Stejně tak Ministerstvo pro místní rozvoj nedokáže účinně zasáhnout proti správcovským firmám (rozpočítávání nákladů na partaje).

Cenové hladiny těchto dodatečných nákladů na bydlení vyšplhaly na tržní úroveň, ne-li nad ni. Například společnost KOMTERM v mých oblíbených Roztokách u Prahy (6000 obyvatel) dokáže teplou vodu prodávat v jednom baráku za 390Kč/GJ a do dalších třeba za 530Kč/GJ. Pochází při tom jednoho zdroje a technologie ohřevu a distribuce je pro všechny stejná.

Stačí totiž využít mezeru v cenových předpisech, stanovit dvousložkové ceny a a každý rok uzavírat nové smlouvy na takzvané "nasmlouvané množství". Pokud se tyto podmínky šikovně nastaví, cena za GJ leze velmi nad tržní úroveň.

Náprava je velmi zdlouhavá a jsou následkem povedené privatizace místního centrálního zdroje. Režii měla místní ODS.

Původním článkem jsem jenom chtěl jenom udělat "průzkum bojem" a upozornit, že peníze v ekonomice kolují a la spojené nádoby a když jsou ve spotřebním koši někde, nejsou pak jinde.

Majitelé nemovitostí by nejvíc profitovali z deregulace nájmů a následného razantního zvýšení například ročního nezdanitelného minima u svých nájemníků. V opačném případě naroste počet tzv. delikventních nájemníků, což majiteli domu přinese ztrátu. Už pouhá výměna nájemníka je prostě a jednoduše ztráta.

V situaci, kdy se u výroby tepla a teplé užitkové vody (TUV), co nevidět začne k cenám přidávat nikoliv pětiprocentní, ale 22% DPH, zbude na majitele nájemních nemovitostí ještě méně peněz než dosud. Bez rozumných cen energií a lidské práce zchudnou nejen nájemníci, ale i ti co jsou jimi živeni, tedy pronajímatelé.