18. 9. 2002
Jaké byly včerejší Události v České televizi?Po mnoha měsících jsem v úterý opět zhlédl Události České televize. Myslím, že stojí za to, hodnotit je v několikaměsíčních skocích, protože se tak nejlépe vyjeví pozvolné změny.
Souhlasím s hodnocením Fabiana Golga, že nová verze Událostí je o něco lepší než verze předchozí, avšak skutečné televizní zpravodajství profesionální evropské televizní stanice to pořád ještě není. Mnohé výstřelky a hrubé chyby, kterých se Česká televize ve zpravodajství běžně dopouštěla ještě tak před rokem či dvěma lety, se ale, zdá se, podařilo odstranit, anebo jim alespoň "obrousit hrany". Takže je do značné míry uspokojující, že hrubé prohřešky proti profesionální praxi, jaké jsme zaznamenávali v letech 1998 - 2000, se ve zpravodajství ČT zdá se už nevyskytují, anebo přežívají jen v jakési slabé ozvěně. |
Události, zdá se mi, selhávají hlavně na práci kameramanů. Ta je většinou přijatelná, ale tu a tam, tak každou třetí minutu, se vyskytne poklesek proti vizuálnímu projevu, filmové řeči, který sdělnost zpravodajského bulletinu poruší. Jde stále o princip, na nějž poukazoval loni na festivalu v Olomouci při práci kameramanů České televize britský dokumentarista Clive James: že "kameraman chce strašně divákům ukázat, že je kameraman". Prostě, kameramani vytvářejí příznakové záběry, ozvláštnění, které je v televizním zpravodajství neústrojné a diváka zbytečně mate - jeho jediným úkolem je ukázat, že je kameraman primadona. Proč například začínal záběr, věnovaný Václavu Havlovi, ve včerejších Událostech několikavteřinovým detailním záběrem na Havlův mikrofon, když už prezident mluvil? V České televizi by měli mít režiséři relací pravomoc si takového kameramana - primadonu vzít stranou a velmi důrazně mu vysvětlit, aby neblbnul. I úvodní panorámující záběr na začátku Událostí je špatný. Graficky i hudebně je nová znělka Událostí neuspokojivá, není dostatečně zaostřena, je amatérská. Je ale o něco méně horší než podobné dřívější pokusy. Úvodní reportáž včerejších Událostí České televize byla věnována "pokračující vládní krizi" (která zřejmě vládní krizí už vůbec není, neboť se prosadil český princip kompromisu a nakonec se všichni zřejmě dohodnou se všemi - vliv toho, že ti lidé mají moc, a nechtějí se jí vzdát, je zjevně značný. Je ale dobře, že se lidé nakonec dokáží dohodnout - nebo ne?) Tato první reportáž o české "vládní krizi" v Událostech byla rozsahem relativně odpovídající a přijatelná. Potíž samozřejmě jsou čeští politikové, kteří na obrazovce žvaní - vyjadřují se způsobem, který má dosti daleko k české řeči - přiznám se, že já prostě tomuto způsobu vyjadřování příliš nerozumím, ať by byl sestříhán jakkoliv umně. Kdybych byl editorem vydání, tak bych bláboly politiků asi potlačoval hodně tvrdě. Politik nemá nárok na to vystoupit v televizi jen proto, že je to politik. Jeho vystoupení musí být "newsworthy", musí obsahovat nějakou myšlenku, něco nového, nesmí to být blábolení. ČT by neměla ustupovat politikům a nastrkovat jim kameru jen proto, že jsou to holt politikové. Ale o tom byla televizni krize, že, a politická moc se nakonec, v dlouhodobé perspektivě, nad tehdejšími neumětely-vzbouřenci v České televizi prosadila... Reportérky Kateřina Blechová a Veronika Sedláčková, zřejmě pod vlivem televize Nova, přednášejí své informace do mikrofonu zbytečně překotně. Prázdné výroky politiků srozumitelnosti reportáže nepřidají. Celkově mám dojem, že ve srovnání se zpravodajstvím západních televizí nastrkují reportéři České televize českým politikům mikrofony a kamery příliš často. Jejich reportáže se, zdá se mi, skládají hlavně z výroků politiků, a reportér jaksi k tomu vždycky jen vytvoří svými slovy verbální můstek, od jedné krátké a nic neříkající citace jednoho politika k druhé. Je to určitý alibismus a je to také škodlivé, protože to z politiků dělá zbytečně a neoprávněně "hvězdy". To, o čem tady píšu, je samozřejmě pouhý dojem, je to však něco, co člověka při sledování Událostí po delší době hned trkne. Pokusím se tento dojem doplnit časem analýzou, jakým způsobem a jak často vystupují třeba v britském televizním zpravodajství politikové a proč připadá divákovi, zvyklému na západní zpravodajské televizní pořady, podivný způsob, jímž jsou v České televizi prezentováni politikové čeští. Dikce obou moderátorů ve studiu byla dobrá, Bohumil Klepetko, to jsme psali vždycky, má velmi dobrý češtinský jazykový projev, je to tak jediná věc, k čemu je použitelný - k čtení zpráv, a je dobře, že je k tomu skutečně používán - to je jeho talent. Chybou je tykání reportérům - vytváří to dojem, že "my jsme ty hvězdy, co jsem ve vzájemném kamarádšoftu" - není to férové vůči divákům. Občas se stále stává, že obraz v reportáži není synchronizován s komentářem - proč ukazovat záběr, jak ruský ministr zahraničí Ivan Ivanov někam jde na pódium? - reportér hovoří o něčem a na obrazovce se děje něco jiného. Celkový dojem z Událostí je však podstatně lepší než tak ještě před dvěma lety. |