Jestli tomu dobře rozumím, KPP oficiálně funguje od 12. června 2002. A zdá se mi velice podivné, že žádný reprezentant komory nebyl schopen (nebo ochoten?) před hromadným rozjezdem na prázdniny oficiálně požádat restrukturalizátory o seznam vyhozených a ptát se po důvodech. A vůbec nechat si ukázat onu reorganizaci, kterou byly zdůvodněny výpovědi. On totiž žádný takový elaborát neexistuje. Aspoň ne pro 3. patro v Rohlíku, tedy CPDV (Centrum publicistiky, dokumentu a vzdělávání), šéfproducent ing. Damián Kaušitz - šéfdramaturg mgr. Rudolf Růžička.

Tvůrčí skupina Karla Hynie (TS 14) byla rozmetána 21. června v pravé poledne (pátek), a to jako blesk z čistého nebe, aniž by její šéf byl nějak předem šetrně zpraven. Málem jsme pro něj volali záchranku, jaký utrpěl šok. Nevykládejte, že jste o tom nikdo nevěděli. A že vám není jasné, že šlo o odstranění konkurence.

Vyrazit Karla Hynie přímo si netroufli, tak mu aspoň zlikvidovali mančaft v naději, že se naštve a uražen práskne dveřmi sám. Nikdo jste si nevšimli, že oproti předběžnému oznámení o zrušení našich míst jsme nedostali oficiální výpovědi k 30.9., nýbrž k 31.7.? Že nás po naléhání, abychom až do konce plnili své úkoly, okradli o dva placené měsíce? Že koncem července personalistky odchytávaly lidi, aby jim neutekli na dovolenou, neb se to najednou muselo stihnout? Že z celého patra jsme se vzepřeli patrně jen dva, kolegyně Hana Palcová a já, a výpovědi odmítli převzít jako nedostatečně zdůvodněné (pročež si personalistky vzájemně písemně dosvědčily, že dokumenty považují za doručené, a takto své konání odůvodňujíce, hodily nám je na stůl a spěchaly stíhat další oběti), to už máte právo nevědět.

Ale nemohli jste nevnímat atmosféru, která se tu rozhostila. Nevšimnout si, že když na někoho zahlaholíte na chodbě, ten druhý se napřed opatrně rozhlédne, jestli nepřítel nenaslouchá. Nepoložili jste si otázku, co se to děje s hrdou institucí, když nedávno v příloze Lidových novin i prominenti někdejší tzv. revoluce přiznali strach?

Milánkové, já jsem tu po dvaatřiceti letech znovu zažil normalizaci. Stejné klima, jako když na jaře 1970 před maturitou v rodném okresním městě mi tátu vyhazovali z práce, spousta lidí raději přecházela na druhý chodník, aby si nezadali, občas přišel nějaký ten anonym (i kvůli školnímu časopisu, který jsem spoluvydával a tiskl u táty v práci na ormigu). A on byl jediný, z celé Jihlavy patrně jediný, kdo na prověrkách praštil červenou legitimací o stůl a poslal je kamsi (nahrazen vulgární výraz, pozn. red.)

Všichni ostatní osmašedesátníci se kroutili, plazili a smlouvali. Tohle se dělo i tady a teď! A uvědomiv si, že na celém dokumentaristickém patře jsme se patrně jen dva (jeden nevypovězený kolega zhnusen stavem věcí dal výpověď sám) postavili proti těmto estébácko-normalizačním praktikám a nesmlouvali, jsem možná přežil infarkt. Doktor mě chtěl uklidit do lázní, ale musel jsem ho ukecat, ať do mě něco napumpuje, poněvadž jsem potřeboval začít shánět práci. Když spočítám celou tu šaškárnu s pohovory a projekty a co to stálo nervů, tak suma sumarum Kaušitz a Růžička mi ukradli půl roku života. A zdaleka nejen mně.

A co na to slavná KPP? Nic. Držela hubu. Totální neschopnost, nebo číhání za bukem? Dovolte malé extempore. Když mě před lety Karel Hynie přijímal do své skupiny, dal mi několik užitečných rad. Jedna z nich byla: "Z podnikovýho pavouka nic nevykoukáš. Musíš mít přehled, kdo s kým chlastá a kdo s kým šoustá, abys pochopil, jak takovej kolos funguje."

To mi vytanulo na mysli, když se tak trošku něco šustlo v zákulisí. Pár neurčitých telefonátů, koho že vlastně už vyrazili, a jiné oťukávání. A taky jakési rádoby konspirativní poposedávání na střídačku v restaurantu. Takový malý piklíček. Dovolím si ho definovat jako pokus o vymítání Balvína Šternem. Každý trochu zorientovaný ví, že je to stejné, jako kdyby Čuka vystřídal jeho nerozlučný přítel Gek.

Dále: můžete mi někdo vysvětlit, čím je v této dramatické chvíli důležitý pohled externího producenta na spolupráci s ČT, že jste mu zadali úvodní referát pro valnou hromadu? Vy vážně čekáte od pana Štingla, blízkého kamaráda ing. Kaušitze, jiné než pochvalné slovo k restrukturalizaci? A sestavovat v polovině září seznam těch, "pro které se v rámci restrukturalizace nenašlo místo" (už v červnu - pozn. aut.), nechce se vám náhodou při pohledu do zrcadla blejt? A to nemluvím o mediální blokaci.

Nikdo jste při četbě novin nepostrádal aspoň zmínku o tom, co se u nás děje? Podle důvěryhodného nejmenovaného zdroje, jak se rádo říká, slovutná kritička celostátního deníku byvši zkraje srpna otázána, proč o dění v ČT ještě nic nenapsala, odpověděla: "Vždyť já o tom nic nevím". Toto pojednání jistě jednou doputuje až k ní a ona se pozná. Takže, milostivá, snad abyste vrátila novinářskou legitimaci a postavila se ke škopku.

Já jsem z toho všeho pochopil, co jsem tušil od počátku. Že KPP je jen další spolek čekatelů na funkce, a řekl bych poněkud druhořadých. Co chcete řešit 1. října, v den, kdy většina vyhozených bude na tzv. překážce a zřejmě nám na ten poslední měsíc oficiální zaměstnanosti zablokujou karty a třeba ani nebudeme mít přístup do budov ČT? Přeji vám, abyste úspěšně a bez obstrukcí dovolili zbývající členy výboru. A dám vám taky jednu radu: až bude všechno v cajku dle litery stanov, aby to bylo směroplatné, tak se rychlostí kulového blesku rozpusťte. To je jediná rozumná věc, kterou s křížkem po funuse ještě můžete udělat.

V Praze 19. září 2002

Vítězslav Čížek

bývalý redaktor bývalé TS Karla Hynie

Vítězslav Čížek v. r.