22. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 12. 2006

Skutečné příčiny rasového násilí

aneb "know how" pro černochy

Pokusil jsem se text Vlastimila Marka překlopit do ještě jednoznačnější a pro každého srozumitelné roviny. Pokud myslel svůj původní text jakou zenový koán, který má pomoci ostatním otevřít oči navzdory (či ještě spíše díky) své zjevné nelogičnosti či absurditě, nechť tak, prosím, bere i následující travestii:)

Vážení černošští čtenáři, běloši jsou geneticky takoví nepovedení černoši, a jsou křehčí. Alespoň co se týče emocí. (Běloši v necivilizovaných podmínkách po porodu častěji umírají. Mimochodem, odborníci žasnou, ale faktem je, že čím víc je prostředí nezdravé a nehygienické, tím více se rodí černochů. Matka příroda zase jednou dokazuje, jak je moudrá). Běloši tak potřebují, jako talíř po prababičce, velmi jemné zacházení.

Co kdybyste se tedy pokusili "spatřit" vše z bělošské perspektivy? ptá se běloch Jan Rovenský.

I had, krysa nebo jakékoliv zvíře útočí, je-li zahnáno do kouta. Tak také běloch, neschopen svým logicky orientovaným rozumem pochopit vaše z jeho pohledu iracionální a jemu nepochopitelné chování, jednání, a slova, je občas tak zdeptán, tak ponížen, tak vykolejen a znejistěn, že je jeho jedinou možností násilí. Brání se útokem.

I běloch, jakkoliv hrdinsky se tváří, totiž potřebuje svůj koutek. Místo, kam by zmizel, když "ztratí tvář". Vy netušíte, jak hlubinně jedovaté jsou pro něho vaše vyzývavé pohledy a nepochopitelná veselost. Každou věc, která může zpochybnit jeho důstojnost, totiž běloch chápe jako téměř životní prohru.

Když např. zametáte chodník a koštětem začnete šmejdit kolem jeho polobotek, když sedí v parku na lavičce, kam se uchýlil po neshodě se šéfem, je to právě jako s krysou v koutě. Berete mu tím symbolicky poslední kousek místa, kde ho nikdo neponižuje (v práci ho, jak známo, ponižuje šéf, a doma, jak jsme si řekli minule, manželka). Vy jste vždy pány ulic, stvrzovaní ve své vůdčí roli právě každým máchnutím koštětem, shrabaným trávníkem, každým sebraným hovínkem, každou vyleštěnou polobotkou, doručeným balíkem či odneseným kufrem... a bělochovi pak často skutečně nezbývá než odejít (ale kam?).

Protože váš mozek je hemisférově propojen o 30% více než mozek bělocha, vnímáte svět jinak. Jakoby z více stran. Zase ale neumíte pochopit určité lekce života tak, abyste si je už navždy pamatovali. Žijete ze dne na den a děláváte tytéž chyby zas a znovu.

Běloch se totiž často chová jako pes. Když ho jeho barevní spolubližní zklamou, poníží či dokonce podrazí, pamatuje si to (jako ostatně slon a kůň a další zvířata) celý život. Jenže právě proto, že se umí rozhodnout a být akční v situacích, kdy je nutno se rozhodnout, černoch by měla bílé muže "poslouchat" (a rozhodně tím nemyslím být poslušný!).

Zaprvé, následovat ho. Právě v situacích, kdy je třeba něco okamžitě udělat, nebo rozhodnout se na křižovatce (dějin, situací), dokáže běloch (na rozdíl od černochů, jejichž mozky přinášejí důkazy pro obě varianty) konat. Proto byste, nejste-li si sami jisti, měli umět bílé vůdce bez obav následovat.

Zadruhé, měli byste se ve svém a skupinovém zájmu naučit "slyšet", co je za akcí, gestem, postojem, tónem bílého muže (ostatně totéž by se měl samozřejmě vůči vám naučit i on). Zatímco černoch mluví, aby si odpočinul, bílý muž sděluje informaci.

Černoch to, co řekne, nikdy nebere tak vážně a doslova, jako běloch. Už víme, jak rozdílně běloši a černoši vnímají a především interpretují slova toho druhého -- jak odlišně jim fungují poněkud odlišné mozky. Kolik jen nedorozumění (a hádek a rasových nepokojů) bylo nastartováno právě takovýmto sémantickým nedorozuměním...

Stačí jedna nepozornost, jedno drzé slovo, a je to jako v pohádce. Nejmladší černoušek v jistém okamžiku neposlechne zdánlivě bezvýznamnou dobrou radu bílého mudrce, ale pak musí celý život nosit těžké balíky a leštit boty. (Přitom stačilo, aby se nechal zapsat na slušnou školu a vykašlal se na ty příživníky doma, které od svých deseti let pomáhá živit.)

Jedno slovíčko, jedna poznámka, kterou jste ani tak nemyslel, a běloch k vašemu překvapení vybuchne - a uteče nebo zaútočí (krásně o tom píše Georgie Orwell v Barmských dnech -- bílý hrdina tu domorodému chlapci celkem pochopitelně vyrazí oko poté, co mu na otázku drze odpoví "Not your business!").

Nikdy proto neříkejte (v afektu, navíc třeba ještě rozpálení nějakou domnělou nespravedlností) bělochovi, ať vás klidně zabije, že je vám všechno jedno. On vás totiž poslechne a zabije vás (bere vaše slova jako instrukci).

Pokud nějakému bělochovi sloužíte doma a on na vás nemluví, není to jeho ani vaše chyba, ale nedorozumění: běloši prostě po lovu tygra odjakživa odpočívali tak, že mlčeli a koukali do ohně nebo na hvězdy. Dodnes dělají totéž -- jen místo ohně mají krb a místo hvězd noviny. Nechte ho odpočinout, dejte mu najíst, a pak vám třeba i něco moudrého řekne.

Zatímco (hemisférově propojenější) mozek černocha má vždy k dispozici více variant, a barevní i o nepříjemných věcech dovedou celé dny a měsíce povídat (často velmi ukřivděně, například když někoho z nich zabijí), pro bílého muže, který navíc neví, jak pracovat se svými emocemi (nejméně několik minulých generací bělochů bylo naučeno emoce naopak skrývat a předstírat, že neexistují), je to vždy buď, anebo. A protože se v mozku a citech černochů nevyzná, bere jakýkoliv drzý pohled či možný posměšek, který by ponechal bez odplaty, jako svou prohru - a pak buď zaútočí, nebo uteče (a útok nebo útěk je základní tělesná reakce bělocha-lovce evolucí vyvíjená miliony let).

Začtvrté, právě proto také po bělochovi nikdy nechtějte, a zvláště ne před svědky (vašimi kamarádkami, jeho kamarády, nebo dokonce jeho ženou), aby vám řekl, že proti černochům nic nemá. To je pro bělocha nepředstavitelně ponižující.

Když se naučíte bělochy brát a milovat takové, jací jsou (vždyť to přece umíte se svým pejskem), a navíc projevovat vděčnost, vděčnost a vděčnost, budete vedle nich žít šťastní až do smrti.

Když jim ale budete vnucovat své (evolučně tak odlišné) způsoby vidění světa (notně podporované buřičskými equalistickými a pseudohumanistickými pamflety), když ho budete ponižovat tím, co vám konvenuje (např. nutit ho, aby poslouchal vaší hlasitou primitivní zábavu, když prochází kolem vašich příbytků), dříve nebo později vybuchne.

Rasové násilí je podle mne ve většině případů (někdy i vědomě, ale většinou naprosto nevědomě) nastartováno nějakou (bělošským mozkem naprosto odlišně interpretovanou) černochovou poznámkou či pohledem.

Tak obrovskou moc má černý muž nad bílým ... (jen mu většinou chybí "know how").

P. S.: Tři náměty k uvažování pro pokročilé:

* Černé guvernantky vychovávají bělošské děti

* Černoši nemají žádné vědce, zato krásně zpívají.

* Naši jižanští předci se tak moc báli černých, že je na noc přikovávali.

                 
Obsah vydání       22. 12. 2006
26. 12. 2006 Saddám Husajn bude popraven
26. 12. 2006 Fidel Castro "nemá rakovinu"
25. 12. 2006 Papež požaduje úsilí o mír na Blízkém východě
23. 12. 2006 Vánoční naděje Boris  Cvek
25. 12. 2006 Vánoce jako DIY Bohumil  Kartous
24. 12. 2006 Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelné Zdeněk  Bárta
24. 12. 2006 Viliam Buchert mluvil s Václavem Malým
22. 12. 2006 Advent křesťanů ve dvojím obležení Ivo V. Fencl
22. 12. 2006 Vánoční vražda Wenzel  Lischka
25. 12. 2006 Washington Post: Americké ministerstvo obrany porušilo předpisy a proplýtvalo miliony
25. 12. 2006 Soukromá hanopisná kampaň doktora Valacha Karel  Dolejší
25. 12. 2006 Schwarzenberg, Amnesty International i Člověk v tísni: Čím se mažou, tím také smrdí... Štěpán  Kotrba
26. 12. 2006 Co je na spolupráci s Člověkem v tísni diskreditujícího?
26. 12. 2006 Mezinárodní lidskoprávní a humanitární organizace MUSEJÍ být nezávislé Jan  Čulík
25. 12. 2006 Naše ČT -- o Vánocích Oldřich  Průša
24. 12. 2006 Poučení staré dva tisíce let
24. 12. 2006 Teroristé "chystají vánoční útok na tunel v kanálu La Manche"
24. 12. 2006 Prezidentský úřad na prodej Zdeněk  Jemelík
24. 12. 2006 Tři chovatelé drůbeže nakaženi v Egyptě ptačí chřipkou
23. 12. 2006 OSN uvalila sankce na Írán
23. 12. 2006 Proč média nepíší, že Klaus porušuje ústavu?
23. 12. 2006 Průzkum veřejného mínění: "Náboženství je škodlivé"
23. 12. 2006 Násilí nejen na ženách Věra  Říhová
23. 12. 2006 Skutečné příčiny rasového násilí Jan  Rovenský
22. 12. 2006 Malá příhoda o domácím násilí a fungování státní moci, kterou si všichni platíme Michal  Musil
22. 12. 2006 Anglosaští fotbaloví fanoušci diskutují o české literatuře :)
26. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2006 První Čech na Islandu
22. 12. 2006 Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatřeny a některé od obyvatelův ostrovu toho hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 Vypsání krátké ostrovu Islandu a věcí některých zvláštních, kteréž v něm spatřeny býti mohou. A nejprvé o jménu ostrovu toho, proč slove a nazývá se Island Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O živnostech Islandských Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O rybách a potvorách mořských okolo Islandu Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 O vrchnosti a řádu, kterého v zemi své ostříhají Daniel Strejc Vetterus
22. 12. 2006 Náboženství v Islandu a jaký způsob při něm zachovávají Daniel Strejc Vetterus
18. 12. 2002 Vánoce Štěpán  Kotrba
22. 12. 2006 Vánoční a novoroční vydání Britských listů
22. 12. 2006 Bohu díky, ale za co? Uwe  Ladwig
22. 12. 2006 Vianoce (nielen) pre ateistov Eduard  Chmelár
22. 12. 2006 Michael  Marčák
22. 12. 2006 Sedm statečných a jeden premiér Jaroslav  Ungerman
22. 12. 2006 O Štěpánech, džbánech a koledách Vladislav  Černík
21. 12. 2006 Jarní vody II. Alex  Koenigsmark
22. 12. 2006 Apage Satan Claus! Jakub  Topol
22. 12. 2006
22. 12. 2006 Šťastné a veselé China  Miéville
22. 12. 2006
22. 12. 2006 Milan  Kozelka
20. 12. 2006 Milan Kozelka: World Press Photos
22. 12. 2006 Miniohlédnutí vzad i vpřed na konci roku 2006 Miloš  Dokulil
22. 12. 2006 Rakousko vyhostilo Davida Irvinga
24. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2006 Konečně se zbláznili Oldřich  Průša
22. 12. 2006 O Klausovi, vládě, která nebyla jmenována, a českém právním řádu
22. 12. 2006 Pilíře moci nebo obelisky bezmoci Ladislav  Žák
22. 12. 2006 Sociální demokracie na rozcestí Josef  Vít
21. 12. 2006 USA a česká AI Milan  Valach
22. 12. 2006 Kolik médií snese či si může dovolit demokratická společnost? Ivan  Müller
22. 12. 2006 USA aktivizují své vztahy s Ruskem Miroslav  Polreich
27. 12. 2006 Mistrovství republiky v pokeru -- reportáž z míst, kde jde o vše... Jaroslav  Pour
24. 12. 2006 Kazetové bomby a miny nadále ohrožují Libanonce
22. 12. 2006 O ženách a mužích
22. 12. 2006 Reformní vláda na baterky. Halelujá... Jiří  Havel
22. 12. 2006 Zahradník kozlem Jana  Maříková
22. 12. 2006 Schwarzenberg by byl ideálním ministrem zahraničí ČR Vlastimil  Marek
22. 12. 2006 Post-demokratická rizika a problém reprezentace Jiří  Bystřický
22. 12. 2006 Svět trvale udržitelné války a širokospektrální dominance Vladimíra Al-Maliki Levá
22. 12. 2006 Nesejmutelná odpovědnost za vlastní chování Jan  Potměšil
22. 12. 2006 Obavy po česku vykecané František  Schilla
21. 12. 2006 Americký voják obžalován z vraždění v Iráku
22. 12. 2006 Michael  Marčák
22. 12. 2006 Bude nás budoucnost potřebovat? Jan  Baltus
22. 12. 2006 Riziko falešných sobů Radim  Valenčík
22. 12. 2006 Smyšlená programová dezerce nebo neznalost? Jiří  Havel
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
22. 12. 2006 Jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat Jozef Bohumil Ftorek
21. 12. 2006 Mexiko má dvoch prezidentov Samuel  Kováč
21. 12. 2006 Kýchající krysy a zlá čarodějnice z jihu Meike  Snijder
21. 12. 2006 Sneezing rats and the wicked witch of the South Meike  Snijder
21. 12. 2006 Zmarněný rok života Zdeněk  Jemelík
20. 12. 2006 Hospodaření OSBL za listopad 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce