22. 4. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 4. 2003
Avšak americké misionářství bylo motorem i méně úspěšných akcí, jako byla válka ve Vietnamu. I ta byla částečně důsledkem amerického idealismu. Uvědomme si, že [Greenův] Tichý Američan nebyl necitelným monstrem, ale misionářem ve věci americké demokracie. Tak jako mnoho amerických politických misionářů to byl svého druhu demokratický trockista, který působil katastrofy, aniž by si uvědomil proč.

Za Ronalda Reagana začali neokonzervativní intelektuálové, mnozí z nichž bývali trockisty, požadovat revoluční program na boj proti "říším zla".

Přesně si toho povšiml Daniel Cohn-Bendit, "rudý Danny" z května 1968. Nedávno se setkal s americkým konzervativcem Richardem Perlem a konstatoval, že mu Perle připomíná jeho vlastní studentské revoluční dny v Paříži. Perle, vykřikl Cohn-Bendit, je bolševik.

Velmi zajímavě argumentoval o kořenech současného amerického mesiášství, které vedlo k neopodstatněnému, ozbrojenému útoku na Irák, v deníku Times komentátor Ian Buruma. - Zdá se, že Václav Klaus velmi přesně kvalifikoval nynější americký útok proti Iráku jako "levicový". Viz níže:

Kompletní text v angličtině je ZDE
Sloupek

viz ZDE působí nesmírně "česky" - jako by byl jedním z nesčetných příběhů českých spisovatelů z dvacátého století, kteří osobním svědectvím o tom, že realita je většinou krutá, tragikomická, absurdní a je na hony vzdálená heroizujícímu, černobílému, mytologickému pojetí, lidi varovali, aby se na tomto světě chovali skromně, lidsky, slušně a neagresivně -- agresivní jednání na základě neúplných informací je primitivismus, který nezřídka způsobuje utrpení. Člověk by z hlouposti ani z pocitu nadřazenosti neměl rozmnožovat zlo a bolest.

Tragikomický absurdní příběh o "záchraně vojákyně Jessicy Lynchové", který vylíčili zpravodaji britského deníku Times lékaři ve všeobecné nemocnici v iráckém města Nassiriya, velmi připomíná chování ruských okupantů v Praze v roce 1968. Ti byli také zcela dezorientováni cizím, nečitelným prostředím.

Bizarní chování amerických vojáků, kteří "odebrali vzorek písku" z matrace speciální postele proti proleženinám, na níž ležela Lynchová, připomíná chování ruských vojáků v srpnu 1968. Lidé tehdy chodili po městě s malými tranzistorovými rádii trvale u ucha -- poslouchali protiokupantské vysílání Československého rozhlasu. Ruští vojáci dostali od svých velitelů příkaz lidem ta rádia konfiskovat. Pár mladíků si nad dohled od ruských tanků dalo k uchu briketu nebo kus uhlí -- ruští vojáci to zkonfiskovali taky. Podobnost s útokem amerických vojáků na ortopedickou postel v irácké nemocnici je čistě náhodná?

Dokážu pochopit, že Američané stříleli na sanitku, která jim vezla Jessicu Lynchovou -- podobně jako při střílení amerického tanku na novinářský hotel Palestina v Bagdádu museli být američtí mladíci v neznámé zemi posedlí strachem -- z neznámé kultury, možných triků nepřítele, z možných sebevražedných atentátníků.

Všechno to ale jen ukazuje, jak hluboké neporozumění místním poměrům nutně projevil primitivní, mocný moloch americké armády.

Koho mezi americkými důstojníky by přeci napadlo, že i v Saddámově Iráku existují normální lidé, například lékaři v nemocnici, kteří se zásadně chovají vůči nemocným a raněným -- z kterékoliv strany -- slušně a eticky.

A jak to předem poznat? Jak mít záruku, že mezi civilními zaměstnanci nemocnice nejsou Saddámovi udavači? Skutečnost je - složitá. CIA dokázala zjistit, v které nemocnici leží Lynchová, ale už nezjistila -- anebo se o to zjevně ani nepokoušela -- že personál nemocnice se choval eticky a humánně a riskoval tím život.

Jenže tyhle podrobnosti válcující vojenskou mašinérii zjevně nezajímají. Proč nebombardovat pro jistotu i tu nemocnici...

Britský deník Times není nejspolehlivějším zpravodajským zdrojem. Je už léta majetkem mezinárodního "Vladimíra Železného", kontroverzního mediálního magnáta Ruperta Murdocha, který svým sdělovacím prostředkům bezostyšně vnucuje politickou linii odpovídající jeho politickým zájmům. Proslulo, že Timesy potlačovaly zprávy o porušování lidských práv v komunistické Číně, protože Murdoch tam provozuje svou satelitní televizi Star TV a bál se, že mu čínští komunisté seberou vysílací licenci. Před časem Murdoch odvolal šéfredaktora týdeníku Sunday Times Andrewa Neila, protože ten v listě ostře kritizoval diktátorské praktiky malajského diktátora Mahathira Mohammeda a to se také nehodilo Murdochovi pro jeho podnikatelské zájmy. Týdeník Sunday Times se už nevzpamatoval. V Americe provozuje Murdoch ostře bulvární, nacionalistickou Fox TV.

Přesto však je případná propaganda v deníku Times značně jemná a píší pro něj mnohdy i zajímaví a inteligentní reportéři a komentátoři. Reportérem Timesů byl v ltech 1971 - 1987 i proslulý investigativní novinář Robert Fisk, Fiskův životopis viz ZDE.

(Blbé ovšem je, když se jinak velmi bystrý analytik a komentátor Simon Jenkins diskredituje v Timesech kritikou rozhlasové a televizní společnosti BBC, když je známo, že Murdochova soukromá televize BSkyB je přímým konkurentem BBC a Murdoch využívá ve svých denících každé příležitosti, jak na BBC útočit.)

Je ovšem svým způsobem povzbuzující, že když je to opravdu důležitá zpráva, Timesy otisknou i informaci, která je v rozporu s propagandistickou linií, kterou pro deník určuje jeho mezinárodní majitel.

20. 4. 2003
Záchrana americké vojákyně Jessicy Lynchové nebyla hrdinským hollywoodským příběhem, jak ho vylíčila americká armáda, ale inscenovanou operací, která vyděsila pacienty a terorizovala irácké lékaře, kteří -- podle iráckých svědků -- riskovali svůj život, aby ji zachránili. Publikoval o tom pozoruhodné svědectví britský deník Times.

Lékaři ve všeobecné nemocnici v městě Nasiriyah svědčili o tom, že razie amerických vojáků na záchranu Lynchové se konala až den poté, co irácká armáda a činitelé strany Baa'th z města uprchli. Nebyl nikdo, kdo by činil v nemocnici Američanům ozbrojený odpor.

Američtí vojáci však v nemocnici svázali čtyři lékaře a dva pacienty, z nichž jeden byl nepohyblivý a byl připojený ke kapačce. Nasadili jim pouta. Američané pobíhali jako diví po nemocnici a hledali aktivisty Saddámova režimu, kteří tam už nebyli.

Když se den před americkou "záchranou" Lynchové pokusil irácký řidič sanitky odvézt Lynchovou přímo k americkým vojákům, Američané začali na sanitku střílet.

Kompletní článek v angličtině je ZDE

Podle informací americké armády se nyní Jessica Lynchová zotavuje v armádním zdravotnickém středisku Walter Reed Army Medical Center a "je v dobrém psychickém stavu". Z nemocnice v městě Nasiriya ji odvezli američtí vojáci údajně na základě informací, které americká armáda získala od jednoho iráckého právníka. Podrobnosti viz ZDE

19. 4. 2003
Myslím, že je opravdu pozoruhodné, jak málo si oni předem promysleli to, co se má stát těsně po ukončení tohoto vojenského konfliktu. Vím, že válka je zmatená a chaotická a obtížně se řídí. Ale: nechápu, proč nikoho předem nenapadlo, že možná bude zapotřebí těsně po konfliktu ochraňovat nemocnice., že bude potřeba ochraňovat muzea. Jak to, že okupační jednotky s takovou obrovskou mocí k dispozici nemohly rozmístit pár stráží před nejdůležitějšími budovami v Bagdádu a jinde v Iráku. Jak to, že nikoho nenapadlo, že bezvládí a rozpad pořádku a zákonnosti se může stát problémem? Nikdo, jak se zdá, vůbec neuvažoval o tom, co se stane po pádu režimu. Všichni se soustřeďovali jen na svržení Saddáma Husajna. Jsem si jist, že reakce lidí v Iráku je bezprostředně ovlivněna zkušeností posledních dní. Ono stačí, když na vás prší bomby a střely, a ochuzený uran a tříštivé bomby, ale když se pak vaše země ještě stane obětí chaosu a rabování, myslím, že není překvapivé, že Iráčané dnes v ulicích Bagdádu demonstrují proti okupaci. Kdyby toto obecenstvo bylo Iráčany, pravděpodobně by demonstrovali také.

A normálně ve vojenském konfliktu -- a tím se dostáváme k jádru věci, k tomu, co je základním problémem -- by nyní bylo zcela jasné, co udělat. V této chvíli se měla předat celá situace mezinárodní legitimitě OSN, měly se přivést na scénu modré barety, měly by se přivést na scénu noví lidé, kteří se nepodíleli na bojích, a tito noví lidé by měli v rámci mezinárodního práva legitimitu, protože by nebyli součástí původního konfliktu a měli by lepší šanci nastolit zákon a pořádek.

Ale my v takovéto situaci nejsme. Protože OSN bylo naprosto rozbito. Došlo k rozkladu mezinárodního zákona a pořádku. Obávám se, že se ukáže, že provést invazi a porazit polorozpadlou armádu Saddáma Husajna, to je jedna věc, ale odejít bude daleko složitější. A je to hanbou těch lidí, kteří se celou tuto věc nepromysleli předem.

Vy jste plánovali mít jenom jednu funkční nemocnici v celém Bagdádu, v důsledku naprostého selhání dodávky elektrického proudu? Vy jste plánovali, že mají být vyrabována všechna muzea a kulturní dědictví celé země, celé té oblasti a celého světa? (obrovský potlesk) A bylo to taky plánováno přivést zpět stranu Baa'th a nechat jí znovu policejně spravovat město Basra? To bylo taky součástí plánu? Pokud ano, tak to jste měli mít jiný plán.

V pátek večer (s reprízou v sobotu) se v pořady Any questions vysílala v britském rozhlase bouřlivá diskuse mj. na téma Iráku a nynější tamější situace, z níž přinášíme několik (mírně zkrácených) citací.

Diskuse se zúčastnili William Wallace, nyní Lord Wallace of Saltaire, který je mluvčím britských liberálních demokratů pro zahraničněpolitické otázky v Horní sněmovně. Lord Wallace, který působil dvanáct let v britském Královském ústavu pro mezinárodní vztahy, varoval, že nynější útok na Irák vyvolá na Blízkém východě nebezpečnou zápornou reakci proti Američanům. Dále se jí účastnila labouristická poslankyně Dolní sněmovny Phyllis Starkeyová, která je parlamentní tajemnicí ministerstva zahraničních věcí, a Alex Salmond, poslanec Dolní sněmovny za skotské nacionalisty, druhé největší politické strany ve Skotsku (s volební podporou více než 30 procent), který byl donedávna, po dobu deseti let, předsedou této strany. Salmond před útokem na Irák varoval Tonyho Blaira, že jestliže způsobí nemorální a nespravedlivá válka tisíce raněných a mrtvých, její pachatelé se budou muset zodpovídat u daleko vyšší autority, než je britská Dolní sněmovna. Posledním účastníkem debaty byl bývalý konzervativní ministr Steve Norris.

Anglicky si pořad můžete poslechnout ZDE, oddíl o Iráku je od cca 14. do 29. minuty pětačtyřicetiminutové nahrávky. Zajímavé byly i reakce veřejnosti v pořadu Any Answers.

21. 4. 2003
Americký cukrovarnický průmysl požaduje, aby americký Kongres ukončil financování Světové zdravotnické organizace (WHO), pokud tato organizace nezruší své doporučení o zdravé výživě, které má být vydáno ve středu. Americká Sugar Association, asociace výrobců cukru, napsala ředitelce Světové zdravotnické organizace Gro Harlem Brundtlandové, že hodlá "všemi prostředky odhalovat pochybnou zprávu" Světové zdravotnické organizace o výživě i použít tlaku na to, aby Spojené státy zrušily svůj finanční příspěvek pro Světovou zdravotnickou organizaci ve výši 406 milionů dolarů.

Americký cukrovarnický průmysl zuří, protože se v nových předpisech Světové zdravotnické organizace praví, že cukr by měl tvořit maximálně 10 procent zdravé výživy. Výrobci cukru argumentují, že toto tvrzení není vědecky podloženo a že prý z jiných důkazů vyplývá, že výživa může bezpečně obsahovat až 25 procent cukru.

Americká asociace výrobců cukru a šest dalších velkých potravinářských organizací požaduje na americkém ministru zdravotnictví, aby využil svého vlivu a donutil Světovou zdravotnickou organizaci, aby toto své doporučení stáhla. Součástí koalice je i Americká rada pro mezinárodní podnikání, jejímž členem je více než 300 firem, včetně firem Coca cola a Pepsico. Jak uvedl v pondělí v poledne rozhlas BBC, četné tyto firmy mají přímou vazbu na současnou americkou vládu.

Podrobnosti v angličtině viz např. ZDE
21. 4. 2003

Spojené státy plánují dlouhodobou vojenskou přítomnost v Iráku. Tim dojde k dramatickému posílení amerického vlivu na Blízkém východě. Podle informací, které přinesl deník Guardian, má Pentagon v úmyslu ponechat si v Iráku po stažení invazních vojsk čtyři vojenské základny, jednu v blízkosti mezinárodního letiště u Bagdádu, v Talinu, druhou u města Nassiriya na jihu Iráku, třetí u přistávací plochy "H-1" v poušti na západu Iráku a na letišti Bashur na kurdském severu.

Čelný činitel americké vlády sdělil listu New York Times: "Budeme mít s Irákem dlouhodobé vztahy v oblasti vojenství, podobné, jaké máme s Afghánistánem. Rozsah [této spolupráce] bude ještě nutno definovat, ať už to budou plné operační základny, malé operativní předvojové základny anebo prostě jen přístup do iráckého prostoru."

Trvalá vojenská přítomnost USA v Iráku by byla zásadní změnou politických poměrů na Blízkém východě. Pro Spojené státy by to bylo výhodné, protože by získaly v Iráku přístup do oblasti, nezávislý na spolupráci se Saúdskou Arábií, která nechtěla spolupracovat s Američany při útoku na Irák a je považována Spojenými státy za zdroj terorismu, poté, co se zjistilo, že 15 z 19 únosců z 11. září pocházelo ze Saúdské Arábie.

Pro Spojené státy bude obtížné vyhnout se obviněním, že si budují impérium. Jejich vojenská expanze do Iráku by také mohla vést k zintenzivnění terorismu. Proto bude zřejmě americká vláda udržovat svou přítomnost na iráckých vojenských základnách jen na minimu a asi se spokojí hlavně s možností okamžitého přístupu na tyto základny pro případ krize. Pentagon chce zároveň snížit počet amerických vojáků rozmístěných v Saúdské Arábii a v Turecku.

Podrobnosti v angličtině viz např. ZDE či ZDE

  • Jay Garner, americký generál v penzi, který byl jmenován prozatímním správcem Iráku, přiletěl do Bagdádu. Při příjezdu konstatoval, že americká správa bude usilovat o obnovení dodávky vody a elektrického proudu, na jejichž nedostatek si Iráčané intenzivně stěžují. Během následujícího týdne má do Iráku přijet 450 jeho podřízených. Ti zřídí Úřad pro rekonstrukci a humanitární pomoc. Pozornost se také má podle zpravodajů zaměřit na to, jak dlouho zůstane v Iráku okupační správa. Organizace zastupující šiitskou většinu v zemi konstatovaly, že nebudou spolupracovat s americkou správou a podle zpráv roste v Iráku resentiment vůči americkým a britských jednotkám, které spravují zemi. Podrobnosti v angličtině viz BBC
  • V Bagdádu byly objeveny hroby asi jednoho tisíce popravených odpůrců Saddámova režimu.
  • Spojené státy odmítly uznat "nového primátora Bagdádu", exulanta Mohammeda Mohsena al-Zubaidiho, který se vrátil do Iráku, prohlásil se bagdádským primátorem a vytvořil městskou správu.
  • Spojené státy zatkly Abd al-Khaliqa Abd al-Gafara, ministra pro vysoké školství a vědecký rozvoj Saddamovy vlády; Saddámův zeť Džamal Mustafa Sultan se vzdal americkým jednotkám.
  • 22. 4. 2003

    Levicový labouristický poslanec George Galloway se v pondělí vyjádřil, že "bude žalovat" britský konzervativní deník Daily Telegraph, jehož reportér David Blair našel v Bagdádu údajné dokumenty irácké tajné služby, podle nichž prý Galloway dostával od Saddamova režimu nejméně 375 000 liber ročně. Saddám Husajn obdržel podle zpravodaje listu Daily Telegraph od šéfa své rozvědky důvěrné memorandum, podle něhož požádal Galloway agenta Mukhabaratu o větší podíl na zisku z prodeje ropy v rámci programu "ropa za potraviny". Galloway tvrdí, že nikdy nedostal z Iráku "ani korunu", že je dokument zfalšovaný a že je to součástí diskreditační kampaně proti němu. Glasgowský poslanec George Galloway je dlouhá léta kritikem angloamerické politiky vůči Iráku; kritizoval sankce proti Iráku i válku proti Iráku. Je předsedou Mariam Appeal, charitativní akce pro irácké děti. Podle memoranda, nalezeného listem Daily Telegraph, požadoval Galloway trvalé finanční dotace z Iráku. Dostává prostřednictvím Tariqa Azize každého půl roku tři miliony barelů ropy, jeho zisk je jen asi 10-15 centu za barel." Podle dokumentů, získaných v Bagdádu, prý Galloway ropu prodával na mezinárodním trhu prostřednictvím známého iráckého makléře.

    Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

    18. 4. 2003
    Pátek 20:00
    Tisíce osob demonstrovalo v Bagdádu po pátečních modlitbách na protest proti okupaci své země

    Demonstranti nesli vlajky a transparenty s nápisy "Ne okupaci!" a požadovali udržení jednotného Iráku. Byla to demonstrace, jíž se účastnili sunnité i šiité. Byl to největší projev arabského nacionalismu od ukončení útoku na Irák. Rozhlas BBC poznamenal, že demonstrace dokazují, jak velké emoce vyvolala mezi Iráčany angloamerická invaze. Demonstrace vedl respektovaný sunnitský duchovní Ahmed al-Kubaisi. Ten ve svém kázání odsoudil angloamerickou invazi do Iráku a konstatoval, že jejím účelem bylo "poskytnout obranu Izraeli". Řekl, že Američané musejí opustit Irák brzo, jinak je Iráčané vyženou. Při demonstraci došlo také k napjaté konfrontaci mezi davem demonstrantů a skupinou amerických vojáků. Demonstranté chtěli okamžité stažení amerických a britských jednotek a vyskytly se i hlasy, požadující utvoření islámského státu.
    Abu Dhabi TV vysílala "poslední známé záběry" Saddáma Husajna
    Je na nich muž, vypadající jako Saddam Husajn, který mává na jásající dav. Prý byly záběry natočeny 9. dubna, v den, kdy americká vojska vstoupila do města.
    Ahmed Šalabí, irácký exulant, který je považován za favorita Pentagonu pro vedoucí vládní funkci v Iráku, řekl, že irácká prozatímní vláda by mohla začít zemi vládnout "během týdnů, spíše než měsíců" a zdůraznil, že prý nekandiduje na žádnou funkci v této vládě.
    Pentagon oznámil, že propustil více než 900 iráckých zajatců a zadržuje jich ještě asi 6850.
    Americký prezident Bush opakovaně naléhá na OSN, aby zrušil hospodářské embargo proti Iráku, avšak diplomaté, kteří po mnoho let požadovali zrušení těchto sankcí, nyní žádají odklad. Tvrdí, že omezení by měla zůstat, dokud se OSN neujistí, že v Iráku nejsou zbraně hromadného ničení. Americký ministr obrany Rumsfeld řekl, že si nemyslí, že zbraně hromadné ničení budou nalezeny, pokud Iráčané s informacemi o iráckém zbrojním programu neprozradí, kde jsou.
    22. 4. 2003
    Ani jedna protizákonná hlavice. Ani jeden sud chemikálií. Ale jeden inkriminující dokument. Ani jeden důkaz, že má Irák zbraně hromadného ničení po více než měsíci války a okupace.

    Pokud bychom na to zapomněli, protože naši pozornost odvádí myšlenka tisíců mrtvých iráckých civilistů, vypleněných muzeí a vznikajícího politického chaosu, uvědomme si, že deklarovaným účelem této války, který Británie a USA marně prosazovaly v Radě bezpečnosti OSN, byl odzbrojit Saddáma Husajna a zlikvidovat zbraně hromadného ničení, které měly ohrožovat celý svět.

    Ale pane Blaire, kde tedy jsou ty irácké zbraně hromadného ničení, ptal se v neděli britský deník Independent:

    Kompletní článek v angličtině viz ZDE
    22. 4. 2003
    Nemyslitelné se stává normálním. Jak napsal americký esejista Edward Herman, "je funkcí expertů a mainstreamových sdělovacích prostředků 'znormalizovat' pro veřejnost to, co bylo dosud nemyslitelné." Herman to napsal po první válce v Perském zálivu, jejíž noční záběry amerických buldozerů, pohřbívajících tisíce mladistvých iráckých vojáků základní služby, mnoho z nich naživu a vzdávajících se, se nikdy nikde nevysílaly. Masakrování tak bylo znormalizováno. Studie, kterou publikoval těsně před Vánocemi 1991 Medical Educational Trust, odhalila, že více než 200 000 iráckých mužů, žen a dětí zahynulo v přímém důsledku amerického útoku. Do zpráv se to skoro vůbec nedostalo a skoro nikdo ani v Británii, nemluvě o Americe, si neuvědomil, jak vražedná byla tato "válka".

    Britská jaderná ponorka HMS Turbulent vypálila během války na Irák 30 amerických raket Tomahawk, každá z nichž stojí 700 000 liber, celkem v hodnotě 21 milionů liber. Byl to nevyprovokovaný útok na zemi bez ponorek, bez námořnictva a bez letectva, nyní i bez pitné vody a bez elektřiny a v mnoha nemocnicích bez prostředků pro narkózu pro amputaci končetin malých dětí. Viděl jsem jinde, jak se to dělá - pacientovi se dá do úst roubík.

    Shrnujeme několik myšlenek z komentáře Johna Pilgera, který vyšel v neděli v deníku Independent ZDE

    John Pilger je známý investigativní novinář, který více než dvacet let nyní pracuje pro britskou komerční televizi ITV. Jeho životopis a další stránky, věnované jeho práci, na serveru britské komerční terestrické "trojky" jsou ZDE

    22. 4. 2003
    Ambiciózní Stanislav Gross, nyní v krycí funkci ministra vnitra ČR, a jeho stranický kolega v ČSSD Jaroslav Tvrdík na svém současném palpostu ministra obrany ČR věru nemají dobré "imagemakery". Alespoň to dokazuje "žhavá aférka" o jejich sledování Bezpečnostní a informační službou (BIS). Namísto aby totiž byli spokojeni tím, že BIS jako beztak už téměř veřejná tajná státní zpravodajská služba náležitě sleduje jejich bezpečnost a ještě jim tak poskytuje náramnou publicitu, ono se jim to nelíbí. Anebo přece jenom mají před veřejností i před "státem" hodně co skrývat a ti "imagemakeři"proto raději kamsi zalezli?
    21. 4. 2003
    Kdo si vzpomíná na závěr roku 1989, případně na počátek roku 1990 v Praze, může si vybavit "obří" obrazovku na Jungmannově náměstí, na níž tehdy jakýsi neznámý prognostik, tuším jménem Miloš Zeman, fascinoval hloučky čumilů smyšleným příběhem o málem nekontrolovaně klesajícím letadle s výsostnými znaky ČSFR. Jeho pilotovi tehdy zbývalo jen několik okamžiků k tomu, aby se vzpamatoval a odvrátil střemhlavý pád, aby se stisknutím knoflíku pokusil přejít do stoupavého letu, zažehnat katastrofu společenskou a ekonomickou.

    Čumilové, zvyklí na neinvenční propagandu sdělovacích prostředků reálného socialismu byli u vytržení z fabulace perspektivního inženýra, na jakou nebyli do té doby zvyklí. Krátce na to se ale kniplu chopil nikoli tento sofistikovaně artikulující muž, někdejší "snaživý" žák Valtra Komárka, nýbrž razantně se do popředí deroucí, odvážný a nebojácný pilot Václav Klaus.

    22. 4. 2003
    Po skončení války v Iráku se najde v ČR jen málo lidí, kteří by si dovolili kritizovat USA: Žijeme ve zvláštním světě domnělé svobody, kdy na jednu stranu smíme říkat téměř vše a definujeme demokracii touto prostou svobodou a na druhou stranu se za své názory stydíme, nebo jsme za ně napadáni. Děsivá intolerance ve společnosti předznamenává nové Křišťálové noci a upalování čarodějnic.
    22. 4. 2003

    Čínská vláda odvolala svého ministra zdravotnictví a primátora Pekingu ve snaze obnovit svou mezinárodní věrohodnost ve věci epidemie SARS. Činitelé čínské komunistické strany také přiznali, že epidemie je v Pekingu téměř desetkrát horší, než co dosud přiznávali, zrušili plánované oslavy Prvního máje - kdy Číňané jezdí většinou na výlety do jiných provincií. Dosud zemřelo na syndrom SARS, akutní onemocnění dýchacích cest, více než 200 lidí v sedmí zemích světa; celosvětově bylo nakaženo 3800 osob. Světová zdravotnická organizace je rozhněvána, že se Čína pokusila rozsah epidemie zakrývat. Podle televize BBC jsou zdravotnické struktury v mnoha oblastech na čínském venkově zcela rozloženy a je velmi obtížné si představit, jakým způsobem budou čínští zdravotníci v těchto oblastech bojovat proti této epidemii.

    Jinými silně postiženými zeměmi epidemií SARS jsou Hongkong a Kanada, kde jsou zdravotníci znepokojeni, že se jim epidemie už vymkla z rukou. Britské zdravotnictví se připravuje na první případy epidemie SARS. Dosud není k dispozici lék.

    22. 4. 2003
    Potrefená kobyla se prostě vždycky ozve. V reakci na můj článek 'Bravo, za tunel a podvod ještě zlaté padáky, Železný si může oddechnout!' mi tímto mailem Petr Štěpánek, odvolaný člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, neúspěšný kandidát za ODS do Senátu, velký příznivec Vladimíra Železného a dost možná jeden z několika lidí, díky kterému bude Česká republika cvakat 10 miliard, protože nedělal svoji práci tak, jak měl, udělal velkou radost!!

    Poznámka ŠOK: Bohužel nelze než pro tentokrát souhlasit s Petrem Štěpánkem, i když na rozdíl od něj, který se "neudržel", ve vší slušnosti...

    22. 4. 2003
    Koncom uplynulého týždňa sa odohralo vo východoslovenských Michalovciach nočné lúpežné prepadnutie mladej ženy dvojicou rómskych páchateľov. Inak - žiaľ - tuctová udalosť, ale nadobúda zaujímavý rozmer vďaka sprievodnej "kultúrnej vložke". Darebáci zasypali dievča rasistickými nadávkami a vyhrážkami. Štátne orgány, ale najmä v opačnom garde podobných prípadov okamžite horlivo reagujúce skupiny na ochranu ľudských práv - mlčia. Nejde zďaleka o prvú udalosť, kedy pred rasistickým násilím v "politicky nepohodlnej" podobe, pchajú inokedy tak agilní, hlavy do piesku.
    19. 4. 2003

    Tony Blair čelí nové hrozbě vzpory od řadových labouristických poslanců. Ti jsou znepokojeni, že angloamerická vojska nenalezla žádné zbraně hromadného ničení, takže tím bude potvrzeno, že válka proti Iráku byla protizákonná.

    Zatímco se připravuje asi tisícičlenná angloamerická skupina inspektorů k prohledávání stovek podezřelých míst v Iráku, labourističtí poslanci požadují parlamentní vyšetřování, zda britská výzvědná služba MI6 poskytla britské vládě chybné informace o iráckém zbrojním programu.

    Řadoví poslanci Dolní sněmovny se obávají, že byli podvedeni, aby ve sněmovně podpořili válku na základě pochybných informací od rozvědky.

    Británie a Spojené státy se nyní zoufale snaží objevit tzv. "kouřící revolver" ve snaze ospravedlnit svůj útok na Irák. Tým civilních vědců a vojenských činitelů, kterému se přesdívá "USMOVIC", protože je to Američany vytvořený soupeř k týmo zbrojních inspektorů OSN UNMOVIC, bude provádět pohovory s až 5000 iráckými vědci.

    Americká armáda začala vyslýchat generála Amira al-Saadiho, šéfa iráckého zbrojního programu, ale velitel amerických jednotek v Perském zálivu, generál Tommy Franks, konstatoval, že možná potrvá zjišťování podrobností o iráckém zbrojním programu až rok. Jeho výroky vyvolaly v britské Dolní sněmovně zděšení. Lindsay Hoylová, labouristickáý poslankyně, která hlasovala pro útok na Irák na základě Blairových silných varování o nebezpečí iráckých zbraní, konstatovala: "Přesvědčovali nás, že Irák může ty zbraně odpálit za 45 minut. Pokud je to pravda, kam ty zbraně zmizely? Bylo nám řečeno, že existují nezvratitelné důkazy."

    Bývalý náměstek ministra obrany Doug Henderson varoval, že útok proti Iráku by se stal protizákonným, pokud by nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, protože vojenský zásah proti Iráku byl proveden na základě rezolucí OSN, požadujících, aby Irák odzbrojil.

    Podrobnosti - v angličtině ZDE


    sobota 20.00: Mezinárodní červený křiž požaduje ukončení chaosu Mezinárodní červený křiž požaduje od americké armády, aby bezodkladně obnovila dodávku elektrického proudu a další základní služby v Bagdádu, protože každým dnem roste nebezpečí epidemií. Roland Huguenin-Benjamin zMezinárodního výboru červeného kříže konstatoval, že méně než polovina bagdádských nemocnic funguje, ostatní byly zničeny pleniteli. "Musí existovat civilní správa, měla by dostat moc a začít pracovat, čím dříve, tím lépe."
    sobota 16.00: Role se obrátily...
    Sýrie vyzvala Spojené státy k podpoře jejího úsilí o to, aby Blízký východ byl oblastí zbavenou všech zbraní hromadného ničení. K návrhu obratem zaujal odmítavé stanovisko Izrael, o němž se předpokládá, že má jaderné zbraně. Spojené státy naopak uvedly, že myšlenku vítají, obvinily však právě Sýrii, že sama takové zbraně (nejspíše chemické) má. Sýrie to obratem popřela.

    Sýrie kromě toho dodržuje své vlastní rozhodnutí nevpouštět do země ty Iráčany, kteří již dříve nedostali syrské vízum.

    pátek 17.30: V Bagdádu demonstrace proti USA
    Desetitisíce Iráčanů vyšly po modlitbách do ulic Bagdádu, aby protestovaly proti přítomnosti amerických vojsk v zemi. Informovala o tom agentura AP. Demonstranti, údajně sunnitští i šíitští muslimové, se shromáždili před mešitou po kázání předního iráckého duchovního Ahmada Kubajsího, který využil pátečních modliteb ke kritice americké "okupace". Kubajsí varoval americké vojáky, aby opustili zemi, dřív než je Iráčané vyženou. Rovněž odsoudil prezidenta Saddáma Husajna, že útěkem zradil svůj lid.
    sobota 14.00: Zatčen bývalý ministr financí
    Irácká policie v Bagdádu zatkla bývalého ministra financí Hikmata Ibrahima al-Azzawiho a předala ho americkým jednotkám, konstatovala americká armáda v Kataru. Byl položkou 45 na americkém seznamu 55 nejhledanějších představitelů iráckého režimu a je čtvrtou osobou na seznamu, která byla zajata.
    Irácké ministerstvo ropného průmyslu je jednou z mála vládních budov, které Američané uchránili před rabováním.
    Američané nahrazují elitní bojové jednotky regulérní "stabilizační" armádou. Obyčejní Iráčané požadují, aby Američané rychle obnovili dodávku vody a elektřiny a další základní služby. V Bagdádu jsou nyní na mnoha místech hromady hnijících odpadků a někteří lidé musejí stále ještě brát vodu z řeky Tigris, kam se vypouští splašky bez chemického zpracování. Podle zpravodajky BBC zůstávají Iráčané hluboce podezřívaví vůči motivům Američanů a poukazují na to, že ministerstvo ropného průmyslu je jednou z mála budov, kterou Američané zajistili proti plenění.
    Podrobnosti - v angličtině ZDE
    18. 4. 2003

    Tony Blair byl připraven rezignovat na své místo britského premiéra, kdyby býval prohrál hlasování v Dolní sněmovně o válce proti Iráku, přiznal v pátek.

    Uvedl, že kdyby býval byl minulý měsíc při hlasování v Dolní sněmovně o tom, zda provést či neprovést útok na Irák, poražen, odstoupil by. Před hlasováním poskytl svému úřadu instrukce, aby se připravili na jeho rezignaci.

    . Tony Blair přiznal, že se bál, že přijde o své premiérské místo, když vedl Británii do války proti Iráku, avšak o svém přesvědčení, že je tato kauza správná, nikdy nepochyboval. V rozhovoru, který Blair poskytl pátečnímu vydání britského bulvárního deníku The Sun, se britský premiér zmiňuje o ulehčení, které pociťoval, když viděl, jak v centru Bagdádu padá Husajnova socha.

    "Byly skutečně okamžiky, kdy jsem byl opravdu znepokojen. Byly chvíle, kdy to opravdu vypadalo, že se dostaneme do značných potíží a deset dní po začátku války jsem měl obavy, jak dlouho to bude všechno trvat. Ptal jsem se sama sebe, zda jsme vycházeli ze špatných předpokladů.

    Jakmile jsem se ale jednou učinil to, co jsem považoval za správné rozhodnutí, nenechal jsem se vyvádět z míry vší tou kritikou a neshodami a hádkami," řekl Blair. a dodal, že považoval za nesmírně frustrující a často velmi zvláštní, že tolik lidí se stavělo proti tomu, co se mu v zásadě zdálo tak zjevně správné.

    Konec konců, kdybych přišel o premiérský úřad, tak bych o něj přišel., Ale aspoň bych o něj přišel na základě něčeho, v co věřím. Nejhroznější pro člověka v mém postavení je přijít o to postavení na základě něčeho, v co opravdu nevěříte."

    Tony Blair přiznal, že byl "velmi rozhněván", že Rada bezpečnosti OSN neschválila druhou rezoluci pro útok proti Iráku.

    20. 4. 2003
    Ozbrojencí měli totožné modré uniformy a patrolovali ulicemi dvoumilionové chudinské čtvrti, donedávna zvané Saddam City. Teď mu říkají většinou al-Thawra - město Revoluce. Je to staré jméno, ještě z předsaddamovských dob. Mladí muži v modrých uniformách mu chtějí říkat Sadr City - podle Mohammeda Sadeka al-Sadra, militantního šiitského duchovního, jehož a jeho dva syny nechal v roce 1999 Saddám Husajn zavraždit za to, že veřejně kritizovali jeho režim.

    Ozbrojenci v modrých uniformách a s nakradenými zbraněmi jsou první známkou vážnějších snah o organizaci. "Jsme tady, protože chceme, aby se Irák stal islámským státem," řekl jeden z mladých mužů v těchto nových uniformách britským reportérům.

    I v blízké mešitě se dověděli totéž - tamější šejk Sabbah je vyzval, aby odešli, jako cizorodý element, ale nejprve jim, dal jasně na vědomí, že všichni šiité v Bagdádu si přejí vytvoření islámské vlády podle zákona šaria.

    V Sadr City nehlídkují američtí vojáci, ale mladí muži v těchto modrých uniformách. Američanům se nepodařilo vypořádat se s touto nejmocnější výzvou jejich plánům vytvořit v Iráku demokracii západního stylu. Protože, navzdory své chudobě a nebezpečí, Sadr City je zřejmě model nového Iráku, jaký Amerika vytváří. Jeho obyvatelstvo se obrací na kněží, nikoliv na politické emigranty, kteří se nyní navracejí do země a chtějí převzít moc.

    Kompletní článek v angličtině je ZDE
    21. 4. 2003
    Začátkem března se na hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského obrátila ministryně zdravotnictví Marie Součková s návrhem Dohody o spolupráci při zabezpečování zdravotní péče. Rada kraje vzala minulý týden tento návrh na vědomí a rozhodla se zásadně ho odmítnout.

    Předmětem navržené dohody je zabezpečování zdravotní péče na území kraje. Konkrétně se kraj má zavázat např. k vytvoření územních zdravotních plánů, k odpovědnosti za optimalizaci sítě zdravotnických zařízení v ambulantní a lůžkové péči, k přizpůsobení dosavadních zřizovacích listin zdravotnických zařízení zvláštnímu právnímu předpisu, k odpovědnosti za organizaci a zajištění činnosti zdravotnické záchranné služby ve svém územním obvodu, k řízení a koordinaci ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, k respektování metodických opatření Ministerstva zdravotnictví a k některým dalším povinnostem.

    18. 4. 2003
    tisková zpráva organizace Greenpeace

    Organizace Greenpeace se rozhodla udělit ke Dni Země cenu nazvanou "Dioxinová kachna Spolany" za nejabsurdnější výrok týkající se toxického zamoření v chemickém závodě Spolana Neratovice. Kromě představitelů Spolany patří mezi kandidáty také zástupce Fondu národního majetku (FNM), ministr životního prostředí a středočeský hejtman. Greenpeace chce udělením ceny upozornit na nepravdivé informování ze strany podniku i veřejné správy a na neplnění slibů o změně přístupu při řešení toxického zamoření Spolany.

    18. 4. 2003
    Tvorba Milana Kundery posledních let

    V rozhovoru s Monikou Zgustovou pro Quadernos d'Arquitectura i Urbanisme v březnu 1987[1] o přesnosti v kompozici románu se Milan Kundera zmiňuje o tom, jak je důležité věnovat pozornost sémantice a jak nedokonalý překlad může způsobit významový posun díla. Připomínají se v něm klíčová slova některých Kunderových prací, třeba "lítost" v Knize smíchu a zapomnění[2], "soucit" v Nesnesitelné lehkosti bytí[3], uváděný v různých slovanských, románských a germánských jazycích, slovo "domov", s nímž se setkáváme v Umění románu[4]. Poslední Kunderův román[5], vydaný nejdříve ve španělštině a katalánštině a záměrně přeložený do němčiny až s ročním odstupem, se zabývá dalším klíčovým slovem, a to steskem.

    Václav Havel na Pražském hradě
    18. 4. 2003
    Avšak pokusy o toto umění nemožného v sobě obsahují sémě selhání. Nelze ignorovat skutečnost, že Havel ty rozpory nepřekonal. Devadesátá léta se skutečně stala politickou tragédií, jak to nazval John Keane, neboť Havlův hrdinský idealismus byl postupně pošpiněn a nakonec s míjejícími roky zlikvidován -- z pacifisty se Havel proměnil v člověka, který by dokázal podepsat vyhlášení války. Tragedií ovšem není, že se Havel vůbec pokusil převzít roli politika, ale že jeho idealismus praktická zkušenost z politického života zničila. Je ironické, že integrita a idealismus Václava Havla, které si udržoval tak usilovně v schizofrenii normalizačního Československa, nevydržely střet možného a nemožného v demokracii.

    V nedávném článku "Dopis Olze: Stará a nová Evropa a smutný anděl dějin" (Britské listy 14. 3. 2003) zformuloval Mirek Vodrážka některé otázky o nedávno skončeném prezidentství Václava Havla. Tyto otázky jsou na místě. Havlovo prezidentství někteří vidí jako "tragédii"; jeho proměnu z disidentského intelektuála v prezidenta jako chybu, kterou, podle Vodrážky, předvídala pouze Olga Havlová.

    18. 4. 2003
    In a recent article `Dopis Olze: Stará a nová Evropa a smutný anděl dějin '[1] [BL], Mirek Vodrážka formulated questions about Václav Havel's recently ended presidency of the Czech Republic. Questions of this sort are timely. His presidency has been seen as a `tragedy': his transformation from a dissident intellectual into the president of the Republic a mistake, that, according to Vodrážka, only Olga Havlová foresaw.[2]
    5. 2. 2003
    Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
    Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
    12. 4. 2003
    Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

    Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

    ZMĚNA BANKY: Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500.
    Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
    Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
    Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem.
    18. 6. 2004

    Ceník reklamy na BL

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    22. 4. 2003 Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici"   
    20. 4. 2003 Skutečný příběh Jessicy Lynchové Jan  Čulík
    20. 4. 2003 Jak Američané "zachraňovali" Jessicu Lynchovou terorizováním lékařů a pacientů   
    18. 4. 2003 Stesk jako paměť domova Svatava  Urbanová
    18. 4. 2003 Ali Ismail Abbas: O psychologii válečného zpravodajství a vytváření symbolů   
    18. 4. 2003 Historický vývoj vlivu válečných konfliktů na civilní obyvatelstvo Karel  Dolejší
    18. 4. 2003 Kde jsou peníze za stockholmskou arbitráž?   
    17. 4. 2003 Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? Zdeněk  Duspiva
    17. 4. 2003 Pohlednice z Timoru VIII. Jaroslav  Kováříček
    17. 4. 2003 Amatérova analýza: Reflex Vladimír  Bernard

    Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
    22. 4. 2003 Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici"   
    22. 4. 2003 Americká politika pod vlivem sovětského modelu Robert  Vašíček
    22. 4. 2003 Spojené státy se pokusily zdiskreditovat naši práci, konstatoval Blix   
    22. 4. 2003 OSN, EU a NATO byly zlikvidovány jako mezinárodní síly jednoty   
    20. 4. 2003 Jak Američané "zachraňovali" Jessicu Lynchovou terorizováním lékařů a pacientů   
    20. 4. 2003 Skutečný příběh Jessicy Lynchové Jan  Čulík
    20. 4. 2003 Šiitská většina chce v Iráku islámský stát, založený na zákonu šaria   
    19. 4. 2003 Britští poslanci Blairovi: Dokažte vinu Iráku   
    19. 4. 2003 Měli Spojenci pro Irák plán?   
    18. 4. 2003 Kam vede cesta na Bagdád?
    3. O dvanáct dní později
    Miloš  Dokulil

    Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
    4. 4. 2003 Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané?   
    28. 3. 2003 Ropa je príčinou, ekológia alternatívou Martin  Nevada
    25. 3. 2003 Blesková válka s.r.o. Oskar  Krejčí
    12. 3. 2003 Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa Petr  Baubín
    12. 3. 2003 USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády   
    24. 2. 2003 Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století   
    21. 2. 2003 DOKUMENT: Strategie národní bezpečnosti USA   
    17. 2. 2003 Proč se povede válka proti Iráku   
    10. 2. 2003 Prosazuje Bush nové zdroje energie? Martin  Přibyl
    6. 2. 2003 Nejdůležitějšími body Bushova rozpočtu jsou snižování daní a výdaje na armádu Miloš  Kaláb

    Česká literatura RSS 2.0      Historie >
    18. 4. 2003 Stesk jako paměť domova Svatava  Urbanová
    7. 3. 2003 Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday   
    5. 2. 2003 Vysvědčení Jaroslav  Hutka
    28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
    28. 1. 2003 Zemřel profesor Alexander Stich Jan  Čulík
    28. 1. 2003 Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba   
    28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy
    27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
    22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena   
    21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech   

    Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
    18. 4. 2003 Stesk jako paměť domova Svatava  Urbanová
    3. 1. 2003 Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu Jan  Čulík
    20. 12. 2002 Milan Kundera jako "didaktik komiky"?   
    3. 12. 2002 O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou Martin  Pilař
    25. 10. 2002 Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? Jan  Čulík
    23. 10. 2002 Neohrabaná nová Kunderova novela   
    21. 10. 2002 Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země   
    21. 10. 2002 Kundera zkoumá exil a návrat   

    Školství RSS 2.0      Historie >
    7. 4. 2003 Zákon o učitelích je naprostý paskvil Radek  Sárközi
    2. 4. 2003 Petra Buzková o problémech ve školství Radek  Sárközi
    2. 4. 2003 Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi"   
    12. 3. 2003 Počítejte s námi! Petr  Bilík
    12. 3. 2003 Maturity bez "matiky" Miloš  Dokulil
    10. 3. 2003 Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha Ondřej  Hausenblas
    27. 2. 2003 Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc Jan  Čulík
    26. 2. 2003 Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá Jaroslav  Hlaváček
    12. 2. 2003 Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem Vojtěch  Polák
    1. 2. 2003 Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání Radek  Sárközi

    Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
    17. 4. 2003 Heldt Prize in Women Studies   
    10. 4. 2003 Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet Jana  Matúšová
    10. 4. 2003 Peniaze, ženy a EÚ Oľga  Pietruchová
    17. 3. 2003 Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu Martina  Ferenčíková
    7. 3. 2003 8. březen - mezinárodní den žen   
    6. 3. 2003 Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? Ivo V. Fencl
    24. 2. 2003 Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? Martina  Ferenčíková
    24. 2. 2003 O sterilizácii rómských žien Lubomír  Sedláčik
    21. 2. 2003 Vagina monology v Brně   
    12. 2. 2003 Saddám Husajn a "profesionálne ženy" Lubomír  Sedláčik

    Názory a argumenty ze Slovenska RSS 2.0      Historie >
    22. 4. 2003 Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? Lubomír  Sedláčik
    11. 4. 2003 Atómový útok zastaví slovenská horčica Lubomír  Sedláčik
    10. 4. 2003 Osobné značky a politický marketing Tibor  Kružlík
    10. 4. 2003 Science fiction a politika Peter  Abelard
    10. 4. 2003 Agresia v mene viery Peter  Greguš
    10. 4. 2003 Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet Jana  Matúšová
    10. 4. 2003 Peniaze, ženy a EÚ Oľga  Pietruchová
    10. 4. 2003 Rozšírenie Európskej únie je konečne predo dverami: Cieľ na dosah -- a ďalej? Lucia  Waldnerová
    10. 4. 2003 Víťazní buldozéristi Damas  Gruska
    10. 4. 2003 Peniaze nesmrdia, vojna je kšeft Martin  Nevada

    Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
    17. 4. 2003 Digitální média veřejné služby IV - Jak dál v roce 2003? Zdeněk  Duspiva
    11. 4. 2003 Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví Štěpán  Kotrba
    12. 3. 2003 O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" Fabiano  Golgo
    10. 3. 2003 Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? Jan  Čulík
    10. 3. 2003 Jaké to bylo v České televizi dne 11. září 2001 Jan  Čulík
    7. 3. 2003 Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství   
    27. 2. 2003 Agónie v České televizi pokračuje Jan  Čulík
    24. 2. 2003 Zlatá éra sa skončila, Rybníčkov "očisťovací" tím v STV začal svoju kúru Martina  Nemethová
    16. 2. 2003 Redaktoři ČT se porvali s odvolaným ředitelem: "Sesadili jsme Balvína a teď mu můžeme dát ještě přes držku" Jan  Čulík
    16. 2. 2003 Ukradená televize aneb co na obrazovce nebylo Petr  Štěpánek