Je dost podivné, pokračuje britský reportér, že Rumsfeld o tomto setkání nemluví. Ani nemluví o svém pozdějším a stejně přátelském setkání s Tariqem Azizem, k němuž došlo právě v onen den v březnu 1984, kdy OSN vydala svou zatracující zprávu o tom, že Saddám Husajn používá ve válce proti Íránu smrtícího plynu. Z amerických médií se ani o tomto setkání nedovíme.

Nesmíme si taky připomínat, že v roce 1988, kdy Saddám zlikvidoval smrtícím plynem obyvatelstvo města Halabža, spolu s desetitisíci dalšími Kurdy, prezident Bush senior mu poskytl americké vládní dotace ve výši 500 milionů dolarů na koupi amerických zemědělských výrobků.

Musíme také zapomenout na to, že následujícího roku zvýšil prezident Bush senior tuto dotaci na 1 miliardu dolarů, Amerika poslala do Iráku antrax, vrtulníky a onen dobře známý "materiál pro dvojí použití" (vojenské i nevojenské), kterého bylo možno využít pro chemické a biologické zbraně.

A když prezident Bush junior slibuje iráckému lidu "éru nové naděje" a demokracie, po likvidaci Saddáma Husajna, nesmíme si pamatovat, že Američané slibovali v roce 1980 po porážce sovětské armády novou éru naděje Pákistánu a Afghánistánu - a neučinili nic.

Musíme také zapomenout, jak prezident Bush senior naléhal na Iráčany, aby v roce 1991 povstali proti Saddámu Husajnovi - a když ho poslechli - nechal je na holičkách. Musíme zapomenout, jak Amerika přislíbila novou éru naděje v roce 1993 Somálsku a pak, po incidentu známém jako "Black Hawk Down", zemi opustila.

Musíme také zapomenout, jak prezident Bush junior přislíbil před loňským bombardováním Afgánistánu, že tu zemi neopustí - a zanechal ji nyní v hospodářském chaosu magnátů, obchodujících s narkotiky, válečných magnátů, v anarchii a ve strachu. Bush se včera vychloubal, že lid Afghánistánu byl "osvobozen" - avšak nepodařilo se mu chytit bin Ladena ani mullu Omara a americká vojska jsou v Afghánistánu nyní denně terčem útoků, upozorňuje Robert Fisk.