Nechci se věnovat věcnému rozboru CELÉHO rozhovoru, ale neodpustím si několik ilustrativních připomínek.

Petr Holub, moderátor Pane Gabale, na úvod našeho rozhovoru se soustředíme na romskou problematiku, jíž se věnujete dlouhodobě, a to dokonce na vládní zakázku. Včera a dnes diskutovala čtyřicítka odborníků o tom, jak by měla fungovat takzvaná romská agentura. Už se to tedy ví?

Petr Holub se vyjádřil velmi nepřesně. Ona instituce se jmenuje Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení a jeho prevenci v sociálně vyloučených romských lokalitách , nikoliv "romská agentura". A nebude a nemůže se věnovat jen jedné, národnostně či rasově definované skupině osob, ale musí řešit problémy všech lokalit, koncentrujících sociálně vyloučené osoby, nejen ty osoby, které se přihlásily k romské národnosti při sčítání lidu či jinak. Protože jinak by stát mohl kdokoliv žalovat za segregační a protiústavní přístup. Ale to je věcí pečlivého čtení podkladového materiálu a připomínek k němu. To vše Petr Holub neabsolvoval, neboť o tom mohla být i nejméně jedna velmi tvrdá otázka Ivanu Gabalovi. Holub místo polemiky se zadáním vlády rasovou definici Agentury nejenže přijal, ale ještě svou "zkratkou" zdůraznil. Bez mrknutí oka.

Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala vytvořit agenturu, která bude zajišťovat komplexní služby při předcházení sociálnímu vyloučení a jeho odstraňování v sociálně vyloučených romských lokalitách a zefektivní čerpání finančních prostředků z EU v oblasti aktivit zaměřených na integraci sociálně vyloučených Romů do společnosti.

První návrh "Agentury pro odstraňování sociálního vyloučení a jeho prevenci v sociálně vyloučených romských lokalitách" - k veřejné diskuzi a připomínkám ZDE

Pojmy jako sociální vyloučení a naopak sociální začleňování jsou relativně nové, odvozují se od Evropské sociální charty. Sociální vyloučení znamená obtížnou životní situaci, která člověka vylučuje z běžné pospolitosti ostatních lidí a bez podpory (intervence) jeho návrat znemožňuje.

Asociace NOO: Co je sociální vyloučení ZDE

Podíváme-li se na situaci začlenění a chudoby objektivně, zjistíme, že je dnes téměř 72 milionů evropských občanů ohroženo chudobou. Jednou z hlavních příčin chudoby a vyloučení je i nadále nezaměstnanost. Není však jedinou příčinou. Nezaměstnaností jsou postiženy zejména málo kvalifikované osoby, pro které je proto nesmírně obtížné najít si své místo v naší společnosti. Často je zvláště znepokojující situace mladých lidí. Ze společenského života a trhu práce jsou rovněž často vyloučeni lidé pocházející z prostředí přistěhovalců a příslušníci národnostních menšin, například Romové.

Připomeňme, že k této situaci přihlíží lisabonská strategie, která se drží tradice evropského sociálního modelu. Evropský sociální model spočívá na pokroku, který přináší příznivé vzájemné působení hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Je třeba zopakovat, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení tvoří základní prvek "sociálního pilíře" lisabonské strategie.

EK 06/609 - Vladimír Špidla, člen Evropské komise, pověřený zaměstnaností, sociálními věcmi a rovnými příležitostmi, Pátý evropský kulatý stůl o chudobě a sociálním vyloučení, Tampere, 17. 10. 2006: Závěrečný projev o chudobě a sociálním vyloučení ZDE

Sociálně vyloučenými jsou i bezdomovci nebo sirotci, propuštění po dosažení zletilosti z domovů mládeže. A nemusí to být pouze Romové. Koncentrace bezdomovců v lokalitě je i závažný bezpečnostní a hygienický problém. To vše na úvod Petr Holub necitoval. I když měl, chtěl-li téma "agentury" uvést korektně a věcně, aby následující rozhovor nenechal nikoho na pochybách, že se zde řeší jedno z klíčových témat Evropské unie, téma sociálního pilíře Lisabonské strategie, téma rovných příležitostí a sociální spravedlnosti. V praxi, nikoliv v politických prohlášeních. Že ho ať chce nebo nechce, řeší i tato vláda, vedená a sestavená ODS, i když třeba nechce. On toho neřekl Petr Holub daleko více... Jan Gabal se nevěnuje romské problematice, ale firma Gabal, Analysis & Consulting spolu s dalšími institucemi prováděla v období od října 2005 do července 2006 pro MPSV za peníze Evropského sociálního fondu analýzu sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a zjišťovala absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Vedle toho prováděla firma řadu dalších výzkumů a studií proveditelnosti různých vládních záměrů.

GAC: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit ZDE

...koncept sociální exkluze je výsledkem snahy zachytit nové rysy rostoucí chudoby 80. let našeho století: (a) její přetrvávání v čase a (b) prostorovou koncentraci (c) doprovázenou zde marginalizací, patologickým jednáním a vzdorováním normám hlavního proudu společnosti, ale současně i (d) závislostí na sociálním státu a (e) rozpadem tradičních sociálních institucí...

Petr Mareš, FSV MU: Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení, in: Sociologický časopis, 3/2000 ZDE

Petr Holub, moderátor Ten nápad s romskou agenturou není nový, vznikl už v roce 2001, nebo 2002 a vzorem byla podobná agentura ve Španělsku. Ta španělská agentura ovšem fungovala jednak efektivně a jednak dost jinak, než se teď u nás navrhuje. Jenom bych připomněl, že tamní agentura nebyla čistě státní, jak má být ta česká, ale polostátní, nebo takzvaný model Kangoo, který se používá zvláště v anglosaských zemích. A tato agentura byla v podstatě správcem peněz, které stát, obce, Evropská unie chce věnovat na pomoc španělským Romům. A na zakázku měst potom řešili její zaměstnanci konkrétní problémy, které tam mají třeba v nějakých romských ghettech. To ta česká agentura očividně dělat nebude. Nemám pravdu?

Návrh PROJEKTU Agentury k předcházení sociálnímu vyloučení se poprvé objevil v roce 2002. V roce 2004 byla vytvořena na Úřadu vlády studie proveditelnosti agentury. Veřejnost o tom informovala tehdejší pracovnice kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Kateřina Jacques, která také představila projekt na mimořádném zasedání Rady vlády 7. června 2004 .

Zápis Rady vlády: podrobnosti o projektu Agentury k předcházení sociálnímu vyloučení ZDE

Tato otázka je kvintesencí řemeslných chyb, které odlišují MODERÁTORA diskuze nebo TAZATELE při vedení rozhovoru od KOMENTÁTORA, sdělujícího vlastní názory a toužícího si je dialogem potvrdit. Genialita Petra Holuba musí být přece někým legitimizována.

Kladení uzavřených otázek, které pouze potvrzují redaktorovo konstatování, je ona bída propagandisty. Stejného výsledku, ale poctivou metodou mohl dosáhnout položením otevřených otázek:

• Jak dochází k sociálnímu vyloučení statisticky významných skupin obyvatelstva na jednom území?
• Jak stará je idea agentury pro předcházení sociálnímu vyloučení?
• V čem je španělská agentura ........(jméno)........ odlišná a v čem se její organizace podobá té české?
• Jaká je efektivita obou modelů? Jaká jsou kritéria efektivity? Jsou vůbec pomoc a řešení evaluovatelné a změřitelné?
• V čem konkrétně spočívá model Kangoo? (může vyjít najevo už z otázky 1) V čem je lepší, než plně státní model? V čem je horší?
• Jak bude vypadat práce české agentury? Bude se zabývat stejným rozsahem problematiky?

Z Holubovy "chytré" souhrnně konstatující a anticiganismu plné otázky jsem se dozvěděl, jak se jmenuje model fungování španělské agentury, ale nedozvěděl jsem se, proč má být tento název pro mne důležitý. Nicméně v hlavě mi zůstal. Vyčteninka... Bez vysvětlivky a konkrétního obsahu. Holub ani není schopen specifikovat, kdy vznikl onen model. Jak se tedy připravoval na rozhovor? Proč neuvedl konkrétní přesný a věcně správný název připravované instituce? Proč uváděl neurčitý údaj, když k němu nedodal podstatný kontext - na čí popud tato idea vznikla, za jak politicky orientované vlády a pod předsednictvím jakého šéfa odborného týmu? Fakta jsou to, co Holuba přece vůbec nezajímá, co by posluchače obtěžovalo a kde by se musel Holub oprostit od ideologizace a klišé... Jména Jacques, Jařab, Mareš, Špidla či Škromach prostě nesměla zaznít.

Petr Holub, moderátor V tom je dle mého soudu také vidět ta jasná pochybnost, protože ministryně Stehlíková je ministryní vlastně bez portfeje, nemá za sebou žádné ministerstvo, její hlas ve vládě je slabý, tudíž ty peníze velice obtížně prosadí. Na druhé straně i když vytvoří tým čtrnácti odborníků, jak se předpokládá, tak proč by primátoři velkých měst, nebo i starostové středních měst vůbec měli nějaké Pražáky poslouchat?

Hned v další otázce, kterou Holub položil, aniž ho kdokoliv korigoval, vrší jednu žurnalistickou chybu za druhou. Za prvé odhalil své xenofobní myšlení, neboť klasifikuje odborný orgán pejorativní nálepkou "Pražáci". Za druhé spekuluje o skutečnostech, které se nestaly, a vyžaduje odpověď na něco, co nemá s realitou vůbec nic společného. Za třetí Holub opět své domněnky vydává za realitu a s touto idée fixe konfrontuje tázaného. Otázkou, na kterou má odpovědět SOCIOLOG (nic jiného Gabal není), zůstává tedy xenofobní teze s otazníkem na konci. Kvalifikací hosta není vciťovat se do pocitů starostů a primátorů a odpovídat za ně. Holub nutí tázaného k výpovědi "z druhé ruky", či ještě hůře - ke spekulativní výpovědi. Od soudu by ho s takovouto otázkou musel vyhodit každý obhájce. Holub zjevně nezná rozdíl mezi faktem, názorem, domněnkou a spekulací.

Jana Šmídová, moderátorka Už v tuto chvíli stát vynakládá poměrně velké peníze, specielně na pomoc chudým Romům. Říká se, nebo některé údaje uvádějí kolem půl miliardy korun. Nakolik je tato pomoc efektivní, pane Gabale?

Nepřipravenost Jany Šmídové dostala facku za několik okamžiků, kdy Gabal tazatelku upozornil, že neví nic. Podle Ivana Gabala "... pokud jsou mé informace správné, v současné době má ministryně Stehlíková třináct miliard korun." Tak půl miliardy nebo třináct miliard, čili 26x více? Šmídová nechala Gabalovo konstatování bez odpovědi. Lze jen spekulovat, jestli se za vlastní dezinformovanost nechtěla omlouvat, anebo nechtěla urazit hosta. V každém případě posluchač má nyní v číslech zmatek. Půl miliardy nebo třináct miliard, vždyť je to jedno... Nebo ne?

Říká se, že Šmídová neví o ničem nic. Toto tvrzení se může, ale nemusí zakládat na pravdě, ale je v médiu nepatřičné, neboť neuvádí zdroj, a nelze ho tudíž nikde ověřit. Zcela určitě není žádný z programů a rozpočtových položek definován jako pomoc chudým Romům. Už jen proto, že stát neeviduje sociálně vyloučené osoby podle národnosti a nemá ani možnost tyto národnost jakkoliv zjistit. Naposledy zjišťoval rasový původ obyvatel Protektorátu Böhmen und Mähren K.H. Frank. Podle Ústavy jsme si všichni rovni v právech, povinnostech a tudíž i v nárocích. Do kterých hospod, kde se říká leccos o leckom, Šmídová na takováto xenofobní žurnalistická zjištění chodí? Drby přece nemohou zachvátit redakční místnosti ČRo 6 jako mor, nebo ano? Chudoba není typická vlastnost či etnická charakteristika romské populace, ale nemoc jedinců způsobená právě vzdělanostní a sociální segregací, nedostatkem zájmu společnosti, zaměřené výhradně na ekonomickou úspěšnost... Jak být společnosti prospěšný, když nejsem schopen být úspěšný? I to je otázka na sociologa, která nepadla.

Petr Holub, moderátor Vy byste rád viděl tedy nějaký zlom ve státní politice. Já bych se ještě vrátil na začátek. Nějaká vládní politika se začala provozovat zhruba kolem roku 2000 po všech těch mezinárodních problémech při migraci českých Romů, či při skandálu s Matiční ulicí v Ústí, a tak jsem se vlastně chtěl zeptat, za těch sedm let podařilo se něco vůbec, nebo to jde prostě stále k horšímu?

Slova zlom ve vládní politice se v Gabalových předchozích odpovědích nevyskytují. Holub spinuje a Gabalovi podsunuje snahu ZLOMIT vládní politiku. Proč? Gabal byl jako SOCIOLOG najat ministerstvem práce a sociálních věcí za ministra Škromacha (ČSSD) na to, aby ZJISTIL lokality se sociálním vyloučením a připravil tento zjišťovací podklad pro práci dalších odborníků. Nic víc.

Čí vládní politika, jaká vládní politika? On to Holub neví, anebo nechce vědět, aby nemusel konstatovat, že to byla vláda ČSSD a aktivity politiků Škromacha a Špidly, které připravily půdu pro změnu? Ono je zakázáno v ČRo 6 konstatovat, že ČSSD něco udělala ve vládě dobře, zvláště za situace, kdy sociální politika je jedním z hlavních bodů jejího programu? Slovo NĚJAKÁ odpovídá za Holuba samo o tom, jak je na téma připraven. Proč ale prozrazuje svou neznalost takto hloupě? Bůh suď.

Žádný skandál s Matiční ulicí neexistoval. Nebyl to skandál, ale neřešená bezpečnostní a sociální situace, zanedbaná ústeckou městskou radnicí a obvodní neštěmickou radnicí pod vedením ODS, jejíž politici se rozhodli problém hluku, špíny a asociálního chování zdejších obyvatel nevidět a postavili v roce 1998 vysokou zeď namísto sociálně citlivého řešení. "Protihlukový plot" byl postaven v říjnu a demontován násilím v listopadu 1999 za hojné účasti politiků a vládních úředníků. Pojmenovávejme problémy jako problémy a skandály jako skandály. Uvádějme fakta namísto bezobsažných floskulí. Skandál se z toho snažila vytřískat PR a lobbingová agentura, která pracovala pro tehdejšího ministra bez portfeje Vladimíra Mlynáře a vládní zmocněnec Petr Uhl, kterého kvůli nevyřešení problému v Matiční ulici a jeho účasti na podivné mediální eskalaci tohoto problému vláda nakonec odvolala. Medializace se nesla na vlně řízené komunikace, která měla zbrzdit vstup ČR do Unie nastolením ekonomicky neřešitelné agendy "diskriminace Romů", lobbované "neziskovými" organizacemi placenými Sorosem a jeho programy OSF.

Na základě čeho Holub klasifikuje vývoj situace jako "stále k horšímu"? Má pro tento svůj NÁZOR podklady? Proč Holub klade otázku takto bipolárně, když stačilo se otázat bezpříznakově

• Co se za těch sedm let od událostí v ústecké Matiční ulici podařilo změnit?

Petr Holub, moderátor Ale k tomu Vsetínu, někteří experti říkají, že ten přístup pana starosty Čunka nebyl úplně špatný. Ono třeba to provedení nepochybně bylo špatné, protože není možné odsouvat některé rodiny přes hranice několika okresů, ale samotné řešení problémů s jedním ghettem, tam šlo tedy o jeden pavlačový dům, tak vlastně není možná jiná cesta, než opravdu ty lidi z toho domu vystěhovat, ubytovat je jinde a ten dům buď opravit, nebo zbořit. Souhlasíte s tímto názorem?

Demagogické, nedokazatelné tvrzení o "některých" "expertech", aniž Holub konkrétně cituje KDO a CO řekl, je v rozporu s pravidly vedení dialogu. Tázaného Holub KONFRONTUJE s ANONYMNÍM názorem, který legitimizuje sám MODERÁTOR. Nikoliv s fakty, ale s NÁZOREM. Jazyková úroveň je otřesná. Pojem "odsouvat" implikuje ODSUN, kterýžto termín má bohatou a kontroverzní minulost v počátku i na konci 2. světové války. Stejně tak označení GHETTO. Měl by v této souvislosti MODERÁTOR či TAZATEL klasifikovat, co je špatné nebo ne? Tím dává najevo svůj NÁZOR, pokud zmíněný čin nebyl klasifikován pravomocně soudem jako porušení zákona, což nebyl...

Hodnocení jako podklad pro stížnost Radě Českého rozhlasu dle § 8 odst. 1 písm. g) zákona 484/1991 Sb. na vysílání stanice ČRo 6, odpovědnost redaktorů, šéfredaktora a ředitele stanice kvůli porušení řady ustanovení Kodexu Českého rozhlasu, Zákona o Českém rozhlase a Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání

Už jen z výše uvedených několika příkladů vyplývá, že moderátoři "analyticko-publicistické" stanice Českého rozhlasu 6 se dopustili porušení řady ustanovení Kodexu Českého rozhlasu. Vzhledem k tomu, že se jedná o útvar publicistický, vztahují se na něj ustanovení o publicistice v kapitole 6, vzhledem k tomu, že se jedná o rozhovor, vztahují se na něj ustanovení o diskuzi v kapitole 7 .

Kodex Českého rozhlasu ZDE

Z výše uvedeného, ale hlavně z celkového poslechu a přepisu příspěvku (viz níže) je zřejmé, že moderátoři ČRo 6 Petr Holub a Jana Šmídová při vedení rozhovoru s Ivanem Gabalem porušili ustanovení 6.3 Kodexu tím, že nezjišťovali pravé příčiny jevů ani rozsah následků.

Porušili ustanovení 6.6 Kodexu tím, že uváděli nepřesná a neurčitá čísla, nezjišťovali a neověřovali skutečnosti ani v otázkách a už vůbec ne v odpovědích tázaného, i když uvedl diametrálně odlišné údaje od jejich tvrzení.

Porušili ustanovení 6.7 Kodexu tím, že směšovali v jedné větě informaci o faktech s jejím hodnocením, a to mnohdy značně rozporným a subjektivním.

Porušili ustanovení 6.8 Kodexu nesplněním povinnosti zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. Zamlčením důležitých informaci a potlačením podstatného aspektu informace zkreslili výsledný útvar.

Porušili ustanovení 6.10 Kodexu klamavou manipulací s fakty.

Porušili ustanovení 6.11 Kodexu odvysíláním informací, jejichž původ zamlčeli.

Porušili ustanovení 7.1 Kodexu, neboť ačkoliv se kriticky vyjadřovali o osobách při diskuzi nepřítomných, nedali jim prostor k vyjádření.

Porušili závažným hrubým způsobem ustanovení 7.4 Kodexu, neboť nezachovali nestrannost při vedení rozhovoru a vytrvale sdělovali tázanému i posluchačům své vlastní názory. Vnucovali reakce na tyto své názory tázanému a směřovali tím nečestným způsobem diskuzi k cílům, které si předem definovali.

Po celou dobu trvání rozhovoru porušovali oba moderátoři, zejména Petr Holub, ve svých otázkách a monolozích pravidla spisovného jazyka a tím i ustanovení bodů 12.1, 12.2 a 12.3 Kodexu. Činili tak nespisovným řazením slov do vět, balastními ukazovacími zájmeny, občasnou neshodou skrytého podmětu s přísudkem a dalšími prohřešky hovorové mluvy.

Nexistence šéfredaktora stanice přesouvá odpovědnost na ředitele. Ředitel stanice Český rozhlas 6 z odpovědnosti šéfredaktora porušil odvysíláním tohoto rozhovoru ustanovení o odpovědnosti v bodě 6.17 Kodexu, neboť v jím řízené stanici se tyto profesní prohřešky a porušení Kodexu běžně tolerují a ustanovení Kodexu ani dalších závazných právních předpisů se nevyžadují. Odvysílané příspěvky se neanalyzují a nevyvozují se ze zjištěných chyb následky dle zákoníku práce, jak ukládá zákon o Českém rozhlase.

Ředitel stanice Český rozhlas 6 porušil odvysíláním tohoto rozhovoru zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlase v § 2 odst. 1. písm. a), v souvislosti s odpovědností mu svěřenou dle Statutu a organizačního řádu tím, že nevynucuje plnění Kodexu po zaměstancích a nekontroluje vysílání stanice, kterou má řídit, nejen za to brát plat. Podle § 2 odst. 1. písm. a) zákona 484/1991 Sb. o Českém rozhlase jsou hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Podle § 2 odst. 1. písm. d) zákona 484/1991 Sb. o Českém rozhlase mezi hlavní úkoly patří rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin. Vysíláním paušálních odsudků v otázkách redaktora na adresu "Pražáků" či klasifikací problému na základě rasových kritérií jako "romského problému" a "romské agentury" i když se jedná o problém specifický nikoliv pro národnost, ale minimalizovaný sociální status, vylučující v mnoha ohledech plnění povinností řádného občana, se ředitel stanice z titulu funkční odpovědnosti dopustil porušení dalších zákonů daleko závažnějším způsobem, než jen tolerancí k nepřesným vyjádřením redaktora v jednom odvysílaném příspěvku.

Jelikož Kodex klasifikuje některé zjevně ve vysílání porušené body termínem "hrubé porušení", následně zákon 484/1991 Sb. v platném znění trvá při každém porušení Kodexu na porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu - zákoníku práce, žádám tímto Radu Českého rozhlasu jako právoplatně zvolený orgán, aby projednala tuto stížnost ve lhůtě do 30 dnů od podání na svém veřejném zasedání, konstatovala porušení Kodexu konkrétním způsobem v konkrétních bodech s odůvodněním a uložila generálnímu řediteli do určitého termínu nepřesahujícímu lhůtu 30 dnů od výroku Rady naplnit § 8 odst. 1 písm d) zákona 484/1991 Sb. v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce o porušení pracovní kázně a hrubém porušení pracovní kázně. V případě odmítnutí stížnosti jako nedůvodné žádám o detailní zdůvodnění u každého podle podání porušeného bodu Kodexu kvůli dalšímu postupu. Jako podavatel této stížnosti si přeji být informován písemnou formou (možno mailem) o termínu projednávání stížnosti Radou, o učiněných krocích Rady i následných krocích generálního ředitele.

příloha ke stížnosti - rozhovor s Ivanem Gabalem 26. 7. 2007 v rámci pořadu Studio STOP ČRo 6 PŘEPIS DOWNLOADSTREAM

Není to totiž poprvé, kdy jsem podrobil činnost tohoto dua moderátorů ČRo 6 pečlivému, detailnímu zkoumání... Redakce ani ředitel stanice doteď nereagovali na tehdy zveřejněnou kritiku. Nijak. Ignorování názorů posluchačů je totéž, jako ignorování názorů radních. Nejhorší je ale ignorování zákona.

Štěpán Kotrba, BL 18. 4. 2006: ČRo 6: Otázky jsou důležitější, než odpovědi ZDE

Autor byl po tři roky členem Rady Českého rozhlasu.