Mladý Strejc studoval v Herbronu, pak na gymnasiu v Brémách a bohosloví na univerzitě v Heidelberku, kde byl také učitelem češtiny nejstaršího syna Fridricha Falckého, který se měl stát českým králem. Později studoval Strejc na akademii v holandském Leidenu, odkud se již do Čech nevrátil, nýbrž se roku 1632 připojil k českým exulantům v Lešně v Polsku. Tam se toho roku stal bratrským knězem a správcem "klenotu jednoty", bratrské tiskárny, přenesené z Moravy.

V Lešně si vzal za ženu krásnou schovanku Jana Ámose Komenského, osiřelou Kristinu Poniatowskou, polského původu, známou extatickými viděními a proroctvím. Měl s ní tři dcery a dva syny. Po požáru Lešna, trvajícícm tři dny, který Poláci zažili za polsko-švédské války roku 1655, odešel Strejc do slezského Břehu, kde vzniklo nové středisko českých exulantů.

Lešno přílivem české emigrace po roce 1620 značně vzrostlo a mělo asi 12000 obyvatel. Jak píše Komenský, "vzrostlo na velmi rozsáhlé město, jež mělo tři náměstí, čtyři chrámy, slavné gymnasium, více než dvacet ulic, 1600 domů, na 2000 zapsaných měšťanů a mnoho lidu bez práva městského. Četné větrné mlýny (čítalo jich na 70) vtiskly nejbližšímu okolí města rázovitou fysiognomii." Vetterus se měl stát seniorem jednoty a nástupcem Komenského, ale pro vysoký věk se stal roku 1663, ve věku 71 let, jen konseniorem. Roku 1669 se o něm ve svém listě ještě zmiňuje Komenský. Tímto rokem však končí o něm zprávy.

Na svou cestu na "Island, ostrov na půlnoci vysoko ležící, kterýž se mně také dostalo nejen viděti, ale i nemalý díl jeho projeti", vyplul Vetterus se svým druhem Janem Salmonem 16. května 1613 - byl tehdy jedenadvacetiletý - z Brém a přistál u západního Islandu. 7. června, tedy za 23 dní, ačkoli již devátého dne se Island objevil na obzoru. Zdržela je bouře, která zuřila čtyři dny. Přímá plavba z německých přístavů u Severního moře na Island trvala tehdy průměrně čtyři týdny.

Teprve za pětadvacet let po své cestě, roku 1638, vydal Strejc v Lešně polsky a hned také česky spis zvaný Islandia. Roku 1640 jej vydal německy. Konečně roku 1673 vyšla Islandia podruhé česky také v Praze. Tato tři vydání nejsou překlady, nýbrž tři různá zpracování Strejcových zápisů o cestě, která si doplnil údaji z literatury, z tehdejších historií, kosmografií a map. Český prvopis Islandie přeložil snad Strejc s pomocí rodilého Poláka a Němce do polštiny a němčiny. Protože Islandia vyšla ve třech jazycích, je její význam pro naši starou cestopisnou literaturu veliký. Kromě těchto tří tisků - nejstarší český tisk z roku 1638 se nedochoval - z nichž z každého vydání je znám pouze výtisk jediný (český je v Praze, polský ve Lvově a německý v Kodani), je zachován rukopisný spis nesoucí název "Islandia aneb krátké vypsání ostrova Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatříny a některé os obyvatelův ostrovu tohoto hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány. MDCXXXVIII."

Informace o autorovi převzaty ze stránek Ostrov ZDE, kde se o něm i o jeho cestopise dočtete více.