1. 3. 2004
Jak se měří globalizaceMinulý týden zveřejnila Mezinárodní organizace práce studii o rozměru a dopadu globalizace. Jejím autorem je šestadvacetičlenná komise složená z světových osobností z řad ekonomů, politiků, aktivistů, odborářů. Mezi ně patří bývalý italský prezident Giuliano Amato, guvernérka Sankt-Petěrburgu Valentina Matvienko, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, představitel Toshiby Taizo Nishimuro... Komisi předsedali finská prezidentka Tarja Halonen a prezident Tanzánie Benjamin William Mkapa. |
Během své dvouleté práce komise vytvořila rozsáhlý program založený na řadě dialogů v národním, regionálním a mezinárodním měřítku. Jedním z cílů bylo však i smazání rozepří dvou znepřátelených táborů "pro" a "proti" globalizaci a najít "východisko ze slepé uličky". Podle této zprávy není globalizace komplot zosnovaný pouze několika jednotlivci na úkor veřejného zájmu. Globalizce je taková "jakou si jí vytváříme my ", nebo taková "jakou politici, pravidla, instituce" (ne)vytvářejí. Zpráva, která se jmenuje: "Spravedlivá globalizace: jak vytvořit příležitosti pro všechny" se nicméně zaměřuje i na její negativní dopady, jako je růst nezaměstnanosti, nejistoty, neúspěšné privatizace veřejných služeb, zhoršování sociálních norem. Zmíněná neúspěšná privatizace veřejných služeb, jako zdravotnického systému, distribuce vody, elektřiny...v průmyslových zemích "zhoršuje chudobu". "Potenciál globalizace je obrovský, ale tento proces ovlivňuje i nerovnosti mezi zeměmi i uvnitř států. Většině mužů a žen však nepřináší uspokojení jejich oprávněného požadavku na důstojnou práci. Tato nerovnováha je morálně nepřijatelná a politicky neudržitelná". Komise však uznává, že "mondialisation" otevírá ekonomiky a přispívá k rozvoji společnosti. (Místo slova "globalizace" francouzština častěji používá výraz "la mondialisation", ze slova le monde-svět, které lépe odpovídá jejímu charakteru). Dále globalizace vede k liberalizaci majetku, idejí a znalostí. Ekonomický růst v zemích východní Asie umožnil více než 200 milionům obyvatel překonat chudobu, a to během jediného desetiletí. Mimo jiné rozvíjí globalizace i "opravdové světové uvědomění, citlivé na nespravedlnost, chudobu, diskriminaci, dětskou práci a zhoršování životního prostředí". Na druhou stranu analýza překvapivě uvádí, že "světový růst HDP se zpomaluje už od roku 1990, odkdy se však globalizace zrychluje. Mezi lety 1985-2000 byl růst HDP na osobu vyšší než 3% pouze v šestnácti rozvojových zemích, menší než 2% dosáhl v 55 zemích "Jihu". Mezi další zajímavé závěry patří i růst nezaměstnanosti, a to na 188 miliónů lidí (nelegální a krátkodobou práci zpráva nezapočítává). Analýza se zabývá i aktivitami Světové Banky a Mezinárodního světového fondu, které často radí "seškrtávat výdaje v sociální oblasti a ve vzdělávání", což označuje za "arogantní k místním poměrům". Podle zprávy umožňuje globalizace i nelegální přeshraniční aktivity, jako je vytváření zločineckých sítí, sexuální turismus, obchod s drogami, daňové úniky. Dále zpráva uvádí, že "uvnitř systému existuje velký demokratický deficit. Světový trh se rozvijí rychle, aniž by se paralelně rozvíjely ekonomické a sociální instituce". Dopady "mondialisation" vyvolávají "stále více obav" na rozvinutém "Severu" i na rozvíjejícím se "Jihu". Komise proto navrhuje celý soubor opatření: vytvoření spravedlivějších pravidel týkajících se světového obchodu, investic, financí a migrace, dále opatření pro zajištění základních norem práce a minimální sociální ochranu. Rozvojové země by se měly více zapojit do institucí Bretton Woods. Světová obchodní organizace by jim měla umožnit lepší a efektivnější zastoupení na rozhodovacím procesu. Nakonec komise doporučuje i zlepšit komunikaci mezi různými světovými organizacemi a politiky. "Svět je osudná křižovatka a je nutné znovu uvážit roli našich politiků a institucí". >
La Libération
> Le Monde
|