1. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 3. 2004

Šéfové britské armády odmítli zaútočit na Irák, protože se ještě několik dní před loňským zahájením americko-britského bombardování té země obávali, že je útok na tu zemi protizákonný.

Nové explozivní podrobnosti o pochybnostech britské armády ohledně legálnosti útoku na Irák vyplynuly z nezveřejněných právních dokumentů v případě Katharine Gunové, britské překladatelky v monitorovacím středisku v anglickém Cheltenhamu, která byla minulou středu neočekávaně propuštěna, když po zahájení soudního procesu proti ní nepředložila prokuratora žádnou obžalobu.

Vychází také najevo, že britský generální prokurátor lord Goldsmith byl nucen na poslední chvíli přepsat své doporučení premiéru Tonymu Blairovi a poskytnout "stoprocentní" záruky armádě, že útok na Irák nebude protizákonný.

Čelní představitelé britské armády odmítali poslat do války proti Iráku britská vojska, která byla už rozmístěna v Iráku, dokud nedostanou ujištění, že jejich vojáci nebudou za to postaveni před soud. Útok na Irák pak začal asi o 10 dní později.

Sloupek

Zase jsem dostal v letadle z Amsterodamu do Prahy v sobotu Právo, Lidové noviny a Mladou frontu dnes. Měl jsem zároveň k dispozici britské noviny Independent, Guardian, Daily Telegraph a Financial Times a americké Wall Street Journal a International Herald Tribune, americký list, který vychází v Paříži.

Asi se už opakuju, ale znovu mě doslova udeřil do očí obrovský rozdíl mezi tím, jak píší české a zahraniční noviny. Zpytuji svědomí, jestli nejsem proti českému tisku zaujatý, anebo prostě jestli nejde o to, že v důsledku své existence, stojící mezi Českou republikou a Británií mě nemohou některá domácí česká témata oslovovat tak důvěrně jako lidi, kteří žijí trvale v Praze anebo třeba ve Veselí nad Lužnicí.

Potíž prostě je, že mi připadá většina článků, vycházejících v českém tisku, zbytečná a nudná. Často se zabývají podružnostmi (má smysl psát komentář o tom, že čeští politikové zdravotně kolabují ve sněmovně, ale že je politováníhodné, že kolabují jen v důsledku vnitrostranického hašteření, pochopitelné by snad bylo, kdyby kolabovali kvůli vážné válečné situaci nebo nějaké jiné, skutečně "historické" krizi?).

Hlavním motivem psaní českých novin, zdá se být, nyní, hlavně honba za virtuálním světem celebrit. Jakou má cenu, že MFD otiskne v sobotu na dvě velké stránky rozhovor s Václavem Klausem, v němž kromě svých obligátních euroskeptických varování prezident neřekl skoro vůbec nic? Medium is becoming the message - sdělovací prostředek se stává sám zprávou. Zjevně je důležitější, že MFD tak obrovský rozhovor s Klausem otiskla, než aby ten rozhovor měl nějaký obsah.

Zdá se, jako by si novináři - zřejmě proto, že všem novinám klesá náklad - rozhodli, že své noviny promění v infotainment.

Docela mě zaujalo, jak minimální místo dostala v českém tisku zpráva o ilegálním odposlouchávání Kofiho Annana a dalších vedoucích představitelů OSN čelnými mocnostmi "euroatlantické" civilizace. V sobotu byly samozřejmě britské deníky této zprávy ještě naprosto plny - jistě, je to pochopitelné, byla to zpráva, která vyšla z Británie a ovlivňuje v důsledku výroků Clare Shortové především britskou politiku - ale zároveň je to, myslím, informace opravdu velkého mezinárodního dopadu. Zabývaly se jím podrobně mnohé světové listy.

Ano, samozřejmě, lze namítnout, proč to vzrušení: vždyť špioni dávno vědí, že všechny mocnosti všechny hlavní činitele v OSN odposlouchávají ilegálně už dávno. Jenže, myslím si, je dobré mít potvrzeno, že celé jednání OSN je vlastně z mnoha ohledů protizákonná fraška. Generální tajemník se řádně nemůže stát prostředníkem sporů, protože si šéfové států kvůli odposlouchávání jeho telefonu nerisknou s ním otevřeně hovořit. Na co tedy světová organizace? To je zpráva, kterou stojí zato se zabývat, ne?

Když jsem čekal v sobotu odpoledne na přestup do Prahy na amsterodamském letišti, tamější televizní monitory tam vysílaly zpravodajství CNN: i tato v poslední době vůči Bushově vládě relativně konformní stanice věnovala skandálu kolem odposlechu Kofiho Annana asi patnáctiminutovou samostatnou reportáž. (Zajímavé srovnání: na pražském letišti v Ruzyni se z televizních monitorů hrají hudební klipy, v Amsterodamu pouštějí divákům na letišti v televizi zpravodajství CNN, na britských letištích pak čtyřiadvacetihodiné zpravodajské vysílání BBC News 24.) Zpráva o odposlouchávání Kofiho Annana s tučně vytištěným výrokem Clare Shortové byla v sobotu s Annanovou fotografií i na titulní stránce listu Wall Street Journal. International Herald Tribune ji měl na straně 3.

Co měly v tentýž den české noviny? MFD i Lidové noviny, zdá se, byly posedlé nominací nepříliš povedeného Trojanova filmu Želary na Oscara. Ten film v sobotu samozřejmě ještě nevyhrál, přesto však Lidovky otiskly na titulní straně fotografii Ondřeje Trojana a Ani Geislerové už u sošky Oscara v nadživotní velikosti! Oba listy věnovaly Želarům a jejich tvůrcům, čekajícím v Los Angeles na možnou cenu, zdá se mi, nepřiměřeně velký prostor. Je to, zdá se mi, směsice právě té touhy pořád vytvářet virutální svět o "celebritách" a zároveň určité, zbytečné, české zakomplexovanosti. Je skutečně nutno dělat v novinách takový cirkus ohledně toho, že nějaký film byl nominován na určitou filmovou cenu? Kdyby Želary Oscara bývaly dostaly, byl by to jistě komerčně velmi užitečný úspěch, který by přispěl k tomu, aby se český film dostal víc do světa. Už i ta nominace pomůže. O kvalitě tohoto filmu to však nevypovídá mnoho. Kromě toho, i sám Oscar je zcela komerční cena, která se jen občas kryje se skutečně hodnotnými filmy. Zlé jazyky tvrdí, že Želary byly nominovány proto, že výběrová komise v Los Angeles se skládá ze starých pánů a ti mají rádi filmy o válce. Kromě toho, téma druhé světové války je všeobecně srozumitelné a uchopitelné, Američanům zpřístupňuje jinak exotický film z České republiky. (Zajímavé je, že české noviny si nepovšimly skutečnosti, že režisér Ondřej Trojan si s sebou do Hollywoodu nevzal představitele hlavní mužské role Józy, maďarského herce Cserhalmiho, neboť ten se na veřejnosti netají se svým názorem, že jsou Trojanovy Želary film nepovedený.)

Ale nechci se zastavovat u Želar. Jde mi o obecnější věc: zdá se mi, že jsou české noviny dnes možná otevřenější než kdysi, kdy většina z nich nekriticky podporovala Klausovu ODS, avšak přesto jsou zcela zacyklené posedlostí virtuálními podružnostmi. Ano, je jistě důležité psát v novinách i o hašteření ve sněmovně či o tom, že Klaus sedí na prezidentském trůně už rok, jenže zdá se mi, že existuje množství důležitých dlouhodobějších témat, která noviny v podstatě pomíjejí.

Existuje zdání, že se v ČR referuje o světě dostatečně, kompetentně a objektivně, jenže ono to tak není - o tom, co se ve skutečnosti děje za hranicemi ČR a co nutně situaci v ČR bude ovlivňovat, nebo už ji ovlivňuje, se do českého prostředí dostává jen velmi povrchní slupka. Skutečně by stálo zato podrobněji zkoumat, jakým způsobem se odlišuje zpravodajství českých médií o nejdůležitějších světových událostech od toho, jak o nich informují zahraniční sdělovací prostředky.

Možná se steretypním viděním skutečnosti proviňují všechny noviny na světě: Zvlášť u českých novin však mám dojem, že se v nich málokdy prosadí informace, která by prorazila onu stereotypní banalitu, to, o čem jsou čeští novináři ZVYKLÍ psát. S novou věcí, o níž se v ČR ještě nepsalo, prostě neprorazíte. Vím, je to riskantní.

Avšak dobré mezinárodní sdělovací prostředky určují politikům vlastní agendu. V sobotním vydání se vytahuje deník Guardian, že se jim to během února 2004 podařilo jedenáctkrát: od 5. do 26. února list otiskl jedenáct exkluzivních zpráv, které od něho pak převzaly všechny britské a často i mezinárodní sdělovací prostředky. Kolikrát něco podobného dokáží česká média? Tam, zdá se, spíš vládne obava, že kdybychom publikovali něco, co se vymyká ze zavedené agendy, bylo by to nebezpečné... Něco "jiného" se do českých médií v podstatě neprosadí.

Takže mám pořád pocit, že česká média žijí jakoby za mlžným sklem. Prezentují se veřejnosti nikoliv jako zdroj informací, ale jako zábava. To je ovšem charakteristickým rysem bulvárního tisku. A lidi je také jako pouhou zábavu berou - neberou je už vážně.

K tomu postscript: Na rozdíl od upadajícího českého tisku překvapily v neděli večer, zdá se mi, velmi příjemně české televize. Původně nejistý pořad České televize "Otázky Václava Moravce" se pozoruhodně stabilizoval a Moravec nyní dělá opravdu velmi profesionální interview. Nevadí, že by na několika místech bylo vždy možno reagovat ještě o trochu duchapřítomněji konkrétnějšími doplňujícími otázkami - rozhovor s Vlastimilem Tlustým byl velmi dobrý. Přispělo k němu jistě i to, že se Tlustý vyjadřoval věcně, konkrétně a srozumitelně, což nebývá u českých politiků vždy zvykem.

Zajímavě zareagovala i televize Nova, jejíž nedělní Střepiny se mj. věnovaly i potlačené zprávě Pentagonu o možné hrozbě doby ledové, která by mohla zasáhnout Evropu a severní Ameriku, viz BL.

29. 2. 2004
Hans Blix, bývalý hlavní zbrojní inspektor OSN pro Irák sdělil britskému deníku Guardian, že měl silné podezření, že jeho kancelář v ústředí OSN v New Yorku i jeho tamější byt byly v týdnech před útokem na Irák odposlouchávány. Blix dodal, že předpokládal, že ho budou odposlouchávat Iráčané, avšak být odposloucháván Spojenými státy, to bylo "něco úplně jiného". Blix charakterizoval takové chování jako "odporné" a dodal: "Je to porušení vaší integrity v situaci, kdy jste na jejich straně." Blix učinil proti odposlouchávání rozsáhlá opatření doma i v úřadě, nechal si je protiodposlouchávacím týmem OSN prověřovat.
1. 3. 2004

Kontroverze ohledně americko-britského útoku na Irák pokračuje v Británii neztenčenou silou. Soudce Michael Mansfield se tento týden hodlá obrátit na Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby začal vyšetřovat obvinění, že Tony Blair spáchal válečné zločiny. Trestní oznámení bude obsahovat také jména britského ministra zahraničí Jacka Strawa a ministra obrany Geoffa Hoona.

Clare Shortová, bývalá ministryně britské vlády pro zahraniční rozvoj, rozšířila o víkendu svůj útok na Blairovu vládu tím, že zpochybnila oficiální doporučení britského generálního prokurátora lorda Goldsmithe britské vládě před útokem na Irák. Tvrdila, že se zřejmě Goldsmith "stal terčem nátlaku", aby válku schválil.

1. 3. 2004

Avšak špioni svědčí, že se OSN odposlouchává léta

Labouristický poslanec George Foulkes, bývalý spolupracovník Clare Shortové na britském ministerstvu pro zahraniční rozvoj, svědčil o tom, že se prý Shortová před časem zařekla, že pokud bude donucena odejít z vlády, zničí i Tonyho Blaira. Pokud by to bylo pravda, zpochybnilo by to tvrzení Shortové, že kritizuje Tonyho Blaira za válku proti Iráku z principiálních důvodů.

Shortová odstoupila z britské vlády loni v květnu poté, co kritizovala Blaira za to, že nesplnil svůj slib, že se na znovuvýstavbě Iráku bude aktivně podílet OSN. Ve čtvrtek se vyjádřila v britském rozhlase, že britské tajné služby před válkou proti Iráku odposlouchávaly generálního tajemníka Kofiho Annana. Četní britští labourističtí poslanci se od té doby postavili na obranu Tonyho Blaira a pokusili se svědectví Shortové zpochybnit, jenže mezitím se ozvala z několika různých míst celá řada informací, potrvzujících, že protizákonné odposlouchávání v ústředí OSN je zcela běžnou praxí už řadu let.

Listu Sunday Times sdělil jeden bývalý britský špionážní agent: "Součástí úkolů MI6 je odposlouchávat různá místa. Dělají to dlouhá léta. Jejich celkovou náplní práce je provádět špionáž proti OSN."

1. 3. 2004

CIA záměrně vyvážela do SSSR technologii naprogramovanou na havárie

V lednu 1982 schválil americký prezident Ronald Reagan plán CIA na sabotáž sovětské ekonomiky, v jehož rámci se do Ruska ze Spojených států vyvážela moderní technologie záměrně naprogramovaná tak, aby to vyvolávalo havárie. CIA se tak podařilo vyvolat obrovskou explozi sibiřského plynovodu. Vyplývá to z memoárů Thomase C. Reeda, bývalého amerického ministra pro letectvo, který v osmdesátých letech pracoval v americké Radě pro národní bezpečnost. Tyto memoáry v sobotu citoval americký deník Wall Street Journal.

1. 3. 2004

Výzkum firmy Pfizer, výrobce pilulky Viagra, dokázal s konečnou platností to, čeho se ženy vždy obávaly. Ženy dosahují většiny svého sexuálního uspokojení prostřednictvím stimulace mozku a žádného jiného orgánu.

1. 3. 2004

Američané už střední Evropu dobyli (?), teď se o ni pokouší Čína:)

V pátek 27. 2. 2004 ukončila americká státní rozhlasová stanice Hlas Ameriky vysílání do 10 zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky a Slovenska. Skončilo vysílání v bulharštině, estonštině, čestině, maďarštině, litevštině, lotyštině, polštině, rumunštině, slovenštině a slovinštině. Od pondělí začne zároveň hodinové vysílání CRI (China Radio International) - čínského státního rozhlasu pro zahraničí. Česká relace poběží od 1. 3. 2004 na střední vlně 1458 kHz od 23:30 do 00:30 SEČ.

1. 3. 2004

Minulý týden zveřejnila Mezinárodní organizace práce studii o rozměru a dopadu globalizace. Jejím autorem je šestadvacetičlenná komise složená z světových osobností z řad ekonomů, politiků, aktivistů, odborářů. Mezi ně patří bývalý italský prezident Giuliano Amato, guvernérka Sankt-Petěrburgu Valentina Matvienko, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, představitel Toshiby Taizo Nishimuro... Komisi předsedali finská prezidentka Tarja Halonen a prezident Tanzánie Benjamin William Mkapa.

1. 3. 2004

Víno patří mezi jeden z nejvýznamnějších symbolů Francie a její kultury. V posledních dvaceti letech se však francouzští vinaři musejí potýkat se snižováním jeho spotřeby jak ve Francii, tak i ve Spojených státech, kam se jejich vína dovážejí. Situace je natolik vážná, že minulý týden přijal francouzský premiér zástupce vinařů a poslance z vinařských oblastí.

1. 3. 2004
Uplynulý víkend sa niesol v znamení rozličných akcií rómskych aktivistov. Kto mal ale radosť, že hrubú nezákonnosť konania časti tohto etnika v uplynulých dňoch konečne vystriedalo konštruktívne rokovanie, musí byť veľmi sklamaný. Požiadavky tých, ktorí sa vyhlasujú za lídrov rómskej menšiny sú natoľko nehorázne, že ich splnenie by znamenalo de facto demontáž právneho štátu a rovnosti pred zákonom. Navyše ich "okamžité splnenie" zainteresovaní vymáhajú vyhrážkami hrubých nátlakových akcií na domácej i zahraničnej pôde.
1. 3. 2004

Dne 29. února 2004 se sešlo předsednictvo Občanského sdružení Britské listy a přijalo rezignaci místopředsedy OSBL Štěpána Kotrby na tuto funkci, s platností od 25. 2. 2004. Důvodem jeho rezignace je to, že byl ve středu 25. února zvolen Poslaneckou sněmovnou ČR do Rady Českého rozhlasu.

28. 2. 2004
Alexandra Virgová

Můj milý deníčku,

Stáník Gross včera dorazil do sněmovny s rukou v sádře. Naštěstí levou. Přemýšlela jsem nad tím, jestli to není nějaký signál, ale asi ne. Jeho ruka se nestala obětí politického boje. Zlomil si jen při fotbale nějakou kostičku a tak sněmovnou zářil jeho bělostný obvaz, zavázaný na apartní uzlík s dlouhými cůpky za pravým uchem. Gross vypadal zezadu jako Velký bílý králík, a zepředu byl také k politování. Drbna Četka jeho zranění pojala pojala vskutku vekoryse po americku a udělala z jeho obvazu událost sezóny. Stejně jako z preclíku George Bushe. V sekci "zpravodajství" vydala Alice Blažková 27. 2. 2004 ve 12:04 "zprávu" s pozoruhodným titulkem: "Ministr Gross má ruku v sádře, zranil se při fotbale". ČTK ví dokonce, že ministr vnitra hraje fotbálek pravidelně každý čtvrtek. On si ji platí za PR a nebo snad prolnulo PR oddělení vnitra až do sídla instituce veřejné služby? Jinak včerejší sněmovna začala opravdu nudně a nudně také skončila.

27. 2. 2004

Virtuální bohoslužba na neděli

Text kázání: 1. Korintským 13,4-7

Téma dnešních bohoslužeb je láska. Mnohokrát už jsme slyšeli v Bibli o lásce; víme že řečtina má pro pozitivní vztah k druhým lidem celou řadu výrazů, na příklad verbum filein, qelein, substantiva filia, filadelfia, filanqwrpia, eudokia atd, víme, že řecký výraz, který Nový Zákon pro kladný vztah k bližním používá není eros (eros), to jest taková ta naše nejběžnější láska - to, co si v češtině pod tím slovem představujeme - láska partnerská, erotická, pocitová, emoční.

26. 2. 2004

Nesmírně dramatický den na britské politické scéně

Británie odposlouchávala Kofiho Annana a jiné činitele v OSN po dlouhé roky, konstatovala ve čtvrtek v britském rozhlase Clare Shortová, bývalá ministryně Blairovy vlády pro zahraniční rozvoj.

Zcela bezprecedentně vystoupila ve čtvrtek ráno v britském rozhlase bývalá členka britské vlády a konstatovala, že její země prováděla a provádí špionáž proti nejrespektovanější mezinárodní instituci a jejímu generálnímu tajemníkovi, konstatovaly ve čtvrtek večer televizní zprávy Channel Four News a pokračovaly:

Je také velmi neobvyklé, že premiér Tony Blair prohlásil o Shortové, osobě, která s ním zasedala ve vládě, že je "naprosto neodpovědná". Avšak Tony Blair nepotvrdil ani nepopřel, co Shortová řekla. A ve zprávách Channel Four News zdůraznila Shortová, že britskou rozvědku ochromil Tony Blair, nikoliv ona. Dodala, že se Blair loni jen naoko usiloval o dohodu ohledně irácké krize v OSN. V televizi Channel Four konstatovala Shortová ve čtvrtek večer, že je vedena svým svědomím.

OSN reagovala se znepokojením. Konstatovala, že odposlech organizaci ochromuje a musí skončit.

Čtvrtek byl nesmírně dramatickým dnem na britské politické scéně. Stín války proti Iráku stále přetrvává a vytváří opakované krize. Shrnujeme informace především podle čtvrtečního večerního vysílání Channel Four News:

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2004 Znovu hlavně nad českým tiskem Jan  Čulík
1. 3. 2004 USA v osmdesátých letech sabotovaly sovětskou ekonomiku   
29. 2. 2004 Hans Blix, Boutros Boutros Ghali a Richard Butler: Nás taky v OSN odposlouchávali   
27. 2. 2004 Před 35 lety v ČR začala masivní vlastizrádná kolaborace Karel  Mašita
26. 2. 2004 Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Liechtenstein Prince Hans Adam II: I want my property back Ladislav  Kahoun
26. 2. 2004 Já tedy dávám přednost demokracii Jan  Čulík
26. 2. 2004 Budou se v Česku měnit hranice? Jan  Čulík
26. 2. 2004 O lidské malosti Martin  Škabraha
26. 2. 2004 Británie nebude stíhat špionku, aby nevyšly najevo podrobnosti protizákonné akce   

Deníček sněmovní panny RSS 2.0      Historie >
28. 2. 2004 Deníček sněmovní panny VI. Alexandra  Virgová
27. 2. 2004 Deníček sněmovní panny V. Alexandra  Virgová
26. 2. 2004 Deníček sněmovní panny IV. Alexandra  Virgová
25. 2. 2004 Deníček sněmovní panny III. Alexandra  Virgová
23. 2. 2004 Deníček sněmovní panny II. Alexandra  Virgová
20. 2. 2004 Deníček sněmovní panny I. Alexandra  Virgová

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
27. 2. 2004 Lásky kdybych neměl, nic nejsem Zdeněk  Bárta
6. 2. 2004 Úžasná lehkost disidentství Zdeněk  Bárta
29. 1. 2004 Blahoslavení chudí duchem Zdeněk  Bárta
29. 1. 2004 Křesťané či pánbíčkáři? Zdeněk  Bárta
17. 1. 2004 Držet hubu a krok Zdeněk  Bárta
9. 1. 2004 Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu Zdeněk  Bárta
2. 1. 2004 Věta z římského kriminálu Zdeněk  Bárta
28. 12. 2003 Fundamentální člověčí touhy Zdeněk  Bárta
19. 12. 2003 Svědectví Zdeněk  Bárta
12. 12. 2003 Koho má Pán Bůh rád Zdeněk  Bárta

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
25. 2. 2004 Británie: Obžalovaná požaduje vysvětlení, proč byla propuštěna   
25. 2. 2004 USA postaví první dva vězně z Guantánama před soud   
23. 2. 2004 Pákistán popřel, že se chystá zatčení Osamy bin Ladina   
22. 2. 2004 Británie: ministerstvo obrany čelí žalobám za zabité Iráčany   
20. 2. 2004 Propouští americká armáda Brity z Guantánama, protože se bojí Nejvyššího soudu?   
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?   
16. 2. 2004 Americko-britská špionážní operace pomohla USA prosadit útok proti Iráku   
16. 2. 2004 Sousedé Iráku chtějí, aby v něm OSN hrála významnější roli   
13. 2. 2004 Kofi Annan: Dohoda o přímých volbách v Iráku je nablízku   
13. 2. 2004 USA: Bushova popularita poklesla   

Zelení RSS 2.0      Historie >
11. 2. 2004 Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst   
11. 2. 2004 Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři   
11. 2. 2004 Neztrácet zelenou naději Martin  Škabraha
10. 2. 2004 Zelené facky na pokračování   
10. 2. 2004 Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického Karel  Dolejší
5. 2. 2004 Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka Jan  Beránek
4. 2. 2004 Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" Karel  Dolejší
2. 2. 2004 Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka Pavel  Pečínka
8. 12. 2003 Zelení hledají dobrovolníky proti Sládkovi Pavel  Pečínka
25. 11. 2003 Jak se zocelovala strana - aneb V žáru temnězeleného slunce Pavel  Pečínka

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
17. 2. 2004 Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací   
15. 2. 2004 Británie: Vláda plánuje rozbít BBC   
15. 2. 2004 BBC je ve zdemoralizovaném stavu   
13. 2. 2004 Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? Štěpán  Kotrba
8. 2. 2004 Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci   
8. 2. 2004 Intriky a cenzura v BBC?   
6. 2. 2004 ČT i digitalizace ve Sněmovně Zdeněk  Duspiva
6. 2. 2004 Bývalý ředitel BBC má dostat půl milionu liber za knihu o kontroverzi s vládou   
6. 2. 2004 Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? Štěpán  Kotrba
5. 2. 2004 Rada BBC se vzdala bez boje   

Školství RSS 2.0      Historie >
12. 2. 2004 O tragické situaci českého školství? Miroslav  Rafaj
11. 2. 2004 Vzdělání a nezaměstnanost Miroslav Václav Steiner
6. 2. 2004 Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí Simone  Radačičová
2. 2. 2004 Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování Ondřej  Hausenblas
29. 1. 2004 O tragické situaci českého školství Jan  Baláč
26. 1. 2004 České základní školství je tragédie Jan  Paul
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
20. 1. 2004 Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít?   
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
5. 1. 2004 Školství Jana  Poslová

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2004 Katolická církev znovu zaútočila na BBC   
2. 2. 2004 Papež o právu, Bush o moci -- Svoboda o čem? Miroslav  Polreich
21. 1. 2004 Daniel Herman: Pro vnitřní potřebu není pro vnitřní potřebu, i když to musí být pro vnitřní potřebu Štěpán  Kotrba
14. 1. 2004 Kardinál podpořil užívání kondomů   
7. 1. 2004 Je-li mír možný, je povinností! Jan  Pavel II.
7. 1. 2004 Kontroverze ohledně náboženských symbolů zuří i v Německu   
25. 12. 2003 Jan Pavel II. odsoudil "terorismus"   
23. 12. 2003 Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka   
19. 12. 2003 Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech Ivo V. Fencl
12. 12. 2003 Vatikán: další italská mafie? Fabiano  Golgo

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
13. 2. 2004 Cesta na jihozápad Tomáš  Koloc
3. 2. 2004 Andělé Jaroslav  Hutka
6. 1. 2004 Opusy o nevěře Josef  Švéda
11. 12. 2003 Hrabal jako žvýkačka Štefan  Švec
10. 12. 2003 Co znamená Kunderův škleb Štefan  Švec
9. 12. 2003 Exil jako otevření mysli Jan  Čulík
9. 12. 2003 Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně Jan  Čulík
3. 12. 2003 Ohlédnutí Jaroslav  Hutka
2. 12. 2003 Než zemřete, proměníte se v klišé Jan  Čulík
1. 12. 2003 Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? Jan  Čulík