1. Nelze to přehlédnout. Časopis Newsweek své vánoční číslo prezentuje velkou fotografií usmívající se ženy a velkým dvojsmyslným nápisem o možném "Královském dotyku", neboť "Royal" je také příjmení ženy, která je kandidátkou na prezidenta Francie. Prý jsou tam těch kandidátů pro volby v příštím roce čtyři desítky. Ale Royalová jako kandidátka "levice" je nepřehlédnutelná. (Má 53 let.) - V USA se už také blíží prezidentské volby. Jako o perspektivní kandidátce se hodně mluví o senátorce Hillary R. Clintonové. (Má 59 let.) Jako obdobný fenomén "kýžené změny" vedle ní figuruje senátor Barack Obama jako reprezentant "post-rasové" generace (Afroameričan). Oba jsou zástupci Demokratické strany. V USA také poprvé předsedá Kongresu žena, Nancy Pelosiová (66-letá). -- Prezidentské volby se rovněž blíží v Argentině. Tam se uvažuje jako o možné kandidátce na tuto funkci o Cristině Fernándezové (má 53 let). Je to manželka stávajícího prezidenta, N. Kirchnera. -- Asi bychom u významných funkcí neměli zapomenout na premiérku SRN, Angelu Merkelovou (52-letou). Tato žena jako představitelka "pravice" (s vědeckou minulostí) zatím úspěšně vede koaliční vládu se sociálními demokraty. -- Všechny ty ženy signalizují možnou změnu v nazírání na to, kdo "taky" se může prezentovat v politice; aniž bychom zatím zdůrazňovali jejich eleganci. - Že bychom v ČR už teď měli brát v úvahu, že "není jiné volby" než stále sázet na "standard"?

2. Pokud jde o peníze, těžko volit, odkud začít. Finančnická londýnská firma Goldman Sachs si může dovolit vydat teď na prémiích 8,3 miliard liber (16,4 miliard dolarů). Pro běžného smrtelníka je to stěží představitelná suma. -- Na zcela jiném pólu by nemuselo uniknout naší pozornosti jméno miliardáře Billa Gatese III., na seznamu boháčů (z Forbesova magazínu) je to "číslo 1". Samozřejmě že ho znají všichni, kdo se dostali blíže do kontaktu s počítači. Spolu se svou manželkou založil roku 2000 filantropickou nadaci. Letos (2006) v červnu se rozhodl, že hlavní svou činnost teď soustředí právě do této nadace. Jiný boháč, dnes snad nejvýznamnější americký finančník Warren Buffett, jeho nadaci věnoval 1,7 miliard dolarů právě letos. -- Nejpovzbudivější možná teď nakonec: Za co dostal Nobelovu cenu 66-letý Muhammad Yunús zrovna letos? Původně vyškolený jako ekonom stal se bezděky velmi brzy filantropem. A ne ledajakým. Banky jsou běžně pro bohaté; chudým bez záruk půjčit rychle peníze neumějí a stěží mohou. Dr. Yunús nejen vymyslil "miniúvěr" pro toho, kdo přijde; on takový program začal realizovat. V Bangladéši, ve zvláště chudém a často pohromami stíhaném státě. Půjčkami malých částek potřebným kupodivu umožnil stabilnější poměry tam, kde alternativou byl jinak jen hlad a bída. Dnes ta jeho banka může ročně půjčovat částku odpovídající 800 milionů dolarů; zhruba 7 milionům občanů. -- Zcela jiný případ samozřejmě je, máme-li v ČR spotřebitelské úvěry na úrovni půl miliardy korun, které ne každý umí splácet. Má smysl připomínat, co a proč se děje pak?

3. Mezinárodní měnový fond kupodivu by mohl zůstat docela klidný, pokud jde o Irák. V roce 2006 Irák vykáže jen za ropu a získané granty v položce příjmů celých 41 miliard dolarů. (Blíží se to částce, na které se pohybují veškeré příjmy českého státního rozpočtu.) Méně klidní jsou zřejmě samotní Iráčané. Už dva miliony jich emigrovalo ze země (8 % obyvatelstva). USA jsou v té své "válce proti teroru" stále méně sebejistí; i když na tu válku již bylo vynaloženo nepředstavitelných 502 miliard. (Ale též: od 2001 do 15. 12. 2006 již svými životy tuto expedici v Afghánistánu a Iráku zaplatilo 3 278 vojáků.) V sunnitských oblastech Iráku stále pevněji zapouštějí kořeny fundamentalistické tendence; včetně zatlačování žen do soukromí. -- Ročně prý až 400 tisíc britských "rezidentů" navštíví Pákistán. Na hranicích mezi Pákistánem a Afghánistánem je území, kde stále mají moc místní náčelníci a kde se zřejmě dále školí adepti hnutí Al Qaedá. Řešení následných možných rizik v dohledu ovšem není. -- Írán je bohatým a vlivným státem. Zda a dokdy bude mít atomovou zbraň, to zatím se nahlas neodhaduje. Že tu doprovodně v tomto rozšiřování silového pojetí politiky hrají významnou roli také dosavadní poněkud ostražité vztahy mezi USA a na druhé straně Ruska a Číny, asi není třeba moc rozmazávat. -- Dárfúr je také oblastí, kde mezinárodní společenství je nuceno čekat na další vývoj, ať už tam teče krev a umírají lidé hladem. Je tam mj. ropa; Čína v Súdánu získala již cenné koncese. Sever je přitom muslimský a jih křesťanský (s ropou!). -- Má smysl nosit ono příslovečné "dříví do lesa"? Zmínit se o české politice? Že ještě po šesti a půl měsících (22. 12.) je stát bez parlamentem zaštítěné vlády? Že se lze pozastavovat nad tím, že a jak prezident V. Klaus dal veřejně najevo, že by osobně stál o to, aby se jím jmenovaný premiér z ODS opřel o ČSSD? (Bez ohledu na to, že takto ústavní pravomoci vymezeny pro prezidenta nejsou, nebo nehledě na spekulace o možné podpoře pro příští prezidentské volby málem na všenárodním základě?)

4. Začněme klimatem. To že do dnešního dne letos (22. 12. 2006) dokonce ani v Alpách zatím nemohla začít lyžařská sezóna, přece znamená "něco" jen dílčího a výjimečně anomálního (ne zrovna blahého především pro příjmy provozovatelů hotelů a vleků), ne? Ani v ČR se letos zatím nekonaly žádné původně plánované prestižní lyžařské soutěže. To jen Nicholas Stern sýčkuje, že začátky změny klimatu jsou evidentní? Aspoň B. Lomborg se k tomu vyjadřuje nanejvýš skepticky a míní, že bychom měli vynakládat finanční prostředky účelněji než do pokusů aspoň trochu omezit rizika skleníkového efektu, jehož součinitelem je naše současná civilizace. Má smysl připomínat, že v Alpách během posledních 10 let 4 zimní období byla registrována jako rekordně teplá? A co říci k tomu, že do roku 2040 zřejmě v létě Severní ledové moře bude už asi bez ledu (a pak také bez ledních medvědů)? Nebo že do deseti let bude největším producentem automobilů na světě Čína? A že Indie také počítá s rozvojem automobilismu? (A že se nám bez ohledu na bezstarostnost o zdroje energií blíží přece jenom chvíle, kdy dál těžba ropy už neporoste?) -- Nedaří se usměrňovat lov ryb v mořích. Chmurné předpovědi dávají lidem 50 let na to, aby se smířili s tím, že podle toho, co se děje dnes, moře budou za půl století bez života. Výlovy skýtají stále menší a menší ryby. Tím pádem ale také stále méně je jiker, atd. -- "Zelení" nechtějí atomovou energii. Přitom kromě větru a vody jde o nejčistší zdroj; s perspektivami využití toho, co se zatím musí ukládat do úložišť. -- Zvykněme si na zkratku LHC, Large Hadron Collider. V Ženevě bude brzy uveden do provozu tento zcela nový urychlovač částic. V jeho programu je objevit tzv. Biggsův boson, jako klíč k otázce, jak částice získávají svou hmotnost. - Asi by se hodilo připomenout, že před 35 lety se mezi námi objevil první mikroprocesor. Jak se díky tomuto prostředku dále miniaturizovaly součástky do počítačů i stejně dramaticky jejich cena, netřeba připomínat. -- Paleoarcheologie přichází se stále novými senzačními objevy. Když byly roku 1974 objeveny 3,1 milionu let staré pozůstatky ženy, nazvané Lucy, teď tato původně 20-letá žena konečně letos dostala vzácný (paradoxní) dar: v afarské oblasti se našla velmi zachovalá kostra tříletého děvčátka, které mnozí teď nazývají "Lucyiným dítětem", i když jde o pozůstatky o víc jak 200 tisíc let starší. Opět jde o typ Australopithecus afarensis. Tentokrát lze na kostech dobře stopovat řadu přechodných rysů mezi šimpanzem a člověkem.

5. Co říci na závěr? Že rok 2006 mohl dopadnout hůř? Anebo že přece musíme vsadit na perspektivu stálého hospodářského "rozvoje"? Bez ohledu na to, že jsou omezené jak zdroje, tak životní prostředí, v němž žijeme? -- Uvažme jen, že se nám dále rozšířila Evropská unie. Přitom jako kdyby zůstala u ledu -- teď už "nezajímavá"? -- tzv. "Evropská ústava"! Jako kdyby bylo možno žít jen s jakousi "setrvačností"... - Kdo žije poblíž obtížně přizpůsobivých lidí, ví o tom své. Že problém není pouze v nějakých podpůrných dávkách, je snad také jasné. Potřeba aspoň trochu se kvalifikovat roste s vědomím jisté odpovědnosti za život vlastní a těch, kdo žijí společně s námi. Taková vazba mezi jistými výchozími právy a doprovodnými povinnostmi se spolehlivě nevytvoří během jediné generace. Je potřeba mít nejen peníze, ale také obětavé lidi, kteří budou mít také "sisyfovskou" trpělivost a porozumění k těm, kteří stále "nevědí, co činí". Že ubývá příležitostí pro nekvalifikovanou práci, je víc než zřejmé. -- Možná jsme zkusili nereflektovat "globalizaci". Ale ta už naším světem prorůstá bez ohledu na to, co si o ní myslíme. - Nepřehlédněme, že věda nám chystá stále nová překvapení. Že žijeme už v informačním věku. A že nanotechnologie (ve zcela nepředstavitelných rozměrech miliontin milimetru!) nám budou stále více pomáhat také třeba v medicíně. Bude možnost déle žít. Není to výzva k celoživotnímu vzdělávání? A také k hodnotnému kulturnímu vyžití? "Ztělesníme" také vhodné formy angažovaného občanského soužití? A budeme konečně mít veřejnou správu v zájmu občanů i celé společnosti, bez korupce i hazardování financemi? Aby bylo co předat dalším generacím...?