22. 4. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 4. 2003

Měli Spojenci pro Irák plán?

Myslím, že je opravdu pozoruhodné, jak málo si oni předem promysleli to, co se má stát těsně po ukončení tohoto vojenského konfliktu. Vím, že válka je zmatená a chaotická a obtížně se řídí. Ale: nechápu, proč nikoho předem nenapadlo, že možná bude zapotřebí těsně po konfliktu ochraňovat nemocnice., že bude potřeba ochraňovat muzea. Jak to, že okupační jednotky s takovou obrovskou mocí k dispozici nemohly rozmístit pár stráží před nejdůležitějšími budovami v Bagdádu a jinde v Iráku. Jak to, že nikoho nenapadlo, že bezvládí a rozpad pořádku a zákonnosti se může stát problémem? Nikdo, jak se zdá, vůbec neuvažoval o tom, co se stane po pádu režimu. Všichni se soustřeďovali jen na svržení Saddáma Husajna. Jsem si jist, že reakce lidí v Iráku je bezprostředně ovlivněna zkušeností posledních dní. Ono stačí, když na vás prší bomby a střely, a ochuzený uran a tříštivé bomby, ale když se pak vaše země ještě stane obětí chaosu a rabování, myslím, že není překvapivé, že Iráčané dnes v ulicích Bagdádu demonstrují proti okupaci. Kdyby toto obecenstvo bylo Iráčany, pravděpodobně by demonstrovali také.

A normálně ve vojenském konfliktu -- a tím se dostáváme k jádru věci, k tomu, co je základním problémem -- by nyní bylo zcela jasné, co udělat. V této chvíli se měla předat celá situace mezinárodní legitimitě OSN, měly se přivést na scénu modré barety, měly by se přivést na scénu noví lidé, kteří se nepodíleli na bojích, a tito noví lidé by měli v rámci mezinárodního práva legitimitu, protože by nebyli součástí původního konfliktu a měli by lepší šanci nastolit zákon a pořádek.

Ale my v takovéto situaci nejsme. Protože OSN bylo naprosto rozbito. Došlo k rozkladu mezinárodního zákona a pořádku. Obávám se, že se ukáže, že provést invazi a porazit polorozpadlou armádu Saddáma Husajna, to je jedna věc, ale odejít bude daleko složitější. A je to hanbou těch lidí, kteří se celou tuto věc nepromysleli předem.

Vy jste plánovali mít jenom jednu funkční nemocnici v celém Bagdádu, v důsledku naprostého selhání dodávky elektrického proudu? Vy jste plánovali, že mají být vyrabována všechna muzea a kulturní dědictví celé země, celé té oblasti a celého světa? (obrovský potlesk) A bylo to taky plánováno přivést zpět stranu Baa'th a nechat jí znovu policejně spravovat město Basra? To bylo taky součástí plánu? Pokud ano, tak to jste měli mít jiný plán.

V pátek večer (s reprízou v sobotu) se v pořady Any questions vysílala v britském rozhlase bouřlivá diskuse mj. na téma Iráku a nynější tamější situace, z níž přinášíme několik (mírně zkrácených) citací.

Diskuse se zúčastnili William Wallace, nyní Lord Wallace of Saltaire, který je mluvčím britských liberálních demokratů pro zahraničněpolitické otázky v Horní sněmovně. Lord Wallace, který působil dvanáct let v britském Královském ústavu pro mezinárodní vztahy, varoval, že nynější útok na Irák vyvolá na Blízkém východě nebezpečnou zápornou reakci proti Američanům. Dále se jí účastnila labouristická poslankyně Dolní sněmovny Phyllis Starkeyová, která je parlamentní tajemnicí ministerstva zahraničních věcí, a Alex Salmond, poslanec Dolní sněmovny za skotské nacionalisty, druhé největší politické strany ve Skotsku (s volební podporou více než 30 procent), který byl donedávna, po dobu deseti let, předsedou této strany. Salmond před útokem na Irák varoval Tonyho Blaira, že jestliže způsobí nemorální a nespravedlivá válka tisíce raněných a mrtvých, její pachatelé se budou muset zodpovídat u daleko vyšší autority, než je britská Dolní sněmovna. Posledním účastníkem debaty byl bývalý konzervativní ministr Steve Norris.

Anglicky si pořad můžete poslechnout ZDE, oddíl o Iráku je od cca 14. do 29. minuty pětačtyřicetiminutové nahrávky. Zajímavé byly i reakce veřejnosti v pořadu Any Answers.



Otázka z publika: Po kolika dnech nebo týdnech se osvobození stává okupací?

Steven Norris: Podle mého názoru to, co je pro jednoho člověka osvobozením, je vždycky pro jiného okupace. To je jedním z důvodů, proč jsem osobně nepodporoval, aby Británie vstoupila vojensky do Iráku. Když už tam teď jsme, je jasné, že je nutno zajistit co nejrychleji, aby si mohli sami Iráčané rozhodovat o svém osudu, že jen samotné irácké zdroje by měly být použity k financování rekonstrukce země podle vlastních iráckých rozhodnutí, Iráčané sami musejí rozhodnout o tom, komu udělí kontrakty na znovuvybudování infrasturuktury. (bouřlivý potlesk)

Vždycky se mi zdálo, že nejděsivější součástí těchto několika posledních měsíců, které jsme všichni prožili, je to, že prezident Bush zjevně vášnivě věřil, že protože sám si myslel, že má pravdu, že jaksi správnost kauzy, kterou podporuje, na Blízkém východě, převládne. Je to tak základní, tak základní neporozumění realitě na Blízkém východě! Je to naprosto neuvěřitelné, že je jeho obětí nejvyšší představitel takzvaného údajného "svobodného světa". Takže pokud jde o mě, obávám se, že když prezident Bush dokáže tak lehce přejít od událostí 11. září k představě, že můžeme "dostat" Saddáma Husajna, protože víme, kde je, a že to je jaksi ospravedlnitelné a svět to uzná -- podle mého názoru on se mýlí. Uvědomuji si, že asi se rozhodl až po dlouhém přemýšlení, ale mýlí se. Jak se zdá, on nechápe, že tak, jak ten, kdo je pro jednoho člověka terorista, je pro jiného člověka bojovník za svobodu, to, co je pro jednoho člověka okupace, je pro druhého osvobození. Za neschopnost tohle pochopit, bohužel, v dlouhodobé perspektivě zaplatíme, obávám se, ještě hodně.

(...)

William Wallace: Říká se, že bychom měli vrátit [rozhodování] iráckému lidu, ale ten je v současnosti v určitém zmatku a potřebujeme prozatímní vládu. Proto jsem argumentoval, jakmile začala válka, že musíme na scénu dostat co nejrychleji znovu OSN, musí to být legitimní proces změny. Musí se v diskusích o něm účastnit ostatní arabské státy. Musí existovat multilaterální rámec. A to se týká i hledání zbraní hromadného ničení, ať už existují nebo ne. Protože jestliže nyní nějací Američané objeví v nějakém zapadlém koutě Iráku zbraně hromadného ničení, podstatná část světa včetně muslimského světa jim to prostě nebude věřit. Proto je potřeba dostat do Iráku zpět co nejdříve OSN. (bouřlivý potlesk)

Alex Salmond: Myslím, že je opravdu pozoruhodné, jak málo si oni předem promysleli to, co se má stát těsně po ukončení tohoto vojenského konfliktu. Vím, že válka je zmatená a chaotická a obtížně se řídí. Ale: nechápu, proč nikoho předem nenapadlo, že možná bude zapotřebí těsně po konfliktu ochraňovat nemocnice., že bude potřeba ochraňovat muzea. Jak to, že okupační jednotky s takovou obrovskou mocí k dispozici nemohly rozmístit pár stráží před nejdůležitějšími budovami v Bagdádu a jinde v Iráku. Jak to, že nikoho nenapadlo, že bezvládí a rozpad pořádku a zákonnosti se může stát problémem? Nikdo, jak se zdá, vůbec neuvažoval o tom, co se stane po pádu režimu. Všichni se soustřeďovali jen na svržení Saddáma Husajna. Jsem si jist, že reakce lidí v Iráku je bezprostředně ovlivněna zkušeností posledních dní. Ono stačí, když na vás prší bomby a střely, a ochuzený uran a tříštivé bomby, ale když se pak vaše země ještě stane obětí chaosu a rabování, myslím, že není překvapivé, že Iráčané dnes v ulicích Bagdádu demonstrují proti okupaci. Kdyby toto obecenstvo bylo Iráčany, pravděpodobně by demonstrovali také.

A normálně ve vojenském konfliktu -- a tím se dostáváme k jádru věci, k tomu, co je základním problémem -- by nyní bylo zcela jasné, co udělat. V této chvíli se měla předat celá situace mezinárodní legitimitě OSN, měly se přivést na scénu modré barety, měly by se přivést na scénu noví lidé, kteří se nepodíleli na bojích, a tito noví lidé by měli v rámci mezinárodního práva legitimitu, protože by nebyli součástí původního konfliktu a měli by lepší šanci nastolit zákon a pořádek.

Ale my v takovéto situaci nejsme. Protože OSN bylo naprosto rozbito. Došlo k rozkladu mezinárodního zákona a pořádku. Obávám se, že se ukáže, že provést invazi a porazit polorozpadlou armádu Saddáma Husajna, to je jedna věc, ale odejít bude daleko složitější. A je to hanbou těch lidí, kteří se celou tuto věc nepromysleli předem. (dlouhotrvající potlesk)

Phyllis Starkeyová: Musíme být optimisty a podívat se na to všechno, čeho už bylo dosaženo. Vojenské akce byly skončeny, (...) armády se snaží vytvořit pro lidi bezpečné prostředí, to jistě trvá pár dnů. Už se konala jednání s místními představiteli v Basře a v Bagdádu, k jednání došlo i v Nasirii (...) (tajemnice britského ministerstva zahraničí podrobněji vypočítává události posledních dní, moderátor ji zastaví)

Moderátor Nechci vás přerušovat, ale vy vypočítáváte, co se stalo, avšak Alex Salmond říká, že je škoda, že jste neměli pro tohle všechno plán, že si to musíte vytvářet za pochodu.

Phyllis Starkeyová: Samozřejmě, že existuje plán. Ten plán se musí modifikovat (smích) podle toho, jak se mění okolnosti. Jednou z hlavních kritik na adresu USA bylo, že předem jmenovaly americké generály, kteří budou spravovat Irák. Lidi nemohou mít obojí. Nemohou si stěžovat, že žádný plán nebyl, a zároveň si stěžovat na ten plán. Irácký lid je nyní osvobozen od vražedného režimu, který zabíjel denně stovky lidí a věznil lidi. Vodu i elektřinu zajišťujeme, nemocnice také a do země začíná přicházet humanitární pomoc.

Alex Salmond: Vy jste plánovali mít jenom jednu funkční nemocnici v celém Bagdádu, v důsledku naprostého selhání dodávky elektrického proudu? Vy jste plánovali, že mají být vyrabována všechna muzea a kulturní dědictví celé země, celé té oblasti a celého světa? (obrovský potlesk) A taky jste plánovali přivést zpět stranu Baa'th a nechat jí znovu policejně spravovat město Basra? To bylo taky součástí plánu? Pokud ano, tak to jste měli mít jiný plán.

Phyllis Starkeyová: Samozřejmě, že to nebylo plánováno, v tomto smyslu (smích) vy se snažíte vytvořit dojem, že koaliční jednotky byly samy odpovědné za rabování, za to, že přestala jít elektřina. Muzea vykradli lidi, kteří k nim měli klíče, plánovaným způsobem.

Alex Salmond: To prostě není pravda.

Phyllis Starkeyová: Je nutno jednat podle priorit a první prioritou bylo zbavit se lidí, kteří ještě stříleli a zahájit dodávku humanitární pomoci. (...)

Alex Salmond: A co ministerstvo ropného průmyslu? Tam jste měli své priority správné, že. Proč bylo větší prioritou chránit ministerstvo ropného průmyslu než chránit nemocnice, Phyllis?

Phyllis Starkeyová: Alex má představu, že koaliční jednotky neměly v úmyslu chránit civilní obyvatelstvo a zajistit zákonnost a pořádek.

Moderátor: Nyní reakce Williama Wallace a Stevena Norrise. Prosím obecenstvo, aby nevykřikovalo další otázky. (...)

William Wallace: Velkým problémem britsko-americké spolupráce je, že Američané měli jinou agendu než Britové. V Americe máte vládu, která odmítá celou představu budování demokratického státu, a také odmítá představu, že v mezinárodních vztazích je nesmírně důležitá kultura. Tak vyslali do Iráku vojska, která nejsou vycvičena k tomu, aby se stavěla citlivě vůči muslimské kultuře, jak jsme to jasně viděli dnes, a vláda sice měla určité plány, ale nikdo nevzal v úvahu to, co je třeba udělat k znovu vybudování státu s lidmi, kteří v zemi jsou, plánovali jen realizovat předem připravený americký model zvnějšku, v jehož rámci chtějí Američané na Blízkém východě vytvořit demokracii. A to je součástí tohoto problému. Hovořil jsem o minulém víkendu se skupinou amerických kongresmanů a ti říkali zcela otevřeně, že jediné, co musíme na Blízkém východě udělat, je zlikvidovat asi tři režimy a pak terorismus ustane. Takhle ale bohužel svět nefunguje. My jsme to zjistili v Severním Irsku, že je to daleko složitější problém.

Steven Norris: Hlavním cílem této války bylo nás všechny zachránit před zbraněmi hromadného ničení. Ty už jsme ale snad tedy touto dobou mohli objevit. To, že koalice nyní rozhodla, že Hans Blix to nedokázal, tak to bude dělat někdo jiný, to vyvolává podezření, že ti Američané, kteří říkali, my víme, že Saddam má zbraně hromadného ničení, protože my máme stvrzenky, mají zjevně pravdu. (potlesk)

Starkeyová pak vysvětlovala, že "je důležité hledat zbraně hromadného ničení a pomáhat iráckým lidem humanitárními zásobami", avšak obecenstvo na ni -- netypicky pro tento pořad - křičelo, ať hovoří o ropě.

Moderátor: Tak dobře. Tady v sálu existuje určitá posedlost ropou. (Smích) Oni mají pocit, že jste neodpověděla na otázku o ministerstvu ropného průmyslu a o ropných vrtech a proč byly lépe ochráněny než nemocnice. Mohla byste na to krátce odpovědět? A vy už prosím ze sálu nekřičte.

Phyllis Starkeyová: Ropou jsou posedlí většinou lidé, kteří byli proti válce a ti se domnívali, že celá záležitost byla o ropě. Nejde vůbec o ropu (...) Kdyby bývali chtěli Američané přístup k irácké ropě, mohli říct, na zbraních hromadného ničení nám nezáleží, tu ropu si koupíme. Saddám Husajn by býval rád ropu prodal na otevřeném trhu komukoliv, včetně Američanů. Válka byla vedena, aby byly odstraněny Saddámovy zbraně hromadného ničení a nebyla o ropě.

Moderátor: Tak dobře. Konec. K dalšímu tématu.

                 
Obsah vydání       22. 4. 2003
22. 4. 2003 Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici"
20. 4. 2003 Jak Američané "zachraňovali" Jessicu Lynchovou terorizováním lékařů a pacientů
19. 4. 2003 Měli Spojenci pro Irák plán?
20. 4. 2003 Skutečný příběh Jessicy Lynchové Jan  Čulík
21. 4. 2003 Americký cukrovarnický průmysl vyhrožuje Světové zdravotnické organizaci
21. 4. 2003 USA "budou mít v Iráku trvalé vojenské základny"
22. 4. 2003 Ultralevicový britský poslanec obviněn, že dostával peníze od Saddáma Husajna
18. 4. 2003 V Bagdádu se konala demonstrace proti americké okupaci
22. 4. 2003 Tak kde jsou?
22. 4. 2003 Jak se nemyslitelné stává přijatelným
22. 4. 2003 O masivní státní korupci? Karel  Mašita
21. 4. 2003 Irácké tažení (zbytečně) rozděluje veřejnost Josef  Trnka
22. 4. 2003 Americká politika pod vlivem sovětského modelu Robert  Vašíček
22. 4. 2003 Čína přiznala, že epidemie SARS je desetkrát horší, než předstírala
22. 4. 2003 Petr Štěpánek z mediální Rady píše mi psaní... Jiří  Mašek
22. 4. 2003 Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? Lubomír  Sedláčik
19. 4. 2003 Britští poslanci Blairovi: Dokažte vinu Iráku
18. 4. 2003 Tony Blair byl připraven rezignovat
20. 4. 2003 Šiitská většina chce v Iráku islámský stát, založený na zákonu šaria
21. 4. 2003 Moravskoslezští radní odmítají návrh dohody s ministerstvem zdravotnictví Jaroslav  Hlaváček
18. 4. 2003 Kdo získá dioxionovou kachnu Spolany?
18. 4. 2003 Stesk jako paměť domova Svatava  Urbanová
18. 4. 2003 Byl vstup Václava Havla do politiky v roce 1989 pokrytecký? Kathryn  Murphy
18. 4. 2003 Was Václav Havel's entry into the political sphere in 1989 hypocritical? Kathryn  Murphy
5. 2. 2003 Pošta redakci
12. 4. 2003 Hospodaření OSBL za březen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
22. 4. 2003 Útok proti Iráku vedli "američtí bolševici"   
22. 4. 2003 Americká politika pod vlivem sovětského modelu Robert  Vašíček
22. 4. 2003 Spojené státy se pokusily zdiskreditovat naši práci, konstatoval Blix   
22. 4. 2003 OSN, EU a NATO byly zlikvidovány jako mezinárodní síly jednoty   
20. 4. 2003 Jak Američané "zachraňovali" Jessicu Lynchovou terorizováním lékařů a pacientů   
20. 4. 2003 Skutečný příběh Jessicy Lynchové Jan  Čulík
20. 4. 2003 Šiitská většina chce v Iráku islámský stát, založený na zákonu šaria   
19. 4. 2003 Britští poslanci Blairovi: Dokažte vinu Iráku   
19. 4. 2003 Měli Spojenci pro Irák plán?   
18. 4. 2003 Kam vede cesta na Bagdád?
3. O dvanáct dní později
Miloš  Dokulil
18. 4. 2003 Kam vede cesta na Bagdád?
4. Jak se snadno vloudí do textu omyl
Miloš  Dokulil
18. 4. 2003 Historický vývoj vlivu válečných konfliktů na civilní obyvatelstvo Karel  Dolejší
18. 4. 2003 Ali Ismail Abbas: O psychologii válečného zpravodajství a vytváření symbolů   
18. 4. 2003 V Bagdádu se konala demonstrace proti americké okupaci   
17. 4. 2003 Malý velký svět ministra Svobody Petr  Schnur