30. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 12. 2002

USA hrály klíčovou roli při vyzbrojování Saddáma Husajna

Amerika prodávala nebezpečné chemikálie do Iráku, přestože jich Saddám Husajn užíval k usmrcování Íránců a Kurdů, píše americký list Washington Post. Bushova vláda podle něho nyní ospravedlňuje plány na válku proti Iráku tím, že Saddám Husajn realizuje program vývoje chemických, jaderných a biologických zbraní, avšak "američtí činitelé málokdy přiznávají, že tyto zločiny se datují z období, kdy byl Saddám Husajn považován ve Washingtonu za cenného spojence." List pak podrobně a šokujícím způsobem rozbírá, jak Spojené státy vybudovaly irácký vojenský potenciál, bez ohledu na osud lidí, které Saddám Husajn těmito zbraněmi zabíjel. Pro Američany byly nejdůležitější jejich strategické zájmy.

Jednou z osob, které se zasloužily v době irácko-íránské války v letech 1980 - 1988 o to, že se americká zahraniční politika přiklonila na stranu Iráku, byl Donald Rumsfeld, dnešní Bushův ministr obrany, jehož setkání se Saddámem Husajnem v prosinci r. 1983 připravilo normalizaci americko-iráckých vztahů. Rumsfeld navštívil několikrát Bagdád v době, kdy Irák užíval chemických zbraní "téměř denně" a irácká armáda tím porušovala mezinárodní konvence.

(Tento článek přebírá z Britských listů slovenský kulturněpolitický týdeník Slovo.)

Podle amerického listu také poskytovaly Spojené státy v letech před Saddámovým útokem na Kuvajt z roku 1990 iráckému diktátorovi velké množství výzvědných informací, dodaly mu prostřednictvím jedné firmy v Chile, kterou použily jako zástěrku, zásobu tříštivých (kazetových) bomb a umožnily Iráku začít vyvíjet předchůdce jeho dnešních chemických a biologických zbraní.

Podle amerického listu to osvětluje zápornou stránku americké zahraniční politiky. Ta je světem, v němž je možno uzavírat dohody s diktátory, porušovateli lidských práv i s šiřiteli zbraní, na základě zásady že "nepřítel mého nepřítele je můj přítel".

V osmdesátých letech považovaly Spojené státy Irák za zábranu před militantním šiitským extremismem a udělaly si ze Saddáma Husajna strategického partnera.

Vlády Ronalda Reagana a George Bushe seniora schválily prodej četného zboží pro dvojí, vojenské i civilní použití do Iráku. Šlo i o jedovaté chemické látky a smrtící biologické viry jako antrax a mor.

Nyní se Spojené státy stavějí vůči Iráku jinak, protože íránská revoluce už ztratila svůj extremistický charakter a invazí do Kuvajtu v roce 1990 se Saddám Husajn změnil z obtížně zvladatelného spojence ve smrtelného nepřítele. Po teroristických útocích z 11. září se nyní tvůrci americké zahraniční politiky daleko více obávají zbraní hromadného ničení než dříve.

Na začátku irácko-íránské války v roce 1980 zaujímaly Spojené státy k oběma zemím neutrální postoj, ale když v roce 1982 začal Írán vítězit, Američané se začali obávat, že Írán destabilizuje nakonec i Saúdskou Arábii a ohrozí zdroje ropy pro USA.

Proto se na základě dosud utajované zahraničněpolitické směrnice Reaganovy vlády (č. 114 z 26. listopadu 1983) postoj Spojených států vůči Iráku změnil. Směrnice pravila, že se Spojené státy zasadí o to, aby Irák neprohrál válku s Íránem.

Tuto směrnici schválil prezident Reagan přesto, že přicházely zprávy, že irácká armáda užívá proti íránským vojskům chemických zbraní. V principu se Washington silně stavěl proti užívání chemických zbraní, což zakazuje Ženevský protokol z roku 1925. V praxi však to, že Irák užíval proti íránským vojskům chemických zbraní, americkou vládu příliš neznepokojovalo - chtěla v první řadě, aby Írán ve válce nezvítězil.

Přestože 1. listopadu 1983 informoval činitel amerického ministerstva zahraničí tehdejšího Reaganova ministra zahraničních věcí George Shultze, že "irácká vojska užívají chemických zbraní proti íránským vojákům téměř denně", Reaganova vláda už zahájila přátelskou diplomatickou ofenzívu vůči Iráku, která vyvrcholila několika návštěvami Donalda Rumsfelda, tehdejšího zvláštního velvyslance USA pro Blízký východ, v Bagdádu.

V září 2002 tvrdil Rumsfeld v rozhovoru v CNN, že prý "varoval" Saddáma Husajna před užíváním biologických zbraní, avšak to je v rozporu s odtajněným záznamem jeho devadesátiminutové schůzky se Saddámem Husajnem. Záznamy z amerického ministerstva zahraničí ukazují, že se o tom Rumsfeld okrajově zmínil jen ministru zahraničí Tariqu Azizovi jako o jedné z věcí, které "brání americkému úsilí pomáhat Iráku."

V únoru 1982 byl Irák odstraněn z amerického seznamu teroristických zemí světa, navzdory silným protestům v americkém Kongresu.

Howard Teicher, bývalý činitel americké Rady národní bezpečnosti, odpřisáhl v roce 1995 u soudu, že Spojené státy "aktivně podporovaly irácké válečné úsilí tím, že Iráku poskytly miliardy dolarů na úvěrech, poskytovaly mu vojenské výzvědné informace a poradenství a podrobně sledovaly prodej zbraní z třetích zemí do Iráku, aby bylo zajištěno, že má Irák veškeré zbraně, které potřebuje." Teicher v odpřísáhlém dokumentu také uvedl, že bývalý šéf CIA William Casey použil chilské firmy Cardoen a jejím prostřednictvím dodal Iráku tříštivé bomby, které měly zastavit ofenzívu íránských vojáků.

I když americké zbrojovky nebyly tak silně angažovány v prodeji zbraní do Iráku jako německé a britské firmy, Reaganova vláda tolerovala vývoz zboží pro dvojí, civilní i vojenské použití.

Zbrojní inspektoři OSN nalezli v roce 1991 v Iráku velké množství chemických látek, součástek pro rakety a počítačů od amerických firem, včetně tak známých podniků, jako jsou Union Carbide a Honeywell.

Vyšetřování amerického Senátu v roce 1994 objevilo četné biologické látky, které byly dodány v polovině osmdesátých let do Iráku na základě licence amerického ministerstva obchodu. Mezi nimi byly různé druhy antraxu, který posléze Pentagon identifikoval jako hlavní součást iráckého programu biologických zbraní. Americké ministerstvo obchodu schválilo tehdy také vývoz insekticidů do Iráku, i když existovalo silné podezření, že jich Irák užívá jako chemických zbraní.

Koncem roku 1987 začala irácká armáda užívat chemických zbraní proti kurdským jednotkám v severním Iráku. Americká vláda byla rozhořčena, nikoliv však natolik, že by to vážně poškodilo americké vztahy vůči Iráku.

"Americko-irácké vztahy jsou ...důležité pro naše dlouhodobé politické a hospodářské cíle," napsal v září 1988 v oficiálním memorandu o chemických zbraních náměstek amerického ministra zahraničních věcí Richard Murphy a dodal: "Jsme přesvědčeni, že hospodářské sankce Irák neovlivní a byly byly zbytečné anebo kontraproduktivní."

Irácká armáda užívala chemických zbraní proti Íráncům až do konce íránsko-irácké války. Množství amerických výzvědných informací poskytovaných Iráku se přesto v roce 1988 zvýšilo, byly Iráku poskytovány prostřednictvím kanceláře CIA v Bagdádu.

Ještě v prosinci 1988 prodala americká firma Down Chemical Iráku pesticidy za 1,5 milionu dolarů. Činitel americké Export-Import Bank uvedl v oficiálním memorandu, že "není důvodu" proč tento prodej blokovat, navzdory důkazům, že tyto pesticidy jsou pro lidi "vysoce jedovaté" a působí lidem "smrt udušením".

Americká politika vstřícnosti vůči Saddámu Husajnovi pokračovala až do doby, kdy Husajn napadl Kuvajt. Ještě 25. července 1990, týden před iráckým útokem na Kuvajt, ujistila americká velvyslankyně v Iráku Saddáma Husajna, že si Bush přeje "lepší a hlubší vztahy".

Informace, zveřejněné americkým listem, ukazují, že i v době, kdy americká média často nekriticky podporují politiku dnešní americké vlády, je čelný americký list schopen publikovat výsledky vynikající nezávislé investigativní práce, která podstatným způsobem přispívá k porozumění nedávné historii i současné politiky jediné dnešní supervelmoci.

                 
Obsah vydání       30. 12. 2002
1. 1. 2003 Jsou světové vyhlídky na prahu roku 2003 pochmurné?
31. 12. 2002 USA hrály klíčovou roli při vyzbrojování Saddáma Husajna
1. 1. 2003 Zástupný problém: Havlovy milosti Zdeněk  Jemelík
30. 12. 2002 Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit Václav  Žák
20. 12. 2002 Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce Jakub  Žytek
1. 1. 2003 Media uprostřed týdne: Havel končí, Špidla zdaleka ne Josef  Trnka
1. 1. 2003 Pochmurný novoroční projev Tonyho Blaira
1. 1. 2003 Američané přiznali, že bombardovali pákistánská vojska
27. 12. 2002 Deutsche Telekom prohrává bitvu o české zákazníky Štěpán  Kotrba
30. 12. 2002 Americké úřady užívají proti svým protivníkům mučení
30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
31. 12. 2002 Extremista zastřelil v Jemenu tři americké pracovníky charitativní nemocnice
30. 12. 2002 Míroví aktivisté chtějí jít do Iráku jako lidské štíty
31. 12. 2002 Monitor Jana Paula: PF 2003 Na Irák! Jan  Paul
31. 12. 2002 Woody Allen: "Bergman byl vlastně bavič"
30. 12. 2002 Vánoční a novoroční oslavy jako klišé
30. 12. 2002 Fidel na lopatkách Zdeněk  Jemelík
30. 12. 2002 Matematické úlohy pre dnešných slovenských školákov
30. 12. 2002 Malý Ježíšek a my děti Adama a Evy na planetě Gaia neboli Sličná Ivo V. Fencl
30. 12. 2002 Slovensko 2002 - Tak dobre, ako sa len dá? Marián  Repa
23. 12. 2002 Unionistický hochštapler provokoval i na demonstracích Štěpán  Kotrba
20. 12. 2002 Milan Kundera jako "didaktik komiky"?
21. 12. 2001 Jiná vánoční a novoroční vydání Britských listů
18. 12. 2002 Vánoce Štěpán  Kotrba
23. 12. 2002 Monitor Jana Paula: Šťastné a veselé... Jan  Paul
25. 12. 2002 Vánoce a třetí svět: Etiopie má splatit 500 milionů dolarů
5. 2. 2003 Pošta redakci
2. 12. 2002 Hospodaření OSBL za listopad 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
30. 12. 2002 Míroví aktivisté chtějí jít do Iráku jako lidské štíty   
30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
27. 12. 2002 Lord Robertson: NATO má "morální povinnost" podpořit USA ve válce   
19. 12. 2002 USA a Británie obvinily Irák, že jeho zbrojní dokument "není kompletní"   
18. 12. 2002 Saddámova zpráva: německé a americké firmy dodávaly Iráku zbraně   
17. 12. 2002 Co nebylo v novinách: jak psaly o válce proti Afghánistánu některé české a britské deníky Nellie  Woods
17. 12. 2002 Jak americký tisk připravuje americké občany na válku   
17. 12. 2002 What wasn't in the papers: How some Czech and British newspapers wrote about the war in Afghanistan Nellie  Woods
13. 12. 2002 Diktatury na Blízkém Východě vytvořil Západ   
6. 12. 2002 Tentokrát se bojím   
6. 12. 2002 Evropané stále nepodporují invazi do Iráku   
5. 12. 2002 Jsme zmanipulováváni pro válku proti Saddámu Husajnovi   
4. 12. 2002 Habermas o Evropě, USA a o Iráku   
4. 12. 2002 Je-li Saddám Husajn takové monstrum, proč jsme ho vyzbrojili a obchodovali s ním?   
3. 12. 2002 Terorismus funguje