Historie aktivit Občanských právních hlídek, které se přetransformovaly do právního programu nevládní organizace "Liga lidských práv"^[1] se počala psát v červnu 2000, kdy vznikly jako projekt Ekologického právního servisu a skupiny právníků, sociálních pracovníků, psychologů a občanských aktivistů působících na poli lidských práv v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, ve dnech 26. - 28. 9. 2000 a očekávanými veřejnými shromážděními. Demonstrace proti MMF a SB v září roku 2000, jež byly důvodem pro vznik institutu OPH jako pozorovatelů v ulicích, kteří mají dbát na dodržování lidských práv ze strany zasahujících policistů, přinesli do ČR do té doby neznámou formu zapojení občanů - dobrovolníků do veřejného dění: vystupují jako pozorovatelé dodržování lidských práv a zákonného postupu v situacích, v nichž určitá skupina při vyjadřování svého názoru vstupuje do kontaktu se silovými složkami státního aparátu. Jeho základním cílem byla prevence mnoha problematických situací, které možný vývoj pouličních protestů přináší^[2].

O mnoho kontroverznější byla z pohledu některých státních orgánů překvapivě snaha právníků OPH o transparentní vyšetření událostí na policejních stanicích po událostech v září 2000. OPH řešily několik nejzávažnějších a nejlépe důkazně doložených případů obětí a svědků násilí na policejních služebnách. Vzhledem k mnohosti svědectví i lékařských zpráv v některých případech byly jejich právníci nuceni podat 27 trestních oznámení na činy na osmi konkrétních policejních stanicích. Inspekce ministra vnitra nakonec musela ve čtyřech případech po mnohaměsíčním právním tlaku ze strany právníků OPH i usnesení státních zástupců přiznat, že na třech policejních stanicích a při jednom bezdůvodném zásahu na ulici došlo k násilí a spáchání trestných činů ze strany policistů. Nikdo však za tyto činy nebyl potrestán a nikdo za ně nenesl zodpovědnost^[3]! Pražský městský soud navíc rozhodl ve sporu, který právnička OPH vyhrála, že docházelo k nezákonnému ukončování pobytu cizinců ze strany policie.

OPH výše uvedenou činností a zpracováváním důvěryhodných právních zpráv a analýz o postupech policie v ČR získaly i jistý kredit u mezinárodních organizací a institucí na ochranu lidských práv^[4].

Ačkoli působení OPH po násilném průběhu zasedání MMF a SB snad přispělo k pokojnému průběhu demonstrací v minulých dvou letech, které se obešli bez excesů ze strany demonstrantů i policie ^[5], o něco větší akce formátu zasedání NATO a protestů proti nim, představují i podle zahraničního srovnání vzhledem k nepřehlednosti situací větší nebezpečí páchání excesů i ze strany bezpečnostních složek státu. I přes daleko menší počet demonstrantů, kteří údajně hodlají vyjádřit svůj protest proti tomuto zasedání (oproti MMF a SB), se na případná shromáždění OPH postupně připravují. Svojí činností budou opětně usilovat o objektivní monitorování situace a zmírnění porušování základních práv, v ideálním případě jejich úplnému zabránění.

Snahou programu OPH je stejně jako v případě zasedání MMF a SB působit nejlépe jen preventivně. Jeho páteř pro zasedání NATO budou vedle právního týmu, psychologů a koordinátorů hlídek v ulicích opět tvořit desítky dobrovolníků. Hlídky v ulicích tedy budou tradičně na místech veřejných shromáždění pouze monitorovat situaci a sbírat podstatné informace o celém průběhu akce. Součástí jejich činnosti bude rozšiřování osvětových informací o znění zákonných norem, které mohou být podstatné v rámci vývoje situace na místě. Hlídky budou pro tento případ vybaveny stejně jako v případě září 2000 tištěnými materiály s výtahem ze zákonných norem upravujících práva a povinnosti účastníků veřejných shromáždění tak, aby jim byly k dispozici nejen v češtině, ale i v překladech do cizích jazyků. Hlídky budou o těchto normách vyškoleny. Průběh akcí budou zaznamenávat fotograficky, diktafonem a případně i videokamerou. O průběhu celého zasedání budou OPH aktuálně informovat sdělovací prostředky a v případě nezbytné nutnosti i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, které po násilném průběhu zasedání MMF a SB v roce 2000 sdílejí obavy zástupců OPH z postupu české policie, zejména pak v teritoriu policejních stanic.

Souhrn konkrétních doporučení z roku 2001 vzhledem k postupu policie po zasedání MMF a Světové banky, které byly reakcí mimo jiné na právně a důkazně podložené zprávy Občanských právních hlídek:

1. Zpráva Rady vlády pro lidská práva o stavu lidských práv v České republice za rok 2000, která byla schválena samotnou vládou mj. konstatuje, že "nekritická chvála policie působí spíše jako projev snahy nepřipustit kritiku než jako doklad skutečného úsilí o řádné prošetření všech podezření na porušení lidských práv." Na prohlášení inspekce ministra vnitra, že se téměř žádný z uváděných skutků nestal (tento výrok musela Inspekce později notně revidovat - pozn. OPH), zpráva reaguje takto: "jak nezávislý pozorovatelé, tak i někteří členové Rady pro LP a jejich sekcí považují tento závěr spíše za doklad neefektivnosti kontrolních mechanismů. Pochybnosti vzbuzuje už samo rozdělení působnosti mezi inspekci a kontrolní orgány policie. Existující systém vnitroresortní kontroly jako celek se ukazuje jako nedostatečný a měl by být doplněn o systém mimoresortní, jenž by byl upraven příslušnými právními předpisy."
2. Výbor pro lidská práva i Výbor proti mučení navázaly v roce 2001 po zasedání MMF a SB na svých zasedáních týkajících se situace v České republice na doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení z roku 1997. Tento orgán působící při Radě Evropy ve Štrasburku vyjádřil již tehdy znepokojení nad nedodržováním základních tří mezinárodní standardů pro prevenci špatného zacházení na policejních stanicích. Prvním je možnost předvedené osoby kontaktovat blízkou nebo jakoukoli vybranou osobu o své situaci hned po předvedení na stanici, kterou český policejní zákon zná, ovšem policie jej v praxi často nedodržuje. Druhým je oprávnění kontaktovat právního zástupce ihned po předvedení, který se dá teoreticky vykonstruovat pouze z vágní úpravy v naší Listině základních práv a svobod a není policií vůbec respektován. Posledním pak právo na vyšetření nepolicejním lékařem, který náš právní řád vůbec nezná. Tato doporučení zopakoval i Výbor proti mučení zasedající při OSN v květnu 2001.
3. Výbor proti mučení se navíc zcela ztotožnil s námitkami obsaženými ve zprávách Amnesty International a Občanských právních hlídek a ve svých doporučeních požaduje, aby "byla zajištěna nezávislost a důkladnost při vyšetřování veškerých obvinění ze špatného zacházení obecně a v souvislosti s protesty proti zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v září 2000 především a aby v další periodické zprávě podávané Výboru proti mučení byly zahrnuty informace o zjištěních a o přijatých opatřeních týkajících se obvinění viníků a náhrad pro oběti". Třetím zásadním požadavkem je "zajištění nezávislosti vyšetřování v případech, kdy jsou z trestných činů obviněni představitelé výkonné moci, tím, že budou zavedeny vnější kontrolní mechanismy".
4. V závěrečných doporučeních Výboru pro lidská práva, orgánu dohlížejícího na dodržování nejvýznamější mezinárodní smlouvy na ochranu lidských práv - Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z července 2001, se objevil jednoznačný požadavek na "zřízení nezávislého orgánu pro všechny stížnosti týkající se zneužití pravomoci policistů". O krocích, které k tomu podnikne, měla naše vláda Výbor informovat ve zkrácené lhůtě dvanácti měsíců. "Výbor je znepokojen, že stížnostmi na práci policie se zabývá interní policejní inspekce, přičemž trestní oznámení na policisty řeší Ministerstvo vnitra, které za práci policie odpovídá. Současný systém je neobjektivní a nedůvěryhodný a jak se zdá, zajišťuje beztrestnost policistům, kteří se dopouštějí porušování lidských práv."
5. Situaci v policii s ohledem na události po setkání MMF a SB v ČR komentovaly s mírnými nepřesnostmi i spíše politicky zaměřené instituce - Evropská komise^[6] a vláda USA^[7].

   Kontakt:
   Jiří Kopal
   právní koordinátor
   Občanských právních hlídek
   
   Liga lidských práv
   Bratislavská 31
   602 00 Brno
   GSM: 608 719 535

   ---

   Poznámky

   [1] V program Ligy se OPH přetvořily po koncepčním rozhodnutí cíleně se zaměřit na oblast dodržování lidských práv v ČR a důvěře mezinárodních organizací na ochranu lidských práv, vyčleněním lidskoprávních aktivit občanského sdružení Ekologický právní servis, které zahrnovaly programy práva dětí, žen a dodržování základních práv ze strany policie do samostatné nevládní organizace.

   Program OPH v současnosti zahrnuje nejen monitorování demonstrací, ale i bezplatné právní poradenství sociálně slabším skupinám - zejména Romům, které mají problémy s postupem policie vůči nim a vedení jejich případů, informování mezinárodních organizací a institucí na ochranu lidských práv, komunikace s veřejností a zástupci sdělovacích prostředků, legislativní aktivity vzhledem k návrhům zákonů, které ohrožují práva zaručená Listinou základních práv a svobod a mezinárodními instrumenty (např. úspěšná kampaň proti částečně protiústavnímu návrhu shromažďovacího zákona) i zpracovávání právních analýz.

   [2] Přítomnost OPH na demonstracích v roce 2000 přispěla i podle tehdejších vyjádření zástupců policie k větší míře zákonnosti postupu na ulicích i přes napjaté okamžiky vzhledem k násilným činům tří až čtyř stovek demonstrantů. Tyrkysové vesty OPH pak byly přítomny i na demonstracích v období mezi zářím 2000 a současností, a jejich přítomnost na nich přispěla k téměř bezkonfliktnímu průběhu všech těchto akcí, což bylo oceněno i v některých prohlášení zástupců ministerstva vnitra.

   [3] Celý postup oprávněně vyvolal na vnitrostátní i mezinárodní scéně otázky po efektivnosti vyšetřovacích mechanismů policie (problematičnost ukazuje i způsob vyšetřování případů násilí policie vzhledem k Romům, a sociálně slabším skupinám); i v případech, kdy byli brutální policisté poznáni na fotografiích, včetně důkazů ze strany novinářů, nedošlo k žádnému potrestání.

   [4] Závažná konkrétní zjištění o policejním násilí a snaha po jeho řádném vyšetření, byť v mnoha případech bohužel neúspěšná, si získala uznání např. u Amnesty International z března 2001 či u Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), které pomáhaly prezentovat poznatky a zprávu OPH pro Výbor proti mučení, který dohlíží na dodržování Úmluvy proti mučení. FIDH pak pozvalo zástupce OPH na zasedání Výboru pro lidská práva v případě jeho prvního komplexního posuzování situace dodržování lidských práv v červenci 2001 v Ženevě. Zde jsme se jeho jednání přímo účastnili jako první a jediní zástupci nevládních organizací z ČR. Respektované mezinárodní instituce vzaly v potaz ve svých doporučeních mnoho důkazně podložených a právně objasněných informací ze strany OPH (viz i níže.).

   [5] Podle zástupců velkých nadací působících v ČR, kteří našemu projektu udělili druhou cenu PROROK 2001, OPH za krátký čas svého působení přispěly k rozšíření právního povědomí občanů, k tlumení konfliktů a násilí a ke kontrole působení policie, zejména na veřejných prostranstvích.

   [6] Evropská komise v její hodnotící zprávě za rok 2001: »Silná kritika a obviňování z porušování lidských práv byla vznesena ze strany nevládních organizací ke způsobu jednání s demonstranty, kteří byli zadrženi policií během zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v listopadu 2000. Inspekce Ministerstva vnitra a Policejního prezídia provedla vyšetřování, ale ze závěrečné zprávy vyplynulo, že jako oprávněné byly shledány pouze 4 případy a žádný příslušník policie nebyl obviněn ze spáchání trestného činu. Tento výsledek vyvolal pochybnosti o účinnosti stávajících postupů při řešení stížností na policii. Co se týká policejního zadržení, zadržené osoby nemají nadále možnost oznámit své zadržení třetí straně.«

   [7] Vláda USA ve své každoroční zprávě o stavu lidských práv ve světě za rok 2001 v části o ČR uvádí: »V květnu vláda uzavřela své vyšetřování údajného policejního násilí během protestů proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000. Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že policie spáchala pravděpodobně trestné činy na dvou místních policejních stanicích, ale že neexistují dostatečné důkazy, aby bylo možno identifikovat jednotlivé policisty a zasáhnout proti nim. Nijak nebyl potrestán policista, který byl vyfotografován, jak stojí nad demonstrantem, ležícím na zemi, se zvednutým obuškem v ruce. Jedna nevládní organizace, která na policii dohlíží, podala dvě trestní oznámení ohledně údajného nevhodného jednání policie vůči demonstrantům, případy nebyly do konce roku uzavřeny. Jeden demonstrant podal trestní stíhání na policii s tvrzením, že během doby, kdy byl po 24 hodin zadržován, ho uniformovaní policisté opakovaně bili, připoutali ho k cele řetězy, odpírali mu přístup k právníkovi a na záchod, jeho případ nebyl do konce roku vyřešen.«