Shortová pohrozila, že odstoupí z britské vlády už před útokem na Irák. Charakterizovala tehdy Tonyho Blaira jako "hazardéra". Rozhodla se ale v době, kdy válka byla nevyhnutelná, v Blairově kabinetě zůstat, protože by odejít v té době bylo "zbabělé".

Shortová zatelefonovala Blairovi, že se rozhodla rezignovat, 20 minut před tím, než byla tato zpráva zveřejněna. Zdůraznila, že už nadále nemůže zůstat v britské vládě, protože nově navrhovaná rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN neposkytuje OSN přislíbenou ústřední roli při znovuvybudování Iráku.

Shortová charakterizovala postavení Velké Británie jako "naprosto nečestné":

"Nemohu ho obhajovat. Podle mezinárodního práva je nesprávné, je nesprávné i z hlediska výstavby Iráku a porušuje sliby, které mi dal pan ministerský předseda," konstatovala.

Varovala, že Británie vstupuje do spiknutí ohledně rezoluce, které posílí mezinárodní rozpory, marginalizuje OSN a způsobuje, že bude obtížnější znovuvybudovat Irák.

Ve svém prohlášení v Dolní sněmovně Shortová konstatovala, že britská vláda podporuje Spojené státy "v úsilí zastrašit" Radu bezpečnosti OSN, aby přijala tuto rezoluci.

O ministru zahraničí Jacku Strawovi řekla, že je 'šokována' tajnůstkářstvím obklopujícím vyjednávání kolem návrhu této rezoluce.

V Dolní sněmovně apelovala na Labouristickou stranu, aby zabránila vládě vzdálit se od "nejlepších hodnot" této politické strany. První funkční období britských labouristů bylo podle ní ochromeno stranickou labouristickou propagandou a manipulací a snahou o "obsesivní nadvládu nad vším".

Druhé Blairovo funkční období je podle Shortové naopak ochromováno "centralizací moci v rukou premiéra a stále se zmenšující skupinky jeho poradců".

Podle mluvčího britské vlády by byla Shortové kritika účinnější, kdyby bývala odstoupila před začátkem útoku na Irák a nestrávila poslední týdny váháním.

Podle komentárora BBC Andrewa Marra se pokusí britská vláda vyrovnat s tímto "skandálem" tak, že Shortovou "pohřbí v deseti metrech kytic". Marr pokračoval: "Dlouhodobějším problémem je její všeobecná charakteristika této vlády jako v podstatě prezidentského úřadu, jehož rozhodnutí jen parlament razítkuje, posedlost vlády úsilím ovládat všechno. Ministři se tomu už vysmívají jako prý přehnané a pošetilé nadsázce. Ale je to kritika, kterou sdílí mnoho labouristických poslanců. Jak Shortová promluvila v parlamentě, částí Dolní sněmovny proběhl záchvěv poznání. Poprvé od doby, kdy byl Blair zvolen, možná nyní bude čelit obnovené stranické levici s výřečnými mluvčími a stále jasně definovanou agendou. Clare Short povstala ve sněmovně s malou autoritou. O několik pečlivě zvolených vět později usedla mezi novými přáteli."

Blairova vláda skutečně vydala prohlášení, v němž Shortovou chválí za všechno to, co ve vládě dokázala. Marr konstatuje, že pro labouristickou vládu Tonyho Blaira je velmi nepříjemné, že mnoho z toho, co Shortová řekla v pondělí odpoledne v Dolní sněmovně, pozná mnoho labouristických poslanců jako něco, co je "velmi blízko pravdy".

Clare Shortová

Právní postavení poválečného Iráku bylo pro ministryni pro mezinárodní rozvoj velmi důležité, konstatoval rozhlas BBC, protože byla přesvědčena, že mezinárodní spolupráce je vždy lepší než jednostranné akce. Z právního hlediska nemohou úřady OSN poskytnout nic víc než okamžitou pomoc pro Irák, pokud Rada bezpečnosti OSN neschválí změnu režimu. Clare Shortová požaduje více.

Charakteristická jistota, s níž vystoupila v tomto případě, byla typická pro celé její funkční období, kdy pracovala jako ministryně pro mezinárodní rozvoj. Shortové se podařilo dosáhnout zdvojnásobení rozpočtu svého ministerstva i obrovského vzrůstu jeho prestiže a pověsti.

Spolu s britským ministrem financí Gordonem Brownem se Shortová zasloužila o to, že mezinárodní společenství akceptovalo politiku odpouštění mezinárodních dluhů nejchudším rozvojovým zemím světa. Shortová měla často konflikty s nevládními humanitárními organizacemi, i když v pondělí měly tyto organizace pro ni jen slova chvály, že totiž přiměla britskou vládu dávat tak velký důraz na rozvojovou pomoc. Mluvčí charitativní organizace Oxfam ji například chválil, že velmi pomohla v tom, že v mnoha zemích třetího světa mohou dnes děti chodit do školy, jsou tam k dispozici finanční prostředky pro boj proti HIV/AIDS, atd. "Shortová energicky hájila na mezinárodním jevišti zájmy oné miliardy lidí, kteří nemají na světě od nikoho zastání," konstatoval mluvčí organizace Oxfam.

Přestože Shortová rezignovala kvůli útoku na Irák, nebyla pacifistou. Rozvojovou pomoc spojovala s vojenskou strategií způsobem, jak se to před jejím příchodem do vlády nedělalo. Právě ona se zasadila o to, že Británie zasáhla proti vraždění v Sierra Leone. Aktivně se také podílela na mezinárodní diplomacii, zejména v Africe, kde hrála klíčovou roli ve snaze přimět válčící strany v Kongu, aby uzavřely příměří. Ještě minulý týden předsedala dalšímu kolu jednání mezi prezidenty Rwandy a Ugandy v rámci mírového procesu v Kongu.