Najednou se začaly vyskytovat i ženy - posuzovatelky a soutěžící "dívky" začaly najednou všechny mít vysokoškolské vzdělání v oboru astrofyziky. Ale soutěž Miss World to před úpadkem nezachránilo. Na Západě se stala soutěž Miss World nepřijatelná. Modernismus začal představovat feminismus.

Avšak soutěž Miss World nezanikla: stala se v podstatě jedinou globální akcí, která se pravidelně konala v rozvojovém světě. Organizátoři tvrdí, že nejde o ponižující záležitost, ale o globální soutěž, v níž se svět sjednocuje svými sympatiemi pro krásné ženy. Pro mnoho zemí v třetím světě se tato soutěž stala nástrojem k mezinárodnímu zviditelnění.

Pro Nigérii (soutěž se vždy koná v té zemi, jejíž kandidátka ji předchozího roku vyhrála) měla být Miss World triumfem. Avšak stalo se to pro tuto zemi zostuzením.

Jak totiž měl tento cirkus ženství reagovat na skutečnost, že má být v Nigérii za cizoložství ukamenována Amina Lawal? Postfeministické intelektuální kandidátky se tomuto problému nemohly vyhnout.

Takže, argumentuje britská komentátorka, je ironické, že poprvé v historii soutěže Miss World, kdy už neexistoval žádný tlak, aby soutěžící kandidátky uvažovaly o své kolektivní totožnosti jako ženy, toto právě některé z nich učinily.

Lidi se zachovali naivně. Těžko uvěřit, že společenská kultura Nigérie, země, kde má být jedna žena ukamenována za cizoložství, mohla tolerovat přehlídku ženského masa i s celou její "moderností". A uspořádat soutěž Miss World ještě během ramadánu je urážka. Podobně naivní bylo provozovat v Bali klub západní dekadence. Nová éra islámského fundamentalismu změnila svět, lidé na Západě si to však stále neuvědomují. Od 11. září jsou ochotni na západní hodnoty útočit i osoby, které nejsou členy extremistických organizací.

V tomto světě bychom si měli pořádně rozvážit, jaké hodnoty chceme světu ukazovat. Demokracii, rovnost a toleranci - to určitě. Ale soutěž o královnu krásy?