|
1. 3. 2004
Šéfové britské armády odmítli zaútočit na Irák, protože se ještě několik dní před loňským zahájením americko-britského bombardování té země obávali, že je útok na tu zemi protizákonný. Nové explozivní podrobnosti o pochybnostech britské armády ohledně legálnosti útoku na Irák vyplynuly z nezveřejněných právních dokumentů v případě Katharine Gunové, britské překladatelky v monitorovacím středisku v anglickém Cheltenhamu, která byla minulou středu neočekávaně propuštěna, když po zahájení soudního procesu proti ní nepředložila prokuratora žádnou obžalobu. Vychází také najevo, že britský generální prokurátor lord Goldsmith byl nucen na poslední chvíli přepsat své doporučení premiéru Tonymu Blairovi a poskytnout "stoprocentní" záruky armádě, že útok na Irák nebude protizákonný. Čelní představitelé britské armády odmítali poslat do války proti Iráku britská vojska, která byla už rozmístěna v Iráku, dokud nedostanou ujištění, že jejich vojáci nebudou za to postaveni před soud. Útok na Irák pak začal asi o 10 dní později. |
Zase jsem dostal v letadle z Amsterodamu do Prahy v sobotu Právo, Lidové noviny a Mladou frontu dnes. Měl jsem zároveň k dispozici britské noviny Independent, Guardian, Daily Telegraph a Financial Times a americké Wall Street Journal a International Herald Tribune, americký list, který vychází v Paříži.
Asi se už opakuju, ale znovu mě doslova udeřil do očí obrovský rozdíl mezi tím, jak píší české a zahraniční noviny. Zpytuji svědomí, jestli nejsem proti českému tisku zaujatý, anebo prostě jestli nejde o to, že v důsledku své existence, stojící mezi Českou republikou a Británií mě nemohou některá domácí česká témata oslovovat tak důvěrně jako lidi, kteří žijí trvale v Praze anebo třeba ve Veselí nad Lužnicí.
Potíž prostě je, že mi připadá většina článků, vycházejících v českém tisku, zbytečná a nudná. Často se zabývají podružnostmi (má smysl psát komentář o tom, že čeští politikové zdravotně kolabují ve sněmovně, ale že je politováníhodné, že kolabují jen v důsledku vnitrostranického hašteření, pochopitelné by snad bylo, kdyby kolabovali kvůli vážné válečné situaci nebo nějaké jiné, skutečně "historické" krizi?).
Hlavním motivem psaní českých novin, zdá se být, nyní, hlavně honba za virtuálním světem celebrit. Jakou má cenu, že MFD otiskne v sobotu na dvě velké stránky rozhovor s Václavem Klausem, v němž kromě svých obligátních euroskeptických varování prezident neřekl skoro vůbec nic? Medium is becoming the message - sdělovací prostředek se stává sám zprávou. Zjevně je důležitější, že MFD tak obrovský rozhovor s Klausem otiskla, než aby ten rozhovor měl nějaký obsah.
Zdá se, jako by si novináři - zřejmě proto, že všem novinám klesá náklad - rozhodli, že své noviny promění v infotainment.
Docela mě zaujalo, jak minimální místo dostala v českém tisku zpráva o ilegálním odposlouchávání Kofiho Annana a dalších vedoucích představitelů OSN čelnými mocnostmi "euroatlantické" civilizace. V sobotu byly samozřejmě britské deníky této zprávy ještě naprosto plny - jistě, je to pochopitelné, byla to zpráva, která vyšla z Británie a ovlivňuje v důsledku výroků Clare Shortové především britskou politiku - ale zároveň je to, myslím, informace opravdu velkého mezinárodního dopadu. Zabývaly se jím podrobně mnohé světové listy.
Ano, samozřejmě, lze namítnout, proč to vzrušení: vždyť špioni dávno vědí, že všechny mocnosti všechny hlavní činitele v OSN odposlouchávají ilegálně už dávno. Jenže, myslím si, je dobré mít potvrzeno, že celé jednání OSN je vlastně z mnoha ohledů protizákonná fraška. Generální tajemník se řádně nemůže stát prostředníkem sporů, protože si šéfové států kvůli odposlouchávání jeho telefonu nerisknou s ním otevřeně hovořit. Na co tedy světová organizace? To je zpráva, kterou stojí zato se zabývat, ne?
Když jsem čekal v sobotu odpoledne na přestup do Prahy na amsterodamském letišti, tamější televizní monitory tam vysílaly zpravodajství CNN: i tato v poslední době vůči Bushově vládě relativně konformní stanice věnovala skandálu kolem odposlechu Kofiho Annana asi patnáctiminutovou samostatnou reportáž. (Zajímavé srovnání: na pražském letišti v Ruzyni se z televizních monitorů hrají hudební klipy, v Amsterodamu pouštějí divákům na letišti v televizi zpravodajství CNN, na britských letištích pak čtyřiadvacetihodiné zpravodajské vysílání BBC News 24.) Zpráva o odposlouchávání Kofiho Annana s tučně vytištěným výrokem Clare Shortové byla v sobotu s Annanovou fotografií i na titulní stránce listu Wall Street Journal. International Herald Tribune ji měl na straně 3.
Co měly v tentýž den české noviny? MFD i Lidové noviny, zdá se, byly posedlé nominací nepříliš povedeného Trojanova filmu Želary na Oscara. Ten film v sobotu samozřejmě ještě nevyhrál, přesto však Lidovky otiskly na titulní straně fotografii Ondřeje Trojana a Ani Geislerové už u sošky Oscara v nadživotní velikosti! Oba listy věnovaly Želarům a jejich tvůrcům, čekajícím v Los Angeles na možnou cenu, zdá se mi, nepřiměřeně velký prostor. Je to, zdá se mi, směsice právě té touhy pořád vytvářet virutální svět o "celebritách" a zároveň určité, zbytečné, české zakomplexovanosti. Je skutečně nutno dělat v novinách takový cirkus ohledně toho, že nějaký film byl nominován na určitou filmovou cenu? Kdyby Želary Oscara bývaly dostaly, byl by to jistě komerčně velmi užitečný úspěch, který by přispěl k tomu, aby se český film dostal víc do světa. Už i ta nominace pomůže. O kvalitě tohoto filmu to však nevypovídá mnoho. Kromě toho, i sám Oscar je zcela komerční cena, která se jen občas kryje se skutečně hodnotnými filmy. Zlé jazyky tvrdí, že Želary byly nominovány proto, že výběrová komise v Los Angeles se skládá ze starých pánů a ti mají rádi filmy o válce. Kromě toho, téma druhé světové války je všeobecně srozumitelné a uchopitelné, Američanům zpřístupňuje jinak exotický film z České republiky. (Zajímavé je, že české noviny si nepovšimly skutečnosti, že režisér Ondřej Trojan si s sebou do Hollywoodu nevzal představitele hlavní mužské role Józy, maďarského herce Cserhalmiho, neboť ten se na veřejnosti netají se svým názorem, že jsou Trojanovy Želary film nepovedený.)
Ale nechci se zastavovat u Želar. Jde mi o obecnější věc: zdá se mi, že jsou české noviny dnes možná otevřenější než kdysi, kdy většina z nich nekriticky podporovala Klausovu ODS, avšak přesto jsou zcela zacyklené posedlostí virtuálními podružnostmi. Ano, je jistě důležité psát v novinách i o hašteření ve sněmovně či o tom, že Klaus sedí na prezidentském trůně už rok, jenže zdá se mi, že existuje množství důležitých dlouhodobějších témat, která noviny v podstatě pomíjejí.
Existuje zdání, že se v ČR referuje o světě dostatečně, kompetentně a objektivně, jenže ono to tak není - o tom, co se ve skutečnosti děje za hranicemi ČR a co nutně situaci v ČR bude ovlivňovat, nebo už ji ovlivňuje, se do českého prostředí dostává jen velmi povrchní slupka. Skutečně by stálo zato podrobněji zkoumat, jakým způsobem se odlišuje zpravodajství českých médií o nejdůležitějších světových událostech od toho, jak o nich informují zahraniční sdělovací prostředky.
Možná se steretypním viděním skutečnosti proviňují všechny noviny na světě: Zvlášť u českých novin však mám dojem, že se v nich málokdy prosadí informace, která by prorazila onu stereotypní banalitu, to, o čem jsou čeští novináři ZVYKLÍ psát. S novou věcí, o níž se v ČR ještě nepsalo, prostě neprorazíte. Vím, je to riskantní.
Avšak dobré mezinárodní sdělovací prostředky určují politikům vlastní agendu. V sobotním vydání se vytahuje deník Guardian, že se jim to během února 2004 podařilo jedenáctkrát: od 5. do 26. února list otiskl jedenáct exkluzivních zpráv, které od něho pak převzaly všechny britské a často i mezinárodní sdělovací prostředky. Kolikrát něco podobného dokáží česká média? Tam, zdá se, spíš vládne obava, že kdybychom publikovali něco, co se vymyká ze zavedené agendy, bylo by to nebezpečné... Něco "jiného" se do českých médií v podstatě neprosadí.
Takže mám pořád pocit, že česká média žijí jakoby za mlžným sklem. Prezentují se veřejnosti nikoliv jako zdroj informací, ale jako zábava. To je ovšem charakteristickým rysem bulvárního tisku. A lidi je také jako pouhou zábavu berou - neberou je už vážně.
K tomu postscript: Na rozdíl od upadajícího českého tisku překvapily v neděli večer, zdá se mi, velmi příjemně české televize. Původně nejistý pořad České televize "Otázky Václava Moravce" se pozoruhodně stabilizoval a Moravec nyní dělá opravdu velmi profesionální interview. Nevadí, že by na několika místech bylo vždy možno reagovat ještě o trochu duchapřítomněji konkrétnějšími doplňujícími otázkami - rozhovor s Vlastimilem Tlustým byl velmi dobrý. Přispělo k němu jistě i to, že se Tlustý vyjadřoval věcně, konkrétně a srozumitelně, což nebývá u českých politiků vždy zvykem.
Zajímavě zareagovala i televize Nova, jejíž nedělní Střepiny se mj. věnovaly i potlačené zprávě Pentagonu o možné hrozbě doby ledové, která by mohla zasáhnout Evropu a severní Ameriku, viz BL.
|
29. 2. 2004
Hans Blix, bývalý hlavní zbrojní inspektor OSN pro Irák sdělil britskému deníku Guardian, že měl silné podezření, že jeho kancelář v ústředí OSN v New Yorku i jeho tamější byt byly v týdnech před útokem na Irák odposlouchávány. Blix dodal, že předpokládal, že ho budou odposlouchávat Iráčané, avšak být odposloucháván Spojenými státy, to bylo "něco úplně jiného". Blix charakterizoval takové chování jako "odporné" a dodal: "Je to porušení vaší integrity v situaci, kdy jste na jejich straně." Blix učinil proti odposlouchávání rozsáhlá opatření doma i v úřadě, nechal si je protiodposlouchávacím týmem OSN prověřovat.
|
|
1. 3. 2004
Kontroverze ohledně americko-britského útoku na Irák pokračuje v Británii neztenčenou silou. Soudce Michael Mansfield se tento týden hodlá obrátit na Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby začal vyšetřovat obvinění, že Tony Blair spáchal válečné zločiny. Trestní oznámení bude obsahovat také jména britského ministra zahraničí Jacka Strawa a ministra obrany Geoffa Hoona. Clare Shortová, bývalá ministryně britské vlády pro zahraniční rozvoj, rozšířila o víkendu svůj útok na Blairovu vládu tím, že zpochybnila oficiální doporučení britského generálního prokurátora lorda Goldsmithe britské vládě před útokem na Irák. Tvrdila, že se zřejmě Goldsmith "stal terčem nátlaku", aby válku schválil. |
|
1. 3. 2004
Avšak špioni svědčí, že se OSN odposlouchává létaLabouristický poslanec George Foulkes, bývalý spolupracovník Clare Shortové na britském ministerstvu pro zahraniční rozvoj, svědčil o tom, že se prý Shortová před časem zařekla, že pokud bude donucena odejít z vlády, zničí i Tonyho Blaira. Pokud by to bylo pravda, zpochybnilo by to tvrzení Shortové, že kritizuje Tonyho Blaira za válku proti Iráku z principiálních důvodů. Shortová odstoupila z britské vlády loni v květnu poté, co kritizovala Blaira za to, že nesplnil svůj slib, že se na znovuvýstavbě Iráku bude aktivně podílet OSN. Ve čtvrtek se vyjádřila v britském rozhlase, že britské tajné služby před válkou proti Iráku odposlouchávaly generálního tajemníka Kofiho Annana. Četní britští labourističtí poslanci se od té doby postavili na obranu Tonyho Blaira a pokusili se svědectví Shortové zpochybnit, jenže mezitím se ozvala z několika různých míst celá řada informací, potrvzujících, že protizákonné odposlouchávání v ústředí OSN je zcela běžnou praxí už řadu let. Listu Sunday Times sdělil jeden bývalý britský špionážní agent: "Součástí úkolů MI6 je odposlouchávat různá místa. Dělají to dlouhá léta. Jejich celkovou náplní práce je provádět špionáž proti OSN." |
|
1. 3. 2004
CIA záměrně vyvážela do SSSR technologii naprogramovanou na havárieV lednu 1982 schválil americký prezident Ronald Reagan plán CIA na sabotáž sovětské ekonomiky, v jehož rámci se do Ruska ze Spojených států vyvážela moderní technologie záměrně naprogramovaná tak, aby to vyvolávalo havárie. CIA se tak podařilo vyvolat obrovskou explozi sibiřského plynovodu. Vyplývá to z memoárů Thomase C. Reeda, bývalého amerického ministra pro letectvo, který v osmdesátých letech pracoval v americké Radě pro národní bezpečnost. Tyto memoáry v sobotu citoval americký deník Wall Street Journal. |
|
1. 3. 2004
Výzkum firmy Pfizer, výrobce pilulky Viagra, dokázal s konečnou platností to, čeho se ženy vždy obávaly. Ženy dosahují většiny svého sexuálního uspokojení prostřednictvím stimulace mozku a žádného jiného orgánu. |
|
1. 3. 2004
Američané už střední Evropu dobyli (?), teď se o ni pokouší Čína:)V pátek 27. 2. 2004 ukončila americká státní rozhlasová stanice Hlas Ameriky vysílání do 10 zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky a Slovenska. Skončilo vysílání v bulharštině, estonštině, čestině, maďarštině, litevštině, lotyštině, polštině, rumunštině, slovenštině a slovinštině. Od pondělí začne zároveň hodinové vysílání CRI (China Radio International) - čínského státního rozhlasu pro zahraničí. Česká relace poběží od 1. 3. 2004 na střední vlně 1458 kHz od 23:30 do 00:30 SEČ. |
|
1. 3. 2004
Minulý týden zveřejnila Mezinárodní organizace práce studii o rozměru a dopadu globalizace. Jejím autorem je šestadvacetičlenná komise složená z světových osobností z řad ekonomů, politiků, aktivistů, odborářů. Mezi ně patří bývalý italský prezident Giuliano Amato, guvernérka Sankt-Petěrburgu Valentina Matvienko, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, představitel Toshiby Taizo Nishimuro... Komisi předsedali finská prezidentka Tarja Halonen a prezident Tanzánie Benjamin William Mkapa. |
|
1. 3. 2004
Víno patří mezi jeden z nejvýznamnějších symbolů Francie a její kultury. V posledních dvaceti letech se však francouzští vinaři musejí potýkat se snižováním jeho spotřeby jak ve Francii, tak i ve Spojených státech, kam se jejich vína dovážejí. Situace je natolik vážná, že minulý týden přijal francouzský premiér zástupce vinařů a poslance z vinařských oblastí. |
|
1. 3. 2004
Uplynulý víkend sa niesol v znamení rozličných akcií rómskych aktivistov. Kto mal ale radosť, že hrubú nezákonnosť konania časti tohto etnika v uplynulých dňoch konečne vystriedalo konštruktívne rokovanie, musí byť veľmi sklamaný. Požiadavky tých, ktorí sa vyhlasujú za lídrov rómskej menšiny sú natoľko nehorázne, že ich splnenie by znamenalo de facto demontáž právneho štátu a rovnosti pred zákonom. Navyše ich "okamžité splnenie" zainteresovaní vymáhajú vyhrážkami hrubých nátlakových akcií na domácej i zahraničnej pôde.
|
|
1. 3. 2004
Dne 29. února 2004 se sešlo předsednictvo Občanského sdružení Britské listy a přijalo rezignaci místopředsedy OSBL Štěpána Kotrby na tuto funkci, s platností od 25. 2. 2004. Důvodem jeho rezignace je to, že byl ve středu 25. února zvolen Poslaneckou sněmovnou ČR do Rady Českého rozhlasu. |
|
28. 2. 2004
Alexandra Virgová
Můj milý deníčku, Stáník Gross včera dorazil do sněmovny s rukou v sádře. Naštěstí levou. Přemýšlela jsem nad tím, jestli to není nějaký signál, ale asi ne. Jeho ruka se nestala obětí politického boje. Zlomil si jen při fotbale nějakou kostičku a tak sněmovnou zářil jeho bělostný obvaz, zavázaný na apartní uzlík s dlouhými cůpky za pravým uchem. Gross vypadal zezadu jako Velký bílý králík, a zepředu byl také k politování. Drbna Četka jeho zranění pojala pojala vskutku vekoryse po americku a udělala z jeho obvazu událost sezóny. Stejně jako z preclíku George Bushe. V sekci "zpravodajství" vydala Alice Blažková 27. 2. 2004 ve 12:04 "zprávu" s pozoruhodným titulkem: "Ministr Gross má ruku v sádře, zranil se při fotbale". ČTK ví dokonce, že ministr vnitra hraje fotbálek pravidelně každý čtvrtek. On si ji platí za PR a nebo snad prolnulo PR oddělení vnitra až do sídla instituce veřejné služby? Jinak včerejší sněmovna začala opravdu nudně a nudně také skončila. |
|
27. 2. 2004
Virtuální bohoslužba na neděli
Text kázání: 1. Korintským 13,4-7 Téma dnešních bohoslužeb je láska. Mnohokrát už jsme slyšeli v Bibli o lásce; víme že řečtina má pro pozitivní vztah k druhým lidem celou řadu výrazů, na příklad verbum filein, qelein, substantiva filia, filadelfia, filanqwrpia, eudokia atd, víme, že řecký výraz, který Nový Zákon pro kladný vztah k bližním používá není eros (eros), to jest taková ta naše nejběžnější láska - to, co si v češtině pod tím slovem představujeme - láska partnerská, erotická, pocitová, emoční. |
|
26. 2. 2004
Nesmírně dramatický den na britské politické scéněBritánie odposlouchávala Kofiho Annana a jiné činitele v OSN po dlouhé roky, konstatovala ve čtvrtek v britském rozhlase Clare Shortová, bývalá ministryně Blairovy vlády pro zahraniční rozvoj. Zcela bezprecedentně vystoupila ve čtvrtek ráno v britském rozhlase bývalá členka britské vlády a konstatovala, že její země prováděla a provádí špionáž proti nejrespektovanější mezinárodní instituci a jejímu generálnímu tajemníkovi, konstatovaly ve čtvrtek večer televizní zprávy Channel Four News a pokračovaly: Je také velmi neobvyklé, že premiér Tony Blair prohlásil o Shortové, osobě, která s ním zasedala ve vládě, že je "naprosto neodpovědná". Avšak Tony Blair nepotvrdil ani nepopřel, co Shortová řekla. A ve zprávách Channel Four News zdůraznila Shortová, že britskou rozvědku ochromil Tony Blair, nikoliv ona. Dodala, že se Blair loni jen naoko usiloval o dohodu ohledně irácké krize v OSN. V televizi Channel Four konstatovala Shortová ve čtvrtek večer, že je vedena svým svědomím. OSN reagovala se znepokojením. Konstatovala, že odposlech organizaci ochromuje a musí skončit. Čtvrtek byl nesmírně dramatickým dnem na britské politické scéně. Stín války proti Iráku stále přetrvává a vytváří opakované krize. Shrnujeme informace především podle čtvrtečního večerního vysílání Channel Four News: |
|
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
|
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
|
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 1. 3. 2004 | Znovu hlavně nad českým tiskem | Jan Čulík | |
| 1. 3. 2004 | USA v osmdesátých letech sabotovaly sovětskou ekonomiku | ||
| 29. 2. 2004 | Hans Blix, Boutros Boutros Ghali a Richard Butler: Nás taky v OSN odposlouchávali | ||
| 27. 2. 2004 | Před 35 lety v ČR začala masivní vlastizrádná kolaborace | Karel Mašita | |
| 26. 2. 2004 | Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět | Ladislav Kahoun | |
| 26. 2. 2004 | Liechtenstein Prince Hans Adam II: I want my property back | Ladislav Kahoun | |
| 26. 2. 2004 | Já tedy dávám přednost demokracii | Jan Čulík | |
| 26. 2. 2004 | Budou se v Česku měnit hranice? | Jan Čulík | |
| 26. 2. 2004 | O lidské malosti | Martin Škabraha | |
| 26. 2. 2004 | Británie nebude stíhat špionku, aby nevyšly najevo podrobnosti protizákonné akce | ||
| Deníček sněmovní panny | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 28. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny VI. | Alexandra Virgová | |
| 27. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny V. | Alexandra Virgová | |
| 26. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny IV. | Alexandra Virgová | |
| 25. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny III. | Alexandra Virgová | |
| 23. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny II. | Alexandra Virgová | |
| 20. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny I. | Alexandra Virgová | |
| Virtuální bohoslužby - kázání na víkend | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 27. 2. 2004 | Lásky kdybych neměl, nic nejsem | Zdeněk Bárta | |
| 6. 2. 2004 | Úžasná lehkost disidentství | Zdeněk Bárta | |
| 29. 1. 2004 | Blahoslavení chudí duchem | Zdeněk Bárta | |
| 29. 1. 2004 | Křesťané či pánbíčkáři? | Zdeněk Bárta | |
| 17. 1. 2004 | Držet hubu a krok | Zdeněk Bárta | |
| 9. 1. 2004 | Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu | Zdeněk Bárta | |
| 2. 1. 2004 | Věta z římského kriminálu | Zdeněk Bárta | |
| 28. 12. 2003 | Fundamentální člověčí touhy | Zdeněk Bárta | |
| 19. 12. 2003 | Svědectví | Zdeněk Bárta | |
| 12. 12. 2003 | Koho má Pán Bůh rád | Zdeněk Bárta | |
| Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 2. 2004 | Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst | ||
| 11. 2. 2004 | Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři | ||
| 11. 2. 2004 | Neztrácet zelenou naději | Martin Škabraha | |
| 10. 2. 2004 | Zelené facky na pokračování | ||
| 10. 2. 2004 | Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického | Karel Dolejší | |
| 5. 2. 2004 | Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka | Jan Beránek | |
| 4. 2. 2004 | Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" | Karel Dolejší | |
| 2. 2. 2004 | Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka | Pavel Pečínka | |
| 8. 12. 2003 | Zelení hledají dobrovolníky proti Sládkovi | Pavel Pečínka | |
| 25. 11. 2003 | Jak se zocelovala strana - aneb V žáru temnězeleného slunce | Pavel Pečínka | |
| Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 2. 2004 | Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací | ||
| 15. 2. 2004 | Británie: Vláda plánuje rozbít BBC | ||
| 15. 2. 2004 | BBC je ve zdemoralizovaném stavu | ||
| 13. 2. 2004 | Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? | Štěpán Kotrba | |
| 8. 2. 2004 | Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci | ||
| 8. 2. 2004 | Intriky a cenzura v BBC? | ||
| 6. 2. 2004 | ČT i digitalizace ve Sněmovně | Zdeněk Duspiva | |
| 6. 2. 2004 | Bývalý ředitel BBC má dostat půl milionu liber za knihu o kontroverzi s vládou | ||
| 6. 2. 2004 | Rozšíření programové nabídky a vylepšená televize - nebo sen? | Štěpán Kotrba | |
| 5. 2. 2004 | Rada BBC se vzdala bez boje | ||
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 12. 2. 2004 | O tragické situaci českého školství? | Miroslav Rafaj | |
| 11. 2. 2004 | Vzdělání a nezaměstnanost | Miroslav Václav Steiner | |
| 6. 2. 2004 | Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí | Simone Radačičová | |
| 2. 2. 2004 | Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování | Ondřej Hausenblas | |
| 29. 1. 2004 | O tragické situaci českého školství | Jan Baláč | |
| 26. 1. 2004 | České základní školství je tragédie | Jan Paul | |
| 24. 1. 2004 | O školství - v ČR i jinde | Jan Čulík | |
| 20. 1. 2004 | Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít? | ||
| 19. 1. 2004 | Je potřebné umět číst s porozuměním | Ondřej Hausenblas | |
| 5. 1. 2004 | Školství | Jana Poslová | |
| Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 5. 2. 2004 | Katolická církev znovu zaútočila na BBC | ||
| 2. 2. 2004 | Papež o právu, Bush o moci -- Svoboda o čem? | Miroslav Polreich | |
| 21. 1. 2004 | Daniel Herman: Pro vnitřní potřebu není pro vnitřní potřebu, i když to musí být pro vnitřní potřebu | Štěpán Kotrba | |
| 14. 1. 2004 | Kardinál podpořil užívání kondomů | ||
| 7. 1. 2004 | Je-li mír možný, je povinností! | Jan Pavel II. | |
| 7. 1. 2004 | Kontroverze ohledně náboženských symbolů zuří i v Německu | ||
| 25. 12. 2003 | Jan Pavel II. odsoudil "terorismus" | ||
| 23. 12. 2003 | Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka | ||
| 19. 12. 2003 | Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech | Ivo V. Fencl | |
| 12. 12. 2003 | Vatikán: další italská mafie? | Fabiano Golgo | |
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 13. 2. 2004 | Cesta na jihozápad | Tomáš Koloc | |
| 3. 2. 2004 | Andělé | Jaroslav Hutka | |
| 6. 1. 2004 | Opusy o nevěře | Josef Švéda | |
| 11. 12. 2003 | Hrabal jako žvýkačka | Štefan Švec | |
| 10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
| 9. 12. 2003 | Exil jako otevření mysli | Jan Čulík | |
| 9. 12. 2003 | Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně | Jan Čulík | |
| 3. 12. 2003 | Ohlédnutí | Jaroslav Hutka | |
| 2. 12. 2003 | Než zemřete, proměníte se v klišé | Jan Čulík | |
| 1. 12. 2003 | Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? | Jan Čulík | |