Reakce na poznámku Lubora Kysučana z Amnesty International ČR.

Základním principem práce jakýchkoliv seriózních mezinárodních humanitárních a lidskoprávních organizací je, že musejí být nezávislé. Mimo jiné je to i otázka života a smrti. Kdyby třeba bylo známo o humanitární organizaci Oxfam, která většinou působí v Africe, že je vlivovou agenturou USA, nebo jedné strany v četných válečných konfliktech v afrických zemích, druhá válčící strana by její humanitární pracovníky vyvraždila.

Mezinárodní organizace Amnesty International se sídlem v Londýně skutečně nezávislou institucí je a velmi by se poděkovala svým středo- a východoevropským pobočkám, pokud by tuto její nezávislost zdiskreditovali afiliací k americkým či třeba ruským institucím anebo spoluprací s institucemi, které prosazují zahraniční politiku nějaké mocnosti.

To, že Člověk v tísni není nezávislá organizace, a že tedy spolupráce s ní jiné organizace diskredituje, vyplývá z lehce zjistitelné skutečnosti, že Člověk v tísni se nezasazuje o osoby, utlačované či týrané v proamerických zemích či ve Spojených státech samotných.