Kazetová munice rozptyluje na rozsáhlém území malé bomby, z nichž mnohé nevybuchnou při dopadu, ale zůstávají smrtelným nebezpečím. Zvláště zranitelné jsou děti; některé byly zabity, když si hrály ve svých obcích. Další lidé zahynuli, když prozkoumávali škody, způsobené válkou v jejich domovech, nebo když obdělávali svá pole.

Delegace Amnesty International, která navštívila Libanon v srpnu a září 2006, se setkala se dvěma 12-letými děvčaty, Marwou a Sikneou Me'riovými, a s 10 let starým chlapcem Hassanem Tehinim, kteří byli 17. srpna nedaleko svého obydlí v jiholibanonské vesnici Ait al-Shaab zraněni při výbuchu kazetové bomby. Hassan utrpěl vážné zranění žaludku a lékaři se obávali o jeho život, zatímco obě dívky byly poraněny šrapnely po celém těle.

Akční koordinační centrum OSN pro odstraňování min (UN Mine Action Coordination Center - UN MACC), které zajišťuje odstraňování nevybuchlé munice v Libanonu, identifikovalo stovky dalších bombardovaných území, zamořených nevybuchlými bombami. 14. prosince UN MACC oznámilo, že v jižním Libanonu nalezlo 832 míst, zamořených izraelskou kazetovou municí. Jeden vyšší činitel OSN uvedl, že k 90 % izraelských úderů kazetovými bombami došlo během posledních 72 hodin konfliktu, kdy již bylo příměří na dohled. Předpokládá se, že odminovací práce budou muset pokračovat po dobu nejméně jednoho roku.

Centrum UN MACC dále uvedlo, že 24. listopadu 2006 byly zjištěny známky toho, že izraelské síly během nedávného konfliktu rovněž položily pozemní miny. Explozi výbušného materiálu způsobily čtyři kozy, pasoucí se v okolí Deir Mimas v jižním Libanonu. Odminovací pracovník, který se pokusil pastevci pomoci opustit zónu, ve které k výbuchu došlo, šlápl na pozemní minu, která ho svým výbuchem připravila o nohu od kolene dolů. Další odminovací pracovník, pokoušející se pomoci tomu prvnímu, způsobil detonaci jiné miny, což vedlo k amputaci jedné jeho nohy pod kolenem. Lehčí zranění utrpěl i lékař, který byl s nimi.

Tým společnosti BACTEC, zabývající se deaktivací výbušných materiálů a odstraňováním pozemních min, po těchto událostech údajně nalezl v onom území nedávno položenou izraelskou protipěchotní minu č. 4 (Israeli No4 Anti Personnel mine). Stalo se tak poté, co třetí člověk, pracující na odminování, přišel po šlápnutí na minu o nohu. Pozemní miny byly dle UN MACC izraelskými silami položeny proto, aby bylo zamezeno přístupu do tohoto území. Následkem tohoto incidentu OSN adresovala izraelským úřadům prostřednictvím Prozatímních jednotek OSN v Libanonu (UNIFIL) urgentní žádost, aby poskytly podrobné informace o místech, kde izraelské síly během konfliktu položily pozemní miny.

Izrael dosud dostatečně neodpověděl na požadavek OSN, aby poskytl mapy s vyznačením oblastí, napadených kazetovými bombami. Těchto map je zapotřebí, aby bylo usnadněno čištění od munice a bylo tak sníženo riziko dalších civilních obětí. Podle UN MACC Izrael poskytl jen některé nedostatečné mapy, týkající se oblastí "pravděpodobně obsahujících nevybuchlou munici", aniž by udávaly, zda se jedná o kazetové bomby nebo jinou nevybuchlou munici. Ačkoliv izraelská armáda údajně mapy 9. října 2006 silám UNIFIL poskytla, mapy pokrývaly pouze minová pole, položená v průběhu izraelské okupace jižního Libanonu v období od r. 1978 do r. 2000. Síly UNIFIL uvádějí, že od izraelské armády obdržely mapy minových polí v jižním Libanonu z doby po jejím stažení v červnu r. 2000. Tyto mapy pak byly předány UN MACC.

V průběhu setkání s generální tajemnicí Amnesty International zástupce izraelského ministra obrany Ephraim Sneh 7. prosince uvedl, že pokud je mu známo, izraelská armáda nevlastní mapy, upřesňující místa v Libanonu, ve kterých izraelské síly použily kazetovou munici. Ukáže-li se tato informace jako pravdivá, byla by to další známka toho, že izraelské síly použily tyto zbraně bez rozlišování a bez toho, že by přijaly opatření k ochraně civilního obyvatelstva, ohroženého jejich použitím.

INFORMACE O PŘÍPADU NA STRÁNKÁCH AMNESTY INTERNATIONAL V ANGLIČTINĚ ZDE