Den předtím přitom ministři tvrdili, že 20 miliard, které potřebují pro příští rok na obnovu země, co nejspravedlivěji rozdělí mezi všechny občany. Náhlá změna stanoviska ovšem znamená, že povodňové škody budou platit nejchudší lidé v této zemi!

Při tzv. úsporných balíčcích přišli státní zaměstnanci o právě schválené 14. platy. Následně si vláda udělala ze státních zaměstnanců rukojmí, když odsunula zvýšení platových tříd (a tedy fakticky i platů) na začátek roku 2003. A ve chvíli, kdy většina státních zaměstnanců doufala, že konečně přijde vláda, která dostojí svým slibům, odsouvá zvýšení opět, dokonce na neurčito! A to nepočítám frašku s letošním "zvedáním" učitelských platů, kdy ministr školství Zeman nejdříve odsunul zvýšení platů o několik měsíců a následně řada učitelů objevila na výplatních páskách méně peněz než před navýšením! Jak se ukázalo, chyba byla přes různé výmluvy na straně ministerstva, které narychlo vzalo peníze z projektu Internet do škol, kde doteď chybějí...

Jestli vláda potřebuje 20 miliard a chce, aby byly rozloženy na všechny občany rovnoměrně, musí škody financovat z příjmů z privatizace nebo z půjčky. Jiná možnost není. Lze samozřejmě předčasně srovnat spotřební daň na pohonné hmoty, cigarety, alkohol s obvyklou výší daní v Evropské unii, lze v tomto smyslu upravit i daň z přidané hodnoty. Nikdo ale nemůže chtít, aby učitel s nástupním platem 7.000 korun financoval obnovu země částkou převyšující deset tisíc korun! Pokud částku 20 miliard rozpočítáme na všechny obyvatele České republiky, vychází 2.000 korun na jednoho. Odkladem růstu platů ale každý učitel zaplatí minimálně 13.000 korun, každý středoškolský pedagog 26.000 Kč a vysokoškolský dokonce 52.000 korun. Podobně jsou na tom i lékaři a další státní zaměstnanci, mezi kterými je spousta lidí povodněmi přímo postižených. O spravedlivém rozložení tedy nemůže být ani řeč!

Proč to vláda udělala, je jasné. Zatímco zvýšené příjmy z DPH, spotřebních daní a zvýšení daní z příjmu jsou nejisté, odklad zvýšení platů státních zaměstnanců se dá přesně kvantifikovat. A navíc státní zaměstnanci vždy vše trpně snášeli a nikdy se výrazně proti porušování slibů ze strany vlády nepostavili, nyní sklízejí plody své servility. Myslím si, že právě teď nastal čas, říct vládě rozhodné Ne! Vyzývám proto všechny odborové organizace, aby konečně začaly hájit zájmy zaměstnanců a přestaly jít vládě na ruku, jinak bude nutno založit odbory nové, které budou daleko nekompromisnější a tvrdší. Ukazuje se totiž, že stávající představitelé odborů chtějí toto rozhodnutí vlády akceptovat. Ptal se ale někdo z nich zaměstnanců? A ptaly se vládní strany svých voličů? Tak závažné rozhodnutí si skoro říká o referendum nebo nové volby...

Myslím si, že by státní zaměstnanci měli co nejdříve vyhlásit stávkovou pohotovost, a pokud vláda nepřehodnotí svá stanoviska, musejí začít od 2. ledna příštího roku opravdu stávkovat! Měli by se obrátit na železničáře a další profese, aby je v jejich oprávněných požadavcích podpořili a ke stávce se přidali. Ve Francii, zemi s vyspělou demokracií, jsou stávky mnohem častější než u nás, kdy byla poslední významná stávka na konci roku 1989...

Vláda, která není ochotna nebo schopna plnit vlastní sliby, nemá právo vládnout. Proto prosím, abyste v nastávajících komunálních a senátních volbách nevolili žádnou z vládních stran - ČSSD ani Koalici. Jasně totiž prokázali, že nedokážou plnit své sliby ani priority přijaté ve vládním prohlášení!