Zřejmě jde o naprosté nepochopení podstaty a funkce systému. Možnost teroristického útoku na radar nelze nijak spojovat s úderem, spojeným s ozbrojeným konfliktem - jedná se o dvě zcela odlišné věci. Těžko si lze představit teroristu s batohem výbušniny na zádech, jak překonává oplocení aby ji umístil pod kopuli radaru a vzápětí padne do rukou bdělé americké ochranky. Tak to chodí spíše v amerických akčních filmech. Představa teroristického útoku na XBR radar v Brdech je holým nesmyslem. Co tedy vojenský úder na místo, kde radar stojí? Pan Radar na jedné straně přesvědčuje obyvatele brdských obcí v okolí kóty 718, jako např. Teslín (1400 m), Míšova (2000 m), natož pak Prahy (65 km), že mají být naprosto bez obav. Na straně druhé doposud nikdy a nikomu srozumitelně nevysvětlil čím a jak by byl XBR radar chráněn například před balistickými raketami krátkého a středního dosahu a řízeným střelám s plochou dráhou letu. Nejde ani tak o nějaký radar, ten může jít k čertu, ale kdo a jak zajistí ochranu místních obyvatel? Velmi podivné je také to, že pan Radar nedělá rozdíl mezi americkou vojenskou základnou a radarovou základnou protiraketového systému, kde XBR radar je hlavním senzorem v pozemní části systému, který poskytuje specifická a vysoce přesná data pro navedení antiraket. Bez dat z radaru se antiraketa odpálená z Polska do cíle prostě netrefí. Právě radar se má výrazně podílet na funkčnosti a účinnosti evropské části protiraketového systému, který by v případě poškození či zničení XBR radaru byl znatelně ochromen, nebo dokonce vyřazen z činnosti jako celek. Z toho logicky vyplývá, pokud protivník bude mít v úmyslu napadnout raketou Spojené státy nebo evropský stát (pomineme, že jde o další nesmysl), první raketový úder by provedl s největší pravděpodobností právě na XBR radar v Brdech. Moderní ozbrojené konflikty, např. v Iráku a bývalé Jugoslávii potvrzují, že radary (vyhledávací, naváděcí, střelecké) byly vždy zničeny již v počáteční fázi s jediným cílem: vzít protivníkovi jakoukoliv možnost kontroly prostoru a použití raket pro svoji obranu před vzdušným napadením. V případě možné budoucí raketové války by to nebylo jinak. Tyto úmysly mimochodem potvrzují i nedávné výhrůžky některých ruských generálů o tom, že radar v Brdech ruské ozbrojené síly "eliminují". Pokud někdo nerozumí tomu, co to v ruštině znamená, tak srozumitelnou češtinou by se dalo říci: radar vám rozmlátíme na maděru (slušně řečeno). Naši politici tvrdí, že jde jen o pouhou předvolební rétoriku, které není třeba se obávat. Této rétorice však v Rusku říkají Iskander-M, má dostatečný dosah stovek kilometrů, vynikající přesnost 50 metrů a let do Brd by jí trval asi 8 až 10 minut!

XBR radar je velmi zranitelný - má být na rozdíl od antiraket umístěn na povrchu, nelze ho přemísťovat, nelze ho ani schovat a jeho poloha bude známá s chirurgickou přesností. Navíc se prozrazuje svým vlastním vyzařováním, jeho signál by byl snadno "viditelný" ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Zničení radaru v moderní době špičkových technologií je odborníky považováno za velmi pravděpodobné s použitím řízených střel s plochou dráhou letu, či taktických balistických raket krátkého a středního dosahu s konvenční či jadernou hlavicí. Velitel ruského vojenského letectva prohlásil, že zničení radaru v Česku by nebylo velkým problémem, protože má být bráněn velmi slabou PVO. Český člověk je zmaten - odkud nám hrozí větší nebezpečí - ze strany lotrovských států jako je Írán, nebo ze strany Ruska? Ať už to je ale jak chce, velkou neznámou stále zůstává jak a čím tedy má být zajištěna obrana XBR radaru v Brdech? Lidé, kteří cítí riziko, že radar se stane cílem prvního úderu, přirozeně mají oprávněné obavy.

Pan Radar rozptyluje jejich obavy takto: lokalita s radarem, hustě osídlená, se sice v případě války stává možným terčem. To je pravda. Další pravdou je, že systém chrání sám sebe před útokem střel minimálně středního doletu. Obecně lze s jistou nadsázkou říci, že v případě umístění radaru bude kóta 718 v Brdech nejlépe chráněným místem v České republice. Takže obyvatelé brdských obcí v okolí kóty 718, jako např. Teslín (1400 m), Míšova (2000 m), natož pak Prahy (65 km) mají být naprosto bez obav!

Toto jeho vysvětlení je velmi naivní a na míle vzdálené od reality, kterou se spíš pan Radar snaží nahradit zbožným přáním. Prázdné fráze z amerických příruček jsou v tomto případě na nic. Předně, systém není určen k ničení všech druhů raket a navíc, jak dokazují uznávaní zahraniční odborníci v oboru, systém sám o sobě má velmi malou účinnost - v reálných podmínkách se odhaduje na pouhých 10%. I kdyby úspěšně sestřelil jednu nebo dvě útočící rakety a k tomu spotřeboval všech 10 antiraket z polské základny, co pak dál? Navíc při hypotetickém předpokladu odpálení rakety z Íránu a pro nás nevhodných parametrech její trajektorie, by systém nestačil zareagovat vůbec, tzn. neubránil by nejen radar v Brdech, ale ani Česko a dokonce ani skoro půlku Evropy. Proti útoku taktickou balistickou raketou krátkého dosahu by byl systém naprosto nepoužitelný, protože k sestřelování raket této kategorie není určen a ani zkonstruován. Velmi účinnou zbraní k útoku na radar může být již zmíněná ŘSPDL, která by se mohla v přízemní výšce přiblížit k radaru prakticky nezpozorována. Jediným účinným řešením je rozvinutí systému Patriot PAC-3, který by si s těmito zbraněmi teoreticky měl poradit. V tom případě by ale šlo o závažný krok, který by znamenal další rakety, další radar MPQ-53 a přirozeně také další americké vojáky. Pan Radar to vylučuje, rovněž MO tvrdí, že o Patriotech se s Američany vůbec nejednalo. Zajímavé ale je, že výstavbu dalšího menšího radaru v Brdech před časem bez bližšího vysvětlení oznámil i ředitel MDA, generál Henry Obering. O obraně radaru dalšími raketami se rovněž zmínil velvyslanec Graber na půdě Evropského parlamentu. Tuto možnost ale naše vláda striktně vylučuje i přestože se v současné době jedná o jediný systém, schopný zajistit obranu XBR radaru před touto kategorií velmi nebezpečných zbraní. Poláci si tento fakt dobře uvědomují a usilovně již rok jednají o možnosti nákupu systémů Patriot (nedávno přišli s možností leasingu). Polští specialisté na rozdíl od našich tvrdí, že umístěním antiraket na jeho území vzroste riziko napadení a proto Američany přemlouvají o zajištění obrany Polska zejména před Ruskem a Běloruskem a americké Patrioty tvrdě vyžadují. Má to však jeden háček. I pokud by se Polsku podařilo systémy Patriot získat, nedá se jimi zajistit ochrana celého území státu (Patriot PAC-3 má efektivní dosah do výšky i dálky 20 km). Na to, aby bylo možné chránit celé Polsko, bylo by třeba přivézt všechny Patrioty, které jsou k dispozici po celém světě. Je to i otázka peněz. Jedna PL baterie systému Patriot v nejnovější verzi PAC-3 totiž stojí okolo 300 miliónů dolarů (přes šest miliard korun). Američané dosud tvrdili, že ochranu před raketami krátkého doletu by Polsku mělo zajistit NATO. U nás je to jednodušší - naše vláda žádné Patrioty nepotřebuje a nechce. Je až s podivem, jak dětinsky naivní představa, že systém se ubrání sám, se může zrodit v hlavách lidí, kteří rozhodují o osudu národa. Česká strana údajně obranu radaru vůbec neřeší, říká pan Radar. Zajímavé, záhadné, ale je to tak. Bohužel.

Těžko si lze představit situaci, že by Američané postavili v Brdech klíčový XBR radar za stovky miliónů dolarů, bez něhož by antirakety v Polsku byly "slepé" a nechali jej "na dostřel" taktických balistických raket a ŘSPDL prakticky bez ochrany. Není to spíš tak, že NATO spoléhá na to, že ochranu XBR radaru si zajistí USA, USA počítají s tím, že to udělá NATO a Česko zase s tím, že se o to postará někdo jiný, protože na to prostě nemá? Je docela možné, že důvodem toho, proč o obraně XBR radaru vláda nemluví, jsou obavy z odporu české veřejnosti proti rozmístění amerického zbraňového systému s americkou obsluhou v Brdech. Natož pak ještě platit za ochranu amerického zařízení. Jak to vypadá, metoda "mrtvého brouka" zatím vychází. A co český lid? Pro něj máme pohádku o tom, jak se systém, navzdory všem hrozbám, skutečným i neskutečným, všemu a všem ubrání sám. Jak naivní a prosté. Obecně platí, že XBR radar v Brdech by představoval nejen pro něj samotný, ale i pro jeho okolí mnohem větší reálné nebezpečí, než 10 antiraket v podzemních železobetonových silech v Polsku.

Není divu, že pan Radar české veřejnosti dosud nevysvětlil nebezpečí, která by sebou XBR radar do Brd (pokud by zde byl postaven) přinesl. Jisté je, že páni Radarové je nechtějí znát, nebo si je prostě z různých důvodů nepřipouštějí. A tak si raději vymýšlejí, mlží a kde nemají věrohodná technická vysvětlení nebo kde jim nestačí argumenty, pak obyčejným lidem přímo nestydatě lžou.

(s využitím domácího a zahraničního tisku)

(Původně vyšlo v ATMOnline ZDE)