Transfers -- A flawed legacy or an unavoidable necessity in protracted ethnic conflicts? The Case of the Sudeten Germans' ("Násilné transfery obyvatelstva -- Politováníhodné dědictví anebo nevyhnutelná nutnost v nekonečných etnických konfliktech" Případ sudetských Němců") ZDE (přístup za poplatek), české shrnutí v BL ZDE
.

I když československé úřady si nakonec zajistily mezinárodní podporu pro odsun sudetských Němců na Postupimské konferenci koncem léta 1945, a to zejména v důsledku úspěchu soustředěné propagandistické kampaně, od roku 1989 se Čechů daří daleko méně obhajovat své postavení v této věci. Důsledky těchto událostí ovlivňují vážným způsobem dokonce i současné styky České republiky s jejími sousedy, dlouho po uzavření Česko-německé deklarace z roku 1997, která měla tento problém vyřešit.

Ale tato situace je sama důsledkem zuřivé propagandistické války, kterou spolu vedou Češi a Němci od čtyřicátých let dvacátého století až do současnosti. Naše současné chápání těchto událostí vyplývá z těchto navzájem si konkurujících polarizovaných a zpolitizovaných interpretací.

Je poněkud ironické, že největší propagandistický úspěch Čechů se dostavil v souvislosti s největší tragédií , která postihla jejich vlast: s likvidací vesnic Lidice a Ležáky v roce 1942, odvetou za atentát na obergruppenfuehrera Reinharda Heydricha. Vznikla z toho kampaň "Lidice žijí" a ta galvanizovala mezinárodní podporu za osvobození českých zemí a stala se symbolem nacistické brutality v okupované Evropě. Také tato kampaň pomohla zpevnit podporu Spojenců pro vznikající plány na "odsun" části sudetoněmeckého obyvatelstva z Československa.

Ve Spojených státech byli členy Výboru pro Lidice např. James F. Byrnes, Charlie Chaplin, Albert Einstein a Thomas Mann. 13. června 1942 oznámil plukovník Frank Knox, americký ministr námořnictva: "Budou-li se nás budoucí generace ptát, za co jsme v této válce bojovali, budeme jim vyprávět historii Lidic..." Avšak o šedesát let později je příběh Lidic na Západě téměř úplně zapomenut. Namísto toho jsou Češi za posledních patnáct let v západních myslích stále více spojováni s brutalitou a násilím odsunu (či vyhnání) sudetských Němců.

Částečně je to důsledkem efektivní kampaně, kterou vede organizace sudetoněmeckých "vyhnanců" v západním Německu a jejich stoupenců, kteří podporují svou "tezi o vyhnání". Ta tvrdí, že při odsunu zahynulo více než 200 000 Němců. Sudetští Němci odmítají legálnost tohoto činu na základě kolektivní viny. Opačná strana prosazuje svou "tezi o odsunu", bagatelizuje množství násilí, páchaného na německých civilistech, a zdůrazňuje mezinárodní spolupráci a podporu pro odsun. Tento postoj zastává současná česká vláda.

I když jsou oba termíny čistě z jazykového hlediska přesné, podrobné zkoumání výrazů "odsun" a "vyhnání", jichž používají komentátoři, je zapotřebí, máme-li pochopit tuto debatu, neboť každý z obou výrazů s sebou nese vlastní implicitní významy a definuje uživatelův postoj k této otázce.

Způsobem, který se příliš neodlišuje od soutěže mezi soupeřícími interpretacemi o vzniku státu Izrael v roce 1948, jak je zkoumal historik Benny Morris, existují i zde dvě soupeřící historie, které se vzájemně vylučují. Takže každý pokus porozumět, co se ve skutečnosti přihodilo, nemá-li být jen opakováním už existujících mytologických interpretací, musí přiznat, že obě tyto interpretace existují a že jsou obě důsledkem propagandy a nikoliv historické vědecké práce.

Přesto však v důsledku studené války na Západě převládla "teze o vyhnání", mimo jiné i proto, že komunisté v Praze hájili "tezi o odsunu", kterou nejprve zformulovali Beneš a jeho kolegové. Tento postoj nyní posiluje i rostoucí množství literatury, které líčí německé civilisty jako zapomenuté oběti druhé světové války: bombardování Drážďan, zločiny, která napáchala okupační Sovětská armáda a zejména "vyhnání" asi 10 -- 12 milionů etnických Němců z východní Evropy.

Problém byl zkomplikován ještě i tím, že někteří čelní čeští disidenti, zejména Václav Havel, zaujali během období "normalizace" v sedmdesátých letech postoj hájící "tezi o vyhnání" a tento postoj si s sebou vzali i do vlády v roce 1989.

Avšak většina českého obyvatelstva nemá potřebu se omlouvat či odškodňovat sudetské Němce, či rušit takzvané Benešovy dekrety (Prezidentské dekrety) před vstupem do Evropské unie. Zrušení těchto dekretů je hlavním požadavkem Sudetoněmeckého landsmanšaftu (který byl založen v roce 1950) a Evropská lidová strana se pokusila zabránit, i když neúspěšně, vstupu ČR do EU, dokud nebudou dekrety zrušeny.

Důsledek tohoto dlouhodobého konfliktu soupeřících propagandistických interpretací lze jasně identifikovat ve dvou nedávných dokumentárních pořadech k této věci, které odvysílala BBC. Dva britští novináři, Charles Wheeler a Misha Glenny, se oba soustředili na to, co považují za "zapomenuté" rysy těchto událostí a na zabíjení německých civilistů. Hodně vypovídá už to, že oba užívají slova "vyhnání".

Czechs' hidden revenge against Germans (Skrytá pomsta Čechů proti Němcům) ZDE,české shrnutí BL
The Sudeten Germans' forgotten fate (Zapomenutý osud sudetských Němců) ZDE

Zejména pořad Mishi Glennyho na stanici BBC Radio 4 věnoval mnoho času tomu, že se zaměřil na "pochod smrti" z Brna v roce 1945, ale téměř vůbec se nezmínil o tom, že většina Němců byla deportována relativně brutálním, ale organizovaným způsobem po lednu 1946 pod mezinárodním dohledem. Dojem, který tento pořad musel vyvolat v náhodném posluchači, byl, že toto bylo etnické očišťování na úrovni, jaké jsme byli svědky v bývalé Jugoslávii, kde byl Glenny reportérem.

K násilí bezpochyby docházelo, Češi zavraždili tisíce německých civilistů, ale neexistují důkazy, že to bylo systematické anebo že počty zavražděných dosahují počtů, které uvádějí sudetští Němci. Kromě toho, tyto události je nutno zkoumat v kontextu, v němž se odehrávaly: v době, kdy mnoho lidí považovalo zabití Němce za povinnost a nikoliv za zločin.

Bombardování Drážďan a západní podpora pro Titovy partyzány byly založeny právě na tomto postoji. Kromě toho, v době, kdy Češi nutili brněnské Němce, aby z města odešli, Británie také energicky repatriovala velké počty bývalých sovětských občanů, kteří bojovali na straně nacistů, zpět do Ruska a na téměř jistou smrt.

Účelem není zamlžovat či omlouvat tyto činy, ale umístit je do kontextu války, v níž přišly o život desítky milionů lidí a během níž bylo mnoho desítek milionů Evropanů donuceno opustit své domovy -- a nebyli to jen sudetští Němci. Válka a její dohra jsou z definice násilný proces a uměle oddělovat jedno zvěrstvo od mnoha, která se v té době děla, to způsobuje zmatek v našem chápání, co se vlastně dělo.

Rolí novináře by nemělo být šířit propagandu, ať už je německá nebo česká, a nemělo by to být ani úkolem historika. Propaganda hraje během války životně důležitou roli, ale naše následné chápání historických událostí, ať už se nám z dnešního pohledu mohou zdát jakkoliv brutální, musí jasně projevovat určitou míru porozumění kontextu. V podstatě to znamená, že musíme být schopni oddělit propagandu, ať je šířena jakkoliv vášnivě, od objektivního porozumění minulosti.

I když je to dnes poněkud nemoderní pojem, nejlépe je to myslím vyjádřeno úsilím Leopolda von Rankeho "Wie es Eigentlich Gewesen" (ukázat, jak to vlastně bylo). Takže řešením tohoto problému -- pokud není slovo "řešení" příliš optimistické, je přijetí vědomí, že existují soupeřící verze historie. Není rozumné dál opakovat jen propagandu jediné strany na úkor strany druhé.

                 
Obsah vydání       24. 2. 2004
24. 2. 2004 Jak se podle potlačené zprávy Pentagonu v nadcházejících 20 letech změní svět
23. 2. 2004 Britská vláda odebrala Středoevropanům právo na sociální podporu - ale je to legální?
23. 2. 2004 Ministr práce a důchodového zabezpečení: "Je to tvrdé, ale spravedlivé"
23. 2. 2004 BBC TV News 24: O "vlně středoevropských přistěhovalců"
24. 2. 2004 O zneužívání propagandy Martin D. Brown
24. 2. 2004 The misuses of propaganda Martin D. Brown
24. 2. 2004 Jen ať si jde, kam ho srdce táhne. Jen ať táhne... Jakub  Leiter
24. 2. 2004 Nacionalismus je zločinný Boris  Cvek
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc
22. 2. 2004 Pentagon: radikální podnebné změny zničí civilizaci už do 20 let
23. 2. 2004 Kde to žijem? K argumentům Tomáše Koloce Jan  Čulík
23. 2. 2004 Február 1948 - mýty a realita Andrej  Sablič
23. 2. 2004 Modlím se, aby je nechytili Radek  Mokrý
23. 2. 2004 Marxova filozofie dějin Milan  Valach
23. 2. 2004 Vyrobeno v Texasu Greg  Evans
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 2. 2004 Jen ať si jde, kam ho srdce táhne. Jen ať táhne... Jakub  Leiter
24. 2. 2004 O zneužívání propagandy Martin D. Brown
24. 2. 2004 Jak se podle potlačené zprávy Pentagonu v nadcházejících 20 letech změní svět   
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc
23. 2. 2004 Britská vláda odebrala Středoevropanům právo na sociální podporu - ale je to legální?   
23. 2. 2004 Ministr práce a důchodového zabezpečení: "Je to tvrdé, ale spravedlivé"   
23. 2. 2004 Ceny elektřiny Jan  Čulík
23. 2. 2004 Február 1948 - mýty a realita Andrej  Sablič
23. 2. 2004 Modlím se, aby je nechytili Radek  Mokrý
20. 2. 2004 Propouští americká armáda Brity z Guantánama, protože se bojí Nejvyššího soudu?   
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?   
20. 2. 2004 Brzo, Mičurine, brzo... Tomáš  Koloc
20. 2. 2004 Přistěhovalectví ze střední Evropy: Britská vláda ustoupila populismu Jan  Čulík
20. 2. 2004 Premiér zkolaboval při jednání parlamentu, Nova hledá náhradníka Štěpán  Kotrba
19. 2. 2004 O italských politických atentátnících v komunistickém Československu Jan  Čulík

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
24. 2. 2004 O zneužívání propagandy Martin D. Brown
24. 2. 2004 The misuses of propaganda Martin D. Brown
13. 1. 2004 Čechy jako poučení Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
29. 10. 2003 Nacionalismus navždy? Milan  Valach
29. 9. 2003 K širšímu smyslu pěstování českého "sudetoněmeckého komplexu" Jiří  Černý
29. 9. 2003 Český rozhlas 3 Vltava k česko-(sudeto)německému tématu Jiří  Černý
26. 9. 2003 Nelitovat Němce   
4. 9. 2003 "Centrum proti vyhánění": Změna myšlení je naléhavě nutná   
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
29. 8. 2003 České postoje k odsunu sudetských Němců jsou motivovány ideologicky   
3. 7. 2003 Miliardové restituce možná i na základě falešných razítek národních výborů František  Hanzlík
1. 7. 2003 Podle Petra Uhla za vše může Edvard Beneš - skutečnost však byla jiná František  Hanzlík
16. 1. 2003 Jak to bylo opravdu s odsunem Němců z Československa Martin D. Brown
14. 1. 2003 PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky Věra  Olivová