4. 9. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 9. 2002

O vodě vyháněné a o krátkozrakosti

Před pěti lety se přehnaly vodní přívaly Moravou a Slezskem, částečně i východními Čechami. Škody nemalé, poučení velké, ale hledání příčin a jejich odstraňování zůstalo nedůsledné a často se nikdo neodvážil pojmenovat věci pravými jmény. Až přišla letos potopa na matičku Prahu, pak to byla teprve katastrofa v pravém slova smyslu. Proč ta voda tolik spěchala do údolí a všemi vodotečemi do nížin a ničila vše, co jí bylo v cestě? Odpověď na tuto otázku je nutno hledat především v minulém, ale i v pokračujícím neodpovědném hospodaření na zemědělské a lesní půdě. Krajina, jak si ji vytvářela příroda sama a později i člověk svým polním a lesním hospodařením, si s vodou věděla vždy rady, vůbec s ní nepospíchala k oceánům a mořím, a škody nemohly být velké, protože příroda sama sobě mnoho neškodí a člověk napojen na její moudrost, respektoval staleté zkušenosti jako úzus, jehož porušení bývá tvrdě potrestáno. Tak se i stalo v posledních pěti letech dvakrát a nánosy bahna jsou důsledkem původní, ale i pokračující kolektivizace zemědělské půdy, když její vlastník nepožívá žádné úcty a je poslední, kdo mohl po únoru 1948, ale opět i dnes, rozhodovat a nést zodpovědnost, jak bude z dlouhodobého hlediska nakládáno s jeho majetkem, z něhož vyplývají i veřejné statky, jako je krajinotvorba, údržba a obnova krajiny a venkova.

Autor je předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR
a kandidát do Senátu za Konzervativní stranu

Nesmyslná a násilná kolektivizace zemědělství přetrhala staleté kořeny a vazby vlastníka půdy s krajinou, přírodními zákonitostmi a především staletými zkušenostmi, které určovaly meze, kam jen se smí v lidském snažení jít. Tyto meze, zadržující malou i velkou vodu byly smeteny s povrchu zemského tak rychle, jak jen si zločinecká a vládnoucí organizace komunistů přála. A tak krajině chybí ta důmyslná "houba", kterou byly nejen rozsáhlé lesy s vhodnou dřevinnou skladbou, zalučnění, pastviny, roztroušená zeleň v krajině, ale především meandrující potůčky, bystřiny a řeky, které při zvýšené hladině sice zaplavovaly okolní louky a lesy, ale s veškerým blahodárným účinkem na ně, vodu zpomalily, zadržely a později pomalu vydávaly. Lesní hospodáři hradili bystřiny, poutali vodu malými vodními díly, tak jako to činili citlivě i mlynáři, rybníkáři a další, co byli životně na vodu napojeni. Pokud bychom ta staletá díla na povodí našich potůčku, bystřin a řek mohli pochválit, pak bychom museli chválit především naše předky. Nedávná, ale i současná společnost stále preferuje postavení uživatelů nad vlastníky a navazuje na stav, který v hospodaření s vodou zapříčinila zcela zcestná a nezodpovědná politika vlády jedné strany a všeho lidu.

Nájemci půdy, kterými jsou jen převlečená JZD a Státní statky či Lesní akciové společnosti, navazují na stav krajiny, jak ji zanechali komunisté. V rozporu se stavem evidovaným v katastru nemovitostí, v rozporu s nájemními smlouvami, zcela neoprávněně ořou i po 24. 6. 1991 polní cestní síť, meze, louky a pastviny, ostatní plochy, neobnovují ve viničních tratích vyklučené vinohrady, jinde vyklučené sady a roztroušenou zeleň, která byla koloritem krajiny a bohaté polní cestní sítě. Současní uživatelé dále brání obnově přírodních nik, biokoridorů a tím protierozních, zcela přírodních opatření. Nejen biologové, ale i myslivci se diví, jak rychle klesají početní stavy, ale i druhy živých přírodnin. To vše na úkor stále nesmyslnější zemědělské nadvýroby, která je navíc ještě dotována penězi všech daňových poplatníků. Navíc zemědělství již není naše (socialistické), tedy všech, ale je věcí producentů, většinou nájemců, kteří pronajatou půdu využívají jen shodně s nájemním ujednáním, k rostlinné výrobě, tedy k tvorbě soukromého statku, tedy zisku. Veřejné peníze nesměřují tedy jinam, než na vylepšení jejich soukromého podnikání. V krajině takto vynaložené peníze opět vidět nejsou.

Nájemce tedy nemůže být investorem údržby a tvorby veřejných statků na soukromé půdě, protože ta je povahou nemovitostí a nájemci taková povinnost ani svěřena nebyla. Uvést krajinu do stavu, jak je alespoň vedena v katastru nemovitostí, by znamenalo zásadní změnu přístupu k obnově a údržbě krajiny, ale i k posílení vědomí a práv vlastníků půdy, kteří jsou pro většinu současných uživatelů trnem v oku. Pokud by poté tato změna nastala na dobrém základě další spolupráce mezi vlastníky a uživateli ve prospěch veřejných statků vyplývajících z půdní držby, byli bychom již nejen na cestě do Evropy, ale opět v ní.

Jak dlouho se bude dále nesmyslně nadržovat většině nájemců, kteří půdu a krajinu dále beztrestně exploatují, čímž ničí nejen soukromý statek někoho jiného, ale i veřejné statky nás všech? Stohektarové lány založené komunisty sice již 11 let právně neexistují, ale jsou udržovány komunisty samými a jejich pohrobky. Vodní a větrné eroze dále odnášejí nejen nejcennější humus z půdy do vodotečí a vodních děl, tyto zanášejí a zbytek odnáší za hranice země do světových oceánů a moří. Je až úsměvné, kolik dojemné péče je věnováno škodám zemědělským, dnes již všem soukromým podnikatelům, bez ohledu na to, zda se podílejí na tvorbě veřejných statků či nikoliv. Veřejné peníze však dostávají. Od současné vlády zřejmě i proto, aby byl co nejdéle udržen agrární socialismus a tím i naděje, že jej nespláchne nic než až mnohatisíciletá voda.

                 
Obsah vydání       4. 9. 2002
4. 9. 2002 Připravuje se tajná dohoda mezi EU a USA
4. 9. 2002 Chce ministr kultury Pavel Dostál zlikvidovat současnou českou literaturu? Kathryn  Murphy
4. 9. 2002 Proč má česká literatura v současnosti tak okrajovou roli? Jan  Čulík
4. 9. 2002 "Přijďte ve středu v 17 hodin bránit vystěhování Medáků"
3. 9. 2002 Squatteři na Šafránce dostanou na podzim soukromého majitele... Štěpán  Kotrba
4. 9. 2002 Prosba o pomoc pro Syndikát novinářů
4. 9. 2002 Závaznost pravidel aneb brusiči jazyka českého Vít  Zvánovec
3. 9. 2002 O vodě vyháněné a o krátkozrakosti Jaromír S. Morávek
3. 9. 2002 Kopaním okolo seba za sympatiami ? Lubomír  Sedláčik
3. 9. 2002 Michal Viewegh kritizoval "nenávistné Britské listy" Jan  Čulík
2. 9. 2002 Železný má deset životů a jednoho Živčice Filip  Rožánek
3. 9. 2002 Bohemistická konference v Praze a v Brně
3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky
3. 9. 2002 "Anonymní zpravodajští důstojníci nás všechny připravují na válku"
2. 9. 2002 Klubko zmijí
aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
Jan  Wagner
3. 9. 2002 Kalkulaček netřeba Josef  Trnka
3. 9. 2002 Jak to dopadlo s dětmi ze summitu v Rio?

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
3. 9. 2002 O vodě vyháněné a o krátkozrakosti Jaromír S. Morávek
2. 9. 2002 Povodeň u Spolany? Normální soutok Vltavy a Labe Jiří  Šoler
2. 9. 2002 Povodňové pojišťovnictví: Kupte redaktorům kalkulačku! Dalibor  Žůrek
30. 8. 2002 Poslanče Šplíchale, odmítám vaši kritiku novinářů Jiří  Kolařík
29. 8. 2002 Spolana: Vedení by šlo sedět, kdyby přišla jen stoletá voda, řekl Papež Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý
29. 8. 2002 Povodňové škody? Ať je zaplatí ti chudší! Dalibor  Žůrek
29. 8. 2002 Tisková zpráva Spolany nadále zamlžuje, co bylo obsahem kontejnerů u Štěpánského mostu Štěpán  Kotrba
29. 8. 2002 Dobrá zpráva - Spolana začala komunikovat
Špatná zpráva - prozatím velmi kuse
Štěpán  Kotrba
28. 8. 2002 Spolana: Kapacita porušených skladů je 800 tun kapalného chlóru Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý
28. 8. 2002 Kanadští experti ve Spolaně: První oficiální informace pro Zprávu o povodni 2002   
28. 8. 2002 Největší ekologická katastrofa v historii: předzvěst toho, co přijde Eugen  Haičman
28. 8. 2002 Spišskí Rómovia organizujú pomoc pre deti z Terezína Tomáš  Repčiak
28. 8. 2002 Spolana: Dostanou Britské listy od Unipetrolu konečně odpověď? Štěpán  Kotrba