Zacházení, jakého se dostává Haně Marvanové od sdělovacích prostředků, od její strany a od podstatné části veřejného mínění, ukazuje výmluvně vliv čtyř desetiletí paternalistické vlády a čtyř století nadvlády cizích mocností v České republice. Český národ se už nesmírně dlouho učí od dětství, že ti, kdo jsou u moci (ať to jsou rodiče, učitelé, posléze šéf či vláda) mají právo rozhodovat o všem. V důsledku toho pak mnoho lidí vůbec není schopno činit jakákoliv rozhodnutí, všichni spoléhají na nadřízeného či na předpisy.

Víkendová vládní krize, vyvolaná pátečním nesouhlasem Hany Marvanové s vládními návrhy "povodňových" změn daní, skončila nakonec jako rekonstrukce vlády. Marvanová už po několikáté odmítla hlasovat společně se svým poslaneckým klubem pro vládní předlohu přesto, že na dosaženém kompromisu participovali ve vládě tři ministři US-DEU. Haně Marvanové blahopřál po hlasování ještě ve Sněmovně Václav Klaus, spokojeni jsou i komunisté. Otevřela se jim totiž možnost výrazného tlaku na vládu výměnou za podporu pro vládní předlohy. Ministr financí Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že nový návrh "balíčků" bude muset respektovat nové rozložení parlamentních sil, tedy i nutnost ústupků komunistům. Těsná většina 101 hlasu nevydržela zkoušku ještě dříve, než na stůl přišel návrh státního rozpočtu na příští rok.

Argumentaci Hany Marvanové o dodržování programu, za který byla zvolena, zhodnotil Vladimír Špidla jako "infantilní", lidovci jako "nezodpovědnou" a ODS jako "principiální". Komunisté se tiše usmívají a čekají, jak se situace vyvine dál. Vládě už nabídli pragmatickou podporu při posílení prorůstové a sociální orientace jejich návrhů. Unii svobody však stál postoj její poslankyně křesla tří ministrů, odchod z vlády a pravděpodobně bude znamenat i rozpad Koalice KDU-ČSL / US-DEU. "Když nebojujete, uděláte kompromis, nemáte porážku, ale možná jste poražen víc, protože obětujete něco důležitého," říká sama Marvanová v rozhovoru pro MfD. Hodnocení kroku Marvanové médii, občany i politiky osciluje od obdivu k "věrnosti pravicovým myšlenkám" po odmítnutí, motivované zničujícími důsledky, jaké tento krok měl. Posílil totiž pozice KSČM na levici i ODS na pravici. Může znamenat i definitivní zánik Unie ještě před senátními i komunálními volbami a tím i ztrátu alternativy pro pravicové voliče. Vladimír Špidla dal Unii možnost, že pokud přesvědčí Marvanovou do nedělního rána o odchodu ze Sněmovny, je možné pokračování trojkoalice. Marvanová odstoupit odmítla a tím situaci vyhrotila. Další jednání už se vedla jen o charakteru rekonstrukce vlády za situace, že US-DEU nebyla schopna dostát svým závazkům a udržet pro koalici křehkou většinu 101 hlasů.

Vývoj situace jsme sledovali podrobně celý víkend a naleznete jej zde.

To, co ale nebylo ani odpověďmi ministra životního prostředí stále uspokojivě zodpovězeno, je nejasnost a rozpornost dvou právních principů - svobody vlastnictví a nedokonale aplikovatelným omezením vlastnických práv v době ohrožení či nebezpečí. Z těchto rozporů pak může plynout poměrně beztrestně arogance a silou uplatněná pravomoc vlastníka skrývat možný rozsah či dosah ekologické havárie, rozsah pojišťovací události či rozsah možného obecného ohrožení zaviněné poškozením budovy. Pokuty vše nevyřeší, neb jsou mnohdy menší, než by byla zveřejněná havárie. To vše se skryje za nedotknutelnost vlastnických práv.

Stalo se tak i v námi kritizované Spolaně, jejíž případ zmínil ministr Ambrozek v části své odpovědi poslanci Kohlíčkovi, neb o ni se Kohlíček intenzivně zajímal též, stalo se i u mnoha jiných továren, podniků i soukromých domů. Ty už nenašly své ministry, poslance či radní, kteří by se jejich osudy zabývali...

Pravdu před veřejností skrývali mnozí, nejen onen obchodní ředitel Real CDC Praha Bedřich Skalický v případě mého pokusu o vstup do komplexu podzemních garáží IBC v doprovodu velitele hasičského zásahu. Tehdy nakonec hasiči vodu někudy vyčerpali, jen já odešel se vzrůstajícím podezřením... Obchodní ředitel se od našeho článku písemně "distancoval" 30. 8., aniž nám umožnil vstup do objektu - byť dodatečně. Návštěvu podmínil okamžikem, "kdy budou dokončeny veškeré rekonstrukční práce". Ale o takovou "propagační" prohlídku my opravdu zájem nemáme. Uvidíme, zda se s ní spokojí ministr vnitra, ale silně o tom pochybuji...

V mnoha dalších případech se hasiči či statici museli do domů prokopávat krumpáči, nebo jim majitelé domů brání ve vstupu dodnes. Ono je totiž výhodné nemuset některé domy opravovat, dostat vyplacenou pojistku na havarijní výměr C (zbourat) a namísto nepohodlných a málo platících nájemníků pak je možno postavit kanceláře pro bohaté obchodníky či budoucí instituce EU... Jen v Karlíně je namísto původních tří dnes již osmnáct daších domů ke zbourání a podle neoficiálních informací statiků bude nutné pravděpodobně zbourat celou čtvrť... Mnoho ulic je "podtunelovaných" velkou vodou, pod vozovkou i chodníky se skrývá řada dutin. Podle informací Večerníku Praha je pod Staroměstským náměstím v místě propojení tří starých štol rozsáhlé podzemní jezero.

Teprve nyní vyplouvají na povrch problémy, o nichž jsme psali před měsícem. Hygienické ohrožení zaplavenými potravinami, statické ohrožení podzemními jezery či kavernami, zdravotní rizika z práce při nedostatečné ochraně kůže či dýchacích cest. Čas běží, v zaplavených domech hnije i to, co před týdnem ještě nehnilo, a majitelé domů se modlí o každý den mokra navíc. I z vody se dají udělat peníze... A ušetřit se dají i tím, že se lidem neřekne pravda.

O víkendu se konal na pražské Štvanici Open air music happening against racism. Pořadatelem byla společnost Člověk v tísni při České televizi, podivný kříženec mediální vlivové skupiny a charitatitvní organizace, působící povětšinou tam, kde se dají tyto zájmy skloubit. Gestorem akce se stal - paradoxně - ministr vnitra Gross. Ten ministr vnitra, který antifašistické anarchisty, kteří se jako jediní "nekampaňovitě" staví se vší rozhodností proti neonacistickým bojůvkám i jejich pronikání do politiky, nazývá stále ještě extremisty. Tentýž ministr vnitra, který na spontánní antifašisticky orientované akce mládeže v Praze, ale i dalších městech posílá jednotku protiextremistických policistů v civilu, z nichž někteří vypadají či se dokonce chovají jako násilníci či sympatizanti neonacistů.

Projekt byl financován, stejně jako celá Kampaň proti rasismu, zaměřená na konformní dospívající mládež, ze státních prostředků a z prostředků programu Phare. Zviditelnil se proto nejen ministr vnitra jako gestor, ale osobně i Jan Jařab (zmocněnec vlády ČR pro lidská práva), Ondřej Cakl (Tolerance a občanská společnost), J.X. Doležal (redaktor týdeníku Reflex), Jana Chalupová (Prezidentská kancelář), ale i Roman Krištof (tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity), Jan Balog a Kumar Vishwanathan...

Hodní antifašisté se krotce bavili, přítomní tajní policisté určitě také, pankáči chlastali a pak se váleli po cestičkách, několik mladých bylo bezdůvodně perlustrováno tajnými jen proto, že vypadali "jinak", hudba hrála, romanticky naivní mladí lidé diskutovali o boji proti rasismu a multikulturním soužití a Česká televize bude mít alespoň o čem vysílat.

Rasismus české společnosti navzdory utraceným penězům zůstal nedotčen. Protože kampaně neodstraní sociální podhoubí společnosti, pro kterou je individuální zisk podstatnější nežli celospolečenský prospěch z práce jednotlivce. Neodstraní ani paranoidní přesvědčení českých policistů, že každý člověk s punkovým zevnějškem je nebezpečný zločinec a každý patnáctiletý anarchista nosí po kapsách Molotovovy koktejly. Proto jsou podobné akce vyhozenými penězi.

Mozna, ze priste nam CTK treba sdeli, ze latinske heslo Praga caput regni znamena "Praha znicena destem" :-)

Právě jsem se vrátil z pražské Štvanice, kde probíhal antirasistický festival Music Beats Local Nazi, napsal nám Jan Němec: Původně měl festival končit až ve dvě ráno, ovšem kolem jedenácté večer se přihnal důstojník policie s tím, že pokud se produkce neukončí, tak si produkčního pana Krampola odveze s sebou. Hudba se tedy vypnula.

Vyvstává otázka proč. Kvůli rušení nočního klidu to být nemohlo, hluk nebyl slyšet ani na most, natož na nábřeží. Mohlo by se tedy jednat o cílenou likdvidaci akce. Od koho? A proč? Připomínám, že akce byla zcela legální, pod patronací organizace Člověk v tísni.

Pravda, nepatřil jsem k jejím pravidelným divákům. Ale kdo měl vlastně trpělivost vydržet hodinu tlachání etablovaných uměnokritických celebrit, jejichž "kamánda" byla jen zřídka obměňována, případně rozšířena o některého z jejich oblíbených žáků, který, stejně jako ostatní v onom kroužku, zvládal dokonale umění přikyvovat tomu, co bylo vyřknuto, nebo byl ještě schopen čímsi "moudrým" podepřít tvrzení "nadřízených" pánů akademiků.

Můžu tě ztratit
a pak snad bude nejvhodnější svést to na dialektiku

Ano
to všechno se může stát
Ale už nikdy neztratím
všechny ty lehkomyslné nevychované a pravdivé
děti naší lásky
všechno to co nelze vyhandlovat
v Tuzexu
nabiflovat přes noc
získat protekcí
úsměvem
touhu a odvahu
nečekat až se život převalí kolem jako baráčnický průvod
nedat se zlákat
štěstím
které padne na míru a sluší
nebýt tu zbytečně
nejíst tu zadarmo chleba
Václav Hrabě

Když se podařilo předsednictvu Občanského sdružení Britské listy dne 2. září 2002 konečně získat přístup ke kontu OSBL, zjistilo závažné skutečnosti, které Tomáš Pecina nevysvětlil. V nejbližších dnech zpřístupníme sponzorům i čtenářům Britských listů veškeré výpisy z bankovního konta OSBL a budeme je zveřejňovat i nadále. Veřejnost tak bude mít přímou, otevřenou kontrolu nad naším kontem.