Pan Paroubek říká, že dělení na pravici a levici se mu nelíbí -- je to demóde. On raději vede dělicí čáru mezi sociálnější a méně sociálnější politikou. Proto jsou jeho sociální demokracii blízké strany levého středu nebo středu. Následně se velmi vnucoval do spolupráce s KDU-ČSL a zelenými. Bohužel, to není oboustranné. Obě strany dávají přednost ODS, která je sociálnější. Tedy jak pro koho.

"Praktické řízení státu umožňuje vládnoucí straně přijímat rozhodnutí zvyšující blahobyt společnosti a spokojenost občanů". Kdyby to nebylo tak smutné, tak to celé připomíná starý vtip (upravený na nové poměry) jak spokojení občané mohou projídat plody své práce ústy svých zaměstnavatelů.

Celý problém sociální a méně sociální politiky stojí za prozkoumání. Co je sociální a pro koho. Taková patnáctiprocentní daň je velmi sociální pro bohaté.

Nízkopříjmoví občané -- a to je dneska 2/3 pracujících s platem menším než je průměr -- už tuto daň mají. Zrušení solidárního zdravotního a penzijního pojištění je také sociální hlavně pro bohaté. Nakonec - oni na to mají. Ale i chudí si polepší. Protože nebudou mít dost peněz na nové, dobrovolné pojištění, tak ho nemusí platit a tak ušetří. Jak vidíte, celá modrá šance je velmi sociální. A proto i Agenda 2010 z dílny soc. dem. se jí přibližuje. Sociální demokracie dělá všechno, aby se zalíbila. Bohužel to není oboustranné. Pro pravici není žádný rozdíl mezi socialisty a komunisty. Na plnou hubu jim to řekl pan Dalík a dali to najevo hlavně nyní při druhém pokusu o trojkoalici.

Paroubek uznává, že komunisté jsou sice na levé straně politického spektra, ale nejsou pro něj přijatelní. Hlavně proto, že se nevypořádali se svou minulostí a dostatečně dlouho se neomlouvali. V tom si notuje s pravicovými stranami. Ale nepovažuje je za "užitečné idioty" jako pan Bursík. Je vidět, že pan Bursík studoval Lenina -- jsou to totiž jeho slova. Ale měl by vědět, že by neměl mluvit o provaze v domě oběšencově.

Protože - co jiného byl on a jeho strana pro pana Topolánka. V první vládě byl jedním z pilířů vlády. V návrhu druhé vlády už zelené nepotřeboval. Když se změnily poměry, jsou opět v kurzu. Prostě je to tak, jak potřebuje pan Topolánek. Zelení jsou jen křoví. Paroubek je nežádoucí. Komunisté jsou out. To je prekérní situace, kterou s největší pravděpodobností ani nové volby nevyřeší.

Paroubkova Agenda 2010 je zoufalý pokus spojit nespojitelné. ODS by jej vzala na milost, jen pokud by se sociální demokracie úplně podrobila. A Paroubek pro to dělá co může. Nevadí mu, že to znamená zradu na voličích. Na zradu voličů je sociální demokracie zvyklá. Před volbami se tváří jako levicová strana, po volbách obrátí. Sociální demokracie v tom má praxi. Sociální demokraté totiž nakonec vždy kolaborují s pravicovými stranami. Mají to už v genech - dělají to totiž už 100 let. Nakonec to byl důvod vzniku komunistické strany ve dvacátých letech. Byli to opravdoví a zásadoví sociální demokraté, kteří se odmítali podílet na protilidové politice lídrů soc. dem.

Situace v sociální demokracii je zralá pro vznik nové levicové strany. Skutečně levicové strany, která se nebude za takové označení stydět a nebude je maskovat sociální a méně sociální politikou. V Evropě se tvoří nová evropská levicová strana. I naše sociální demokracie má svoji ASD -- Autentické sociální demokraty. Jsou tam bývalí sociální demokrati, kteří chtějí "usilovat o potlačení konzumní společnosti, která deformuje a ignoruje skutečné přírodní, lidské i společenské hodnoty a priority a je zdrojem obrovských rizik a nespravedlivých rozdílů, kontrastů a bezpráví". Jsou zatím slabí, ale Paroubek dělá všechno pro to, aby zmohutněli.