3. 1. 2003
Čeští studenti: "Skotská pohádka"Právě skončila každoroční výměna studentů mezi katedrou slovanských studií Glasgow University ve Skotsku a třemi univerzitami v ČR. Výměnu z velké části financuje program Socrates Evropské unie (studenti však musejí každý hradit třetinu nákladů na tříměsíční pobyt, cca 25 000 Kč). Začátkem října přijelo do Glasgow studovat českou literaturu, film a sdělovací prostředky osm studentů: z Ostravy, z Brna a z Prahy. Přivezli si nyní domů do ČR, zdá se, téměř bezvýhradně pozitivní zážitky. Tak Milan Krčmář, student Ostravské univerzity, vypracoval toto "Desatero přikázání pro studijní pobyt ve Skotsku":
(Tento článek vznikl na popud týdeníku Reflex, na základě tohoto sloupku, publikovaného v BL před Vánocemi, a vyšel tam ve čtvrtek 2. 1. 2002 v mírně zkrácené formě.) |
1. Budeš používat mozek a nebudeš se biflovat encyklopedie. 2. Budeš dělat to, co je opravdu důležité, zapomeneš na zbytečnosti. 3. V hodinách budeš moci říct vlastní názor, aniž bys riskoval neudělení zápočtu. 4. Nebudeš se učit stovky autorů jako z telefonního seznamu -- vyberou se ti nejdůležitější a ti se proberou dopodrobna. 5. Zapomeneš na úřední hodiny sekretariátů, každý si na tebe udělá čas (a samozřejmě se na tebe bude usmívat). 6. Zapomeneš na rozvrh, který začíná o půl osmé ráno a končí v sedm večer -- každý den budeš ve škole sedět maximálně šest hodin, během nichž se rozhodně nebudeš nudit tak, jako na přednáškách a cvičeních v české škole. 7. Zapomeneš na typickou českou univerzitní knihovnu, kde musíš stát ve frontě s papírkem, na němž je napsáno, co přesně chceš (a pak to stejně nedostaneš, protože kniha je vypůjčená). Zvykneš si na skvěle zásobené britské knihovny, v nichž se můžeš procházet mezi regály, listovat spisy starými několik staletí a kde si knížky mladší než dvě stě let můžeš půjčit domů. 8. Zapomeneš na situace, kdy máš referát, ale nikdo tě stejně neposlouchá. Svým handoutem (písemným shrnutím hlavních argumentů v bodech, který se před referátem rozdá přítomným) donutíš posluchače k pozornosti. 9. Zapomeneš (bohužel) na české jídlo, budeš si muset zvyknout na fish&chips a jiné "speciality". 10. Skoro všude ve Skotsku potkáš milé a veselé lidi a (většinou) krásné holky. Jakub Žytek, student pražské FFUK, dodává: "Poznal jsem nové město, nový styl výuky, nové lidi. Zbyl čas i na několik výletů: do Edinburku, na divokou skotskou Vrchovinu (viz zde), k moři. Naučil jsem se (což šlo zpočátku velmi ztuha) psát handouty a jasněji argumentovat. Vylepšil psaní esejů a svou angličtinu. Porozuměl skotskému přízvuku (často jediná možnost, jak se dohovořit). Šetřit jsem už uměl, a tak jsem tuto dovednost mohl aplikovat na britskou úroveň cen. Zběsile jsem fotografoval, protože opravdu bylo co. Přičichl jsem taky k octovým hranolkům, ale jen přičichl: kulturní mezera byla v tomto případě nepřekročitelná. Mohl jsem sledovat dění doma z odstupu. Lidé, se kterými jsem ve Skotsku pobýval, mi dali tuze moc. Jeďte!" "Byla to jedinečná příležitost naučit se vidět věci z širší perspektivy, ať už jde o náš vlastní obor či o otázky a problémy obecně lidské. Mohli jsme konfrontovat novou zkušenost s prostředím, z něhož jsme vyšli, a tím lépe vnímat jeho charakteristické rysy, pozitivní i negativní. Nové prostředí nám poskytlo cennou reflexi sama sebe. Zřetelněji jsme si uvědomili svou vlastní roli ve světě, tedy nejen, co to je 'být Čechem', ale také, co to znamená 'být sám sebou'. Pobyt v Glasgow byl pro mě důležitou životní etapou," konstatoval Jirka Lněnička, student brněnské univerzity. Jeho kolegyně Hana Nesnídalová vzpomíná na "neformální semináře měnící se často v bouřlivé dlouhotrvající diskuse". Jitka Peřinová, studentka Ostravské univerzity, poukázala na to, že i její sestra si během krátké návštěvy povšimla, že ve srovnání s českou realitou byl pobyt studentů v Glasgow až skoro "pohádkový". Nebylo to prý jen tím, že se učitelé na britských univerzitách chovají vůči studentům vstřícněji, konstruktivněji a přátelštěji než na univerzitách českých, ale i komunita českých studentů, kteří se v Glasgow sešli, byla zajímavá, přátelská a velmi stimulativní. "Na vlastní kůži zažijete, že existuje reálný vnější svět, že lidi v zahraničí jsou stejní jako lidi v ČR, nemusíte mít strach, jak se v 'cizině' vyznat. Naučila jsem se být tolerantnější, umím teď líp argumentovat, nad problémy se méně rozčiluji, beru je jako fakt, jsem klidnější. Pobyt v Glasgow nám všem dodal pocitu sebevědomí a samostatnosti." Peřinová si však povšimla drobných kulturních rozdílů: "Těsně po návratu do ČR jsme byli nakupovat a prodavačky hned ve třech obchodech se na nás utrhovaly, byly na nás nepříjemné. Jindy by mi to nepřišlo, ale teď jsem si uvědomila ten rozdíl silně. Ve Skotsku se k nám prodavačky chovaly vždy zdvořile, usmívaly se na nás. Viděla jsem po třech měsících televizní zprávy a po pobytu v Británii mě překvapilo, jak byly naplněny absolutními podružnostmi." Učitelé na Glasgow University měli pro studenty z ČR jen chválu. Je to snad tím, že už možnost zahraničního stipendia přitahuje podnikavé a přemýšlivé lidi, paradoxně často lépe vybavené znalostmi než jejich zahraniční kolegové, přestože je pro ně způsob studia na českých vysokých školách zjevně obtížnější, než by byl v západní Evropě? To, že čeští studenti budou moci volněji studovat na západoevropských univerzitách a srovnávat, je důležitým argumentem pro vstup ČR do EU. Jeden "pravicově" zaměřený student přijel do Glasgowa se záporným postojem k Evropské unii. Závěrem pobytu se přiznal, že na základě zážitků z Británie změnil názor a bude nyní hlasovat pro vstup ČR do evropské organizace. |