22. 12. 2006
Reformní vláda na baterky. Halelujá...Důmyslný inženýr Mirek Topolánek sestavuje vládu. Sestavuje ji už potolikáté, že se v tomto směru bezpochyby stal nejzkušenějším českým politikem. Radost z jeho tvůrčí činnosti kalí jen smutná skutečnost, že dosud nikdy nebyl úspěšný. Nepochybně si vzal příklad z klasika české vědy a politiky Járy Cimrmana, který nadšeně hledal ty cesty, po jejichž perném absolvování mohl učené společnosti upřímně sdělit: "Tudy ne, přátelé!" |
Pilný politický mravenec Topolánek sestavil vládu tentokráte už do čtvrtka. Ještě sice úplně nevěděl, jaký bude mít ta vláda program, ale už vesele kokrhal, že to bude vláda reformní. Ve čtvrtek dopoledne s politickými partnery jen ty reformy suchým klůckem doleštil, naškrábal seznam vládychtivých ministrů a hurá na Hrad. Nebýt osudové nepřízně děda Vševěda, dojatý občan dostal vládu pod stromeček. Halelujá... Nic proti cimrmanovskému úsilí. Chvála tradic se k vánočním kapříkům hodí. V dunění novoročních rachejtlí však zaniká otázka, jakou vlastně bude mít vláda podporu a jakou pak najde podporu pro své reformy. Zatím žádný za levici zvolený poslanec nad pravicovou reformní vládou veřejně nejásal. Pan Dalík však tisku diskrétně naznačil, že pravicová vláda spoléhá na to, že několik poslanců z levé strany spektra dostane v okamžiku hlasování o důvěře politický průjem. Nu což, možné to je. Proroctví svatého Dalíka se už jednou vyplnilo. Otázkou je, zdali to postačí i na reformy. Není zdaleka jasné, zdali bude podpora případného zrádce trvalá, či bude nutno korumpovat ad hoc při jednotlivých hlasováních. Stojedničková vláda sociálních demokratů a spol. ovšem přinesla smutnou zkušenost s tím, že v takovém případě se v parlamentu nalézá celkem stojedna stoprvních poslanců. Jestli si každý z nich postaví svou hlavu a bude něco chtít, nezbude, než to pokorně plnit. Jak se v takovém případě prosazují fundamentální reformy? Docela těžko. Mirek Topolánek propásl šanci na reformní vládu tím, že vyměnil velkou koalici dvou stran za menší koalici tří stran vyztuženou konstruktivním přeběhlíkem. Jednoduchý duet vyměnil za čtyřzpěv, do kterého mohou libovolně vstupovat až desítky samozvaných sólistů, kteří by jinak pokorně zpívali nenáročné party ve sboru. Dirigent Topolánek se bude mít co ohánět, zvláště když už bude v jeho základním kvartetu jeden definičně falešný hlas. Situaci komplikuje to, že už černo-modro-zelená koalice má rozdílné zájmy. Bursíkovi zelenáči cítí příležitost a rádi by ve volbách doplnili zatím skromné poslanecké řady. Lidovci po volbách moc netouží, po nedávných otřesech by raději počkali, až se prosadí jejich nová krev. A není-li bájný konstruktivní přeběhlík uplacen, nemůže mít zájem o volby. O co má zájem Mirek Topolánek, pak neví zřejmě ani on sám. A tak je jisté jen jediné. Po letošním Silvestru čeká českou pravici dlouhá reformní kocovina. Veselé vánoce... Autor je místopředsedou národohospodářské komise a stínovým ministrem školství ČSSD |