Podle Fergusona bylo Britské impérium "dobrou věcí" - na základě rodinných zkušeností: argumentuje, že jeho prostřednictvím si jeho vlastní předkové polepšili. Transport zlodějů z Británie v řetězech do Austrálie, nebyl podle autora ničím špatným: trestanci měli vyhlídku na nový život a po odpykání svého trestu dostali půdu (jeden Fergusonův předek byl odsouzen k sedmi letům nucených prací v Austrálii za to, že ukradl dvě slepice)...

Ferguson Britské impérium hájí, protože prý realizovalo "vůli historie", zuniverzalizovalo "liberální kapitalismus", vytvořilo první globální ekonomiku, rozšířilo prospěch volného trhu a parlamentní demokracie a pak diskrétně odumřelo tak, jak měl podle marxismu odumřít za komunismu stát.

Ferguson obdivuje, jak se Britské impérium dokázalo bezbolestně zlikvidovat (i když ten proces historik trochu idealizuje, ono to dodneška nebylo tak bezbolestné, pozůstatky nacionalismu u některých Angličanů zůstávají) a jeho vytvoření považuje za "čin nejvyššího altruismu" - Británie se sama pak prý přivedla k bankrotu ve válce proti alternativním impériím - německému, japonskému a italskému, které zacházely se svým obyvatelstvem daleko méně humánně.

Jenže britské kolonie závisely na práci otroků: není divu, že vedoucí představitelé Britského impéria byli uraženi, když po pádu Singapuru Japonci zotročili britské vojáky a donutili je ke stavbě železnice džunglí. Hitler Britské impérium obdivoval a nabídl na něj neútočit, pokud by mu Britové dovolili, aby si vytvořil své vlastní impérium ve východní Evropě.

Avšak Ferguson přece jen objasňuje, že původ Britského impéria byl pěkně špinavý. Jeho prvotními trofejemi byla kořist pirátů v šestnáctém století, a pak kampaň vyvlastňování, jejímž cílem bylo uspokojit módní výstřelky nové anglické konzumní ekonomiky. Anglie v osmnáctém století se rychle stala závislou na novém zboží, jako byl čaj, káva a tabák a na cukru ze Západní Indie, kde třtinu pěstovali otroci. Ferguson právem označuje tyto substance za drogy a konstatuje, že bylo Britské impérium vybudováno "frenetickou energií, vyvolanou obrovským množstvím konzumace cukru, kafeinu a nikotinu."

Nejzajímavější je ve Fergusonově knize podle britského recenzenta analýza konkurence mezi britským a americkým impériem. Zakladatele amerického státu, Otce poutníky, označuje Ferguson za fanatické "náboženské fundamentalisty" a přiznává, že první britské plantáže v Novém světě byly založeny na tom, čemu se dnes říká "etnické očišťování". Ani nepovažuje vznik nezávislých Spojených států za "triumf svobody a demokracie", ale za důsledek politikaření z domácí, britské politické scény.

Ferguson je přesvědčen, že prý Britové náhodou vynalezli systém "světové vlády" a očekává, od Američanů, kteří na Churchillovi vynutili příslib, že Britské impérium zlikviduje, než byli ochotni vstoupit do druhé světové války, a pak Brity "propuštěné" kolonie rychle ovládli sami, že se začnou v globálním měřítku chovat stejně altruisticky "jako kdysi Britové". Američané podle Fergusona převzali někdejší globální roli Britů, aniž by si dosud uvědomili, že s tím ruku v ruce jde i globální odpovědnost. Je tomu skutečně tak?