22. 12. 2006
Pilíře moci nebo obelisky bezmociKdyž jsem si před nedávnem přečetl, že ve sporu o pana Bureše jde o spor mezi pilíři soudní a výkonné moci, napadlo mne, co že asi to vlastně znamená, že je něco pilířem. |
Pokud je něco pilířem, tak to implikuje, že to něco podpírá. V tomto případě hovoří sdělovací prostředky o třech pilířích moci nebo státní moci. To ovšem pro běžného občana znamená, že pilíř má podpírat statní moc, jejímž jediným zdrojem je podle článku 2 Ústavy České republiky její lid, jehož je občan nedílnou součástí. Dále je občan spokojen, protože pilíře jsou tři, takže by se to nemělo viklat. Zdrojem státní moci je tak tedy trochu i každý z nás, kdo se diví, že nám pilíř neslouží k podpírání, ale že se z něj hází klacky pod druhý a třetí pilíř a tak podobně a naopak. Navíc článek 2 o žádném podpírání ani o pilíři ničeho nepraví, jen se zmiňuje o tom, že lid vykonává státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Z tohoto pohledu by se dalo spíše hovořit o údech státní moci nebo dokonce jejích nástrojích. Tedy zprostředkovaně o našich údech nebo našich nástrojích. V každém případě se zdá při sledování stanovisek představitelů různých výše zmíněných orgánů jednotlivých pilířů či údů státní moci že jim tak ani nejde o to něco vykonávat jménem kohokoliv a tím měně lidu nebo dokonce něco podpírat. Zdá se, že jim jde jen o to, jak povyrůst a to pokud možno na úkor těch druhých pilířů či údů. Trojnožka s rozdílnými délkami nožek se sice pořád neviklá, ale leccos z ní může spadnout nebo je úplně k ničemu. Pilíře, které nic nenesou, je možné v lepším případě nazvat eufemisticky obelisky a v tom horším troskami nebo zříceninami. A údy, které nic nevykonávají, se obvykle zmenšují, zakrňují nebo dokonce upadnou. Obelisky, zříceniny a trosky jsou většinou upomínkou na zašlou slávu, vzpomeňme jen krásných trosek antických chrámů, to je také samý bývalý pilíř, jen ta střecha je fuč a stará dobrá demokracie taky. Kde je možné spatřit podobné nahloučení bývalých funkčních údů ponechám na fantazii čtenářů, abych se nedopustil nějaké netaktnosti nebo dokonce urážky majestátu. Možná by se měl lid této země podívat, jestli se jeho moc, on sám a s ním tak trochu každý z nás nestává troskou nebo jestli není tak trochu invalidní. |