1. Jaký je Váš názor na současnou situaci v TS Ostrava?
2. Považujete nadstandardní kontakty redaktorky Šárky Bednářové s předsedou Poslanecké sněmovny PČR Lubomírem Zaorálkem za překážku jejímu případnému jmenování šéfredaktorkou zpravodajství TS ČT Ostrava ?
3. Jak hodnotíte angažovanost Lubomíra Zaorálka ve věcech veřejnoprávní televize (Šárka Bednářová, radní Rady ČT). Souhlasíte s tím, že "vysvětlováni vlastního stanoviska" není pokusem o ovlivnění?

Hana Marvanová, poslankyně US - DEU

1. Nemám podrobné informace, tudíž nekomentuji.
2. Vzhledem k tomu, že nemám žádné konkrétnější informace o Vámi uváděných kontaktech, těžko se mohu vyjadřovat k dalším okolnostem. Navíc paní Bednářovou neznám a kromě toho nepřísluší politikům jakýmkoli způsobem zasahovat do toho, kdo bude jmenován šéfredaktorem zpravodajství TS.
3. Nemám dojem, že by docházelo v současnosti k ovlivňování situace v ČT či ovlivňování radních ČR. Dovozuji to i z vyjádření členů Rady ČT na jednání mediální komise PSP minulý týden.

Zdena Hůlová, členka Rady ČT

1. Téma, kterým se zaobíráte, považuji za velmi zajímavé, a to i z mnohem širšího pohledu než je vývoj v TS ČT Ostrava. Ráda bych proto nejen odpověděla na tři zadané otázky, ale uvítala bych i příležitost k podrobnějšímu vyjádření. Domnívám se rovněž, že i pro server Česká média a jeho čtenáře by diskuse nad etickými a právními aspekty s touto problematikou spojenými mohla být zajímavá. Jen obecně mohu k Vašim otázkám předběžně říci, že obsah rozhovorů mezi předsedou PSP ČR a redaktorkou TS Ostrava neznám a nemohu proto posoudit, zda je přívlastek "nadstandardní" na místě. Samotná četnost kontaktů sama o sobě může a nemusí něco znamenat.Na eventuální ovlivňování musí být vždy dva - ten, kdo ovlivňuje a ten, kdo má být nebo se nechá ovlivnit.Kromě toho každého veřejného funkcionáře, právě tak jako novináře (pardon, třeba i Vás či mne) se může pokusit ovlivnit kdokoliv, od zelinářky počínaje přes majitele významné firmy až po jiného veřejného funkcionáře konče. To, že si někdo vyslechne něčí stanovisko či názor, ještě vůbec nemusí znamenat, že se tak nechá přimět k rozhodování v určitém zájmu. Pokud ano, pak ve veřejné funkci nemá co dělat - nemá ji přijímat, nebo by z ní měl odstoupit. Podobně jsem ostatně odpovídala na otázky mpř. PSP Ivana Langera na jednání SKSP PSP ČR minulý týden.
2. Myslím, že kontakty mezi novináři, politiky, členy mediálních rad a dalšími veřejnými funkcionáři existují a jsou buď popírány, či démonizovány. Situaci v TS Ostrava podrobně neznám a nevím nic o tom, že by Š.Bednářová měla být jmenována šéfredaktorkou zpravodajství tohoto studia. Pokud mi to čas dovolí, ráda se seznámím s podrobnostmi, protože mne takové věci profesionálně zajímají. Z hlediska Rady ČT však Vaše otázky zřejmě přesahují naše personální kompetence, viz zákon o ČT a Statut ČT. Odpovědnost zde leží na řediteli studia, nikoliv na nás. My nejsme řediteli ČT ani jejích studií.
3. Jak už jsem naznačila výše, angažovanost politiků ve vztahu k médiím je problém, který se netýká jen pana Zaorálka. Na toto téma se ostatně konalo a koná řada seminářů, mediálních panelů i konferencí, mj. i ta v Českém Krumlově. Za sebe mohu prohlásit, že mne p.Zaorálek nikterak neovlivňoval ani neovlivnil. Informace o tom, kdo všechno, s kým a o čem mluvil, by byly jistě zajímavé. Pokud ale budou mediální rady zodpovědné PSP, ke komunikaci docházet bude a musí. Jde však o její obsah. Radní přece nejsou podřízení vazalové a poslanci nejsou vrchnost, oni ani poslanci by se tak chovat neměli. Zřejmě by tím porušovali i zákon. Trochu analogicky to platí i pro novináře, kteří mají být oněmi hlídači demokracie a výkonu veřejné správy a současně zprostředkovateli informací pro veřejnost.

Štěpán Kotrba, Britské listy

Odpovím vám citátem, jehož kontext vysvětlím později: Achillovou patou hloupého člověka je hlava. Neznám problém více, než jak jej mohu vidět a  analyzovat z "veřejných zdrojů". Konstatuji, že je to dost "ukecaná" kauza. Oč míň je v ní skutečné reality, o to více tužeb a názorů - virtuální reality. Tak i já k ní s lehkým svědomím přihodím ty své. Snad nezapadnou ani fakticitou, ani mírou své konformity...

1. Stanovisko Petra Bohuše o propojení Bednářové, ODS a Zaorálka je, podle mého názoru, naprosto nesmyslné a vykonstruované. Pokud by se Zaorálek s někým nedokázal domluvit, pak je to kdokoliv z ODS. Jeho pozice jakožto výrazného odpůrce opoziční smlouvy a zastánce unijní spolupráce je výrazně, ale výrazně prohradní, prounionistická a Zaorálek je sám vnímán na okraji politického spektra ČSSD. To je o něm známo i v kuloárech Poslanecké sněmovny. Důkazy naleznete v mnoha rozhovorech Zaorálka i jeho vlastních článcích. Stanovisko pí. Dědečkové je pravdě daleko blíže, i když je ohlodáno až na kost jejím specifickým viděním televizní reality...
   
   Zaorálkova pozice předsedy Sněmovny, kam ho "uklidila" moravská lobby uvnitř ČSSD, vedená ministrem financí Sobotkou, mu dovoluje manévrovat a lobbovat napříč Sněmovnou, fakticky se ale Zaorálek spolu s brněnskými Šabaty a ministryní Buzkovou orientuje na koncepci "středového voliče", vymyšlenou kdysi sociologem Otou Novotným pro Stanislava Grosse. Gross dal tehdy přednost bezpečnější a strategičtější plavbě za "remorkérem" Zemanem. Středový volič je switchující sympatizant od liberálního křídla ČSSD k Čtyřkoalici/Koalici. Je to měšťák, jehož sociální cítění začíná i končí v jeho peněžence. Je to protě středový volič - jednou tam, podruhé zase jinam. Jako v hypermarketu, kde rád nakupuje. A takový musí být i politik, který "kopíruje" jeho myšlenkové pochody.
   
   Zaorálek se dnes může opírat o sílu a svornost severomoravských poslanců napříč sněmovnou, např. včetně některých členů mediální komise z řad ČSSD; může se ale i opírat o silného "spojence" - bývalou místopředsedkyni pro mediální politiku ČSSD Petru Buzkovou, která pozice v radách obsazovala vždy "svými" lidmi, včetně svého nevlastního otce Erbena. Televize je neuralgickým bodem české politiky už dlouho. Buzková tvoří spolu se Zaorálkem a ministrem kultury Dostálem "mediální" revolucionáře, kteří chtějí "vyčistit" Českou televizi od zbytků dohody vítězů mezi "konzervativní" částí ČSSD (Zeman, Kučera, Kupčová ) a "koaliční" částí ODS (Klaus, Vidím) o které se tvrdí, že byla inscenována zpozadí Železným a Fleischmannem. Navazuje se tím na prohranou mediální válku z 12. - 13. 1. 2001 z doby "sněmovního řešení" televizní krize, kdy zastánci "trojnožky" při volbě Rady ČT (Sněmovna-Senát-prezident) či dvojnožky (Sněmovna Senát) byli smeteni vyznavači "Sněmovní vůle". Tato konstrukce vedla k volbě Balvína a lze si nalézt na stránkách http://www.psp.cz, jak kdo tehdy hovořil (zde, zde) i hlasoval... Britské listy byly celý den a celou noc ve Sněmovně a tak je k dispozici i rozsáhlá fotoreportáž.
   
   Předseda vlády ČR Miloš Zeman tehdy před 23 hodinou řekl jeden ze svých památných bonmotů na adresu předem rozhodnutého hlasování č. 128. To následovalo po sérii přestřelek jako uhlehčení smrtelně unaveným zákonodárcům, kteří jednali předtím nepřetržitě 16 hodin a další nekonečné hodiny je ještě čekaly. "Milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych v této složité situaci ocenit postoj poslaneckého klubu ODS, a protože se domnívám, že je noční hodina a jsme všichni unaveni, tak bych v rámci faktické poznámky, která se ale rozhodně nevztahuje k mému předřečníkovi, pouze pro uvolnění a odlehčení atmosféry chtěl citovat jednu větu mého oblíbeného klasika, který se jmenuje Mark Twain. Můj oblíbený klasik napsal: "Achillovou patou hloupého člověka je hlava." - Děkuji vám za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk.)" (cit. ze sněmovního stenozáznamu)
   
   Dohoda Zeman - Klaus ukončila tehdy sněmovní maratón. Poslanec Vidím pronesl na adresu dohody jízlivou poznámku o vítězství Becherovky nad ženskými půvaby... Balvín byl pak výslednicí dohody o hlasování č. 128, ať se to komu líbí, či ne. Hovořit o "blízkosti" Petra Bohuše Balvínovi lze dost těžko. Jde spíše o "investigativního" novináře, jehož zdroje bývají až podivuhodně dobře, nad jiné podrobně a v ten pravý čas informovány. Zvláště tehdy, kdy je po "kauze" veřejná poptávka. Odtud jeho vliv i síla. Ale současně i slabost, jak ví každý, kdo dostával kdy více odpovědí, než měl otázek...



2. Slovo "nadstandardní" považuji od redakce ČM za zjevnou a značně primitivní manipulaci. Při své práci se setkávám s mnohými politiky, mailuji si s nimi, volám jim já či oni mě. Setkávám se s nimi nejen ve sněmovně. Nespím s žádnou političkou, stejně jako nespím s žádnou televizní redaktorkou či jinou novinářkou - i když nepopírám, že se mi některé líbí, což považuji za přirozené. Své politické sympatie či antipatie dávám na odiv naprosto veřejně svými články a každý ví, jaký názor ode mne může očekávat. Pouze lidé bez názoru či mediální anarchisté mohou tvrdit, že jsou "nestranní" či "nadstraničtí".
   
   Pokud by KOMUNIKACE měl býti zločin proti profesionalitě, byl by každý hluchoněmý vynikajícím televizním reportérem. Pokud by panu Zaorálkovi bylo osmnáct, připustil bych, že může jít o "vzbouření hormonů". Od předsedy Sněmovny i paní redaktorky spíše očekávám, že jsou oba "sovy", ponocující a pracující v noci. Pokud jejich vztah byl i mimopracovní, nemusí jít ještě nutně o profesionální selhání, neboť podobných vztahů znám z české politiky / ekonomiky / žurnalistiky povícero - a nemají přitom jiný, než občasně sexuálně ventilační obsah...
   
   Vše ostatní už je otázka profesionality, na což se bohužel neptáte. Nezávidíte vy tak trochu Šárce Bednářové?
   
   Ergo kladívko, za podobný čin "neznámého pachatele" jsem já osobně už jednou podal trestní oznámení - v kauze televizní krize, když "zlé jazyky" zveřejnily výpisy z mobilů členů Rady ČT. Ačkoliv tehdy geniální vyšetřovatel Policie ČR kauzu "odložil", následný nález Ústavního soudu mi dal tehdy za pravdu. Pachatel se DOPUSTIL TRESTNÉHO ČINU, jestliže zveřejnil tento výpis stejně, jako kdyby bez povolení státního zástupce prováděl odposlech. PORUŠENÍ TELEKOMUNIKAČNÍHO TAJEMSTVÍ se tomu říká...
   
   Celá kauza je ovšem výrazem poměrů, panujících v "médiu veřejné služby" - sprostého boje o koryta pro neschopné, na trvalý přísun snadných a dobře placených zakázek zvyklé a jinak koupené. Být kýmkoliv z legitimního a silného vedení ČT, zatočil bych jak s ředitelem studia, který dopustil takový únik informací, tak s pracovníkem, který nechal pořídit podrobný výpis z něčího účtu, tak i s kýmkoliv, kdo by chtěl z této informace vyvozovat jakékoliv další konstrukce. Ztráta důvěry, vážné porušení pracovní kázně - A VEN! Ale problém je, že ČT je odsouzena mít ve svém čele pouze měkké ředitele. Protože je příliš velkým a příliš finančně zajímavým průsečíkem zájmů mnoha skupin, a to nejen politických, ale hlavně ekonomických. A odloučená redakce v největším maloměstě Evropy může být snadnou kořistí pro regionální zájem.
   
   Případné jmenování Šárky Bednářové mi nevadí, pokud o riziku "intenzivních kontaktů" už (ale bohužel díky trestnému činu) víme. Pokud o tom, že to víme, ví i paní redaktorka i její okolí, nedomnívám se, že by kdy v budoucnu došlo k jakékoliv manipulaci... "Dekonspirovaný agent" se tato situace nazývá ve zpravodajském jazyce. A že by televizní zpravodajství bylo od agenturně-zpravodajské praxe tak daleko?
   
   Považuji za daleko důležitější, aby nemohlo SYSTÉMOVĚ dojít k lobbingu zpravodajství KÝMKOLIV, třebas naopak některými televizně-korytářskými aktivisty "ve jménu ohrožené demokracie" a zachování pracovní příležitosti i pro méně schopné, ale o to věrnější. Pokud je zpravodajský systém v ČT Praha či Brno tak děravý, že kdokoliv si např. zasouloží s předsedou poslanecké sněmovny či jiným poslancem/poslankyní, nesmí být novinářem/novinářkou, pak je chyba jinde, nežli v oné, tolik moralisticky inkriminované posteli...



3. Opět manipulace otázkou... Odborný názor si neodborník osvojuje řadou konzultací s lidmi, kteří v oboru pracují. Pokud pan Zaorálek chtěl získat odborná stanoviska, aby si na jejich základě učinil své vlastní politické, je vše v pořádku. Činí to tak každý poslanec a činí to i včetně konzultací s různými lobbisty. MĚL BY TAK ČINIT I INTELIGENTNÍ NOVINÁŘ A TUDÍŽ BY MU TO NEMĚLO BÝT VŮBEC DIVNÉ... Komunikace s lobbisty není překážkou poctivosti poslance, je jen starostí o posouzení oprávněnosti skupinových zájmů a argumentů (lobbisty tlumočených) decision makery. Hlas lidu, hlas boží...
   
   Pokud ovšem Zaorálek sám neposlouchal odborné názory radních či pracovníků ČT, ale vedl monolog rozkazovacím tónem, je to špatně. Pokud se někdo z interviewovaných ohradil proti nátlaku, měl by ho jako obratný novinář umět doložit - např. přepisem komunikace mezi svou osobou a panem předsedou sněmovny.
   
   Pan poslanec je ale - přes svou funkci - jeden z dvou set poslanců a pouze jeden ze sedmdesáti poslanců ČSSD. A v tom je slabost této "růžové" konstrukce z "růžové knihovny". Protože pan Zaorálek je aktivně a asertivně ve při (o prezidentského kandidáta) s více 45 členy svého vlastního poslaneckho klubu, těžko by prosadil svou vůli ve věci vzbouřenecké strategie - byť umí švitořit i s Monikou Pajerovou či dalšími vyznavači nepolitické politiky... Spíše se, jak tomu bylo už dříve, přiklonil opět "k té nesprávné straně".
   
   Já se ale ptám jinak - vy znáte tu "správnou" stranu v této líté válce?

Jana Perglerová, deník Právo

1. Než odpovím, poděkuji. Za faktograficky mediálně přesnou, se vším všudy a zároveň vtipně sestavenou Kauzu: Ostravská ČT - Díl I. fakta. Závidím vám, Česká media, závidím, že tištěné printy nejsou gumové a rozsahem tak velký text se do nich prostě nevecpe, i kdybych se rozkrájela. Ještě, že máme internet...
   
   K situaci v Ostravě: Je to tam, podle mého názoru, jako na každém jiném pracovišti. Všude se vyskytuje touha po kariéře vedle obyčejné touhy pracovat tak dobře, aby to člověka vnitřně těšilo. Všude jsou lidé neschopní i schopní (někteří všeho), všude jsou lidé pracovití i liní, hlupáci i přemýšliví. Všude se při výměně šéfů většinou podřezávají jeho slepice a koně.



2. Nadstandardní vztahy samy o sobě za překažku v žádném případě nepovažuji. Důležitější, podle mne je, nakolik je Šárka Bednářová nejen pohledná, ale profesionální, odpovědná a svědomitá žena, a nakolik je předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek nejen zajímavý, ale profesionální, odpovědný a svědomitý muž.



3. Odpovím starým (dobrým) vtipem, dnes bychom řekli bonmotem: Přišel jsem k němu se svým názorem. Došlo k přátelské výměně názorů. Odcházel jsem s jeho názorem...

Lucie Weissová, místopředsedkyně Rady ČT

Kauzu blíže neznám,avšak samotná aféra jen dokresluje celkovou nepříznivou atmosféru v celé ČT, nevhodné metody práce řídících pracovníků, kteří zřejmě nepožívají respekt a důvěru svých podřízených.

Milan Šmíd, mediální analytik

O situaci v TS Ostrava nevím nic, než to, co se dozvídám z druhé ruky, tj. z médií. Navíc informace podávají účastníci sporu, což není vždy objektivní. Proto se nemůžu ani nechci k situaci vyjadřovat.

Jana Dědečková, bývalá radní ČT a publicistka

1. Z vnějšího pohledu soudím, že v TS Ostrava probíhá střet o vedoucí pozice, který není řešen transparentním způsobem, což nutně vzbuzuje spekulace.Televizní krize, která byla vyvolána "bratrstvem pravdy a lásky", rozdělila společnost a poškodila platící občany i samotnou instituci veřejné služby. Skutečnost, že se exekutivní moc postavila k této krizi alibisticky a ve vlastním zájmu podpořila revoluční rudé gardy se dnes vrací jako bumerang, protože na záležitosti v ČT se není možné nedívat prizmatem těchto událostí.Televize se vinou některých aktivistů kulturně-politické fronty dostala do závislého postavení na přelomu tohoto tisíciletí a ostravské studio bude jen velmi obtížně prokazovat, že se nejedná o politickou objednávku.Ilja Racek byl navíc náměstkem ministra Dostála. Pokud to někomu nedochází, tak ať si například pokusí představit situaci, že by u vlády byla ODS a ředitelem veřejnoprávní televize by se stál pan Ladislav Jakl. Pokud i při této představě zůstane v klidu, potom se není třeba zabývat ani panem Rackem, Zaorálkem, či Bohušem. Jednoduše můžeme na tento balkánský způsob přistoupit a s jinou vládou uspořádat nové čistky.
2. Jednoznačně. Šárka Bednářová si bude muset vybrat. Buď Zaorálka nebo kariéru. Obojí bohužel nelze.
3. Pan Zaorálek nemá co vysvětlovat vlastní stanoviska, protože drží v rukou bič odvolání a mrská jim nad hlavami radních. Domnívám se, že zneužívá funkci veřejného činitele. Ptám se však také, kde je ČT věc veřejná v čele s hercem Krausem, proč nebije na poplach Vaculík a neroní slzy Táňa Fišerová, proč už Ivan Hlas neřve na Václaváku Táhněte do háje a proč se nesepisují petice za svobodu slova. Protože pro ně nikdy nebylo důležité co se říká, ale kdo to říká.Nikdy se nebáli o nezávislost, ale vždy měli ukrutný strach o své příjmy, které jim Zaorálek v duchu socialistické morálky (proč bych nedal, když to nejde z mého) může zachovat, případně i zdvojnásobit. Pan Zaorálek dělá jen to, co mu dovolí média a veřejnost.

Luboš Motl, TV NOVA

1. Situace mně nepřipadá až tak dramatická a neopakovatelná a jsem přesvědčen, že podobná snaha různých lidí přesunout další lidi na jiné pracovní místo, za pomoci jak rozmanitých dočasných spojenců a kamarádíčků z řad kolegů i politiků, tak za pomoci osob, na kterých je člověk třeba i citově závislý, musí hrát roli na mnoha jiných pracovištích, nejen v ostravském studiu veřejnoprávní televize. Probíhá tam jakási hra osobních vztahů mezi několika lidmi, která na první pohled nemá hlubší politickou (či ideologickou) podstatu, a proto mně připadá jaksi všední.
2. Pokud se Bednářová nezačne chovat a uvažovat jako Lubomír Zaorálek, za překážku to považovat nebudu. Lidé jsou lidmi také proto, že mezi sebou mohou mít obyčejné lidské vztahy a pouta. V tomto okamžiku bych tak maximálně mohl politovat Bednářovou, pokud s tím otravným pánem opravdu musí trávit hodně času. Nevím, kdo v jejich vztahu má větší vliv na toho druhého. Ale pokud Bednářová dokáže převychovat Zaorálka, tak tomu bych asi požehnal, protože každá změna by pravděpodobně byla k lepšímu. Tipuji, že většina lidí v našem národě bude také vnímat jejich vztah jako něco, co jim nevadí. Už proto, že Zaorálek není nijak spojen s Václavem Klausem nebo tržní ekonomikou, a proto jeho vliv na kohokoliv jiného skoro nikomu nevadí. Mně ale také nevadí, protože lidé mají právo vytvářet mezi sebou pouta a pracovat na věcech společně, Naopak se mi zdá, že na hranici zákona je monitorování a zveřejnění délky telefonních hovorů, ale uznávám, že lidé ve veřejných funkcích i s takovými věcmi musejí počítat.
3. Vysvětlování vlastního stanoviska je samozřejmě téměř vždycky jakýmsi menším či větším pokusem o ovlivnění, jen asi nepovažuji každý pokus o ovlivnění za zločin. Lidé se velkou část života učí a učení je možné téměř jen tak, že se necháme někým nebo něčím ovlivnit a někdy dokonce i vést. Pokud někde je jasně zapsaný paragraf o tom, že předseda sněmovny nesmí to či ono učinit, potom ho mohou příslušné instituce pronásledovat. V opačném případě ho pronásledovat nemohou a jediné, co budu panu Zaorálkovi vyčítat já, je to, že je špatným politikem, ale podle mého názoru i špatným člověkem - a pro Bednářovou bych dodal, že i špatným mužem. Jakmile bych začal docházet k pohledu, že Bednářová Zaorálkovi pomocí médií politicky pomáhá, asi by u mě poklesla, ale ne proto, že má vůbec tu drzost mít nějaké vztahy s politikem, ale proto, že má kladný vztah ke špatnému politikovi.

Ladislav Jakl, publicista

1. Detailně ji nesleduju, ale je evidentní, že pan Zaorálek si z ostravské televize o rozhlasu dělá své soukromé studio.
2. Nepovažuji. Jen se při rozhodování o má takovém vztahu vědět.
3. Zaorálek se za mlčení "kulturní fronty" dopouští brutálního osobního nátlaku. A nejedná přitom v zájmu státu, parlamentu a dokonce ani ČSSD, ale jen svém vlastním.

Zdeněk Fekar, EURO

1. Ve srovnáni s krizí na úrovni centrálního vedení televize nepovažuji za podstatnější problém  šarvátky v regionu - ty jsou ostatně možné jen proto, ze ústřední vedeni stanice je slabé, neustále odvolatelné a tudíž těžko může mít fakticky vliv na dění v regionu.
2. Obecně si myslím, že samotný fakt udržováni nadstandardních kontaktů s významným politikem by neměl být překážkou k výkonu funkce šéfredaktora zpravodajství. Tedy neměl by být překážkou v tom smyslu, že by tyto vztahy neměly dotyčnou osobu diskriminovat - ale jestliže se v konkursu vedle sebe utká více uchazečů a dejme tomu dva budou ve všech jiných parametrech stejní a jeden z nich bude mít nadstandardní vztahy s významným politikem, upřednostnil bych uchazeče bez těchto vztahů.
3. Jsou to vlastně dvě otázky. Zaorálek se na můj vkus angažuje v kauze televize přespříliš. Na druhou stranu si skutečně myslím, že právem každého občana, byť by to byl náhodou zrovna šéf sněmovny, je vyjádřit své postoje veřejně. Problémem přeci není, co dělá Zaorálek, ale kdo je ochotný se jim nechat ovlivnit. Slabý je systém, slabí jsou radní, ale i kdyby Zaorálek nahlas řekl, že si přeje odvolat Balvína, právní zodpovědnost z Rady ČT to přeci nemůže smést.

Petr Žantovský, člen RRTV

1. Tato otázka má dvě fasety.  Jednu globální  (TS Ostrava a Brno jako dědictví strukturace ČST z dob komunismu nerespektuje současný územněsprávní stav, podporuje a utužuje regionální militantní "antipragocentristy" a de facto izoluje tato dvě významná kulturní centra od dění ve zbytku republiky, což je přesný opak stavu zřejmě kýženého), jednu konkrétní, a ta se zužuje na rovinu personální. Autonomie ostravského zpravodajství je nepochybně dílem osobnosti Petra Bohuše, který prostě dokázal ostravskou publicistiku vydupat ze země, na druhou stranu se tu ale namnoze (a před jeho očima, nevím, zda případně nakolik v jeho režii) děly a zřejmě i dějí věci, nad nimiž rozum zůstává stát: výroba kampaní proti osobám a skupinám osob, nepotismus, politikaření v regionálním a do centra zasahujícím měřítku. Ostravská publicistika se chová celostátně, aniž by respektovala pražské vedení. Tomu se ale jen stěží dá říci řídící systém či systém vůbec. To je účelově využívaná nesystémovost povýšená na program, který pravda jedněm hraje do not, pro jiné je smrtící.
2. Zaorálkovy telefonáty jsou typickým příkladem chování představitelů dnešního vedení země a jejich nohsledů v médiích. Kdyby si svého času předseda parlamentu Klaus telefonoval třeba s Bobošíkovou, či před ním Zeman třeba s Bubílkovou, a nemuselo by to být tak často a tak pozdě v noci, představte si ten mediální oheň na všech střechách! Tentokrát řekne předseda Zaorálek: "Nic špatného se nestalo," novináři sklapnou patky a opravdu se nic nestane. Zdá se, že sex-appeal dnešní vládní koalice dalece přesahuje osobu slečny či paní Bednářové. Ptát se v takto nastavených parametrech, zda Bednářová je či není vhodnou osobou k řízení nějaké redakce a Zaorálek nějaké sněmovny, je zbytečné, protože jak se zdá, poslední dobou je u nás možné skoro všechno a o možnosti vykonávat nějakou funkci nerozhoduje odborná kvalifikace, nýbrž schopnosti jiného typu. Jen nikdo moc dobře neví, jakého.
3. Na tuto otázku jsem z větší části odpověděl již u otázky předchozí. Tak jako tak se pan předseda Zaorálek zachoval nestandardně, což  ale vcelku zapadá do ostatních, stejně nestandardních procesů. Problematicky zvolená Rada ČT zvolila problematicky Balvína. Pak mu soustavně vstupovala do kompetencí, za což ji Balvín nediplomaticky veřejně kaceřoval. Sám přitom však ze svých slibů splnil jen zlomek. Kde tedy je pravda? Měl být Balvín odvolán? Možná. Mělo to být nyní? Určitě ne, když teprve o týden dřív se Rada ČT shodla na ustavení jakési dohodovací komise, která měla tento radikální krok relativizovat. Měl být Balvín odvolán proto, že bojoval s Radou ČT, či proto, že neplnil sliby? A když je neplnil, může za to jen jeho nečinnost či neschopnost, nebo též soustava klacků pod nohy házených, a to jak ze strany zaměstnanců, odborářů, nátlakových organizací producentů natahujících lačně ruku pro veřejné peníze, ale též Rady a neméně i politiků, což bylo korunováno Zaorálkovými ingerencemi?  Nediplomaticky bych řekl asi tolik: ČT se chová jako socialistický podnik a zaslouží zrušit, resp. spojit s ČRo, zbavit komerčních charakteristik, zúžit její obor činnosti výlučně na plnění veřejných služeb (edukace, minority atd.). Jenomže k dosažení takového strategického cíle nemůžete mít v čele té televize kompromisníka Balvinova typu a nesmí mu velet volontérský spolek typu Rady ČT (nominovaný podle dnes platného klíče z lidí, kteří nemají o televizi ani o řízení většinou ani páru). Pokud by těchto dvou handicapů nebylo, umím si představit, že by nikomu, ani panu Zaorálkovi, nebyly jeho telefonáty pranic platné.

Milan Horálek, člen Rady ČT

1. Já nejsem blíže informován, moje informace je, že Racek vypsal na to místo výběrové řízení. No a po Balvínově odvolání bude Racek držet linii nových stranických pokynů. Nic více, nic méně.
2. Můj názor není důležitý, podstatné je, že Šárka Bednářová bude šéfredaktorkou zpravodajství.
3. Mne pan Zaorálek pozval k sobě a žádal mne o nějaké věci, víceméně dosti kategorickou formou. Já jsem mu sdělil, že v tom šlape jak slon v porcelánu a odcházel jsem s tím, že on věděl, že já jeho pokyny nebudu respektovat a prosazovat To bylo v pátek odpoledne před hlasováním o odvolání Balvína. V neděli večer jsem kvůli něčemu jinému absolvoval dříve domluvenou schůzku s premiérem a když jsem se ho zeptal jak přišel na jméno, koho já mám prosazovat v televizi, tak mi premiér řekl, že takové jméno nebylo, že je to akce Zaorálkova.

Ladislav Miler, místopředseda Rady ČT

1. Nejsem detailně informován.
2. Mně se nelíbí jakékoliv odposlouchávání telefonů a stejně tak evidence volání. Paní redaktorka a pan předseda poslanecké sněmovny - to považuji za nechutnost a je smutné, že se tím někdo vůbec zabývá. Pani redaktorku Bednářovou neznám, takže těžko můžu mluvit o jejich kvalitách před narušením nebo po údajném narušení její profesionální integrity. V tomto bych nerad dělal nějakého soudce. Já si myslím, že totéž se týká i studia v Praze, mě skutečně nezajímá kdo jsou stávkaři, nestávkaři. Mně je to úplně jedno, já rozeznávám buď lidi slušné nebo neslušné a profesionální nebo neprofesionální. Nikdo z nás v té době v televizi nebyl, když se ony události staly. Nepochybuji, že obě strany a to tehdy konstatoval i parlament, byly nějakým způsobem přes míru angažovány. Jinak mě skutečně nikdo z těch lidí nevadí,  pokud budou podávat profesionální výkony.
3. Mne pan předseda sněmovny neovlivňoval. Myslím, že ani nikoho dalšího.