Touto nedělí Alianční týden modliteb končí. Dnešním tématem je globální partnerství pro rozvoj mezi státy, firmami a nevládními organizacemi. Znamená to především otevření trhů a finančních systémů pro chudé země, snížení dluhů a hlavně: zvýšení pozornosti bohatých zemí a jejich obyvatel na problémy malých a chudých zemí. Pořadatelé určili k přemítání Ježíšovo Podobenství o hřivnách a klíčovou větu z jeho Podobenství o posledním soudu. Tož ve světle těchto biblických textů zvažujme naše postoje ke globálnímu partnerství. Nebude to zvažování nijak lichotivé.

Obě podobenství na sebe bezprostředně navazují. Nejprve ony hřivny: ekumenický překlad poněkud nešťastně drží tento staročeský překlad v textu užitého řeckého slova talanton talanton talent, které je nám mnohem srozumitelnější.

V hřivně, pokud tomu slovu vůbec rozumíme, tušíme peníze. Jen opravdový písmák slyší ještě také nadání. V podstatě je to tak. Od staroslovanského griva -- krk je nejen hříva, ale i grivna -- náhrdelník, a od náhrdelníku už je jen kousek k platidlu, kusu drahého kovu.

Talent je nám srozumitelnější. Právě díky Ježíšovu podobenství se tento výraz pro tehdejší jednotku váhy stříbra -- cca 36 kg -- změnil v mezinárodní slovo pro obdarování, nadání, "buňky na něco", prostě: talent. Bylo to celé bohatství - talent stříbra bylo 9000 římských denárů, přičemž denár byla celodenní mzda za manuální práci. Však také být k něčemu obdarován, mít talent, to je vzácná věc!

Nu a my Evropané a Američané jsme ve světle tohoto příběhu v pozici těch, kteří dostali kdysi takovéto obdarování. Naše kultura má talent k pracovitosti, odpovědnosti, myšlení, technologiím, vědě a tudíž k úspěšnému přežití (nechme pro tuto chvíli stranou to, že máme také talent k exploataci lidských i přírodních zdrojů). A tyto talenty máme rozmnožovat. Ať jich máme pět, nebo jen jeden. Ale teď pozor! Toto podobenství jako by navádělo k arogantnímu a loupeživému kapitalismu devadesátých let. Aby to však nebylo takto pochopeno, následuje bezprostředně podobenství o posledním soudu, kde se velmi názorně vysvětluje, s důkladností pro lepší zapamatování stále dokola, cože to vlastně ono rozmnožování talentů znamená: nasytit hladového, napojit žíznivého, ujmout se běžence, obléct chudáka, bojovat s nemocemi, pečovat o vězněné. Řečeno dnešním jazykem -- corporate social responsibility, spoluodpovědnost a solidarita.

Nikoli tedy: prachy dělají další prachy a tudíž moc, ale: talent jste dostali k tomu, abyste se oň podělili! Rozmnožování talentů spočívá v solidaritě, spolupráci, sociální spravedlnosti, v rovných právech, která ti talentovaní jsou povinni zajistit. Všem.

Počínající tisíciletí už nesmí být jen ve znamení rodové, kmenové, nacionální, kulturní, náboženské či civilizační solidaritě. S tím, jak se z naší planety stala jedna globální vesnice, musí začít platit i globální solidarita. A právě k tomu k tomu nás vyzývá Osm rozvojových cílů tisíciletí. S Biblí řečeno: až budeme jednou Bohu skládat účet ze svého života, nebude se nás ptát: jak jste byli plni zbožných ideálů, a jak jste se starali o spásu své duše, a jak jste se vroucně modlili, ale: co jste udělali pro kvalitu života vašich bližních -- to jest druhých lidí?

Natvrdo to říká Ježíš: "Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do Království nebeského, ale jen ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy? A tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal, jděte ode mne, pachatelé nepravosti!" (Mt 7,21-23)

Zopakujme si některá fakta:

• Každé tři vteřiny umírá na světě jeden člověk v důsledku extrémní chudoby -- z hladu, kvůli nedostatku kvalitní vody, na nemoci, kterým lze předcházet.
• V hrozivých podmínkách pod hranicí chudoby žije ze dne na den 1,2 miliardy lidí -- dvakrát více než kolik nás dohromady žije v Evropě a USA.
• Ve světě dnes žije stále téměř jedna miliarda lidí, kteří neumějí číst a psát.
• Jen jedno procento nákladů vynaložených na zbrojení by stačilo k tomu, aby mělo každé dítě přístup k základnímu vzdělání
• Ženy tvoří 70 procent ze všech nejchudších lidí na světě.
• Jedna ze tří žen na světě neumí číst ani psát
• Kdyby během jednoho roku zemřely všechny děti ve Francii, Německu, Řecku a Itálii, byla by to tragédie -- tolik dětí však umírá každý rok v rozvojovém světě, dříve než se dožije věku pěti let.
• Každou minutu umírá na světě jedna žena, a to během těhotenství nebo při porodu
• Každý rok umírá na HIV/AIDS téměř 2,2 milionů lidí -- tedy zhruba tolik lidí, kolik žije ve Středočeském, Libereckém a Zlínském kraji.
• Evropané utratí skoro 11 miliard dolarů ročně za zmrzlinu - tato částka by plně pokryla financování světového boje proti AIDS a dalších závažných nemocí.
• Částka, která by zajistila nezávadnou vodu na celý život pro 1,5 milionů lidí, odpovídá zhruba ceně jednoho stíhacího letadla Hawk.
• Vodu pro 60 milionů lidí by pak bylo možné zajistit jen za cenu jedné ponorky. Mezi závazky české vlády také patří integrace principů udržitelného rozvoje do české politiky a boj proti ztrátám přírodních zdrojů.
• Česká republika dává ročně 0,1% HND na rozvojovou pomoc, což je 22krát méně než roční rozpočet české armády.
• Odpuštění dluhů dvaceti nejchudším zemím světa by stálo 5,5 miliardy dolarů -- tato částka odpovídá zhruba nákladům na výstavbu EuroDisneylandu.

Česká vláda se programem Rozvojových cílů tisíciletí zavázala zvýšit a zefektivnit svoji rozvojovou pomoc, zajistit bezcelní a beztarifní přístup pro zboží z nejméně rozvinutých zemí, podílet se na oddlužení nejchudších zemí a umožnit chudým zemím využívat plodů technologického rozvoje v boji s chudobou. Především jsme se však zavázali dané cíle realizovat a monitorovat jejich plnění.

Já vím, že tato fakta nám nejsou příjemná. A kázání by mělo přece v prvé řadě dodávat naději! Jenže ta naděje právě je v tom všem! Jak řekla před třemi lety v Praze na Fóru 2000 nizozemská ministryně Eveline Herfkens: Jsme první generací na této planetě, která může skoncovat s chudobou a byla bych ráda, kdybyste se všichni zavázali k tomu, že si tuto příležitost nenecháte ujít (viz).

Zlé ovšem bude, když tuto šanci si ujít necháme. Apoštol Pavel říká dopise do Říma: "V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte času!" To jest: vystihujte potřebu chvíle! Neprošvihněte čas, který máte k dispozici! V nejstarších rukopisech je to takto; v mladších rukopisech se objevilo místo služte času - kairo - kairo termín služte Pánu - kyrio - kyrio. Opisovačům se to zřejmě zdálo zbožnější... I tak se mění historie.

Někdy mluvíváme při bohoslužbách až příliš "politicky korektně". Bible mluví naopak někdy až nepříjemně přímočaře. A tak nakonec poslední biblický citát:

A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí. Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno, vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady -- pro konec dnů! Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl k sluchu Hospodina zástupů. Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se -- pro den porážky! (Jk 5,1-5)

Amen

DOKUMENT: Osm rozvojových cílů tisíciletí ZDE

Millennium Declaration TÉMA BL