|
3. 10. 2002
Bush: "Jdeme do války jen tehdy, je-li to nutné v zájmu bezpečnosti a spravedlnosti"Pokud bude tato rezoluce schválena, jejím prostřednictvím se prezidentu Bushovi dostane od Kongresu pravomoci zahájit válku. Amerika to v tomto století dosud neučinila. A obě politické strany to podpořily skoro bez jediného hlasu kritiky. Jak k tomu došlo? To je obtížné říct. Až na to, že většina kongresmanů je přesvědčena, že 11. září poskytl Americe právo udeřit vojensky, proti komukoliv chce.
"Dnes večer si prezident Bush začíná seřazovat kachny do řady, než zaútočí na Irák. Domácí americké veřejné mínění ho zřejmě podporuje, ale přesvědčil Bush někoho jiného?" Touto otázkou zahájil Jeremy Paxman, moderátor publicistického pořadu Newsnight v televizi BBC, ve středu ve 22.30 informační blok o nejnovějším vývoji v Americe ohledně Iráku, z něhož citujeme: "Zatímco na výroční konferenci labouristů v britském letovisku Blackpoolu hovořil bývalý americký prezident Bill Clinton o tom, že podporuje ve věci Iráku OSN, současný prezident Bush sestavoval ve Washingtonu politickou koalici, která mu umožní použít síly proti Iráku. Prezident Bush uvedl, že použití síly bude pravděpodobně nevyhnutelné. |
|
Ve středu bylo v břichu globální supervelmoci hladové válečné kručení slyšet jasně," konstatoval reportér televize BBC z Washingtonu. Na chodbách amerického Kongresu se hovoří stejným jazykem jako v Bílém domě. Obavy světa sem nedosáhnou a pochybnosti znepokojených spojenců jsou zdvořile, ale pevně odmítány. George Bush ve středu dokázal, že má šéfy Republikánské i Demokratické strany pevně v kapse. V období od 11. září se američtí politikové nesmírně bojí, že by je někdo mohl přistihnout na nesprávné straně v této otázce. A tak je chladnokrevná mašinérie Bílého domu v podstatě vojenským způsobem donutila, aby přijali tuto dohodu o vojenském zásahu. Prezident Bush řekl: "Nikdo z nás si nepřeje vojenský konflikt. Víme, jak hrozná je válka. Naše země si cení života. Nikdy nevyhledává válku, pokud to není nutné v zájmu bezpečnosti a spravedlnosti. Vláda Spojených států a ochota použít síly, kterou dnes potvrdil Kongres, je nejlepším způsobem, jak zajistit plnění dohod a vyhnout se konfliktu." Reportér pokračoval: "Pár poslanců není zrovna spokojeno, ale není jich mnoho. Senátor Chuck Hagel, vyznamenaný veterán z Vietnamu, si přeje, aby Bush usiloval o mandát OSN. Jednostranná americká invaze do Iráku by byla chybou. "Rozmyslel si Bílý dům vlastně vůbec, co se má stát po válce," zeptal se ho reportér. Senátor odpověděl: "To, co přijde o Saddámu Husajnovi, je velmi důležité a my jsme o tom vůbec nehovořili." Rezoluce, kterou ve středu Kongres vypracoval, podporuje prezidentovo úsilí získat souhlas ostatních zemí, ale tento souhlas není pro vojenskou akci nutný. Kongres dal Georgi Bushovi pravomoc zahájit válku, kdykoliv se mu to bude zdát nutné a vhodné k prosazení rezolucí OSN a bránit Ameriku před iráckou hrozbou. Pokud bude tato rezoluce schválena, jejím prostřednictvím se prezidentu Bushovi dostane od Kongresu pravomoci zahájit válku. Amerika to v tomto století dosud neučinila. A obě politické strany to podpořily skoro bez jediného hlasu kritiky. Jak k tomu došlo? To je obtížné říct. Až na to, že většina kongresmanů je přesvědčena, že 11. září poskytl Americe právo udeřit vojensky, proti komukoliv chce. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina lidí v Americe podporuje plány na vojenskou akci. Skutečností ale je, že tito lidé většinou vůbec nevědí, co se bude dělat jejich jménem. |
