28. 8. 2002
Postavení ženVazeny pane Culiku, precetl jsem si par clanku ze zmineneho vyberu a je to velmi zajimave tema, jen ta diskuse (k clankum) se mi zda byt tak slaba, ze mam pocit, ze bych do ni nemel cim prispet, tak Vam pisu takhle. Zda se, ze kdyz nekdo upozorni na specificke problemy zen, dostava okamzite nalepku feminista. A naopak, nektere obecne problemy jsou vydavany za specificky zenske. Napriklad nezapomenu, jak Vera Chytilova v TV jednou licila, jake mela problemy s tvurcim pristupem a tvrdila, ze to bylo tim, ze je zena. Musel jsem se usmivat, protoze dost popisovala me vlastni problemy a to zenu skutecne ani vzdalene nepripominam :-))) Soudim, ze to jsou proste problemy tvurciho cloveka, bez ohledu na pohlavi ... |
Ruzna omezovani, potlacovani a diskriminace vidim trochu obecneji, jako projevy degenerovane (puvodne kompetencni) hierarchie spolecnosti (skupiny). Povazuji za nesporne, ze jsou zeny diskriminovany, ale naprosto nesouhlasim s feministickou ideologii, ze je to primarne tim, ze jsou zenami. Tohle urcuje pouze (formalne) procedury, jakymi se to provadi. Ze jsou vubec diskriminovany, to je podle meho dano jejich pozici ve spolecenske pyramide, pricemz v podobne pozici je i mnoho muzu. Formy jejich diskriminace jsou ovsem jine. Metody a moznosti jak se branit se rovnez lisi, ale to jeste neznamena, ze mame pred sebou dva principialne odlisne jevy. Domnivam se, ze hierarchicke usporadani rozumne velke skupiny lidi je celkem prirozene, pokud jde stale jeste o usporadani na podklade kompetentnosti jejich clenu. Mam dva duvody, proc se klonim k nazoru, ze pro vetsi skupinu je to jedine realne usporadani a minimum vysky pyramidy (jeji "placatost") zrejme bude mit jistou mez. Myslim totiz, ze plochost pyramidy (cili demokraticnost skupiny) je dana stupnem vyvoje vetsinoveho charakteru, tedy schopnosti rozeznavat zle od dobreho a dovednosti zachazet se svobodou a odpovednosti (jako se dvema stranami jedne mince :-))) Nemyslim, ze by se tenhle zasadni predpoklad dal nahradit jakymikoli spolecenskymi mechanismy (treba pravni normou ci policejni represi nebo zdravotnictvim). Dosazitelny stupen vyvoje charakteru individua ma ovsem sve tvrde limity, jak soudi odbornici: 1. Geneticky - schopnost intuitivni abstrakce, pozor, nesouvisi moc se vzdelanim, jde o rozvinutou vlohu. Nezbytne ke konfrontaci konkretniho s abstraktnimi principy dobra a zla. Absence vede k tvorbe velmi konkretnich "rozhodovacich tabulek", za nez by se nemusel stydet expertni program obycejneho PCecka :-))) Prilis konkretni chapani tradice, kdy tato prestava byt dobrym sluhou a stava se zlym panem ... 2. Spolecensky - prumerny stupen vyvoje charakteru ve skupine, coz temer urcuje, jakeho stupne disponovane individuum muze dosahnou (stadia vyvoje charakteru nelze preskakovat). Soudi se, ze v nasem kulturnim okruhu je vetsinovym stadiem to treti - clovek uz se nechova slusne, jen kdyz se nekdo diva, nybrz zvnitrnil nazory na to, co je dobre a co ne. Realizuje svou vnitrni potrebu (zrejme geneticky danou) dobreho zejmena s pomoci tradice a osobni zkusenosti. Ma to byt zhruba 90% dospele populace. Zde je vyznamne, zda napr. domaci nasili se stane "spolecensky neprijatelne", nebot nazor skupiny je pro orientaci cloveka ve tretim stadiu jeste stale dost dulezity. Lze poukazat na to, ze clovek neustale zapasi s nedokonalosti sveho vnitrniho meritka (kompasu dobra) a se svym vlastnim egoismem, takze se mu mnohdy "dari" spachat neco zleho a ze ta civilizacni slupka je velmi tenka. Jsem nicmene presvedcen, ze nejcennejsi je v nas ta zahadna touha po dobrem, ktera se obcas demonstruje velmi prekvapivym priklonem vetsiny k jedinci, ktery ukazuje (nebo se zda ukazovat) cestu. Vzdyt lepe se orientovat v tom, co je pro me, me blizni i pro cizince dobre, se dari jen zvlaste disponovanym jedincum, kteri meli to stesti dosahnout ctvrteho a pateho stadia vyvoje charakteru (asi pet procent). Cenim si tedy spise te (buhvi z ceho pramenici) vule po dobrem nez uspesnosti v jeho dosahovani ... Myslim, ze stabilita demokraticke skupiny muze byt podvracena degeneraci puvodne kompetencni hierarchie, kdy autority (obyvatele vyssich pater) prestavaji byt prirozenymi a mnozi se autority "z moci uredni" ci typu "dobrej kluk", abych zminil alespon nejcastejsi typy. Tohle pusobi dezorientujicim zpusobem a zaroven nesmirne destruktivne na vetsinovy charakter lidi. Typickym prikladem je normalizacni teze Pouceni z krizoveho vyvoje ve strane a ve spolecnosti - preferovat politickou angazovanost na ukor odbornosti (tragikomicka definice inkompetencni hierarchie). Co se pak deje, to je samostatna kapitola a priklanim se k myslence, ze zde je mozne hledat primarni priciny nejruznejsich omezovani, potlacovani a diskriminaci spise, nez ve faktoru pohlavi. Rekl bych dokonce, ze v te veci mozna pro stromy stale jeste nevidime les (mozna to bude tim, ze ideologie zaslepuje :-))) |