Americký prezident Bush schválil ústavní dodatek, jímž zakázal sňatky osob téhož pohlaví. Učinil to poté, co jeden soud ve státě Massachusetts rozhodl, že homosexuální sňatky jsou přípustné, a během února uzavřely v San Francisku sňatek tisíce homosexuálních dvojic. Prezident Bush chce všechny tyto sňatky anulovat. Konstatuje, že sňatek mezi mužem a ženou je "základní institucí civilizace".

Rozhlas BBC k tomu v úterý v podvečer v publicistickém pořadu PM interviewoval Robertu Combsovou, prezidentku Christian Coalition of America (Křesťanské koalice Ameriky). Publicistické pořady BBC Radio Four patří i nadále k tomu nebojácně nejlepšímu, co lze najít v britských médiích - televize BBC, zdá se, je naopak od Huttonovy zprávy zastrašena.

I níže uvedený rozhovor s Robertou Combsovou je instruktivní. Vyplývá z něho, i když to zdvořilý moderátor samozřejmě neřekne nahlas, nesmírná bigotnost interviewované osoby. Ta totiž zastává své názory, svou "víru", aniž by byla schopna ji v racionálním rozhovoru obhájit. Jednoduchým otázkám, na něž neumí odpovědět, uhýbá - a opakuje si tvrdošíjně svou indoktrinaci.

Tato paní, Roberta Combsová, je komunistka. Naštěstí nemá (zatím) moc. Pozor, nejde mi o to, jaké názory zastává, ale jak se staví k otevřené diskusi o nich.

Je naprosto vhodné rozhovor s ní jako zasvětit dnešnímu výročí neblahého komunistického puče v někdejším Československu.

Řada novinových článků se nedávno zmínila o překvapivě nízké účasti uchazečů o práci v institucích Evropské unie na úvodních písemných testech. V Česku se testy pro vysoškoláky konaly 11. a 12. prosince 2003 v Praze a v Brně. Podle Hospodářských novin z 3. února 2004 ve všech kandidátských zemích nepřišlo k testům 57 procent sekretářek a 53 procent expertů-vysokoškoláků. Ředitel Evropského úřadu pro výběr pracovníků (European Personnel Selection Office; EPSO) Erik Halskov uvedl, že nízká účast je zklamáním.

Od 19.12.2003 až do 14.3.2004 probíhá v prostorách Jízdárny na Pražském hradě výstava Perfekt Tense, aneb Malba dnes, kurátorů Olgy Malé a Karla Srpa. Oba teoretici učinili vskutku úžasný objev, když zjistili, že lze v posledních letech zaznamenat v řadách umělců rostoucí zájem o obraz a to prý jak kvalitativně, tak i kvantitativně (sic !). Co na tom, že se maluje pořád. Dokonce se jim zdálo, že, cituji: "současná malba směřuje k větší divácké čitelnosti a snaží se oslovit co nejširší divácký okruh, probíhající napříč společenskými a generačními spektry". Inu to je jistě výborné, řekli zřejmě sami sobě, dominanci konceptuálního myšlení a novým médiím již odzvonilo a to je důvod udělat výstavu, která současnou českou malbu veřejnosti představí. A tak se stalo.

Volba proběhla veřejně a pro Štěpána Kotrbu hlasovalo 125 poslanců. Nominoval ho mj. i Syndikát novinářů. Spolu s Kotrbou byli zvoleni i M. Ptáčková (125 hlasů) a J. Florian (134 hlasů).

Do zákona o veřejných zakázkách nebyla promítnuta možnost k ochraně národních zájmů členských států EU, kterou dává evropská legislativa. Dopady plynoucí z pominutí této možnosti a z absolutní liberálnosti v otevření tak významného trhu, jako je trh s veřejnými zakázkami, nelze sice v současné chvíli vyčíslit. Je možno je pouze hypoteticky popsat. Vynechání však i jediné možnosti, která by v budoucnu mohla přinést prospěch českým firmám, je otázkou k zamyšlení a především podnětem ke včasné nápravě.

Můj milý deníčku,

v pondělí ve sněmovně pracovali pouze novináři. Poslanci by měli být k dispozici svým voličům... Ale přesto někteří bloudili potemnělou sněmovnou. Asi už bez ní nedokážou žít. Úterní zasedání sněmovny se pak neslo v duchu pokračování Kužvartovy eurokomisní anabáze. Ranní klub sociálních demokratů se věnoval nominaci nového kandidáta na evropského komisaře, aniž by se příliš vyjadřoval k tomu, co vedlo exminitra životního prostředí k jeho výbušnému kroku. Takže se klub nejspíše nedozvěděl, jak si připadá bezprizorný sociální demokrat, kterého "nechá v rejži" nejen jeho stát a ministerstvo zahraničí, velvyslanectví v Bruselu, ale i předseda vlastní strany a premiér v jedné osobě.

BBC by měla být rozčleněna, Rada BBC by měla být nahrazena nezávislou komisí, kterou by řídil Ofcom, vládní Úřad pro komunikace, koncesionářský televizní poplatek by měl být okamžitě snížen o 30 liber a postupně zrušen. To jsou radikální návrhy, které formou Elsteinovy zprávy, zveřejněné v úterý dne 24. 2. Její doporučení by se mohly stát oficiální politikou britské Konzervativní strany, která si tuto zprávu objednala. Jenže se vyskytují spekulace, že se šéf Konzervativní strany Michael Howard neodváží veřejně se vyslovit pro likvidaci BBC.

Británie a Spojené státy vážně poškodily OSN, když ignorovaly mezinárodní nesouhlas a provedly loni útok do Iráku, konstatoval v úterý bývalý hlavní zbrojní inspektor OSN Hans Blix. Americký prezident George Bush a jeho spojenec britský premiér Tony Blair nejen ochromili důvěryhodnost nezávislé mezinárodní instituce, řekl Blix, ale také sami sebe vážně poškodili. Blix to uvedl při přednášce na Edinburské univerzitě.

"Podle 117. článku ruské ústavy jsem dnes rozhodl, že vláda odstupuje," prohlásil v úterý Putin v živě přenášeném televizním projevu, když oficiálně, za přítomností televizních médií, ohlásil odvolání vlády premiéra Michaila Kasjanova. "Toto rozhodnutí nesouvisí s hodnocením činnosti vlády, kterou považuji za uspokojivou," řekl dále. Krok je podle něj diktován přáním ještě jednou zdůraznit svou pozici, "jaký směr nabere vývoj země po 14. březnu letošního roku, kdy se v Rusku uskuteční prezidentské volby.

"Takže jich je nadále vězněno bez soudu ještě asi 600," konstatoval v úterý večer v pořadu televize BBC Newsnight moderátor Jeremy Paxman. Americké ministerstvo obrany obžalovali Ibrahima Ahmeda Mahmouda al Qosiho a Ali Hamzu Ahmeda Sulaymana al Bahlula z dlouhodobé podpory Usamy bin Ladina. Al Qosi byl prý účetním a strážcem bin Ladina, zatímco Al Bahlul se staral o propagandu a natáčel verbovací videopořady. Mluvčí Pentagonu konstatoval, že pokud budou oba muži shledáni vinnými, americké úřady nebudou požadovat trest smrti.

Můžete to čekat vždycky, když někdo otevře debatu o nějakém existujícím nebo potenciálním zákazu, ať už jde o drogy, hrací automaty, kouření nebo potraty. Jsou prostě jedinci, kteří dostávají kopřivku, kdykoli uslyší slovo zákaz. Zákazy nic neřeší! Zakázané ovoce nejvíc chutná! Zákaz podpoří potratovou turistiku, zažene potratáře do ilegality! Zákaz je omezování svobody! Prostě cokoli jiného, jen to proboha nezakazujte!

Chtěl bych krátce reagovat na článek pana Pavla Mareše. Nevěřím, že někdo chce potraty, míní Jan Šindel. Ale chce pan Mareš, aby ženy umíraly na záněty pobřišnice po špatně provedeném potratu? Co se bude dít při umělém oplodňování s oplodněnými vajíčky, jež nebyly potenciální matce vpraveny do dělohy? Nebo budou muset tyto matky donosit všechna oplodněná vajíčka a rodit osmerčata a sedmerčata? Přece nebudeme vraždit, že? Třeba ten porod matka přežije...

Jak vidno, musíme se rozhodnout, co chceme - jako už tolikrát. Pan Mareš má asi jasno.

Rozhlas BBC nedávno odvysílal překvapivě nevyvážený dokumentární pořad reportéra Mishi Glennyho o sudetoněmeckém problému, v němž jeho autor nekriticky zaujal postoj sudetoněmecké propagandy. To posloužilo historikovi Martinu D. Brownovi jako odrazový můstek k zamyšlení.

• Budoucí války se budou vést o přežití, nikoliv o náboženství, ideologii či národní čest.
• Kolem roku 2007 zničí silné bouře pobřežní hráze v Holandsku, takže většina holandského území bude neobyvatelná. Města jako Haag budou opuštěna.
• V letech 2010 - 2020 bude Evropa nejsilněji postižena podnebnými změnami. Průměrná teplota každoročně poklesne o 6 stupňů F (3,3 stupně Celsia). Podnebí v Evropě se stane chladnějším a sušším a bude se podobat podnebí na Sibiři.
• Počet úmrtí způsobených válkou a hladomorem bude dosahovat milionů, dokud nedojde k poklesu obyvatel planety natolik, aby to Země dokázala zvládnout.
• Přístup k vodě bude hlavním cílem válek. Dunaj, Nil a Amazonku zpráva považuje za rizikové oblasti.
• Bohaté oblasti jako USA a Evropa se stanou v podstatě pevnostmi a budou se snažit zabránit příchodu milionů přistěhovalců ze zatopených částí světa a z těch částí světa, kde se lidé už nebudou schopni uživit.
• Bude nevyhnutelné šíření jaderných zbraní. Japonsko, Jižní Korea a Německo si vyvinou jaderné zbraně, stejně jako Írán, Egypt a Severní Korea. Izrael, Čína, Indie a Pákistán budou také ochotny užít jaderných zbraní.
• Do roku 2010 budou Evropa a Spojené státy zažívat o třetinu více dní s teplotami nad 90 F (32 stupňů Celsia). Podnebí bude vytvářet obrovské potíže pro zemědělce v důsledku bouří, sucha a horka.
• Evropa se bude potýkat s obrovskými počty přistěhovalců. Lidé ze Skandinávie budou hledat teplejší podnebí na jihu. Jižní Evropa bude obležena uprchlíky z těžce postižených zemí v Africe.

Zpráva argumentuje, že vylíčený scénář sice "není nejpravděpodobnější, ale je realistický". Vybíráme z ní hlavní argumentaci:

Na počátku nového roku se obyčejně zamýšlíme nad rokem minulým i očekáváními, spojenými s rokem nastávajícím. Snad je toto období i vhodnou příležitostí k zamyšlení nad naším společným dějinným osudem a jeho pohnutými okamžiky. Ke konci minulého roku (27. 11. 2003) jsem reagoval na článek Robina Ujfalušiho o Marxovi a jeho vztahu k naší totalitní minulosti. Následující texty dalších autorů ukázaly, že ani pro čtenáře BL není toto téma mrtvé, ale nanejvýš aktuální.

Vzpomínám si na dobu, kdy jsem si jako chlapec hrál se svými dětskými kamarády na vojáky, tehdejší socialistický svět byl nesmírně ideologický a černobílý. Filmy nás krmily představou dobrých Rusů a zlých Němců. Dnes mne přímo ohromuje, jak nesmírně hluboce se Němci stali pro nás, české děti, synonymem čehosi nepřátelského, zlého a obávaného. Byli to sice ruští vojáci, kdo mou vlast v té době okupovali, byl to Velký bratr Sovětský svaz, kdo ji po desítiletí ničil a rozkládal, nicméně socialistický newspeak mluvil jednoznačně: nepřátelé jsou Němci. Bojíme se Němců ještě i v roce 2004?

Jsem literát, a tak je mým hlavním pracovním nástrojem můj rodný jazyk. Vztah k němu je proto u mě o mnoho bližší, než se tomu má dejme tomu u dnešního průměrného českého novináře či jiného obchodního cestujícího. A také vztah ke svobodě českého slova je u mě, jako u člověka, který s českým slovem stojí a padá, zase jiný než třeba u nezaměstnaného vojáka. Raději budu trpět v sociálně nespravedlivém státě, než aby mi stát, který se o mě hmotně postará, sebral svobodu slova.

Článek Tomáše Koloce ZDE je podle mého názoru dobře napsaný, podřízenost a slouhovství jsou skutečně problémy, s nimiž se jako Češi dlouhodoběji potýkáme. Ne všichni Češi jsou však podřízení slouhové. Koloc právem "ohmatává" v dnešním chaotickém a proměnlivém světě českou identitu, ptá se, co to vlastně je, a ohledává její vztahy k vnějšímu světu. To by měli ale asi všichni dělat víc.

A na rozdíl od Koloce si nemyslím, že je už skoro všechno ztraceno. Jak ví sám Tomáš Koloc i na základě svých cest do zahraničí i a na základě své interakce s "cizinci", s lidmi odjinud ho spojuje společné lidství: neexistuje výlučná lidskost a la českost: všichni se můžeme dohodnout na společné řeči a naše jednotlivé národní totožnosti jsou v tomto mnohohlasém dialogu oživením.

Na rozdíl od Tomáše Koloce vím, že "mluvčí imperiálních zájmů" Evropská unie může pomáhat Čechům, aby nabyli osobní hrdosti, nezávislosti a vzpřímenosti. Článku totiž chybí dimenze týkající se komunikace s vnějším světem, což je nyní nesmírně aktuální - právě, aby Češi byli rovní ostatním a aby se před nimi neplazili po zemi. K tomu ale může také vést to, když se zabýváme jen svými vnitřními věcmi sami a nevstupujeme - i o svých vnitřních věcech - do mezinárodní interakce.

A co se týče současné americké vlády? Myslím si, že Bush je hlavně omezenec a už to začíná docházet i Američanům... :)

Co si o "českém údělu" myslíte vy?

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.