8. 1. 2003
Tibor Huszár, fotografTibora Huszára skutočne nik neprehliadne. Mohutnou postavou a nekonvenčným správaním budí pozornosť i rešpekt svojho okolia, čiernobielymi fotografiami, zachytávajúcimi s dokumentárnou presnosťou reálny, často však úmyselne nevidený svet okolo nás, zase rešpekt umeleckej verejnosti. Absolvent umeleckej fotografie na pražskej FAMU pracoval celý život ako fotograf v slobodnom povolaní.
Po Novembri 89 vedel, že otvorením hraníc dôjde aj k svetovej konfrontácii a on chcel vedieť, kde je jeho miesto, akú má cenu. I to bol dôvod, prečo odišiel do New Yorku. Jeho fotografickým objektom sa stalo nielen vysnívané mesto, ale aj výtvarník svetového mena Koloman Sokol. Takmer tri desaťročia stoja pred jeho objektívom Cigáni, ako on sám bez akéhokoľvek pejoratívneho podtónu nazýva Rómov. Na jednej strane ho fascinuje ich sloboda a nepoddajnosť, na druhej strane je ostrým kritikom štátnej sociálnej politiky. Hovorí, že umenie sa dá robiť len vtedy, keď máte peniaze. Preto sa usiluje robiť taký biznis, ktorý mu umožní byť nezávislosť. I preto sa náš rozhovor nemohol začať inak ako otázkou o podnikaní, o to viac, že známy fotograf na stretnutie chvíľu meškal. Zdržali ho pracovné povinnosti v súvislosti s "biznisom". |
8. 1. 2003
V časných ranních hodinách v neděli bylo zatčeno v Londýně šest mužů a jedna žena alžírského původu podle zákona proti terorismu z roku 2000. Žena byla posléze propuštěna, muži zůstávají ve vazbě. Ve středu 8.1. byl zatčen ještě sedmý muž. V ložnici bytu v londýnské čtvrti Wood Green byly nalezeny stopy smrtícího jedu ricinu, proti němuž není žádná protilátka. Jde o první konkrétní důkazy připravovaného teroristického útoku od 11. září. Policie neví, kolik ricinu bylo vyrobeno ani co s ním zatčené osoby hodlaly podniknout. Jed je především nutno najít. Londýnská policie konstatuje, že pokud se připravoval teroristický útok, byl by malý a soustředěný na jedno místo, nešlo by zřejmě o velké počty raněných a mrtvých. Zatčené osoby, které britská rozvědka MI5 sledovala měsíc, nemají spojení s Irákem. Ricin je známý hlavně jako efektivní nástroj pro nenápadné vraždění. Nejznámější obětí ricinu se v roce 1978 stal bulharský novinář Georgi Markov, který pracoval pro bulharské oddělení BBC. Agent bulharské rozvědky ho píchl do nohy deštníkem, když Markov čekal v Londýně na ulici na autobus a novinář zemřel o tři dny později. Instrukce, jak vyrábět ricin, byly nalezeny v Kábulu v jednom cvičebním středisku pro příslušníky organizace al Qaeda. (Podrobnosti v angličtině viz např. zde) |
8. 1. 2003
V nedávné době mě upoutaly dva články, které se týkají školství. První je od Radka Sárköziho, který se věnuje platům učitelů, druhý je rozhovor s ústřední školní inspektorkou, který vyšel v Lidových novinách.
|
8. 1. 2003
Francouzská politika:Nikdy neříkej nikdy, praví přísloví. Těmito slovy zareagovala v pondělním rozhovoru na radiu RTL Bernadette Chiraková, politická pýtie a žena francouzského prezidenta. "On ne sait jamais (Nikdy nevíte)," odpověděla na otázku, zda její muž zvažuje v roce 2007 opět kandidovat.
|
7. 1. 2003
Izraelský premiér Ariel Šaron znemožnil palestinské delegaci, aby se příští týden účastnila v Londýně mírové konference o Blízkém východě, kterou zorganizoval Tony Blair a která nyní bude muset být zřejmě odložena. Šaron uvalil na palestinská teritoria zákaz cestovat kamkoliv jako trest za sebevražedný atentát, který v neděli usmrtil v Tel Avivu 22 osob. Britský ministr zahraničí Jack Straw si o záležitosti vyměnil ostré depeše se svým izraelským protějškem, Binjaminem Netenjahu. Netenjahu pak publikoval výňatky z této soukromé výměny názorů, což vedlo k podstatnému ochlazení britsko-izraelských vztahů. Na britské ministerstvo zahraničí měla být pozvána delegace šesti Palestinců k diskusi o reformě palestinské správy a o tom, jak znemožnit činnost extremistických organizací. Pozváni byli také činitelé z USA, z OSN, z EU, z Ruska, ze Saúdské Arábie, z Egypta a z Jordánska. Netenjahu o zákazu cestování pro Palestince Británii neinformoval. Na britské protesty reagoval požadavkem, aby Británie nevyjednávala s "činiteli, zkompromitovanými terorismem". Britský ministr zahraničí Straw na to odpověděl, že namísto aby Izrael bojoval proti terorismu, útočí na palestinské delegáty. Izrael i Spojené státy se dívají na mírovou iniciativu Tonyho Blaira ve věci Palestinců bez nadšení. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.) |
7. 1. 2003
Polský deník Gazeta wyborcza publikoval obvinění, že se na šéfredaktora tohoto listu Adama Michnika obrátil vyjednavač polské vlády, který od listu požadoval, údajně jménem polského premiéra Leszka Millera, úplatek ve výši 16,7 milionů euro. List Gazeta wyborcza ostře kritizuje nový zákon o vlastnictví sdělovacích prostředků, který navrhuje Leszek Miller. Podle tohoto zákona by majitelé novin nesměli vlastnit celostátní rozhlasové či televizní stanice. Podnik Agora SA, vlastník listu Gazeta wyborcza, si však chce koupit Polsat, celostátní polský komerční televizní kanál. Gazeta wyborcza publikovala transkript údajných nahrávek důvěrných rozhovorů s Lewem Rywinem, polsko-americkým filmovým producentem, který se prý letos v červenci spojil s Adamem Michnikem a navrhl mu jménem polského premiéra, že změny v mediálním zákoně jsou možné, pokud Gazeta wyborcza zmírní svou kritiku vlády a poskytne úplatek ve zmíněné výši. Miller obvinění odmítá jako nepravdivé, Rywin se veřejně nevyjádřil. Podrobnosti v angličtině viz např. zde. |
8. 1. 2003
Lidi mají rádi válku. Mají pocit zadostiučinění, když se to někomu - ten dotyčný ovšem musí být abstraktní a anonymní a nesmíte ho znát osobně - pořádně "nandá". Po všech válečných konfliktech poslední doby výrazně stoupla voličská podpora vlád, které válku vedly, válkou o Falklandské ostrovy, kterou vedla v osmdesátých letech Margaret Thatcherová, počínaje, a bombardováním Jugoslávie konče. S justicí, zdá se, je to obdobné. Lid (luza?) má neartikulovaný, podvědomý pocit, že abstraktní "zločinci" musejí být potrestáni, a vyjadřuje rozhořčení, jestliže nějaký "pseudolidumil" jako Václav Havel zabraňuje průchodu spravedlnosti tím, že lidem uděluje milosti.
(Tento komentář se vysílá dnes, ve čtvrtek 9.1.2003, v 18.10 v pořadu Názory a argumenty rozhlasové stanice ČRo 6.) |
8. 1. 2003
Lubor Peremský
Úvodem bych shrnul to, co média veřejně prezentují jako fakta. Tak je to tady. Už to přišlo.Nakonec mne média přeci jen dostala z mé obyčejné průměrné občanské letargie.
Mám potřebu se vyjádřit. Nelze to déle vydržet. Co mne tak nadzvihlo? Nebylo to politické korytaření ani všeho schopní psi a jejich neschopní majitelé. Arciť. Je to milost.Prezidentská. |
8. 1. 2003
Václav Havel
Mé milosti a amnestie nemají, jak známo, dobrý zvuk. Nedělám si iluze, že jakýmkoliv dodatečným vysvětlováním na tomto špatném zvuku něco významně změním, ale přesto využívám i této příležitosti, abych se pokusil obsáhleji celé téma vysvětlit. Především je velký blud, píše-li se, že jsem udělil tu či onu kontroverzní milost. Každá milost je kontroverzní, každá milost je pro mne spojena s velkými rozpaky, s velkým váháním a téměř lékárnickým zvažováním všech argumentů pro a proti. Milostmi se zabývá zvláštní odbor mé Kanceláře, který shromažďuje příslušné spisy, navštěvuje vězně ve věznicích, jejich rodiny, postižené, sbírá bezpočet podkladů. Samozřejmě známe i stanovisko Ministerstva spravedlnosti k té které milosti. Na základě tohoto souboru informací potom rozhoduji.
Přebíráme vysvětlení Václava Havla, proč uděluje milosti a amnestie, z internetových stránek Pražského hradu (viz zde). Vysvětlení se zdá logické, humanitární, racionální a umírněné, zejména, když si prostudujete případy udělených milostí, uvedených také na stránkách stránkách prezidentské kanceláře. (JČ) |
8. 1. 2003
Osmnáct let uváděla v sobotu večer Cilla Black (fotografie zde) v britské komerční televizi pořad Blind Date (Rande naslepo), v němž si, v poslední době ve stále stereotypnějším a nudnějším formátu, soutěžící mladé dívky a chlapci navzájem vybírali partnera na základě rozhovoru, aniž by ho viděli. Vítěznému páru pak zaplatila televize ITV dovolenou v zahraničí, při níž ho filmovala. Není překvapením, že většina takto navázaných vztahů neměla dlouhé trvání. V sobotu 4. ledna však tato moderátorka překvapivě oznámila, že z pořadu odchází. Vyvolalo to určité množství článků zejména v bulvárnějším britském tisku. V úterý však vstoupil do diskuse ohledně odchodu moderátorky deník Guardian. Rozhodl se tento týden poskytnout celou titulní stranu své každodenní přílohy G2 "jednomu z čelných současných britských výtvarných umělců". Turnerovou cenou oceněná umělkyně Gillian Wearingová využila nabídnuté titulní stránky (velikosti A3) tím, že na bílý prostor napsala fixkou "Fuck Cilla Black" (Ať jde C.B. do prdele). (Viz zde.) Asi 200 čtenářů listu Guardian si do večera stěžovalo. Umělkyně vysvětlila, že její titulní strana měla vyvolat debatu o "hrubosti současné televize a o užívání jazyka", ale mnoho čtenářů zůstalo nepřesvědčeno. "Ze 100 procent je to urážlivé a z 0 procent je to umění," napsal jeden z nich. Má pravdu? (JČ) |
6. 1. 2003
O průzkumech veřejného mínění kolují v politických kuloárech mnohé špatné vtipy i vyložené pomluvy. Jedno všeobecně sdílené podezření politiků i vnímavějších čtenářů různých periodik je ale trvalé - podezření z účelové manipulace "měkkými" daty a zmatenost při jejich interpretaci. Co vlastně zjišťují ony oblíbené "vědecky" vypadající tabulky či grafy o popularitě jednotlivých politických stran u voličů? Zjišťují opravdu to, co deklarují (koho byste volil, kdybyste šel příští týden k volbám) a zjišťují to opravdu "objektivně"? Objektivitou mám na mysli shodu mezi predikovaným a skutečným výsledkem. V tomto případě voleb. Naštěstí vystavují voliči jednou za čtyři roky sociologům maturitní vysvědčení "tvrdými" výsledky voleb a tak se můžete přesvědčit, zda mají pravdu ti, co říkají, že není přesnějšího součtu tak nepřesných čísel a nebo ti, kteří své politické kroky řídí slepě podle sociologů.
Přinášíme čtenářům Britských listů dnes již unikátní materiál ke studiu historie České republiky - soubor dat všech zveřejněných průzkmů IVVM / CVVM na jedno jediné téma - volební preference českých politických stran - za období posledních deset let, porovnaný s výsledky voleb 1992, 1996, 1998 a 2002. Z přehršle politických stran jsme vybírali pouze ty, které měly v Česku po určitou dobu více než 5 % či přežily v nějaké koalici či pomlčkovém souručenství dodnes. |
8. 1. 2003
Mimovládna organizácia Transparency International Slovensko a Inštitút otvorenej spoločnosti, objavili v týchto dňoch príslovečnú "teplú vodu", keď konštatujú existenciu korupčného prostredia v oblasti financovania politických strán. Neexistencia účinnej kontrolnej legislatívy v tomto smere a neurčenie limitov pre súkromné príspevky politickým subjektom, je mnohoročná bratislavská choroba, ktorá akoby zainteresovaným nijako neprekážala. Zvlášť závažným je fakt, že dôvodné korupčné podozrenia sa týkajú aj tých, ktorí práve teraz riadia krajinu a jedným z ich hesiel je práve boj proti korupcii.
|
8. 1. 2003
Obnovená ruská iniciatíva na vytvorenie strategickej triády s Čínou a Indiou môže viesť až k vytvoreniu nového -- tripolárneho sveta.
O pražskom summite NATO sa vopred hovorilo ako o historickom medzníku. Aliancia sa rozširuje a podľa plánu by sa mala aj transformovať. No oveľa zásadnejšia iniciatíva, aspoň z hľadiska celkového globálneho usporiadania, sa začína rozvíjať mimo jej hraníc. Aj keď jej rozšírenie až k hraniciam Ruska a prísľub nového kola, ktoré líniu dotyku NATO -- Rusko ešte väčšmi roztiahne, určite prispeli k odhodlaniu spustiť novú "zodpovedajúcu" protiiniciatívu. Formálne na poslednú vlnu rozšírenia reagovalo Rusko oveľa pokojnejšie ako pri vstupe Poľska, Maďarska a Česka v roku 1999. "Nebolo to nutné," poznamenal ruský minister zahraničných vecí Sergej Ivanov. Pozoruhodne pokojne vyzeral i Vladimir Putin, keď o téme rokoval so svojím americkým náprotivkom, ktorý po pražskom summite zamieril hneď do Petrohradu. Bushova návšteva sa vysvetľovala ako upokojovanie Ruska a ubezpečenie, že rozšírenie nebolo namierené proti nemu. Paradoxom je, že tejto téme sa prezidenti venovali len pár desiatok minút. Akoby to Putina ani nezaujímalo. Bush z toho mal, samozrejme, veľkú radosť, pretože ho teraz zaujíma len Irak. V "bitke o Irak" -- zatiaľ "iba" diplomatickej, na pôde OSN -- sa totiž do značnej miery rozhoduje o budúcej podobe sveta. |
7. 1. 2003
Když v roce 1994 ovládl Talibán afghánské město Kandahár, zakázal skoro všechno. Sedmadvacetiletá afghánská žena Hala neposlechla a navzdory příkazům nového fundamentalistického režimu začala doma vyučovat malé dívky, které už nesměly do školy. Brzo měla šedesát žákyň, ale hned náboženská policie Talibánu to objevila a chystala se ji potrestat. Přinášíme shrnutí dramatického příběhu této ženy jménem Hala; kompletní úryvek v angličtině je zde, je to ukázka z knihy Behind the Burka (Pod burkou) od afghánských žen Sulimy a Haly, které své příběhy vyprávěly Batyovi Swiftovi Yasgurovi, kniha vychází tento týden v britském nakladatelství John Wiley.
|
7. 1. 2003
"Podívej na tenhle krásnej kousek," lesknou se radostí bazarníkovy kulaté brejličky nad oválným kusem modře malovaného porcelánu. Pro jistotu při tom listuje odbornou literaturou se signaturami starých porcelánek. Nad heslem Villeroy & Boch se zastaví. To je ono. Ušatý anděl za vespod ozubeným kolem se na obrázku shoduje s tím, co má před sebou.
Vykoupit to dokázal za směšných 70 korun. Od důchodkyně. Od koho jiného. Ostatně bez chudé bezbranné babičky nemá žádný příběh ten správný sociální drajv.
|
7. 1. 2003
O slovenskej vláde pred a po KodaniVyzeralo to ako v rozprávke. Premiér, minister zahraničných vecí, ako aj oficiálni predstavitelia vládnej koalície v priebehu jedného mesiaca otvárajú šampanské a gratulujú občanom Slovenska, že sme dostali pozvánku tam či onam. Samozrejme nie je to nelegitímne.
Vstup do NATO a Európskej únie sa zapísal medzi priority terajšej, ako aj predchádzajúcej vlády. Čo sa týka EÚ, existuje dokonca konsenzus všetkých parlamentných strán v prospech vstupu Slovenska do tohto integračného zoskupenia. |
7. 1. 2003
Na britském komerčním kulturním terestrickém okruhu Channel Four se nyní vysílá dokumentární seriál oxfordského konzervativního historika Nialla Fergusona Empire: How Britain Made the World (Impérium: Jak Británie vytvořila moderní svět). Jak už tomu v takových případech bývá, autor televizního seriálu k tomu zároveň napsal i knihu, kterou v těchto dnech najdete v oddělení nových nabídek snad každého britského knihkupectví. Avšak je Fergusonova interpretace historie přesvědčivá? Touto otázkou se zabývala recenze od Petera Conrada v týdeníku Observer, jejíž hlavní myšlenky shrnujeme:
|
7. 1. 2003
Monitor Jana Paula:Trh s uměním je nový fenomén po roce 1989. Nelze nikoho nutit k tomu, co má kupovat, je to oblast osobních preferencí a individuálního rozhodnutí. Jiná situace nastává, mluví-li se v souvislosti s uměním o výhodných investicích, což je mediálně oblíbené téma. Tady je situace naprosto rozdílná. Zde je trh s uměním kvalitativně strukturován a platí v něm konkrétní kriteria, jimiž lze objektivně posuzovat serióznost nabídky. Spekulantům se to nelíbí a relativizují každý pokus o čitelnost trhu, poukazujíce na subjektivní povahu investice do umění. Bohužel i různé tzv. "odborné" PR časopisy zde sehrávají pod záminkou výhodného servisu velmi negativní roli.
Jedním z nich je i dvouměsíčník Art-Antik-Style, který vydává podnik CPS Média. Generální ředitel této společnost uvedl, že se rozhodli populárně-odborným magazínem vyplnit mezeru na časopiseckém trhu. Jenomže na stáncích je i o dvě třídy lepší Art-Antiques, který se také snaží propojit dohromady starožitnosti, staré umění a současné umění, včetně sběratelských kuriozit. Je otázkou, jakou důvěru chce vzbudit Art-Antik-Style, když tiskne neostré reprodukce a jeho layout je na úrovni mizerného regionálního věstníku. Zásadním problémem je ovšem obsah, který je zcela identický s vizuální podobou. |
7. 1. 2003
Zatím nejvýznamnějším prvkem zneucťující mediální kampaně, vedené na téma prezidentských milostí, je reportáž redaktora Tuny v nedělních Střepinách TV Nova. Její účinnost musí být vzhledem k širokému okruhu diváků strašlivá. Patří současně k nejprůhlednějším příkladům nebezpečí zneužití mediální moci k cílenému ovlivňování veřejnosti.
Reportáž pracovala s dvěma základními okruhy informací. Prvním bylo statické vystoupení místopředsedy vlády a ministra vnitra Stanislava Grosse. Zdá se, že jde o rozhovor, natočený již někdy na začátku kampaně. Tato část dala reportáži nádech téměř oficielní informace. Běžný divák předpokládá, že ministr vnitra má o kriminálních záležitostech naprosto spolehlivé a zcela čerstvé informace, z nichž z důvodu vázání mlčenlivostí neprozradí daleko všechno. Má tedy tendenci, považovat věci, ministrem naznačené nebo připuštěné, za nepřímo potvrzené. Je pravděpodobné, že po shlédnutí uvedené reportáže velká část nováků začala považovat všechny lidi, kteří mají něco společného s milostmi, za tlupu úplatných darebáků a určitě se našli i takoví, kteří do ní přihodili i prezidenta. Tato část reportáže měla ovšem vážnou vadu. |
7. 1. 2003
"New ideas and trends in the study of Czech culture, language, and literature", to je název celodenní konference, která se bude konat v sobotu 11. ledna 2003 na velvyslanectví České republiky v Londýně, 25 Kensington Palace Gardens. Konferenci zahájí v 10 hodin odstupující velvyslanec ČR Pavel Seifter, vystoupí na ni britský bohemista Robert Pynsent z Londýna, který bude hovořit na téma "Národní obrození dnes", Robert Porter z Glasgow promluví o Vladislavu Vančurovi a Rusech, Petr Bílek z pražské FF UK o roli literatury v postkoministické éře, Neil Bermel z Sheffieldu bude mluvit na jazykové téma, Jiřina Šmejkalová z Durhamu o vydávání knih v češtině kdysi a dnes a Jan Čulík o nejnovějších českých filmech. |
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
5. 1. 2003
Děkujeme všem, kteří v roce 2002 podpořili svými dary provoz Britských listů. Apelujeme na všechny čtenáře, aby nám na provoz BL finančně přispěli. Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 1. 2003 | Jacques Chirac, prezident odsouzený k životnímu úspěchu | Josef Brož | |
8. 1. 2003 | O neartikulované touze po pomstě | Jan Čulík | |
8. 1. 2003 | Proč uděluji milosti a amnestie | Václav Havel | |
8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra | |
8. 1. 2003 | Svet vnímam bez komplexov | Martina Nemethová, Martin Muránsky | |
8. 1. 2003 | Veĺká triáda Rusko prispôsobuje svoju zahraničnú politiku |
Martin Kunštek | |
7. 1. 2003 | Podnik CPS Média se diskredituje vydáváním Art-Antik-Style | Jan Paul | |
7. 1. 2003 | Umění skandalizace | Zdeněk Jemelík | |
7. 1. 2003 | Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 1. 2003 | Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe | ||
27. 11. 2002 | Nigérie: má být popraven novinář | ||
27. 11. 2002 | Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě | ||
26. 11. 2002 | V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující | ||
21. 10. 2002 | Sex nebo vztah? | ||
2. 10. 2002 | Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích | ||
29. 9. 2002 | Feminismus - zbraň ženské emancipace | Jean Bethke Elshtain | |
23. 9. 2002 | Feminismus jako "mediální bublina" | Eva Presová | |
22. 9. 2002 | Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb | ||
17. 9. 2002 | Nečisté kšeftovanie s právami žien | Lubomír Sedláčik |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra | |
3. 1. 2003 | Čeští studenti: "Skotská pohádka" | Jan Čulík | |
3. 1. 2003 | Platy učitelů | Radek Sárközi | |
14. 12. 2002 | Založení Učitelského odborového klubu - ASO | ||
26. 11. 2002 | Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3 | ||
20. 11. 2002 | Ve jménu (vysokoškolského) zákona | Topí Pigula | |
30. 10. 2002 | (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci" | ||
11. 10. 2002 | NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... | Václav Votruba | |
9. 10. 2002 | Škola včera, dnes... a možná ještě zítra | Darius Nosreti | |
23. 9. 2002 | Skandál se známkováním britských maturit |
Povodně a změna klimatu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 11. 2002 | Karlín volá o pomoc | ||
21. 10. 2002 | Prosba o pomoc | Jiří Svoboda | |
19. 9. 2002 | Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat | ||
16. 9. 2002 | IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka | Štěpán Kotrba | |
12. 9. 2002 | Akademicky trvalá udržitelnost | Topí Pigula | |
11. 9. 2002 | Co vlastně znamenaly nedávné záplavy | Eugen Haičman | |
11. 9. 2002 | Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi | ||
9. 9. 2002 | Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich | Jan Zeman | |
9. 9. 2002 | Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha | Štěpán Kotrba, Radek Mokrý |
Summit NATO v Praze | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 12. 2002 | LN: "Přišel Brzezinski a položil si věci na stůl"... | Jakub Žytek | |
26. 11. 2002 | Summit - Havlův nedramatický epilog | Josef Trnka | |
25. 11. 2002 | NATO: žádná vize v Praze | ||
25. 11. 2002 | Nejistota: jaká bude budoucnost NATO a sjednocené Evropy? | ||
25. 11. 2002 | Ze summitu NATO: kdy se hodí francouzština | ||
25. 11. 2002 | Už se to láme... | Jan Čulík | |
22. 11. 2002 | NATO: Pražští vyděrači | ||
21. 11. 2002 | Zakázaná zbraň: slova | Fabiano Golgo | |
21. 11. 2002 | Svět, NATO a my | Petr Kužvart | |
21. 11. 2002 | NATO ztratilo nepřítele a hledá novou roli |
Volba prezidenta ČR | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 1. 2003 | Proč uděluji milosti a amnestie | Václav Havel | |
8. 1. 2003 | O neartikulované touze po pomstě | Jan Čulík | |
7. 1. 2003 | Umění skandalizace | Zdeněk Jemelík | |
6. 1. 2003 | TV media o víkendu: Úředníci a politici | Josef Trnka | |
6. 1. 2003 | Přestřelka o milosti | Zdeněk Jemelík | |
2. 1. 2003 | Má smysl srovnávat Havlův novoroční projev s projevem Tonyho Blaira? | Jan Čulík | |
1. 1. 2003 | Media uprostřed týdne: Havel končí, Špidla zdaleka ne | Josef Trnka | |
1. 1. 2003 | Zástupný problém: Havlovy milosti | Zdeněk Jemelík | |
30. 12. 2002 | Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit | Václav Žák | |
23. 12. 2002 | Topolánek ve Šponě: Není naším národním zájmem vstoupit do EU... | Josef Trnka |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 1. 2003 | Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) | Jiří Koubek | |
16. 12. 2002 | Digitální média veřejné služby III. | Zdeněk Duspiva | |
16. 12. 2002 | Soudnost, pane Berko, soudnost! | Štěpán Kotrba | |
13. 12. 2002 | "Pekařství " nebo "ČT"? | Jiří Koubek | |
13. 12. 2002 | KAUZA: Ostravská ČT | ||
12. 12. 2002 | Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element | Jan Čulík | |
7. 12. 2002 | Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT | Zdeněk Drahoš | |
5. 12. 2002 | Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra | Karel Mašita | |
4. 12. 2002 | Nával do televízneho kresla | Lubomír Sedláčik | |
3. 12. 2002 | Investigace nebo propaganda? | Jan Čulík |