Americká televizní stanice Court TV uvedla, že policie vydala zatykač na zpěváka Michaela Jacksona poté, co prohledala jeho ranč v Kalifornii. Jackson je podezříván ze sexuálního zneužívání dvanáctiletého chlapce.

Jacksonovi právníci konstatovali, že prý byla úterní policejní prohlídka pokusem zostudit Jacksona v době, kdy vyšlo jeho nové album. Policie uspořádá tiskovou konferenci ve 20 hodin středoevropského času. Jackson, který v době policejní prohlídky nebyl doma, přislíbil plnou spolupráci.

Pesimistům chceme sdělit, že si nečiníme v tuto chvíli žádné právo ani povinnost posuzovat věrohodnost a pravdivost toho, co George Novotny v rozhovoru uvedl. Je to člověk hledaný FBI, Interpolem a českou policií. Interviewovaný ale hovoří dobrovolně, sám za sebe a v prostoru, který je mu vymezen otázkami. Hovoří o tom, o čem hovořit chce. Rozhovor není výslech... Odpovědi mohou být matoucí, účelové, zavádějící a nepravdivé, zvláště v situaci, kdy se jedná o subjektivní pocity či tvrzení, velmi obtížně prokazatelná, anebo svědectví o skutečnostech, ke kterým Novotny sám důkazy nepřikládá či přiložit nemůže. To je jedna možnost. Druhá možnost je, že se může jednat o upřímnou zpověď někoho, kdo už se na tu špínu nemohl dívat a kdo na ni málem doplatil životem.

Optimistům je třeba říci, že bývalý a dnes mezinárodně hledaný majitel prestižní galerie Longa je skutečně prvním, byť bývalým obchodníkem s uměním, který se rozhodl otevřeně zveřejnit své názory z oblasti obchodu s uměním, jehož byl po jistou dobu významnou součástí. To není málo a v tom je dle našeho názoru rozhovor s ním velmi cenný. Předkládáme ho v plném znění bez editorských zásahů tak, jak byl pořízen, a doplňujeme ho těmi dokumenty, které George Novotny redakci předal. Veškerou průvodní dokumentaci ke svým výrokům poskytl v tomto rozhovoru vždy jejich autor. Redakce Britských listů neměla vzhledem k okolnostem možnost posuzovat pravost, pravdivost ani úplnost a věrohodnost dokumentů, stejně jako neměla možnost ověřovat každé slovo. Odstranila však z dokumentů identifikační osobní údaje třetích osob dle právních předpisů ČR. Rozhovor je autorizován. S těmito výhradami vám interview přinášíme.

Mnozí jiní, působící stále na trhu s uměním u nás, odmítli sdělit jakékoliv podrobnější informace, přestože v kuloárech soukromě otevřeně diskutují i o otázkách, jež by mohly zajímat českou policii. V roce 1999 neprozradil o obchodování s uměním nic konkrétního ani Vladimír Železný, významný sběratel, s kterým jsem tehdy dělal rozhovor pro týdeník Profit. Mluvil všeobecně, ostatně jsem v opak ani nedoufal. Také George Novotny odmítl na mnohé odpovědět a já jeho právo respektuji. Jeho identita je Britským listům známa a já sám ručím čtenářům za původnost rozhovoru.

Poznámka redakce: Tímto rozhovorem chceme zahájit diskusi nejen o problematice padělků na českém výtvarném trhu, ale i o možné účelovosti soudních žalob a nesmyslnosti některých mediálních diskusí bez relevantních informací o vině či nevině, motivech či skutcích. Jsme připraveni dát stejný prostor všem účastníkům tohoto případu, kteří o to projeví zájem, k vyjádření jejich názoru. Budiž světlo.

Věnoval jsem se téměř systematicky problematice obchodu s uměním od roku 1998 až do roku 2002. V roce 1999 v ekonomickém týdeníku Profit a v letech 2000 až 2001 v ekonomickém týdeníku Euro. Znám myslím velmi dobře celou sféru, ale nepřísluší mi v tuto chvíli odpovědi v rozhovoru komentovat. Mohu ovšem zcela odpovědně, na základě svých vlastních poznatků a zkušeností tvrdit, že obchod s uměním je svět sám pro sebe, svět izolovaný, zahalený mnohým tajemstvím, záští, rivalitou, pomluvami, konspirací, svět neochotný otevřít se vnějšímu světu.

V úterý večer přiletěl na vojenské letiště Northolt v Middlesexu americký prezident George Bush. V Británii bude pobývat na čtyřdenní státní návštěvě, která vyvolává velkou kontroverzi jako dosud nejintenzivněji policejně střežená zahraniční státní návštěva v celé britské historii. Posledním americkým prezidentem, který přijel do Británie na státní návštěvu a bydlel v Buckinghamském paláci u královny, byl v roce 1918 Woodrow Wilson.

Kanadský tiskový magnát Conrad Black, který mj. dosud vlastnil britský konzervativní deník Daily Telegraph, byl donucen vzdát se uprostřed skandálu vedení svého tiskového impéria. Je zjevné, že jeho nejcennější tituly, včetně Daily Telegraphu, budou muset být prodány.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

I kdyby všichni zmlácení z Národní třídy, všichni tehdejší policajti a jejich štábní důstojníci, všichni komunističtí pohlaváři a všichni členové všech vyšetřovacích komisí napsali své vidění toho, co předcházelo od roku 1986 událostem 17. 11. 1989, jak probíhaly ony hektické dny a co následovalo, ona bájná pravda s velkým P už stejně najevo nevyjde. Protože ten, kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost.

Zdálo se mi, a byl tomu rád, že více než před lety se připomínal listopad roku 1939! Právem.

Zdálo se mně, že media více než před rokem připomínala tak či onak období před 14 lety, že komentáře, besedy, rozhovory se snažily, byť opatrně, přibližovat objektivní pravdě. A při tom nebylo čekáno 20 -- 30 let až "Moskva otevře archivy".

V soukromí, ve své domácí ulitě, jsem se snažil alespoň kuse obsáhnout vše, co bylo různými analytiky napsáno, řečeno v průběhu 14ti let, dávat do souvislostí s tím, co bylo napsáno a řečeno v roce 2003.

Rudolf Hegenbart: Paměti KNIHOVNA BL

Vyřiďte panu Baubínovi, ať neklame veřejnost, upozorňuje Milan Šmíd v reakci na jeho článek a pokračuje: Jeho úvaha vychází z jednoho falešného východiska - tím jest tzv. cenzovní domácnost jako základ výpočtu. O tom, že statistika počítá různé typy domácností, je možné se dočíst ZDE.

Výročí 17. listopadu je tu. Již čtrnácté. Různí politikové a také novinoví úvodníkáři zase trousí duchaplná moudra, povětšině zřetelně konformní k nynějšímu establishmentu. Anebo tolerovanou měrou nekonformní, což je skoro totéž, ale má to tu velkou výhodu, že se to prodává podstatně lépe než holý servilní , nezakrytě konformní vlezdoprdelismus.

Co k tomu mohu říci jako prostý občan, pamětník a tehdejší vyjukaný bezděčný účastník plný dobových iluzí a ideálů?

"Totalita peňazí," "Pravda víťazí, ak máš dosť peňazí," "Utvorte koridor, ideme my, prachatí," "Do 1989: kandidáti strany. Od 2003: kandidáti peňazí." Tieto a ďalšie heslá dominovali v Bratislave deň výročia tzv. zamatovej revolúcie. Po štrnástich rokoch v bratislavských uliciach opäť demonštrovali prevažne mladí ľudia a opäť im išlo o slobodné voľby. Príčinou ich protestu bol návrh novelizácie volebného zákona, ktorý predpokladá zavedenie volebných kaucií pre politické strany.

Proces s řidičem autobusu, kdy při havárii zahynulo 19 většinou mladých lidí, se chýlí ke konci. Rozhořčená společnost vybičovaná médii žádá tvrdý trest - naštěstí už u nás není trest smrti, jinak by ho všichni žádali. Nenávist otce jedné oběti, který na internetu nazývá řidiče vrahem, je toho výsledkem.

Ze severního pobřeží Timoru bylo na obzoru vidět několik indonéských ostrovů, které vypadaly lákavě. A tak jsem se rozhodl některé z nich navštívit. Chlapci v Liquici mi sice nabízeli možnost podívat se do Indonésie na lodičce s pašeráky, já jsem ale dal přednost způsobu návštěvy obvyklému.

Postupnou fúzi Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře jsem navrhoval jako strategické rozhodnutí v nastupující digitálně mediální době už v roce 2001, když jsem pro Radu Českého rozhlasu připravoval analýzu s dlouhým, ale věcným názvem Rozvoj informačních a komunikačních technologií na počátku třetího tisíciletí a změny v poslání média veřejné služby . Za tři roky se nestalo téměř nic. Až doteď. Mediální komise nyní udělala klíčový krok do budoucnosti. Na poslancích teď závisí, jestli najdou odvahu k činu a změní dosavadní tápání a bezradnost v koncepční systémovou změnu.

Už celou řadu let rozvíjí britská veřejnoprávní rozhlasová, televizní a nyní i internetová společnost systematicky své internetové stránky - nyní čítají desetitisíce samostatných serverů a mají stamiliony uživatelů. Ve Spojených státech se - zejména v důsledku nezávislých informací společnosti BBC o válkách v Iráku a v Afghánistánu - staly vedle internetových stránek deníku Guardian stránky BBC předním zahraničním informačním zdrojem, kam se uchylují Američané pro informace, které nenajdou ve vlastní zemi. Domácí rozhlasové a televizní vysílání doplňuje společnost BBC nyní i zahraničním televizním a rozhlasovým vysíláním. Televizní pořady jsou většinou k dispozici na síti i uživatelům internetu, totéž platí nejen o simultánním živém vysílání domácích rozhlasových stanic, ale i o archivech jednotlivých pořadů. Upozorňujeme v této souvislosti například na archiv pořadů rozhlasové stanice BBC Radio Four.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v říjnu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 4902,60 Kč 15 osob.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.