7. 12. 2002
Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČTJsou to téměř dva roky, co se o sobě dočítám hrůzné informace, alarmující skutečnosti a téměř neuvěřitelné interpretace různých témat ze života brněnského studia České televize. Ve vynalézavosti a ve schopnosti dosáhnout co nejdrsnějšího, propagandistického účinku ve zdrcujících kritikách mého působení v televizi dosud jednoznačně vedli Zdeněk Plachý, údajně hudební skladatel a režisér, Břetislav Rychlík, konstruktér celé kampaně, a Jakub Patočka, který značku Literárních novin obětoval ve prospěch účelových politizujících textů.
Toto je vyjádření ředitele brněnského studia ČT Zdeňka Drahoše ke kritickému článku od Jiřího Leschtiny, publikovanému nedávno v Literárních novinách. Zdeněk Drahoš ho poskytl Českému rozhlasu 6, kde se vysílal v sobotu 7. 12. v 18. 10 v pořadu Názory a argumenty spolu s dalšími materiály k této tematice, citacemi z původního Leschtinova článku a mj. i komentářem Jana Čulíka k této věci, převzatým z Britských listů.) |
Ovšem -- vždy může být hůř, patrně aby autorství nebylo stále opakované a tři snaživí tvůrci necitovali vzájemně své spekulace a lži, předali pero Jiřímu Leschtinovi, který ač neznán v literárním prostředí, opanoval svými materiály právě Literární noviny. A jak je v posledních letech v České republice módou, ovládl právě tematiku českotelevizní. Ve 48. čísle Literárních novin otiskl obsáhlý materiál, který měl odhalit společné -- a krajně negativní -- rysy odvolaného generálního ředitele Jiřího Balvína a mé. V polovině svého díla drtí Balvína za údajné finanční zničení televize, za zmanipulované výběrové řízení na přenosový vůz, který byl v České republice v jediném exempláři, a za umístění skrytých kamer a mikrofonu na vybraném pracovišti. Ve druhé polovině se zasvěceně rozhlíží po mých prohřešcích, z nichž některé rozebírá a zužitkovává v triumfální nález. Leschtinovi posloužily některé už známé jednotliviny z hospodářského života brněnského studia:
Nebudu se rozepisovat o dalších, méně mediálních tématech a "hrůzných skandálech", omezím se na podstatné dvě informace: Policejní vyšetřovatel po osmiměsíčním šetření všech 14 bodů trestního oznámení na moji osobu v březnu tohoto roku uzavřel a všechny odložil. Tzv. brněnští intelektuálové však prostřednictvím své právní zástupkyně požádali státní zastupitelství o prošetření, zda-li v práci vyšetřovatele nedošlo k pochybení. Můžu své odpůrce potěšit informací, že i toto podání státní zastupitelství uzavřelo a neshledalo ve vyšetřovacím procesu chyb. Leschtina je udiven, že po všech těch strašlivostech jsem ještě nebyl odsouzen a popraven, možná lépe v opačném pořadí, nebo ještě lépe popraven bez soudu. Jiří Balvín, který si dal tu práci a 173 stránkový forenzní audit pozorně přečetl, dospěl ke stejnému názoru jako později policejní vyšetřovatel i státní zástupce. Nenechal se vydírat. Leschtinovy triumfální dedukce o dlouhých prstech ředitelů Balvína a Drahoše do řad policie, jsou skutečně hodny psychiatrického zkoumání, v lepším případě jsou hmatatelným dokladem žurnalistického sebeklamu. Já se jenom ptám zda vědomého, dobrovolného a nezávislého. |