Americký generál Tommy Franks, který naplánoval vojenský útok proti Iráku, je obviňován z válečných zločinů. Trestní oznámení na něho u soudu v Belgii podal jeden tamější právník za užívání tříštivých bomb. Trestní oznámení také tvrdí, že americké jednotky střílely na civilisty.

Washington na to reagoval hněvivě. Předseda spojených štábů americké armády generál Richard Meyers varoval, že by mohlo být Belgii odebráno právo být hostitelem zasedání organizace NATO. Uvedl to ve středu v podvečer rozhlas BBC.

Humanitární organizace kritizovaly americkou armádu, že dovolila přátelům a příbuzným osob, zavražděných Saddámem Husajnem, soukromě provádět vykopávky v nedávno objeveném hromadném hrobě, kam byly umístěny oběti masakrů po poraženém protisaddámovském povstání v roce 1991. Humanitární organizace varují, že dochází k likvidaci důležitých důkazů a že to může znemožnit potrestání pachatelů masakru. Američtí vojáci přihlížejí tomu, jak místní lidé vykopávají mrtvoly, ale jinak zůstávají v nečinnosti. Organizace Human Rights Watch apeluje na americké a britské jednotky, aby na sebe vzaly odpovědnost za zdokumentování toho, co je v takovýchto masových hrobech nalezeno. Její představitel u hromadného hrobu zdůraznil, že Spojené státy a Velká Británei mají odpovědnost jako okupační mocnosti za to, že budou důkazy uchovány, aby bylo možno posléze vysvětlit, k čemu na místě masového hrobu došlo. Uvedl to ve středu v podvečer rozhlas BBC.

Cenové hladiny sleduje Energetický regulační úřad a z vlastní zkušenosti mohu říci, že sice něco dokáže zjistit a určit, ale nic vykonat, protože žádnou výkonnou moc nemá.

Dál bych chtěl podotknout, že soukromé osoby už činžáky skoro nestaví -- staví je konsorcia.

To co teď napíšu není fikce, ale realita - a vím, o čem mluvím.

Vážený pane Čulíku

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ZUBAŘSKÉ PÉČE VE SKOTSKU

Většina zubařské péče v rámci britského státního zdravotnictví ve Skotsku je prováděna ve vysoké kvalitě. Naším cílem je udržovat tuto kvalitu a zajistit, abyste vy i vaše rodina i nadále dostávali prvotřídní zubařskou péči.

Potřebujeme, abyste nám pomohl tohoto cíle dosáhnout tím, že se dostavíte na Scottish Dental Reference Service (skotskou zubařskou inspekční službu) abychom mohli zkontrolovat kvalitu zubařské péče, kterou jste obdržel. Vybíráme ke kontrole náhodným způsobem každoročně od každého zubaře ve Skotsku nejméně čtyři pacienty. Prosím dostavte se ke kontrole dne... v hodinu... Podpis- inspekční služba státního zdravotnictví ve Skotsku, viz ZDE

Z Prahy se mi dostalo reakcí, že je taková praxe fízlování a že by každý slušný Čech považoval pod svou důstojnost se takové kontrole podrobit. Dověděl jsem se také, že možná státní britské zdravotnictví chce prozkoumat, jestli na mě můj zubař příliš neplýtvá finančními zdroji a jestli není zubařská péče, které se mi dostalo, příliš kvalitní.

"V ČR dokonce ani pojišťovna nemá právo hodnotit kvalitu poskytované péče. Může kontrolovat, zda byl výkon udělán, anebo ne - to je všechno," napsal nám ve středu jeden zubař z ČR.

V deníku Times za návrh zrušit univerzitné školné napadl britské konzervativce rektor Buckinghamské univerzity, že to jsou "marxisté":

V neděli 11. 5. přiznal deník New York Times, že jeho reportér Jayson Blair (27) publikoval v tomto listě za poslední čtyři roky více než 600 článků, které obsahovaly množství výmyslů - to, co v nich nebylo vymyšleno, reportér opisoval bez udání zdrojů z jiných novin. "Rozsáhlé výmysly a plagiátství představují obrovskou zradu důvěry a velké selhání ve 152 leté historii tohoto listu," napsal v pondělí New York Times na titulní straně a uvnitř čísla věnoval čtyři strany rozboru nepravdivých údajů v článcích Jaysona Blaira. V článku se dále praví: "Každé noviny, stejně jako každá banka a každá policie důvěřuje svým zaměstnancům, že budou dodržovat ústřední zásady, a vyšetřování zjistilo, že pan Blair opakovaně porušoval základní princip novinářské práce, jímž je prostě pravda."

Britští komentátoři poznamenávají, že "útok" na New York Times se v Americe považuje za výjimečně bolestivý právě proto, že tento list má ve Spojených státech nesmírně výsadní postavení - je považován za vzor spolehlivé a pravdivé novinářské práce. Například v Británii neexistují žádné noviny, které by byly tak vysoko na společenském piedestalu. Je velmi poctivé, že New York Times chybu veřejně přiznal a věnoval analýze tohoto "skandálu" tak velký prostor. Ve Spojených státech záležitost vyvolala podstatnou veřejnou diskusi, britští komentátoři zdůrazňují, že právě proto, že v americkém tisku jsou většinou dodržovány velmi vysoké etické zásady.

Situace vyšla najevo poté, co se ukázalo, že Jayson Blair opsal dosti značné části svého článku o matce jednoho amerického vojáka, který je pohřešován v Iráku, z malého texaského deníku San Antonio Express News. Autorka původního článku si stěžovala, Blairovi nadřízení od něho požadovali, aby předložil stvrzenky z cesty do Texasu, Blair je předložit nedokázal, a tak z listu odešel. Ukázalo se posléze, že své články většinou psal z redakce, předstíral, že je na místě, ale popisy míst líčil podle místních fotografií, které si našel na internetu. Například v článcích o vojákyni Jessice Lynchové si Blair vymyslel, že její otec "stál na terase svého domu a díval se na tabáková pole a pastviny", přestože je dům v údolí a žádná taková pole v oblasti neexistují. Blair si vymýšlel mnoho podrobností ve svých článcích, vymýšlel si například i v případě reportáží o střelci ve Washingtonu, který útočil střelnými zbraněmi na chodce v ulicích.

Jayson Blair je černoch a skandál v New York Times vyvolal také diskusi o tzv. "affirmative action", o tom, zda mají být nekriticky zaměstnáváni příslušníci jiných ras jen proto, že jsou to příslušníci jiných ras. Podezření vůči jeho pracovním metodám existovalo už dlouho: kolegové například upozorňovali na to, jak je možné, že píše tolik materiálů z nejrůznějších oblastí veřejného života. Kritikové poukazují na to, že kdyby se takto v redakci listu choval bělošský novinář, jeho kontroverzní praxe by byla asi odhalena daleko dřív.

Zajímavé je, že případ zůstal tak dlouho neodhalen. Vypovídá to asi výmluvně o tom, co si o novinářích myslí normální občané. Je totiž pozoruhodné, že si nikdy nestěžoval nikdo z těch lidí, o nichž Blair ve svých článcích tvrdil, že je interviewoval, ale ve skutečnosti si ta interview vymyslel. Lidi se na text článku podívali, potřásli nad ním hlavou a řekli si: "Je to v novinách - no a co..."

List Guardian k tomu v pondělí ironicky poznamenal, že by útěchou pro deník New York Times mělo být, že je v dobré společnosti: "od Washington Postu až po Boston Globe si novináři vymýšlejí zprávy už dlouhá léta".

V jiném incidentu byl v minulých dnech obviněn londýnský list Evening Standard, že dne 9. dubna, kdy padl Bagdád, zfalšoval fotografii jásajících Iráčanů. Podle internetových stránek Memory Hole je podezřelé, že se na fotografii opakuje tvář téhož muže v turbanu i další rysy. - 2. dubna byl propuštěn kameraman listu Los Angeles Times za to, že počítačově pozměnil fotografii britského vojáka, organizujícího dav kryjících se civilistů v Basře - list otiskl tuto fotografii na titulní straně.

Seriózní mezinárodní deníky mívají pravidelnou každodenní rubriku oprav, kde napravují omyly a chyby z předchozích dní, publikované v listě. Např. dnešní opravy deníku Guardian jsou ZDE, v britském deníku Times ZDE.

úterý 14.00: V hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu došlo v úterý k několika sebevražedným bombovým atentátům, v jejichž důsledku zahynulo asi 50 osob, uvádějí tiskové agentury. Je několik hodin po těchto útocích dorazil do Rijádu americký ministr zahraničních věcí Colin Powell, kteerý sdělil reportérům na rijádském letišti, že zřejmě zahynulo asi 10 Američanů a lidé mnoha dalších národností. Podle Powella měly útoky "charakteristiky organizace al Kajdá", avšak nikdo se dosud nepřihlásil k odpovědnosti.

Genocidy, světové války, horečné zbrojení a jeho důsledky ve třetím světě v období "studené" války a další projevy agrese poznamenaly nesmazatelným způsobem charakter dvacátého století a vyhrotily téma zla. Přestože jsme s rétorikou "říše zla", "osy zla" a dalších zlých přízraků zejména v politické sféře poměrně často konfrontováni, důkladněji se otázkou zla zabývají jen nemnozí filosofové a teologové. Badatelé v sociálních vědách na výzkum této otázky z důvodu jejího odchýlení od norem nezaujatého zkoumání většinou raději rezignují. Uvědomíme-li si nepřístupnou a autoreferenční povahu většiny současných filosofických a teologických spisů a absenci sociálně-vědní analýzy, stává se zřejmé, proč je téma zla vydáno napospas ideologické a masmediální libovůli.

Kdo se náhodou díval 9. května v televizních večerních zprávách ČT na krátké záběry z Vídně (mimochodem: pod záštitou českého velvyslance), mohl také vidět, jak jsou zrovna u našich jižních sousedů předmětem propagace rozmanité produkty ČR, včetně knih. Ty knihy byly ve stánku, který byl zčásti lemován papírovými praporky v barvách symbolizujících českou státnost. Mnohé z těch praporků, připevněné jen nahoře, jak tak visely svisle dolů, byly ještě předtím zřejmě srolovány, takže na dolní straně tvořily náběhy k ruličkám, jaké lze vidět na barokních parukách. To by ještě nebylo to nejhorší. Ale OPĚT bylo vidět, že červený pruh četných těch praporků byl na levé straně! Tedy naopak, než je náležité! No comment...

Nová kniha Bořivoje Čelovského Moje střetnutí s rozvědkou StB (Nakladatelství Tilia, Šenov u Ostravy) bude 15. 05. 2003 za účasti autora uvedena na knižní trh od 17 hodin v literární kavárně knihkupectví Academia, Václavské náměstí 34.

Čelovský je také autorem knihy Konec českého tisku, která dokazuje, že většina českého tisku je dnes v zahraničních rukou.

Tvrdou ránu katolické Irské republikánské armádě zasadilo během uplynulého víkendu odhalení, že jeden z jejích čelných členů pracoval dlouhá léta jako špion pro britskou armádu známý pod přezdívkou Stakeknife.

Alfredo Scappaticci, náměstek šéfa jednotky Prozatímní IRA pro vnitřní bezpečnost zřejmě poskytoval po dobu 25 let klíčové informace britské vojenské rozvědce. Dostával za to plat ve výši 80 000 liber ročně, vyplácených na konto v Gibraltaru.

Scappatici byl prozrazen o víkendu na celé řadě internetových stránek a v irských novinách. Je podezříván, že se také podílel na asi 40 vraždách. Desítky lidí také zřejmě přišly o život, aby nebyla jeho spolupráce s britskou vojenskou rozvědkou prozrazena. V neděli ráno Scappaticiho odvezli agenti britské rozvědky do bezpečí na nejmenované místo v Anglii.

IRA je otřesena. Jeden její někdejší člen ze západního Belfastu konstatoval: "Jestli je tohle pravda, je to obrovský úspěch pro Brity. Znamená to, že řídili strategii IRA po celé dlouhé roky."

Avšak odhalení Scappaticiho vyvolává také vážné otázky pro britský establishment, zejména o tom, do jaké míry byly britské výzvědné služby ochotny využívat spolupráce s mnohonásobným vrahem. Zřejmě se ozvou hlasy, požadující plné veřejné vyšetřování tohoto případu. Případem se už ovšem tajně začala zabývat sir John Stevens, šéf londýnské Metropolitní policie, který vyšetřuje, do jaké míry spolupracovaly britské bezpečnostní jednotky s teroristy. Zřejmě s nelibostí přijal skutečnost, že jeho opatrné vyšetřování nyní bylo ohroženo všeobecnou publicitou v této věci.

Úterý 13. 5. 2003: Scappatici vydal prostřednictvím svého právníka prohlášení, že agentem britské rozvědku v IRA nebyl a že lituje, že se v důsledku tohoto "falešného obvinění" nyní musí skrývat.

Sexu, řízení státu a fotbalu rozumí všichni a nebo si to o sobě alespoň myslí. Nic jiného mne už několik dní nenapadá při pročítání těch mnoha zasvěceně nezasvěcených "komentářů" o "obavách prostého občana". Tu z příliš ofenzivní a emocionální kampaně k referendu o našem členství v EU, tu zase z příliš odbornické či naopak slangové mluvy politiků, jindy zase o "signálech", které vysílají státníci v rámci válečné diplomacie. Čím méně obsahují informací, tím více je v nich nezřetelného strachu. Z neznáma. Z řečí, které autor neovládá, ze slov kterým nerozumí, z dějů které neovlivní, z krajin, které nepozná, z lidí které nepotká.

Laskavost velí vyposlechnout jedním uchem, zapomenout tím druhým. Zdravý rozum velí ztlumit hlasitost do neslyšitelnosti. Protože šumu a ruchů je okolo dost. Dají se nazvat už "přirozeným ruchovým pozadím"... Hlas lidu, hlas boží, říkali už před tisíci lety mezi korintskými sloupy Fora Romana. "Sousedský plky" tomu říkal zase hostinský U vypíchnutýho voka na Žižkově. "A po vosmým už nastupuje kasírtaška a nekompromisnost zavírací hodiny". "Pane vrchní, platím..."

Já vím, že na hospodských monolozích je založena poetika Wericha, Horníčka, Hrabala i Haška, o dalších českých literárních velikánech nemluvě. Ne nadarmo jsme se 150 litry piva na osobu včetně nemluňat na prvním místě v oné blížící se Evropě... Pokud jsou ty plky filtrované moudrostí ducha spisovatele či vynikajícího herce na prknech, které znamenají svět, jsou katalyzátorem jiskřivého prozření pod forbínou, katalyzátorem poznání či katalyzátorem bránici osvěžujícího smíchu. Pokud ovšem jsou podávány laicky - bez filtru, mají účinek stejně dusivý, jako šlukované havana.

Nezdá se vám tady v poslední době nějak zakouřeno?

Soudě podle zvýšení počtu individuálních IP adres, které si otvírají internetovou stránku BL, ve srovnání s červnem - červencem 2002, stoupla do března - dubna 2003 čtenost Britských listů o více než 35 procent; soudíme-li podle průměru denních návštěv na stránkách BL, došlo od června 2002 do dubna 2003 k nárůstu čtenářů o 50,7 procent. - Počet subskribentů BL, odebírajících časopis emailem, zůstává za poslední rok víceméně stabilní, kolem 2000 čtenářů denně.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.