8. 9. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 9. 2006

Virtuální bohoslužba nejen pro nedůvěřivé nevoliče

Vůle ke smyslu

Název tohoto kázání jsem si vypůjčil od slavného psychiatra Viktora Emila Frankla, zakladatele tak zvané logoterapie (logos = slovo, smysl, řád).

Podstatu lidské existence vidí Frankl v odpovědnosti člověka za vlastní život. Objevil, že člověk k tomu, aby mohl být šťastný, potřebuje nutně cítit ve svém životě smysl. Smysluplnost však potřebujeme také a zejména ve chvílích, kdy prožíváme a překonáváme nějaké těžké životní situace. Franklova životní zkušenost se opírá především o vlastní zážitky z koncentračního tábora, kde žil s ostatními v každodenním utrpení a ohrožení vlastní existence.

Podstatu lidské existence vidí Frankl v odpovědnosti člověka za vlastní život. Objevil, že člověk k tomu, aby mohl být šťastný, potřebuje nutně cítit ve svém životě smysl. Smysluplnost však potřebujeme také a zejména ve chvílích, kdy prožíváme a překonáváme nějaké těžké životní situace. Franklova životní zkušenost se opírá především o vlastní zážitky z koncentračního tábora, kde žil s ostatními v každodenním utrpení a ohrožení vlastní existence.

Ve svých vzpomínkách popisuje, jak v takovém táboře upadá jednotlivý lidský život do radikální bezcennosti. Zde bylo velmi těžké nějakou smysluplnost života prožívat a přesto, kdo to dokázal, stal se vůči všem útrapám odolnější a jeho šance na přežití se zvýšila. Z této doby pochází jeho parafráze Nietzcheho výroku: "když ví člověk proč, zvládne skoro každé 'jak'".

Podle Frankla i v situaci zdánlivě totální nesvobody zbývá jakási duševní svoboda postoje mého ,,já``. Člověku, zbavenému v koncentračním táboře všeho, nemůže být vzato jedno důležité: poslední lidská svoboda postavit se k daným poměrům tak, či onak. Zásadně se člověk může i za takových okolností rozhodovat, co se z něho duchovně v táboře stane, zda typický koncentráčník, nebo člověk, uchovávající si lidskou důstojnost. Pro uchování si života v táboře je také důležité zaměřit se k nějakému budoucímu cíli. Kdo již nemůže věřit v budoucnost, je v táboře ztracen.

Právě v utrpení či v jakékoli nepřízni je dána neopakovatelná možnost jedinečného činu, který záleží v tom, jak to vše nedobré přijímáme a neseme. Jednou z Fraklových stěžejních tezí je, že člověk nemůže na smysl čekat nebo jej pouze hledat, ale musí smysl světu aktivně dávat. Člověk musí za smysl svého života převzít odpovědnost. Právě v tom tkví lidská svoboda. Nikdo nemusí být vláčen svým osudem, ale může svobodně svým postojem vlastní osud utvářet.

Vůle člověka ke smyslu může být také zmařena. V tomto případě mluví logoterapie o ,,existenční frustraci``, která může vyústit v neurózu, kterou můžeme nazývat termínem ,,noogenní neuróza`` (noos = mysl, duch.).

Všechno tohle se mi promítá při častých rozhovorech s lidmi o stavu světa a naší země zejména. Mnoho lidí je frustrováno stavem společnosti, jsou neerotizováni až k jakési koncentráčnické netečnosti vůči smyslu vlastního života i smyslu společnosti, ve které žijí. Dobrým příkladem je až jistá pýcha na rezignaci základního principu demokratické společnosti, totiž ona "hrdá" proklamace, s níž ten či onen prohlašuje, že nechodí k volbám -- a to ani do místních zastupitelstev. Ani třeba referendum v Brně, které mělo rozhodnout o velkých penězích Brňáků za případné přemístění nádraží nebylo platné, protože to těm Brňákům prostě bylo fuk a k referendu nepřišli.

Tento postoj znám velmi dobře z věznic, kam chodím, kde mnozí odsouzení naprosto rezignují na jakoukoliv odpovědnost za svůj další osud -- a tím i na ten díl vnitřní svobody, který jim i ve vězení je dán. Je poněkud tristní, že tuto kriminálnickou neurózu sdílí tolik spoluobčanů. Podtrhuji: spolu-občanů, nejsme přeci nevolníky. A protože s Osvobozenými pověděno "čtěme Bibli, tam to všechno je", podívejme se do biblické knihy zvané "Židům" a nechme se oslovit jejím poselstvím.

Nevíme kdo tuto knihu psal, ani přesně komu, ale je to jakési kázání, které neznámý autor psal kolem roku 95, tedy v době, kdy začalo první rozsáhlejší pronásledování křesťanů za císaře Domitiana. Ze zmínek v knize (Žd 12,4) se dá však usoudit, že se tehdy snad ještě nejednalo přímo o krvavý teror, který nastoupil později, spíše šlo o xenofobní výbuchy nevole obyvatel starověkých měst vůči křesťanům, stejné, jako se vždy znovu objevovaly i vůči Židům. Některé náznaky ukazují (Žd 11,25n), že křesťany tehdy ohrožovalo ještě víc než fyzické násilí spíše pohrdání, které "normální" společnost projevovala vůči lidovému hnutí, kterým prvotní křesťanství bylo. Byla to již druhá generace křesťanů, už se začínala po prvotním nadšení otců projevovat jistá unavenost, ztráta smyslu, frustrace z postupného uvědomování si, že vláda pravdy, lásky a spravedlnosti nezačala ani nezačne naráz, ale že je to vlastně celoživotní a celodějinný zápas, je to "běh na dlouhou trať.

A to již jsme u našeho dnešního textu:

První verš -- "Vytrvejme v běhu!" Metafora závodního běhu (agwnse v Novém zákoně objevuje častěji, ale v této knize jde právě nikoli o sprint, ale o maratón. O běh na dlouhou výdrž. Proto také autor nabádá k odložení "všeliké přítěže" a všeho "pod nohy se pletoucího" hříchu.

Vinou církevního puritánství se nám jeví slovo hřích jako nějaká sladká neřest; zde (a nejen zde) je však položen důraz na to, že hřích je něco tíživého, nešikovného, co vadí a brzdí v běhu jako dlouhé šaty, co se pletou při běhu pod nohy, něco, co může způsobit i pád na zem, či úplný konec závodu. Hřích je, logoterapeuticky řečeno, ztráta vůle k pozitivnímu smyslu života, odmítnutí Boží výzvy k smysluplnému, odpovědnému a svobodnému životu.

Výzvou, pobídkou a pomocí proti tomu je nám "oblak svědků", martyrů, kteří jsou vyjmenováni v předchozím textu. Ten maratónský běh života neběžíme každý sám, nýbrž ve společenství vzájemného podpírání, pomoci a povzbuzení. Vzpomněl jsem si na tento biblický text, když na mne kdysi naléhali (i fackami) v cele předběžného zadržení příslušníci StB, abych s nimi začal kolaborovat. Právě představa kamarádů venku, i vzpomínka na svědectví osobností, kterých si vážím z minulosti; to pomyšlení, co by tomu řekli a jak bych vůči nim obstál -- to mne povzbuzovalo i napomínalo, abych na něco podobného ani nepomyslel. I to znamená třeba ten oblak svědků.

Verš druhý -- "s pohledem upřeným na Ježíše." Každý máme svůj oblak svědků, kteří běží s námi ten maratón života. Mohou to však docela dobře být kumpáni ze čtvrté cenové skupiny, či dokonce z kriminálu. Ti nám k nalezení smysluplného života, odpovědnosti a svobodě moc nepomohou.

Proto autor specifikuje styl i cíl běhu -- je jím životní cesta Ježíše, který trpělivě snesl i potupné popraviště, než aby zradil svou cestu, a tak se nám stává pomocníkem, cílem i smyslem života.

Verš třetí -- "Myslete na to, co všechno on musel snést od hříšníků...! Spíše: porovnávejte, či vzpomeňte na to, co on snášel, když je vám zle a hrozí, že kvůli únavě ztratíte smysl a naději. Je to tak -- jsme schopni krátkodobého vznětu, revolučního nadšení -- při dlouhodobém šlapání ale ztrácíme nejen dech, ale i smysl a cíl cesty. Únava, dlouhodobé střetávání s lidskou podlostí, zlobou a hloupostí -- prostě s hříchem -- to vše nám podlamuje síly. To právě zlo potřebuje -- namluvit nám, že není žádného jiného smyslu, než živočišného přežívání. To se potom snadno stáváme obětí manipulace a zotročení.

A ještě verš dvanáctý -- "Proto posilněte své zemdlené ruce...." Ze svědectví svědků o pravém smyslu života -- minulých i přítomných - z jejich podpory a pomoci; z důvěry v Ježíše a v porovnávání se s jeho trpělivostí i utrpením (v řečtině je stejný výraz pro oboje) nacházejte sílu k dalšímu běhu po dlouhé trati.

Nesete si spoustu zranění a bolestí, je vám často mizerně a zmocňuje se vás rezignace, strach a chuť se na všechno vykašlat. Ale nevzdávejte to! Má to smysl! Cítíte se jako chromí, všude temno, ale naděje přeci, a víra -- s Charlotou Masarykovou řečeno -- jsou jako svíce, jejíž světlo je o to potřebnější, oč více se smráká! Stojí za to tou vírou a nadějí -- a láskou do slavné trojice -- posvítit na tu cestu před sebou sobě i druhým, kteří někdy jsou svědky vám, někdy ale za svědky potřebují oni vás! Mějte a rozdávejte víru ke smyslu života!

Amen

                 
Obsah vydání       8. 9. 2006
10. 9. 2006 Gordon Brown premiérem nebude?
9. 9. 2006 CIA je příliš neschopná na to, aby zorganizovala útoky z 11. září...
10. 9. 2006 Paroubek by se smířil s radarem Štěpán  Kotrba
10. 9. 2006 USA odloží rozhodnutí o raketách na dobu po listopadovém summitu NATO Štěpán  Kotrba
10. 9. 2006 Zaorálek: být partnerem USA neznamená být servilní Štěpán  Kotrba
9. 9. 2006 Vyprodáno: V Londýně vystoupí hlavní konspirační teoretik o 11. září
9. 9. 2006 Paroubek, Kubice I. a Kubice II. Štěpán  Kotrba
9. 9. 2006 Konspirační teorie, anebo alternativní verze událostí? Michal  Brož
9. 9. 2006 Dvojvládí - co Vy na to, pane prezidente? Vít  Klíma
9. 9. 2006 Mlčení
9. 9. 2006 Saddám neměl žádné styky s al Kajdou
9. 9. 2006 11. září, média, otevřenost, konspirační teorie a Britské listy
9. 9. 2006 Mladá fronta dnes se nestydí vykrádat druhé Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Oprava: USA smlouvy o základně s ČR a Polskem "teprve podepíší"
9. 9. 2006 ČSSD: základny jsou zásadním problémem národní suverenity a bezpečnosti
8. 9. 2006 Jak proameričtí novináři škodí proamerické věci Oldřich  Průša
8. 9. 2006 Členové Evropského parlamentu: Kde jsou tajná vězení CIA?
8. 9. 2006 Kubiceho denunciační prefabrikát: pravda začíná vycházet najevo Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Zpráva o nálezu velkého ropného ložiska je zřejmě jen PR propaganda
10. 9. 2006 Výpověď o straně a lidech Miroslav  Kalousek
8. 9. 2006 Vůle ke smyslu Zdeněk  Bárta
8. 9. 2006 Hádka ohledně toho, kdy má Blair odejít, skončila? Jan  Čulík
8. 9. 2006 Princip známe, ale co je příčinou? Bohumil  Kartous
8. 9. 2006 Kde bere ODS tu aroganci? Jan  Čulík
8. 9. 2006 Česká vojenská rozvědka přiznává, že Al-Kajda měla sloužit proti Rusům Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Ropný zlom se odkládá. Kde udělali soudruzi chybu? Ivan  Brezina
8. 9. 2006 S ropným zlomem počítá i americká administrativa ve svých strategiích Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Proč šťourají BL do soukromí svých autorů? Ivan  Brezina
8. 9. 2006 Čínský jazyk nebo čínské jazyky? David  Sehnal
7. 9. 2006 Rozpory v událostech z 11. září
8. 9. 2006 Soudy o WTC jsou nemožné
8. 9. 2006 Jak vznikají bludy Vladimír  Wagner
9. 9. 2006 Útoku na Světové obchodní centrum předcházel třicetihodinový výpadek proudu ve vyšších patrech WTC Jiří  Mašek
7. 9. 2006 75 amerických univerzitních profesorů tvrdí, že útoky z 11. září zosnovala sama americká vláda
7. 9. 2006 Všude se najdou zrádci, i mezi americkými profesory
7. 9. 2006 "Nejsou to žádní vědci"
8. 9. 2006 Bulvár tvoří (hlavně) způsob prezentace Vladimír  Wagner
8. 9. 2006 Americká vláda už byla usvědčena ze lží Milan  Valach
8. 9. 2006 Předem známá správná pravda
8. 9. 2006 Rozpory kolem 11. září?
8. 9. 2006 Další nezodpovězené otázky o útoku 11. září 2001 Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Meze pevnosti v tečení ocelových nosníků
8. 9. 2006 Vzkaz pro konspirační teoretiky
8. 9. 2006 Kdy taje ocel
8. 9. 2006 Noam Chomsky podporuje iniciativu "Ne základnám"
8. 9. 2006 Odkud je jistota ohledně skutečných pohnutek USA? Petr  Vařeka
8. 9. 2006 Svět podle Hurvínka Pavel  Urban
8. 9. 2006 Návrh změn pro české školství Radek  Sárközi
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša
8. 9. 2006 Fahrenheit 9/11 - film k výročí Štěpán  Kotrba
7. 9. 2006 Orbis sensualium pictus Milan  Cimburek
7. 9. 2006 Žurnalistická škola v počátcích Miroslav  Polreich
7. 9. 2006 Návraty domů Ladislav  Žák
7. 9. 2006 Proměny konceptu vnitřní bezpečnosti a jeho "Kmotři"
7. 9. 2006 Dotčení -- terorem postižení i samotní teroristé Egon T. Lánský
7. 9. 2006 Stále obchází strašidlo komunismu Zdeněk  Jemelík
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 9. 2006 Hospodaření OSBL za srpen 2006

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
8. 9. 2006 Vůle ke smyslu Zdeněk  Bárta
28. 8. 2006 Telefon do nebe Stanislav  Heczko
25. 8. 2006 Osoba blízká, aneb arogantní nedůvěra Zdeněk  Bárta
14. 8. 2006 Zákon a my: Sobota je učiněna pro člověka a ne člověk pro sobotu Zdeněk  Bárta
15. 7. 2006 Moc jeho Ducha Zdeněk  Bárta
2. 7. 2006 Žízeň po životě Zdeněk  Bárta
15. 1. 2006 Pachatelé nepravosti a zbyteční lidé Zdeněk  Bárta
7. 1. 2006 Nesmíme se orientovat jen na požitkářství a přepych Zdeněk  Bárta
23. 12. 2005 Vánoce 39˚C Zdeněk  Bárta
9. 9. 2005 Kázání o naší době a době konce Stanislav  Heczko
2. 9. 2005 Kázání o pravdě Stanislav  Heczko
29. 1. 2005 Vaše srdce obrostlo tukem, takže jste slepí a hluší, vaše srdce je tvrdé a necitlivé Zdeněk  Bárta
24. 1. 2005 O lásce, protože té není nikdy dost... Štěpán  Brodský
16. 1. 2005 Budeme čekat na Godota? Zdeněk  Bárta
19. 12. 2004 "Blboune!" pravil Bůh Ondřej  Stehlík