Američané zacházejí necitlivě s náboženskými představiteli i s politiky. Na šiitském předměstí Bagdádu zatkli vlivného duchovního Mohammeda Fartousi al-Sadra, který kritizoval americkou přítomnost. V sunnitském městě Falludža uvěznili dva tamější populární duchovní. Všichni tři islámští kněží byli sice posléze propuštěni, ale místní obyvatelstvo jejich zatčení interpretuje jako varování, že se všichni musejí podrobit vůli Američanů.

Americký generál Jay garner minulý týden uspořádal v Bagdádu konferenci, avšak vyloučil z účasti na ní téměř všechny organizované skupiny v Iráku.

Neschopnost Washingtonu zorganizovat široce založené konzultace na ústřední i na místní úrovni vyvolává odpor - někdy ozbrojený. Americká vojska používají přehnaně velké síly, čímž dále zvyšují napětí. V polovině dubna zemřelo v Mosulu deset osob, když během několika dní opakovaně Američané stříleli na demonstranty. Minulý týden usmrtili v města Falludža Američané nejméně 16 osob.

Masakr ve Falludži byl příznačný. Po útěku iráckých vojsk a činitelů strany Baath byl v městě čtrnáct dní klid. Islámští duchovní zabránili rabování a přiměli obyvatelstvo, aby většinu rozkradeného majetku vrátilo. Nový starosta zařídil, že se začalo znovu vyučovat ve školách a přesvědčil policii, aby začala pracovat. Pak do města přišli Američané, zatkli místní kněží, vybudovali zátarasy na silnicích a okupovali jednu místní školu - bez konzultací s místními představiteli.

Zdá se, že užívají jednoho mustru. Vzhledem k tomu, že byli v Bagdádu kritizováni, že včas nevytvořili policii a nezajistili bezpečnost, nyní to přehánějí jinde. V městech jako Falludža jednají příliš tvrdě, místní lidé se však bez jejich pomoci obejdou.

Pozoruhodný je kontrast s Afghánistánem. Tam dlouhé měsíce žádali Afghánci Američany, aby vyslali mírové sbory do oblastí mimo Kábul, které měli pod kontrolou váleční magnáti. Američané to odmítali.

V Iráku žádní váleční magnáti nejsou a lidé jsou schopni řídit svou zemi sami. Američané ale trvají na tom, že se do země chtějí nastěhovat a zůstat tam.

Vyloučili nejznámější irácké síly z konzultací o utvoření ústřední vlády. Islámská strana Da'wa, která byla založena v roce 1957 a za Saddáma Husajna trpěla represí, nebyla jednání přizvána. Přizvána nebyla ani Irácká komunistická strana, ačkoliv Saddám Husajn zavraždil tisíce jejích aktivistů. Komunisté jsou nyní slabí a odmítají islám. Avšak jsou součástí iráckého politického spektra a je nutno jejich existenci uznat.

Největší chybou Washingtonu je podle britského reportéra to, že Američané odmítají ucházet se o přízeň iráckého duchovenstva. Zejména šiitští muslimové jsou nesmírně populární a není možné je ignorovat.

Není příliš pozdě na to, aby v Iráku hrála OSN významnou roli. Zahraničních vojsk není zapotřebí. Iráčané projevují velkou míru poválečné jednoty a mohou zajistit vlastní bezpečnost. K předpovídaným konfliktům mezi šiity a sunnity či Araby a Kurdy nedochází.

Do země by měla vstoupit OSN s krátkodobým mandátem na vytvoření autenticky reprezentativní konference Iráčanů, kteří by zvolili prozatímní vládu a národní shromáždění, které by vypracovalo ústavu. Jen OSN může poskytnout tomuto procesu legitimitu a nestrannost, míní britský reportér.