Tvrdou ránu katolické Irské republikánské armádě zasadilo během uplynulého víkendu odhalení, že jeden z jejích čelných členů pracoval dlouhá léta jako špion pro britskou armádu známý pod přezdívkou Stakeknife.

Alfredo Scappaticci, náměstek šéfa jednotky Prozatímní IRA pro vnitřní bezpečnost zřejmě poskytoval po dobu 25 let klíčové informace britské vojenské rozvědce. Dostával za to plat ve výši 80 000 liber ročně, vyplácených na konto v Gibraltaru.

Scappatici byl prozrazen o víkendu na celé řadě internetových stránek a v irských novinách. Je podezříván, že se také podílel na asi 40 vraždách. Desítky lidí také zřejmě přišly o život, aby nebyla jeho spolupráce s britskou vojenskou rozvědkou prozrazena. V neděli ráno Scappaticiho odvezli agenti britské rozvědky do bezpečí na nejmenované místo v Anglii.

IRA je otřesena. Jeden její někdejší člen ze západního Belfastu konstatoval: "Jestli je tohle pravda, je to obrovský úspěch pro Brity. Znamená to, že řídili strategii IRA po celé dlouhé roky."

Avšak odhalení Scappaticiho vyvolává také vážné otázky pro britský establishment, zejména o tom, do jaké míry byly britské výzvědné služby ochotny využívat spolupráce s mnohonásobným vrahem. Zřejmě se ozvou hlasy, požadující plné veřejné vyšetřování tohoto případu. Případem se už ovšem tajně začala zabývat sir John Stevens, šéf londýnské Metropolitní policie, který vyšetřuje, do jaké míry spolupracovaly britské bezpečnostní jednotky s teroristy. Zřejmě s nelibostí přijal skutečnost, že jeho opatrné vyšetřování nyní bylo ohroženo všeobecnou publicitou v této věci.

Úterý 13. 5. 2003: Scappatici vydal prostřednictvím svého právníka prohlášení, že agentem britské rozvědku v IRA nebyl a že lituje, že se v důsledku tohoto "falešného obvinění" nyní musí skrývat.