Televize Nova, která nikdy po nějakém autentickém občanském aktivistovi ani neštěkla, dělala 3. 10. poněkud nepochopitelně reklamu odvážnému učitelskému "samozvanci". Jmenuje se Radek Sárközi. ( sarkozi@volny.cz ; www.volny.cz/stavkuj ) Přestože, na základě zkušeností z nedávné minulosti mnoha nadějných hnutí, je třeba se ještě více ujistit, zda nejde o nastrčenou osobu, nemáme nyní jinou možnost, než tomuto učiteli poskytnout všestrannou pomoc. Situace ve školství je totiž horší než zoufalá. Sárközi nařkl současné pedagogické odbory z manipulace a z toho, že jdou příliš na ruku vládě, a rozhodl se podpořit vytváření nových. Nu což, že staré odbory nefungují, jak by měly, to by nebyla u českých odborářů žádná novina. V Ostravě máme s různými nastrčenými odborářskými alkoholiky a "agenty" nevímkoho také své zkušenosti. Nakonec i nejvyšší odborářský taťka Falbr byl prý na "Cibulkově" seznamu. Sárközi se rozhodl dát dohromady jak nové odbory, tak učitele, kteří se už nechtějí nechat tahat za nos.

Nezávislí a Zelení žádají pražského primátora Igora Němce, aby se osobně zasadil o realizaci bezpečnostních opatření u škol, jako jsou semafory a zpomalovací prahy. Nedávná smrt školáka ve Strašnicích byla jen další ze série zabití a zranění dětí v Praze. Dle statistik je úmrtnost dětí na silnicích v ČR vyšší než v EU.

Toto je tisková zpráva volebního sdružení Nezávislých a Zelených

V těchto dnech před 64 lety došlo k postupnému záboru českého pohraničí. Po podpisu mnichovské dohody a přijetí mnichovského diktátu dne 30. 9. 1938, došlo k obsazování českých pohraničních území jako naplnění požadavku odstoupení území nacistickému Německu. Byla odstoupena Petržalka u Bratislavy, Polsko zabralo Těšínsko (později ještě menší části Oravy a Spiši, části jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi byly na základě vídeňské arbitráže včleněny do Maďarska). Československé republice tak bylo zabráno celkem 41.098 km² s téměř 4 880 000 obyvateli, s více než jednou třetinou průmyslu, se všemi pohraničními pevnostmi, byly jí přerušeny nejdůležitější dopravní tepny atd. Odtržená území začala sdílet mocenské a legislativní prostředí okupačních zemí.

Výročí záboru, připadající na dnešek, 9. října, připomínáme vylíčením osudů obce - jedné z tolika, které potkal stejný osud - z pera pamětníka, místního písmáka a kronikáře.

Úryvek z knížky "Zapomenuté pohraničí"
J. Kouřil, J. Bartoš, J. Čajová

Je s podivem, kolik zjednodušení se objevuje v obecném historickém povědomí o osudech českého obyvatelstva v těch pohraničních oblastech českých zemí, které byly připojeny k nacistickému Německu již v říjnu 1938. Buď se počet Čechů, který zůstal na tomto území, příliš zveličuje, nebo, a to častěji, se objevují názory, že zde vlastně žádní příslušníci české národnosti nezůstali, protože většina z nich se v pohnutých dnech po mnichovském diktátu odstěhovala do vnitrozemí. Ve skutečnosti zde však zůstalo kolem půl milionu Čechů, z nichž značná část patřila k tzv. starousedlíkům, tj. žila zde od nepaměti a vytvářela souvislé oblasti českého osídlení, jejichž rozsah se naposledy výrazněji změnil po třicetileté válce v 17. století.

David Rieff, A Bed for the Night: Humanitarism in Crisis (Postel na noc: humanitarismus v krizi), Simon and Schuster, 384 str., 26 dolarů.

Dnešní nemocní chorobou AIDS, dnešní oběti genocidy a politicky uměle vyvolávaných hladomorů si nahlas přejí, aby do jejich sousedství pronikli agenti organizace al Qaeda - protože jenom to by přimělo dnešní mocné, aby se podívali jejich směrem, případně po nich hodili dolar, míní recezentka této knihy z listu Los Angeles Times.

Vždycky existovali kritikové humanitárních akcí, píše recenzentka amerického listu Los Angeles Times, avšak nejkritičtěji se často vyjadřují samotní pracovníci humanitárních organizací: často se snažili poskytovat potraviny, střechu nad hlavou a léky a byli přitom konfrontováni s masovým vražděním, epidemiemi nemocí, hladomorem a obrovským množstvím uprchlíků. Humanitární pracovníci bývají často obětí vážných existenciálních pochybností - vědí, že zdroj lidské bídy je politický, nikoliv humanitární. David Rieff, novinář a autor čtyř předchozích knih, včetně knihy Slaughterhouse Bosnia and the Failure of the West (Jatka v Bosně a selhání Západu) je velmi výrazným kritikem humanitárních akcí. Strávil posledních deset let cestováním po oblastech konfliktu na celém světě a často s pomocí humanitárních pracovníků samotných odhaluje rozpory v institucích, skrytou agendu a zmatek v rolích humanitárních aktivistů.

Rieff argumentuje, že údajný "triumf humanitarismu" v devadesátých letech - totiž rozhodnutí frustrovaných humanitárních pracovníků přesvědčovat vlády, aby v oblastech konfliktu zasáhly, se "morálně i operačně stal otráveným kalichem".

Profesor z americké MIT a dva Britové dostali tento týden Nobelovu cenu za to, že se jim podařilo objevit geny, které způsobují, že dochází k sebelikvidaci buněk. Jejich zjištění zřejmě povede k novým léčebným metodám proti rakovině a proti celé řadě neurovegetativních nemocí, včetně Alzheimerovy choroby. (Podrobnosti v angličtině viz např. zde.)

Včerajšok priniesol na Slovensku dve závažné vnútropolitické udalosti. Viditeľnejšou, bolo konečné zostavenie novej vlády za rekordných 16 dní. Aj keď i tu by sa dali nájsť perličky, najmä pomerne trápne "vtipkovanie" pána prezidenta, kto si akých poslancov budúcej koalície bude kupovať, najdôležitejšia vec sa odohrala v opozičnom zákulisí. Prešovská krajská organizácia HZDS sa pridala ku ďalším dvom krajom a napriek enormnej osobnej protisnahe Vladimíra Mečiara, sa bude konať mimoriadny snem strany. To je zrejme začiatok pádu muža, ktorý v uplynulých rokoch hýbal štátom od základov - žiaľ čoraz viac sa už mení iba na karikatúru seba samého.

Přibližně před čtyřiceti lety se dověděl prezident Lyndon Johnson ke své újmě a k újmě svého národa, že rozhodnutí přivést neochotnou zemi do války může vážně poškodit stát. Téhož si je jistě vědom i prezident Bush, který každým dnem manévruje Spojené státy blíže k vojenskému konfliktu s Irákem. Američané se obávají Saddáma Husajna a jeho zbraní hromadného ničení, ale jsou také znepokojeni chudokrevností amerického hospodářství a zdá se, že si vůbec nejsou jisti, co by se mělo učinit ve věci Iráku," napsal v úterý deník New York Times v redakčním komentáři a pokračoval:

Zdá se, že George Bush udělal všechno ve své moci, aby zabránil Iráku splnit požadavky světa - a tak se snaží zajistit, aby se stal vojenský konflikt nevyhnutelným, napsal v úterý v deníku Guardian George Monbiot, citujeme:

Základním nedostatkem slovenské levice nebyl program, ale zvolená strategie. Výsledek započaté fáze přeskupování v této části politického spektra závisí na chování strany Směr. Výsledek voleb vytrhl Slovensko ze středoevropského kontextu. I když mnozí tvrdí, že vítězství pravice je zárukou integrace, středoevropský rytmus je jiný: ve všech postkomunistických zemích, po jejichž boku Slovensko usiluje o vstup do Evropské unie a vedle nichž chce zasedat v NATO, vládne levice - platí to o Polsku, Maďarsku i o Česku. Levice vyhrála v Německu a není bez naděje na úspěch v Rakousku.

S velkým zájmem jsem si přečetla články Viktora Pioreckého "V Praze vypukla válka" ale "republiku si rozvracet nedáme", Pražské války a rozvracení republiky, II a následné reakce, které vyvolal. Shodou okolností jsem se totiž stejným tématem (mediální obraz zasedání MMF a SB v Praze) zabývala ve své magisterské práci, již jsem obhájila letos v červnu (obor Teorie a filosofie komunikace na FHS ZČU v Plzni).

Protože z bouřlivé diskuse je zřejmé, že zmíněné téma čtenáře Britských listů zajímá, dovoluji si jim nabídnout závěry, ke kterým jsem došla. Vzhledem k rozsahu (celkem 122 stran) se ji však neodvažuji nabídnout BL jako běžný článek. K dispozici zvídavým čtenářům je 78 stran práce kromě příloh ve formátu PDF (308 kb).

Téma mediální konstrukce reality jsem nahlížela z užšího hlediska než pan Piorecký, mediální obraz zasedání MMF a SB jsem totiž nepodrobovala komparaci s jinou událostí a zaměřila jsem se pouze na zpravodajské formáty. Naopak širší záběr měla má práce ve smyslu výběru analyzovaných médií (čtyři české nejvýznamnější deníky po dobu jednoho měsíce).

Abych předešla případným zbytečným útokům a nedorozuměním, dovoluji si upozornit, že se považuji za liberála. Nedomnívám se však, že základní pravicové hodnoty lze redukovat na princip volného trhu, jak se nám již několik let pokoušejí různí čeští "liberálové" namluvit. Věřím, že demokratická společnost stojí a padá nejen se soukromým vlastnictvím, ale i s důslednou ochranou lidských práv a svobod, otevřenou politickou diskusí, která se neomezuje pouze na politické strany, a v neposlední řadě i s existencí nezávislých a objektivních médií.

Komunisté, nám vždy říkali, že chtějí vytvořit zcela nového člověka, dnes dvanáct let po listopadu mám pocit, že jejich experiment byl velmi úspěšný. Rád bych se zamyslel nad problémem totalitní diktatury a lidské osobnosti, nad tím, jak hluboce byla komunismem zasažena psychika jednotlivce.

Totalitní systém nepotřeboval osobnosti, čili samostatně myslící a jednající bytosti, ale jen poslušnou masu. Nic nebylo za komunismu tak trestné jako odlišnost nejen v myšlení, ale vlastně v čemkoliv. I jiný účes, třeba dlouhé vlasy u mužů, mohly být trestným činem, proto všichni chovanci totalitní společnosti působili tak zoufale stejně. Lidem byla vnucena jistá pravidla hry, která většina společnosti přijala. Tato pravidla se stala programy v osobnosti každého člověka, říká se jim kognitivní skripta. Podle nich pak člověk jedná a ony pomáhají ovládat stres. Komunismus zmizel v propadlišti dějin, programy ale zůstaly.

Občanské sdružení Britské listy (OSBL) děkuje sponzorům, kteří na nás ani v tomto složitém období nezanevřeli a i nadále poskytovali prostředky na udržení chodu Britských listů.

Budeme vděční za každý drobný příspěvek, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Všichni spolupracovníci Britských listů pracují pro časopis bezplatně; dotují časopis podstatným pracovním popř. i finančním nasazením z vlastní kapsy.

V rámci plnění slibu, že o stavu hospodaření Vás budeme pravidelně informovat, předkládáme přehled o hospodaření OSBL za září 2002.