8. 10. 2002
Nobelova cena pro tři genetiky a tři fyzikyProfesor z americké MIT a dva Britové dostali tento týden Nobelovu cenu za to, že se jim podařilo objevit geny, které způsobují, že dochází k sebelikvidaci buněk. Jejich zjištění zřejmě povede k novým léčebným metodám proti rakovině a proti celé řadě neurovegetativních nemocí, včetně Alzheimerovy choroby. (Podrobnosti v angličtině viz např. zde.)
|
Cenu dostal pětapadesátiletý Američan H. Robert Horvitz, profesor biologie, a dva britští vědci Sydney Brenner a John E. Sulston, kteří začali zkoumat sebevraždu buněk v sedmdesátých letech. Brenner zjistil, že hlístice, mikroskopický červ známý pod latinským jménem C. elegans, je dobrým vzorem pro studium tohoto problému, protože je to relativně jednoduchý organismus, který má ale více než 900 buněk. Je průhledný, takže ho lze studovat pod mikroskopem. Sulston dokázal, že určité buňky v tomto červu jsou naprogramovány, aby spáchaly sebevraždu, a identifikoval první z několika genových mutací, spojených s procesem úmrtí buněk. Horovitz v této práci pokračoval a objevil klíčové geny, které řídí umírání buněk v tomto červu, a ukázal, jak při likvidaci buněk spolu geny vstupují do interakce. Dokázal také, že obdobné geny existují i u lidí. Naprogramované umírání buněk je potřebné pro vývoj embrya - hraje důležitou roli při vzniku tkání a orgánů a při vývoji ústředního nervového systému. V těle dospělého člověka vzniká denně více než tisíc miliard buněk. Zároveň stejný počet buněk odumírá. Tento proces je také spojen s fungováním imunitního systému a s odstraňováním špatně fungujících buněk. Při některých rakovinách a autoimmuních nemocech však umírají buňky, které by měly zůstat naživu. Při některých neurologických chorobách, jako je Alzheimerova choroba, odumírá příliš mnoho buněk, které mají dál žít. Farmaceutické společnosti nyní vypracovávají léky, které se budou schopny zaměřit na geny či bílkoviny, odpovědné za proces odumírání buněk. Zablokováním odumírání buněk bude možno eliminovat danou nemoc, míní Horovitz. Nobelovu cenu za fyziku získali tři vědci (dva Američané a jeden Japonec), kteří vypracovali metodu, jak zaznamenávat a studovat kosmická neutrina. Ta vznikají během jaderné fúze na Slunci a na jiných hvězdách. Velmi zřídka však vstupují do reakce s hmotou, a tak je nesmírně obtížné je zaznamenat. Vyznamenaní vědci si vytvořili v dolech obří vodní tank a dokázali, že neutrina reaguje ve vodě s chlórem, čímž vznikají atomy argonu, které lze tak měřit. (Podrobnosti v angličtině viz zde). |
Léková politika, zdravotnictví | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 10. 2002 | Nobelova cena pro tři genetiky a tři fyziky | ||
4. 10. 2002 | Slovenská soudkyně, německý farmakolog a brazilský aktivista dostali protikorupční cenu | ||
18. 9. 2002 | Christopher Reeves obviňuje prezidenta Bushe, že brání výzkumu kmenových buněk | ||
18. 9. 2002 | Bitka o kosti slovenského zdravotníctva | Lubomír Sedláčik | |
16. 9. 2002 | "Buďme rádi, že nejsme závislí na britském zdravotnictví." | Daniela Pilařová | |
8. 8. 2002 | Konec vrtání zubů? | ||
7. 8. 2002 | Ombudsman: státní orgány ve zdravotnictví odmítly poskytnout informace o mrtvém | ||
29. 7. 2002 | "Alternativní" pohled: Očkování, hormonální antikoncepce, elektrické přikrývky, mikrovlnné trouby | ||
17. 7. 2002 | Poděkování nejvlivnější političky | Martin Škapík | |
28. 1. 2002 | Jaké léky nám předepisují lékaři - a proč? |