Koncem ledna také britský generální prokurátor Goldsmith vyjádřil Blairovi písemně obavy, že by byl útok proti Iráku bez druhé rezoluce OSN zřejmě protizákonný.

Zdroje z britské vlády sdělily listu Observer, že britský generální prokurátor původně zaujímal ohledně války proti Iráku "nerozhodné stanovisko" a že se postavil na stranu války teprve několik dní před útokem, poté, co vyjádřil své znepokojení sir Michael Boyce, tehdejší šéf britského obranného štábu. Boyce požadoval jednoznačné prohlášení, že bude útok na Irák legální. Toto prohlášení vydal britský generální prokurátor Goldsmith teprve několik dní před útokem. Teprve po jeho vydání schválil Boyce útok na Irák.

Opoziční poslanci britského parlamentu požadují, aby se k této věci premiér Blair vyjádřil. Clare Shortová, bývalá ministryně britské vlády pro mezinárodní rozvoj, řekla týdeníku Observer o víkendu, že si byla vědoma, že britští armádní velitelé nechtěli na Irák zaútočit: "Byla jsem si vědoma, že armáda prohlašovala, že na Irák nezaútočí, ať říká premiér, co chce, bez oficiálního prohlášení generálního prokurátora. Otázkou je: stal se generální prokurátor obětí nátlaku? Byla to celé velmi osobní Tonyho operace. Generální prokurátor je Tonyho kamarád, Tony ho jmenoval do Horní sněmovny a jmenoval ho také generálním prokurátorem. "

List Observer také zjistil, že britské odposlouchávací špionážní středisko má specializované oddělení, které se věnuje výlučně odposlouchávání ústředí OSN v New Yorku.

Úřad britského premiéra se k těmto věcem odmítl vyjádřit. Blairův mluvčí také odmítl říci, zda byl Bílý dům konzultován ohledně rozhodnutí zrušit trestní stíhání proti Katharine Gunové. Informátoři v britských vládních kruzích jsou však přesvědčeni, že by bylo nemyslitelné, že by v této věci britské ministerstvo zahraničních věcí nekonzultovalo svého nejvěrnějšího spojence.