A to hlavně ty pasáže, které se týkaly rozmisťování americké základny Národní protiraketové obrany v Polsku a v Česku. Byť, v rozporu s tvrzením některých veřejnoprávních medií, vystoupení ruského prezidenta neobsahovalo žádné hrozby ekonomickými sankcemi pro případ rozmístění této základny.

Putin ale ve svém projevu a následné diskusi hovořil o více tématech. Mluvil o USA jako o partnerovi, ovšem připomněl, že HDP Indie, Číny a Ruska, což je nově se rodící geopolitická osa, je větší než HDP Spojených států, zatímco u BRIC (Brazílie, Ruska, Indie a Číny) je zase větší než u Evropské unie. A dodal, že tento ekonomický potenciál nových center moci se "v dohledné budoucnosti" promění v potenciál politický a "upevní multipolaritu". Tomu nezabrání ani skutečnost, že "dnes jsme svědky téměř nepřetržitého hyperužívání vojenské síly v mezinárodních vztazích".

Putin také upozornil, že rozšiřování NATO je spojeno s přibližováním radarů a sil rychlé reakce k hranicím Ruska. A že chystané americké základny ve střední Evropě nemohou být zaměřeny proti tzv. problémovým státům.

Ruský prezident současně vyzval k dodržování mezinárodního práva a úctě k demokracii. Zároveň informoval, že Moskva dokončila návrh Smlouvy o odvrácení rozmístění zbraní v kosmickém prostoru a v nejbližší době jej předá zahraničním partnerům. Okomentoval i časté výtky o ruském ekonomickém uzavírání se: podle jeho slov je 26 procent těžby ropy v Rusku v rukou zahraničního kapitálu. V této souvislosti se zeptal, v které západní zemi je taková přítomnost ruského byznysu v klíčových resortech ekonomiky. A opověděl: "Takový příklad neexistuje!" Označit tento Putinův projev za studenoválečnický, jak to udělali někteří politici a média, je projevem slepoty.

Oblíbenou frází české politiky se stalo tvrzení, že Rusko nemůže záměr rozmístit americkou vojenskou základnu vetovat. Jako nemohlo vetovat náš vstup do NATO. Jenže Madridskému summitu NATO, na němž jsme byli přizvání do Aliance, předcházela návštěva ministryně zahraničí USA v Moskvě a summit USA-Rusko v Helsinkách. Tak bylo dohodnuto zřízení Stálé společné rady Rusko a NATO i další omezení strategických zbraní. Zároveň byla upravena Smlouva o konvečních ozbrojených silách v Evropě. Nemluvě o tom, že rozšiřování NATO bylo spojeno s bombardováním bývalé Jugoslávie a je obtížné rozlišit, která reakce je spojena s rozšiřováním NATO a která s pohrdáním mezinárodním právem. Není ale náhoda, že do oné doby zapadají jaderné testy Pákistánu a Indie.

Nikdy nestála otázka, zda Rusko může, či chce americkou vojenskou základnu v Česku vetovat. Problémem je, že její zřízení povede k růstu nedůvěry a dalšímu kolu zbrojení.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom