Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Bush bude muset udělat ještě hodně práce,pokud chce přesvědčit Američany, že je nutno k odzbrojení Iráku použít vojenské síly.

Třináct měsíců po útocích z 11. září Američané dobře chápou, že se musejí Spojené státy postavit vůči hrozbám ohrožujícím bezpečnost státu novými, agresivnějšími způsoby a že selhání amerických výzvědných služeb a politiků, jimž se nepodařilo americké občany uchránit, se nesmí opakovat.

Jenže toto vědomí se nepromítlo v podporu pro americkou invazi do Iráku, bez podpory Rady bezpečnosti OSN. Většina Američanů se obává, že taková invaze by mohla vést k dalšímu terorismu a k širší válce na Blízkém východě.

Vzhledem k opatrné náladě ve Spojených státech je podivné, že většina poslanců v americkém Kongresu se obává postavit se proti agresivnímu postoji vůči Iráku. Mnoho Demokratů jaksi dospělo k přesvědčení, že jejich strana prohraje v listopadu ve volbách, jestliže nebudou projevovat dostatečné nadšení pro válku. Mnoho Američanů - většina, podle průzkumu veřejného mínění, vypracovaného pro list New York Times a televizi CBS - zastává názor, že se Bushova vláda snaží využít iráckého konfliktu pro vlastní politické cíle.

Kongres pravděpodobně poskytne prezidentu pravomoc, aby použil proti Iráku síly. Avšak to neznamená, že by měla debata v americkém parlamentu postrádat vážnost a že by v ní měly chybět tvrdé otázky, anebo že by Bush měl dostat bianco šek. Bush sám přiznal, že bylo vzneseno ohledně války proti Iráku mnoho rozumných otázek. Na některé se pokusil odpovědět, ne všechny jeho odpovědi byly přesvědčivé.

Bush ohledně nadcházejícího hlasování v Kongresu konstatoval: "Schválí-li Kongres tuto rezoluci, neznamená to, že okamžitě dojde k vojenské akci anebo že je vojenský zásah nevyhnutelný."

Spojené státy by ho v tom měly vzít za slovo, míní New York Times.