Článek 8 z Úplného znění Studijního a zkušebního řádu Vysoké školy ekonomické v Praze pro studium v magisterských pětiletých studijních programech ze dne 18. května 2001 praví: "Student, který byl klasifikován "Nevyhověl", si může daný předmět znovu zapsat. Pokud katedra vypsala v semestru kurs pro opakované plnění podmínek zkoušky bez absolvování celé výuky, může si student zapsat tento kurs, nebo si může znovu zapsat kurs předmětu včetně opětovného absolvování celé výuky." Co to znamená? V tom lepším případě ztrátu kreditních bodů a půl roku. Přičemž je jasné, že půl rok na vysoké škole, kde se student učí hromadu dat na danou zkoušku, jen proto, aby většinu okamžitě zapomněl při přípravě na zkoušku příští, je poměrně slušná ztráta.

Studijní oddělení VŠE potvrdilo, že "na předměty, které jsou zapsané jako výukové - tedy dílčí zkouška - je jen jeden pokus v semestru. Včetně zápočtu - na ten je taky jen jeden termín." K zapsání v příštím semestru je potřeba mít náhradní kreditní body. Pokud nejsou náhradní kredity tak: "nemá student kapacitu na to, aby dostudoval."

Z ústecké Fakulty sociální ekonomie na přímý dotaz, jak je to u nich z možností opakování zkoušky odpověděli: "každý student má tři možnosti pro vykonání určité zkoušky během jednoho roku studia. Pokud ani potřetí neobstojí při zkoušce, může zažádat o vyzkoušení před komisí (pokud děkan fakulty toto povolí). Na zápočty je to individuelní u každého vyučujícího. Běžný je jeden hlavní termín a jeden opravný". Pedagogická fakulta téže univerzity ve svém studijním a zkušebním řádu toto potvrzuje: "Student smí konat každou zkoušku v jednom akademickém roce maximálně třikrát." V podstatě totéž umožňuje Farmaceutická fakulta v Hradci Králové či soukromá vysoká škola ekonomických studií v Praze.

Zákon o vysokých školách určuje mimo jiné práva studentů. Doslovně říká, že "Student má právo konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem." Takže je na každé z vysokých škol, jak si nastaví podmínky. Dovolím si nehezkou spekulaci, která v běží zákulisí coby šuškanda.

Má- li "vejška" nabrat studenty a získat peníze, nastaví podmínky tak, aby jich bylo na začátku každého roku mnoho a během času je pokud možno bez komplikací vyházet. V obecném boji o žáka a s ním spojené peníze není tento krok nelogický. Je-li cílem studenty něčemu naučit (což by mělo), nastaví se podmínky tak, aby měli šanci opakovat a tlačit je k tomu, aby se naučili.

Ovšem na VŠE stačí být trémistou a vědomí, že absolvování zkoušky je hop nebo trop a pravděpodobnost úspěšného složení se téměř vynuluje. Stačí mít narozeniny a noc proslavit (už slyším moralisty říkat něco o neodpovědném přístupu), stačí mít rodinný problém, stačí se nevyspat, být nemocný a risknout to... a nemusí to vyjít.

Anebo prostě přejít někam, kde je prostředí uživatelsky příjemnější. Pokud vás "prestižnost vysoké" nevyhrotí do rozhodnutí, že i bez ní se dá docela spokojeně žít.

Na závěr dobrá zpráva.

Původně jeden student "prodal" svůj termín jinému, oba šli spolu do počítačové učebny k různým počítačům a ve chvíli, kdy se prodejce "odhlásil" a tím termín uvolnil, "kupec" si termín zaregistroval.

Prodávání termínů zkoušek je nyní počítačovým systémem zkomplikováno.

(Autor je reportérem magazínu KOKTEJL)