Lékaři ve všeobecné nemocnici v městě Nasiriyah svědčili o tom, že razie amerických vojáků na záchranu Lynchové se konala až den poté, co irácká armáda a činitelé strany Baa'th z města uprchli. Nebyl nikdo, kdo by činil v nemocnici Američanům ozbrojený odpor.

Američtí vojáci však v nemocnici svázali čtyři lékaře a dva pacienty, z nichž jeden byl nepohyblivý a byl připojený ke kapačce. Nasadili jim pouta. Američané pobíhali jako diví po nemocnici a hledali aktivisty Saddámova režimu, kteří tam už nebyli.

Když se den před americkou "záchranou" Lynchové pokusil irácký řidič sanitky odvézt Lynchovou přímo k americkým vojákům, Američané začali na sanitku střílet.

Podle informací americké armády se nyní Jessica Lynchová zotavuje v armádním zdravotnickém středisku Walter Reed Army Medical Center a "je v dobrém psychickém stavu". Z nemocnice v městě Nasiriya ji odvezli američtí vojáci údajně na základě informací, které americká armáda získala od jednoho iráckého právníka. Podrobnosti viz ZDE

V pátek večer (s reprízou v sobotu) se v pořady Any questions vysílala v britském rozhlase bouřlivá diskuse mj. na téma Iráku a nynější tamější situace, z níž přinášíme několik (mírně zkrácených) citací.

Diskuse se zúčastnili William Wallace, nyní Lord Wallace of Saltaire, který je mluvčím britských liberálních demokratů pro zahraničněpolitické otázky v Horní sněmovně. Lord Wallace, který působil dvanáct let v britském Královském ústavu pro mezinárodní vztahy, varoval, že nynější útok na Irák vyvolá na Blízkém východě nebezpečnou zápornou reakci proti Američanům. Dále se jí účastnila labouristická poslankyně Dolní sněmovny Phyllis Starkeyová, která je parlamentní tajemnicí ministerstva zahraničních věcí, a Alex Salmond, poslanec Dolní sněmovny za skotské nacionalisty, druhé největší politické strany ve Skotsku (s volební podporou více než 30 procent), který byl donedávna, po dobu deseti let, předsedou této strany. Salmond před útokem na Irák varoval Tonyho Blaira, že jestliže způsobí nemorální a nespravedlivá válka tisíce raněných a mrtvých, její pachatelé se budou muset zodpovídat u daleko vyšší autority, než je britská Dolní sněmovna. Posledním účastníkem debaty byl bývalý konzervativní ministr Steve Norris.

Anglicky si pořad můžete poslechnout ZDE, oddíl o Iráku je od cca 14. do 29. minuty pětačtyřicetiminutové nahrávky. Zajímavé byly i reakce veřejnosti v pořadu Any Answers.

Americký cukrovarnický průmysl zuří, protože se v nových předpisech Světové zdravotnické organizace praví, že cukr by měl tvořit maximálně 10 procent zdravé výživy. Výrobci cukru argumentují, že toto tvrzení není vědecky podloženo a že prý z jiných důkazů vyplývá, že výživa může bezpečně obsahovat až 25 procent cukru.

Americká asociace výrobců cukru a šest dalších velkých potravinářských organizací požaduje na americkém ministru zdravotnictví, aby využil svého vlivu a donutil Světovou zdravotnickou organizaci, aby toto své doporučení stáhla. Součástí koalice je i Americká rada pro mezinárodní podnikání, jejímž členem je více než 300 firem, včetně firem Coca cola a Pepsico. Jak uvedl v pondělí v poledne rozhlas BBC, četné tyto firmy mají přímou vazbu na současnou americkou vládu.

Spojené státy plánují dlouhodobou vojenskou přítomnost v Iráku. Tim dojde k dramatickému posílení amerického vlivu na Blízkém východě. Podle informací, které přinesl deník Guardian, má Pentagon v úmyslu ponechat si v Iráku po stažení invazních vojsk čtyři vojenské základny, jednu v blízkosti mezinárodního letiště u Bagdádu, v Talinu, druhou u města Nassiriya na jihu Iráku, třetí u přistávací plochy "H-1" v poušti na západu Iráku a na letišti Bashur na kurdském severu.

Čelný činitel americké vlády sdělil listu New York Times: "Budeme mít s Irákem dlouhodobé vztahy v oblasti vojenství, podobné, jaké máme s Afghánistánem. Rozsah [této spolupráce] bude ještě nutno definovat, ať už to budou plné operační základny, malé operativní předvojové základny anebo prostě jen přístup do iráckého prostoru."

Trvalá vojenská přítomnost USA v Iráku by byla zásadní změnou politických poměrů na Blízkém východě. Pro Spojené státy by to bylo výhodné, protože by získaly v Iráku přístup do oblasti, nezávislý na spolupráci se Saúdskou Arábií, která nechtěla spolupracovat s Američany při útoku na Irák a je považována Spojenými státy za zdroj terorismu, poté, co se zjistilo, že 15 z 19 únosců z 11. září pocházelo ze Saúdské Arábie.

Pro Spojené státy bude obtížné vyhnout se obviněním, že si budují impérium. Jejich vojenská expanze do Iráku by také mohla vést k zintenzivnění terorismu. Proto bude zřejmě americká vláda udržovat svou přítomnost na iráckých vojenských základnách jen na minimu a asi se spokojí hlavně s možností okamžitého přístupu na tyto základny pro případ krize. Pentagon chce zároveň snížit počet amerických vojáků rozmístěných v Saúdské Arábii a v Turecku.

Levicový labouristický poslanec George Galloway se v pondělí vyjádřil, že "bude žalovat" britský konzervativní deník Daily Telegraph, jehož reportér David Blair našel v Bagdádu údajné dokumenty irácké tajné služby, podle nichž prý Galloway dostával od Saddamova režimu nejméně 375 000 liber ročně. Saddám Husajn obdržel podle zpravodaje listu Daily Telegraph od šéfa své rozvědky důvěrné memorandum, podle něhož požádal Galloway agenta Mukhabaratu o větší podíl na zisku z prodeje ropy v rámci programu "ropa za potraviny". Galloway tvrdí, že nikdy nedostal z Iráku "ani korunu", že je dokument zfalšovaný a že je to součástí diskreditační kampaně proti němu. Glasgowský poslanec George Galloway je dlouhá léta kritikem angloamerické politiky vůči Iráku; kritizoval sankce proti Iráku i válku proti Iráku. Je předsedou Mariam Appeal, charitativní akce pro irácké děti. Podle memoranda, nalezeného listem Daily Telegraph, požadoval Galloway trvalé finanční dotace z Iráku. Dostává prostřednictvím Tariqa Azize každého půl roku tři miliony barelů ropy, jeho zisk je jen asi 10-15 centu za barel." Podle dokumentů, získaných v Bagdádu, prý Galloway ropu prodával na mezinárodním trhu prostřednictvím známého iráckého makléře.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Ale pane Blaire, kde tedy jsou ty irácké zbraně hromadného ničení, ptal se v neděli britský deník Independent:

Shrnujeme několik myšlenek z komentáře Johna Pilgera, který vyšel v neděli v deníku Independent ZDE

John Pilger je známý investigativní novinář, který více než dvacet let nyní pracuje pro britskou komerční televizi ITV. Jeho životopis a další stránky, věnované jeho práci, na serveru britské komerční terestrické "trojky" jsou ZDE

Čumilové, zvyklí na neinvenční propagandu sdělovacích prostředků reálného socialismu byli u vytržení z fabulace perspektivního inženýra, na jakou nebyli do té doby zvyklí. Krátce na to se ale kniplu chopil nikoli tento sofistikovaně artikulující muž, někdejší "snaživý" žák Valtra Komárka, nýbrž razantně se do popředí deroucí, odvážný a nebojácný pilot Václav Klaus.

Čínská vláda odvolala svého ministra zdravotnictví a primátora Pekingu ve snaze obnovit svou mezinárodní věrohodnost ve věci epidemie SARS. Činitelé čínské komunistické strany také přiznali, že epidemie je v Pekingu téměř desetkrát horší, než co dosud přiznávali, zrušili plánované oslavy Prvního máje - kdy Číňané jezdí většinou na výlety do jiných provincií. Dosud zemřelo na syndrom SARS, akutní onemocnění dýchacích cest, více než 200 lidí v sedmí zemích světa; celosvětově bylo nakaženo 3800 osob. Světová zdravotnická organizace je rozhněvána, že se Čína pokusila rozsah epidemie zakrývat. Podle televize BBC jsou zdravotnické struktury v mnoha oblastech na čínském venkově zcela rozloženy a je velmi obtížné si představit, jakým způsobem budou čínští zdravotníci v těchto oblastech bojovat proti této epidemii.

Jinými silně postiženými zeměmi epidemií SARS jsou Hongkong a Kanada, kde jsou zdravotníci znepokojeni, že se jim epidemie už vymkla z rukou. Britské zdravotnictví se připravuje na první případy epidemie SARS. Dosud není k dispozici lék.

Poznámka ŠOK: Bohužel nelze než pro tentokrát souhlasit s Petrem Štěpánkem, i když na rozdíl od něj, který se "neudržel", ve vší slušnosti...

Tony Blair čelí nové hrozbě vzpory od řadových labouristických poslanců. Ti jsou znepokojeni, že angloamerická vojska nenalezla žádné zbraně hromadného ničení, takže tím bude potvrzeno, že válka proti Iráku byla protizákonná.

Zatímco se připravuje asi tisícičlenná angloamerická skupina inspektorů k prohledávání stovek podezřelých míst v Iráku, labourističtí poslanci požadují parlamentní vyšetřování, zda britská výzvědná služba MI6 poskytla britské vládě chybné informace o iráckém zbrojním programu.

Řadoví poslanci Dolní sněmovny se obávají, že byli podvedeni, aby ve sněmovně podpořili válku na základě pochybných informací od rozvědky.

Británie a Spojené státy se nyní zoufale snaží objevit tzv. "kouřící revolver" ve snaze ospravedlnit svůj útok na Irák. Tým civilních vědců a vojenských činitelů, kterému se přesdívá "USMOVIC", protože je to Američany vytvořený soupeř k týmo zbrojních inspektorů OSN UNMOVIC, bude provádět pohovory s až 5000 iráckými vědci.

Americká armáda začala vyslýchat generála Amira al-Saadiho, šéfa iráckého zbrojního programu, ale velitel amerických jednotek v Perském zálivu, generál Tommy Franks, konstatoval, že možná potrvá zjišťování podrobností o iráckém zbrojním programu až rok. Jeho výroky vyvolaly v britské Dolní sněmovně zděšení. Lindsay Hoylová, labouristickáý poslankyně, která hlasovala pro útok na Irák na základě Blairových silných varování o nebezpečí iráckých zbraní, konstatovala: "Přesvědčovali nás, že Irák může ty zbraně odpálit za 45 minut. Pokud je to pravda, kam ty zbraně zmizely? Bylo nám řečeno, že existují nezvratitelné důkazy."

Bývalý náměstek ministra obrany Doug Henderson varoval, že útok proti Iráku by se stal protizákonným, pokud by nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, protože vojenský zásah proti Iráku byl proveden na základě rezolucí OSN, požadujících, aby Irák odzbrojil.

Tony Blair byl připraven rezignovat na své místo britského premiéra, kdyby býval prohrál hlasování v Dolní sněmovně o válce proti Iráku, přiznal v pátek.

Uvedl, že kdyby býval byl minulý měsíc při hlasování v Dolní sněmovně o tom, zda provést či neprovést útok na Irák, poražen, odstoupil by. Před hlasováním poskytl svému úřadu instrukce, aby se připravili na jeho rezignaci.

. Tony Blair přiznal, že se bál, že přijde o své premiérské místo, když vedl Británii do války proti Iráku, avšak o svém přesvědčení, že je tato kauza správná, nikdy nepochyboval. V rozhovoru, který Blair poskytl pátečnímu vydání britského bulvárního deníku The Sun, se britský premiér zmiňuje o ulehčení, které pociťoval, když viděl, jak v centru Bagdádu padá Husajnova socha.

"Byly skutečně okamžiky, kdy jsem byl opravdu znepokojen. Byly chvíle, kdy to opravdu vypadalo, že se dostaneme do značných potíží a deset dní po začátku války jsem měl obavy, jak dlouho to bude všechno trvat. Ptal jsem se sama sebe, zda jsme vycházeli ze špatných předpokladů.

Jakmile jsem se ale jednou učinil to, co jsem považoval za správné rozhodnutí, nenechal jsem se vyvádět z míry vší tou kritikou a neshodami a hádkami," řekl Blair. a dodal, že považoval za nesmírně frustrující a často velmi zvláštní, že tolik lidí se stavělo proti tomu, co se mu v zásadě zdálo tak zjevně správné.

Konec konců, kdybych přišel o premiérský úřad, tak bych o něj přišel., Ale aspoň bych o něj přišel na základě něčeho, v co věřím. Nejhroznější pro člověka v mém postavení je přijít o to postavení na základě něčeho, v co opravdu nevěříte."

Tony Blair přiznal, že byl "velmi rozhněván", že Rada bezpečnosti OSN neschválila druhou rezoluci pro útok proti Iráku.

Ozbrojenci v modrých uniformách a s nakradenými zbraněmi jsou první známkou vážnějších snah o organizaci. "Jsme tady, protože chceme, aby se Irák stal islámským státem," řekl jeden z mladých mužů v těchto nových uniformách britským reportérům.

I v blízké mešitě se dověděli totéž - tamější šejk Sabbah je vyzval, aby odešli, jako cizorodý element, ale nejprve jim, dal jasně na vědomí, že všichni šiité v Bagdádu si přejí vytvoření islámské vlády podle zákona šaria.

V Sadr City nehlídkují američtí vojáci, ale mladí muži v těchto modrých uniformách. Američanům se nepodařilo vypořádat se s touto nejmocnější výzvou jejich plánům vytvořit v Iráku demokracii západního stylu. Protože, navzdory své chudobě a nebezpečí, Sadr City je zřejmě model nového Iráku, jaký Amerika vytváří. Jeho obyvatelstvo se obrací na kněží, nikoliv na politické emigranty, kteří se nyní navracejí do země a chtějí převzít moc.

Předmětem navržené dohody je zabezpečování zdravotní péče na území kraje. Konkrétně se kraj má zavázat např. k vytvoření územních zdravotních plánů, k odpovědnosti za optimalizaci sítě zdravotnických zařízení v ambulantní a lůžkové péči, k přizpůsobení dosavadních zřizovacích listin zdravotnických zařízení zvláštnímu právnímu předpisu, k odpovědnosti za organizaci a zajištění činnosti zdravotnické záchranné služby ve svém územním obvodu, k řízení a koordinaci ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, k respektování metodických opatření Ministerstva zdravotnictví a k některým dalším povinnostem.

Organizace Greenpeace se rozhodla udělit ke Dni Země cenu nazvanou "Dioxinová kachna Spolany" za nejabsurdnější výrok týkající se toxického zamoření v chemickém závodě Spolana Neratovice. Kromě představitelů Spolany patří mezi kandidáty také zástupce Fondu národního majetku (FNM), ministr životního prostředí a středočeský hejtman. Greenpeace chce udělením ceny upozornit na nepravdivé informování ze strany podniku i veřejné správy a na neplnění slibů o změně přístupu při řešení toxického zamoření Spolany.

V rozhovoru s Monikou Zgustovou pro Quadernos d'Arquitectura i Urbanisme v březnu 1987^[1] o přesnosti v kompozici románu se Milan Kundera zmiňuje o tom, jak je důležité věnovat pozornost sémantice a jak nedokonalý překlad může způsobit významový posun díla. Připomínají se v něm klíčová slova některých Kunderových prací, třeba "lítost" v Knize smíchu a zapomnění^[2], "soucit" v Nesnesitelné lehkosti bytí^[3], uváděný v různých slovanských, románských a germánských jazycích, slovo "domov", s nímž se setkáváme v Umění románu^[4]. Poslední Kunderův román^[5], vydaný nejdříve ve španělštině a katalánštině a záměrně přeložený do němčiny až s ročním odstupem, se zabývá dalším klíčovým slovem, a to steskem.

V nedávném článku "Dopis Olze: Stará a nová Evropa a smutný anděl dějin" (Britské listy 14. 3. 2003) zformuloval Mirek Vodrážka některé otázky o nedávno skončeném prezidentství Václava Havla. Tyto otázky jsou na místě. Havlovo prezidentství někteří vidí jako "tragédii"; jeho proměnu z disidentského intelektuála v prezidenta jako chybu, kterou, podle Vodrážky, předvídala pouze Olga Havlová.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.